Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Skřivánek
Skřivánek
jižní čtvrť Zeleného Předměstí za železniční tratí, do otevření podjezdu r.1940 lidově nazývaná „za šraňky“. Vznikla zástavbou podél chrudimské
silnice z r.1818, později nazvané Chrudimská ul. Rozsáhlý prostor pro nové
předměstí, prozíravě vymezen r.1883 stavbou hřbitovů v polích na jižním okraji pardubického katastru. Jednalo se o plochu větší než celé tehdejší
město. Regulační plán zástavby souměrně kolem Chrudimské ul., měnící v osu nové čtvrti, vypracoval profesor pa.reálky Antonín Barborka, který byl i autorem plánu nových hřbitovů. Od konce 19.stol. byla v krátké době zastavěna převážně nízkými domy nových obyvatel, které přitáhl průmyslový rozvoj města. Urbanistické námitky, že někdejší vedení městské technické kanceláře nevynikalo velkorysostí, dovolilo zastavět širé rozlohy
Skřivánku nízkými domy, vyplývají z neznalosti podmínek chudých Pardubic. Dle J.Sakaře, průmyslový rozvoj přilákal sice nové obyvatele, ale místní chudý, drobný
průmysl, vlastně živnosti, nebyl schopen postavit ani levné pavlačová činžovní domy. Noví obyvatele byli nuceni si stavět domky svépomocí či družstevně, viz ulice K Blahobytu. Místnosti pak pronajímány dalším přistěhovalcům, v domku o třech pokojích bydlely i tři rodiny. Proto se
Skřivánek i celé
město rozlévaly do šířka a nerostly do výšky, to je patrno dodnes. Až po 1.světové válce zde vyrostlo několik obecních a dalších vícepodlažní bytových domů s obchody a z přímé chrudimské
silnice vznikla hlavní třída v severní polovině Rašínova, v jižní Chrudimská, za
okupace celá Chrudimská, pak na severu Gottwaldova, dnes tř.Jana Palacha. Původ jména
Skřivánek, kromě pojmenování dle Skřivánčích polí, je vysvětlován i tak, že ještě když se pro novou čtvrť r.1911 stavěla
škola, dnes Gorkého, nad okolními poli zpívali skřivánci. Ředitel školy F.K.Potěšil, prý ji nazval „skřivánčí“, a podle ní pojmenována celá čtvrť. Shodou okolností školu stavěl stavitel
Skřivánek. Škola po r.1918 v důsledku růstu čtvrti rozšířena. Na
Skřivánku zřízena
pošta Pardubice 5, po r.1990 zrušená, 9.9.1996 znovu otevřena v budově býv.Agroprojektu. 28.10.1927 předány svému účelu
kasárna železničního pluku s čestným názvem
kasárna TGM, vytvořeno Zborovské
náměstí. V ul.K Blahobytu r.1933 otevřen malý klášter řeholnic těšitelek, pečujících o nemocné a chudé. Naproti Zborovskému nám. položen 15.12.1939 základní kámen salesiánského ústavu při němž měl stát kostel sv.Václava, největší v Pardubicích, r.1940 hotova I. etapa, jednopatrový objekt s kaplí. 10.6.1940 otevřen
podjezd, z Masarykovy tř., dnes tř. 17. listopadu, na
Skřivánek. Do té doby zde byl úrovňový přejezd se závorami zdržujícími zvyšující se dopravu. R.1900 postavena nad kolejištěm lávka pro chodce. 3.2.1941 na
Skřivánku zřízena pobočka Městské knihovny. V 50.letech na západě od
Skřivánku postaveno satelitní
město Dukla, poté na východě
sídliště Višňovka zaplňující prostor, pole, až k cestě Ke hřbitovům, pak ul.S.K. Neumana. Po r.1960 ke zrušenému salesiánkému ústavu přistavěna druhá skřivánecká základní
škola. 7.6.1973 na
Skřivánku otevřen zahradní trakt
restaurace „U Rýgrů“,dnes „Na Spravedlnosti“. K výraznější přestavbě nízké zástavby dochází po r.2000. Dle statistiky měl
Skřivánek r.2001 3443 obyvatel, z toho 1779 žen, 546 nad 65 let. Bylo zde 520 domů, z toho 485 trvale obydlených a 1579 bytů, 1402 trval obydlených.
Zdroj:
Jiří Paleček
Viz také:
Diskuse k článku: Skřivánek
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Skřivánek
