Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka



Úvod > Dle abecedy > Všechno > Tiskárny


Tiskárny

J.Sakař v souvislosti se zánikem pa.gymnázia r.1777 poněkud neurčitě píše: „na bývalé literární středisko ukazovalo tu jen zbylé knihkupectví a tiskárna“. Historicky doloženou první pa.tiskárnu založil Václav Ignác Deckert. Zřízení povolilo gubernium 12.3.1791. Provoz zahájil 20.5.1791 na Pernštýnském nám.v domě čp.61, toho dne to veřejnosti oznámil dvojjazyčným letákem. Vytiskl zde první český slabikář. Později tiskárnu přemístil do čp.79, zemřel 7.3.1806. Vytiskl 71 hospodářských, kuchařských a didaktických tisků a 648 kramářských písní. Dekrova vdova Monika, rozená Radvanovská z Pernštýnské ul.čp.14, se 16.9.1806 provdala za Josefa Košinu, který nebyl vyučen tiskařem. Závod vedl jeho starší bratr Martin, Josef se u něho vyučil, osvědčení vydáno 31.3.1810. V dubnu 1810 přesídlil do Chrudimi. Sakař také zmiňuje Františka Kundratického, který r.1813 koupil dům čp.80 Na Vrtálně, r.1816 jej zase prodal, ale asi tiskárnu neprovozoval. R.1848 v Pardubicích umřel tiskař Václav Matral, tiskárnu zde zřejmě také neměl, protože J.H.Pichl si první pa.časopis „Pardubický hlasatel svobody a lidu práva“ musel nechat vytisknou v Hradci Králové. R.1849 Jan Hostivít Pospíšil koupil dům čp.49, vedle Jonáše. Přenesl sem svou tiskárnu, místo do dříve uvažované Chrudimi, kde měl K.Havlíčkovi tisknout nový list místo zakázaných Národních listů. Okresní hejtmanství mu 15.2.1850 udělilo „Osobní právo ke kamenotisku, knihtisku a knihkupectví“. Od r.1852 provozoval J.H.Pospíšil v Pardubicích také papírnictví, stal se komisionářem státního knihoskladu. Jeho pa.tisky náboženského a lidového obsahu jsou registrovány v Duchově Knihopisném slovníku z r.1863. Než zanikl I.Pardubický kraj, přesídlil Pospíšil s tiskárnou do Chrudimi. V Pardubicích nechal syna Václava jako nakladatele. Pardubice zůstaly 20 let bez tiskárny. Jen r.1866 za první srážek s pruským vojskem, byla v pa.hlavní škole umístěna polní pošta s tiskárnou. R.1872 z Kolína do Pardubic přesídlil tiskař František Hoblík se zkušeným faktorem Josefem L.Bayerem, Eduardem Hofmeistrem a bratrem Václavem Hoblíkem. Založili zde tiskařskou veřejnou obchodní společnost v čp.232 v tehdejší Alžbětině třídě, dnes 17.listopadu. R.Hofmeiste ze společnosti vystoupil. Tiskárna „Hoblík a Bayer“ přesídlila do čp.221 v téže ulici. Po odchodu Bayera ji Hoblík přenesl do svého domu čp.254 v též ulici. Vzrůst závodu byl obdivuhodný, r.1886 zřízen parní stroj pro pohon rychlolisů, zaveden domácí telefon, zřízen litografický ústav. Po roce na 12 strojích pracovalo 60 zaměstnanců, tiskli časopisy, knihy, hudebniny vlastního i cizího nákladu. Tiskl se zde první pa.politický týdeník „Stráž na východě“, časopisy „Pernštýn“ a „Pardubické listy“. Malým nákladem vydána znamenitá díla m.j.“Mince královstí českého“, „Slovanstvo ve zpěvech“, jedinečná monografie „Pardubicko-Holicko-Přeloučsko“ aj. Bratr odešel do Paříže, Fr.Hoblík byl od r.1890 jediným majitelem. Do Pardubic přišel třicetiletý, vybudoval si zde významné postavení, stal se seniorem českobratrského evangelického sboru. Jako člen strany svobodomyslní (mladočeské) se r.1886 stal náměstkem pa.starosty, pak v l.1888-1889 a 1893-1899 starostou. Když Hoblíkův syn Karel zahynul v prvních dnech světové války prodal Fr.Hoblík tiskárnu 1.10.1918 tiskařům J.Čížkovi a B.Turkovi, ti ji vedli pod firmou „Fr.Hoblíka nástupci“ do r.1926. Toho roku se rozešli, J.Čížek v podniku setrval, B.Turek zařídil novu tiskárnu v Havlíčkově ul. R.1891 ustavena Společná knihtiskárna. R.1897 vznikl grafický ústav Otto a Růžička. Václav Vokolek z Vysokého Mýta založil r. 1904 tiskárnu v Jindřišské ul. Působením jeho syna Vlastimila Vokolka se stala proslulou v celém českém literárním světě krásnými, zejména ručními tisky. Po r.1918 vznikla tiskárna Marie Kopecké z Rychova n.Kn, později Jan Kopecký ve Smilově ul. Založena Lidová knihtiskárna firmy Hummelhans a spol.ve dvoře družstva Budoucnost u podjezdu. R.1940 Vlastimil Vokolek vydal drobnou brožuru „Pardubičtí tiskaři“. Po únoru 1948 byla všechny tiskárny znárodněny, stroje zničeny, aby se zabránilo tisku protistátních letáků. Ani staré stroje nesměly být předány do muzea. Jen tiskárna Otto a Růžička ve Smilově ul.změněna na n.p.Východočeské tiskárny, v ul.Slovenského povstání (Štefánikově) měly ofsetový provoz č.7, kde se od r.1968 tiskly Zprávy KPP. Po r.1990 privatizovány, po r.2000 přestěhovaly do nového provozu postaveného na místě zrušeného provozu TESLY v Sezemicích. Vzniklo několik nových tiskáren: V Ráji, Silueta v Sakařově ul. přestěhovaná do Veské.


Zdroj: Vlastivědná abeceda dr.P.Theina : Tiskárny. Dr.Thein. ZKPP 4/1979
      
Viz také:

      Grafický ústav Otto a Růžička

      Knihtiskárna V.Vokolek

      Lidová knihtiskárna

      Čížek Josef


Předchozí heslo: Ulice Tichá

Následující heslo: Tísňová linka 112


Diskuse k článku: Tiskárny


K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.



Napsat příspěvek k článku: Tiskárny


Nadpis příspěvku:

 

 

Parpedie - Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka.              Provozuje Klub přátel Pardubicka © 2014