Úvod > Dle abecedy >
Infrastruktura města
>
Teplofikace
Teplofikace
nový technický výraz pro zavádění ústředního vytápění měst, dříve užíván výraz teplárenství. V Pardubicích již r.1935 o něm poprvé začala jednat správní rada Elektrických podniků města Pardubic. K urychlení výstavby parovodní sítě přispěla výstava budov
soudu a finančního úřadu Na Třísle. Jejich vytápění zahájeno koncem r.1937. Již tehdy uvažované
lázně na Olšinkách vytápěné parou z pa.elektrárny otevřeny až r.1964, r.1992 zrušeny. Následně se staví parovod do okresní
nemocnice a závodu Telegrafia. Dále na parovod připojeno Ředitelství pošt a telegrafů (pozdější Okresní úřad), Městské
divadlo, Městská spořitelna, banka, hotel
Grand, Průmyslové muzeum,
radnice, Čs.pojišťovna, Novoměstská
škola u sv.Jana a přilehlé obytné budovy. R.1945 bylo již 5 330 m parovodu včetně přípojek, 51 odběrateli dodáno 42 765 tmp (tun měrného paliva). Prudký rozvoj teplárenství nastal po válce s rozvojem města, výstavbou sídlišť a továren, též v důsledku vyšších požadavků na komfort bydlení i snahy o zlepšení životního prostředí. V 50.letech postavena parovodní síť ve Švermově ul., Na Hrádku,
nábřeží Čs.armády, ul.Slovenského nár.povstání, sídl. Přenádraží na konci Palackého tř., napojen
lihovar, který dosud měl vlastní zdroj. Na jih rozšířena do Vitany (Kávovin) a na
sídliště Višňovka. Největší délka parní sítě ze znárodněné pa.elektrárny byla 19 350 m, 285 odběratelům dodáno 1 065 700 GJ/rok, to představovalo 110 tisíc tun uhlí. Výstavba
sídliště Dukla dala podnět k vybudování druhé parovodní sítě ze závodní teplárny
PARAMO. První část uvedena do provozu r.1956, druhá od Městského dopravního podniku k požární stanici od rok později. Zdroj stačil jen pro část
sídliště, v druhé zřízeny domovní a blokové kotelny. R.1956 zahájena stavba Opatovické elektrárny (EOp), tehdy největší v ČSR. Zpracovny studie o jejím využití pro teplofikaci Pardubic a Hradce Králové. Prokázaly výhodnost horkovodního vytápění proto parnímu. Proto v Pardubicích výstavba parovodu ukončena. Nové
sídliště Polabiny mělo již být po r.1960 zásobováno horkovodem z EOp. Od r.1960 ale Pardubice podřízeny Východočeském krajskému národnímu výboru, ten jejich teplofikaci odsunul. Přednostně z EOp teplofikován Hradec Králové.
Polabiny od r.1963 dočasně využívaly přebytků tepla ze závodní teplárny Zelená louka VCHZ
Semtín. To zásobování rozšířeno i do centra Pardubic, trvalo do r.1972. Za tu dobu vybudováno 15 500 m horkovodního potrubí a 29 předávacích stanic, dodávky tepla činily 160 tisíc Gcal/rok, tj. 669 900GJ/rok. Pa.elektrána, v centru města, byla velkou ekologickou zátěží, rozhodnuto přebudovat ji na teplárnu vytápěnou mazutem. Rekonstrukce za plného provozu zahájena r.1968, r.1972 již dodávala kromě páry i teplo do horkovodního systému spojovacím potrubím z teplárny k Zimnímu stadionu. Převážná část potrubí uložena v průchozím kanálu v hloubce 4-6 m. Zář 18.11.1973 kritický článek: „Teplo pro Pardubice. Splnit sliby“. Až 25.1.1977 dán do provozu horkovod z EOp potrubím 2xJs 500. Po dokončení elektrárny Chvaletice se uvažovalo i o dodávce tepla z ní. V Pardubicích bylo již 18 600 m horkovodního potrubí a 37 předávacích stanic, dodávky tepla činily 879 200 GJ/rok. Pro zvýšenou potřebu horkovod z EOp r.1982 doplněn třetím potrubím Js 700. Na soustavu centrálního zásobování teplem r.1984 v Pardubicích napojeno přes 19 000 bytů. Do r.1989 prodloužen horkovod do průmyslové oblasti Černá za B., kde postavena další rozvodna, z ní teplem zásobována Chrudimi. V 80.letech dokončen přechod z parního vytápění v posledních částech města, především v lihovaru, na horkovodní. V EOp došlo 9.11.2002 k havárii, spadla střecha kotelny, na řadu dní zastavena dodávka tepla do připojených měst, v Pardubicích brzy nahrazena dodávkou ze záložní pa.teplárny.
Zdroj:
Jiří Paleček
Viz také:
Diskuse k článku: Teplofikace
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Teplofikace
