Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Soud
Soud
vykonávali konšelé podle zásad o
soudu konšelském, které vydal Vilém z Pernštejna 18.6.1512 v rámci obecního zřízení. Do podrobností propracované překvapují svou moderností. Jednat se má bez zbytečných průtahů a odkladů, do soudní síně nesmí nikdo se zbraní, žádný konšel se nesmí za nikoho přimlouvat atd... Nad formálním průběhem a zachováváním sněmovních nálezů bděl radní písař, zapisoval také výsledek řízení. Odvolací institucí byla do r.1512 vrchnost, pak úřady v Praze. Pravomoci konšelského
soudu podléhali všichni obyvatelé města i osoby šlechtické. To r.1568 stvrdil císař Maxmilián II. Pravomoc konšelského
soudu se týkala i případů hrdelních, když šlo o poddané panství. Jaroslav z Pernštena však r.1549 vyhradil záležitosti disciplinární, soukromoprávní a politické
soudu vrchnostenskému, pokud se týkaly poddaných a zámeckých úředníků. Když konšelský
soud rozhodoval ve věcech civilních, tedy smluvních, kšaftovních, pozůstalostních, sirotčích, snažil se o docílení smíru. Znění smíru nebo nálezu zapisováno do knih památných. Soud konšelský rozhodoval i ve věcech trestních. Záležitostí policejní rozsoudil zpravila
rychtář, jen o závažnějších proviněních jednali konšelé. Viník byl pokutován nebo mu uloženo „posedět“ u radního sluhy, mohl být trestán civilním vězením na
radnici, to občanské cti neubíralo, nebo na bráně, posléze v šatlavě. Soud nešetřila ani rychtáře. Na př.r. 1720
rychtář pro urážlivé vyjádření o dívce, kterou dal vyšetřit pro nařčení z porušení mravnosti, vsazen do šatlavy a musel se omluvit. Klevetnice i jiní provinilci se dostávali na pranýř, na prsou měli na cedulce o provinění. Ztížením trestu na pranýři bylo vystavení v trhové dny. Kdo porušoval cechovní řády byl máčen v koši v Městské strúze. O záležitostech hrdelních rozhodovala původně vrchnost. Již koncem pernštejnské vlády nebezpeční zločinci odevzdáváni konšelskému
soudu složenému z primátora a několika konšelů. Vrchnost vysílala svého vyššího úředníka jako přísedícího. Ale ze zápisu z r.1542 je zřejmé, že k odsouzení stačilo „uvážení purkmistra a konšel“ i když šlo o zločin hrdelní. Soud zasedal v budově šatlavy. Když se výpovědi obžalovaného nezdály dostačující, byl vyveden na dvorek a vyslýchán tváří v tvář mučidlu. Pokud to nestačilo, přikročeno k mučení, vytahováním na žebřík, vázáním do kozelce, opalováním svíčkami atd. Záznamy o
soudu zapisovány do smolných knih. Výši trestu určovali konšelé, přičemž platné zemské řády upravovali podle svého. V 18.stol často odsuzovali na nucené práce, k vymrskání z města, dávali vyřezávati nebo vypalovati cejch aj. Platilo ještě starozákonní oko za oko, zub za zub, kdo zavinil smrt utonutím byl utopen, kdo založil
požár byl upálen. Trestalo se šibenicí, stínáním mečem, narážením na kůl, lámáním údů, smýkáním koněm, čtvrcením. R.1592 zločinec místo potupné smrti provazem, sťat mečem. To odůvodněno: „Pro uvarování smradu a ušetření dozrávajícího obilíčka, které se v blízkosti popraviště nachází“. Stejná změna r.1603 odůvodněna „že trám na šibenici shnilý byl a mistr popravní na šibenici vlézti nechtěl“. Zásadní změnu v trestním řízení přinesl trestní zákoník z r.1768, známý po jménem Thereziána, s posunem k lidštějšímu postupu. Až Josef II. r.1775 úplně odstranil útrpné právo. R.1765 v Chrudimi zřízen kriminální
soud a řízení o zločinech přeneseno tam. Město muselo
soudu refundovat některé výlohy, říkalo se tomu Criminalbeitrag. Soud v Chrudimi byl krajským, okresní
soud zřízen 1.7.1850 v Pardubicích, Holicích a Přelouči. Pro okresní
soud r.1937 postavena budova v ul.Na Třísle. Po r.1960 krajský
soud přenesen do Hradce Králové. Po vzniku Pardubického kraje r.2000 vznikl požadavek zřízení krajského
soudu v Pardubicích, nesplněný dodnes.
Zdroj:
Vlastivědná abeceda Dr.Pavla Theina. Soudnictví ZKPP 8/1978
Viz také:
Diskuse k článku: Soud
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Soud
