Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Telegrafia a.s.
Telegrafia a.s.
Pardubice. ČSR r.1918 neměla slaboproudý
průmysl. Telekomunikační zařízení pro státní úřady, ani armádu nebylo možno získávat doma. To vedlo k jednání s českými odborníky ve službách cizího průmyslu o vybudování tuzemské výroby. Založena akciová společnost na výrobu telefonů a telegrafů s 60% účastí státu, druhým podílníkem se stala Živnostenská banka. Základní kapitál činil 1 mil.Kč. Stanovy projednány 15.6.1919, ustavující valná hromada 18.10.1919 v Praze, společnost dostála název TELEGRAFIA. Výrobní program zaměřen na telefonní, telegrafní a signalizační přístroje. První výroba v Rostokách, Jabloném n.Orl. a Velešíně. R.1921 přestěhována do Pardubic, kde městský úřad slíbil opatřit 30 bytů pro zaměstnance a podnik zprostil na 5 let daňových přirážek. Výroba zahájena v listopadu 1922, k 31.12.1922 měl podnik 323 zaměstnanců, včetně dvou pobočních závodů 488. Sídlo společnosti přeneseno z Prahy do Pardubic. Výrobní program rozšířen, zaměřen na automatické telefonní ústředny. Založena vlastní vývojová kancelář. Rozvoj telefonizace zajišťoval odbyt. Výrobu kvalitních ústředen zajistila r.1923 licenční smlouva s londýnské The Relay Automatic Telephone Company. R.1924 zahájena progresivní výroba radiostanic a rozhlasových přijímačů. R.1929 uzavřena další licenční smlouva s americkou firmou Standart Elektric Comparation, která si vyhradila podíl 6,5% ze zisku za výrobky dle licence, jednalo se o t.zv.Rotary systém. Současně do výroby zařazen vlastní automatický telefonní přístroj T27, vyráběný pak 10 let. Za krize zaváděna náhradní výroba, filmové projektory, žehličky, svítilny na kola, elektrické zvonky aj. Důsledkem krize byl pokles mezd ze 180 Kč týdně r.1928, na 163 Kč r.1929, 124 Kč r.1932, 109 Kč r.1935. Počet dělníků klesl o 120, současně na čas vysazováno až 200 zaměstnanců. Po krizi se TELEGRAFIA opět se uplatnila na zahraničních trzích. Během 30.let přicházela na trh každý rok s novým typem rozhlasových přijímačů, mezi nimi Metro, Festival a j. Výrobní program rozšířen o poplachové přístroje a systémy, elektrické hodiny. R.1936 do výroby zavedeny rentgenové a elektroléčebné přístroje. Nosným programem zůstávaly telefonní přístroje, vyráběné ve středně velkých sériích až do r.1952, polní telefony pro armádu. Pa.odborníkům svěřeno ozvučení Strahovského stadionu pro sokolských slet r.1938. Stále větší byly vojenské objednávky. Týdenní mzda r.1939 stoupla na 139 Kč, r.1940 na 190 K protektorátní měny. Válečná výroba pomohla k růstu, počet dělníků stoupl na 2957. Továrna musela spolupracovat s berlínskými firmami MIX-GENEST a C.LORENZ. V rámci řízeného hospodářství vyráběn vysílač LO 40. Do Pardubic převedena výroba obrazovek a elektronek pro radary. Rozhlasové přístroje vyráběny jen do r.1942. Odpor proti okupaci se projevil již 19.9.1941 celozávodní stávkou po ní zatčené 13 dělníků, z nich Josef Kříž spáchal sebevraždu, František Barták a Stanislav Novák zahynuli v koncentračním táboře. Odboj se dále projevoval sabotážemi, poklesem produktivity. Navázán styk s partyzány, jim dodávány náhradní díly i přenosné vysílačky. Ze zaměstnanců životy položili : Ladislav Fail, Vladimír Charamza, Bohuslav Motyčka, Martin Skalický, Čestmír Šebek, Eugen Vala. Z Telegrafie se již 5.5.1945 ozvalo první svobodné vysílání ve východních Čechách. Ustavená tříčlenná rada podniku převzala výkonnou moc. V květnu odešlo ze závodu 172 úředníků, 1351 dělníků, hlavně ti za
okupace nasazení do výroby, část do pohraničí. Na žádost zaměstnanců na podniku 8.8.1945 zavedena národní správa. Podniku přiděleny objekty závodu Leona v Sezemicích, kam převedena výroba elektroléčebných a rentgenových přístrojů. Pa.závod se zaměřil na výrobu telefonních zařízení, měřících přístrojů, rozhlasových přijímačů. TELEGRAFIA 31.12.1945 zanikla, začleněna do nového národního podniku
TESLA.
Zdroj:
Jiří Paleček
Viz také:
Předchozí heslo: Telegraf
Diskuse k článku: Telegrafia a.s.
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Telegrafia a.s.
