Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Skauti na Pardubicku
Skauti na Pardubicku
(Ze zpráv denního tisku 20. a 30. let 20.století)
V roce 1911 založil v Čechách profesor A.B.Svojsík ze studentů první skalutský oddíl. Samostatný
spolek Junák – český skaut byl ustanoven v roce 1914, 1915 přibyl dívčí odbor.
V Pardubicích vznikl první skautský oddíl roku 1919. O rok později se již skauti podíleli na úklidu hradní zříceniny na Kunětické hoře.
První propagační tábor na Olšinkách, který měl být spojen se sjezdem junáků Svazu skautu Republiky československé, postavili místní i jejich hosté v květnu 1921. Jednalo se vlastně o dva tábory – běžný s vůdcovským stanem, dílnami, kuchyní, zdravotnickým zařízením i devíti obyčejnými stany. Druhý tábor byl putovní, na postavení celkem 85 stanů se podíleli junáci nejenom místní, ale i jejich přátelé z Kolína, Litomyšle, Mladé Boleslavi, Vysokého Mýta, Kostelce nad Orlicí a dalších měst. Na tábořišti se uskutečnily koncerty, byly zde předvedeny ukázky ze života v přírodě i skautských řemesel, nechyběl slavnostní táborový oheň, při kterém získal II. pardubický oddíl svou vlajku. Celou propagační akci zakončila v neděli Benátská noc na
Chrudimce. V červnu téhož roku pořádali pardubičtí skauti – studenti v sále Veselky hudební večírek s přednáškou. Výtěžek této akce měl podpořit prázdninová putování a táboření. Letní skautský tábor byl uspořádán v údolí Chrudimky pod Strádovem. Na stejném místě stál tábor pardubických skautů i v následujícím roce 1922.
V dubnu 1923 navštívil Pardubice profesor A.B.Svojsík, zakladatel československého skautingu, náčelník Svazu skautů Republiky československé. Jeho přednášku Skauting – moderní výchova mládeže doprovázely „světové obrazy“, místní skauti potom promítli svých čtyřicet diapozitivů. Tábor roku 1923 se konal na stejném místě jako v letech předcházejících, tvořilo jej šest malých a jeden velký stan. V nich trávilo prázdniny sedmnáct účastníků tábora – včetně nejmladšího – osmiletého chlapce. Tábor mohli navštívit rodiče i ostatní zájemci.
V roce 1924 si skauti připomněli založení prvního pardubického oddílu sjezdem skautů a postavením vzorné prázdninové osady Obec Perníkov na Olšinkách, ta byla přesnou kopií skutečného letního tábora pod Strádovem.
Roku 1930 se konaly na Pardubicku velké letecké manévry. Byly zřizovány výbory pro pasivní ochranu. Do jejich činnosti se zapojili i místní skauti.
Rok 1931 je v Pardubicích spojován s celostátní Výstavou tělesné výchovy a sportu. Místní junáci vybudovali na pardubických
valech ukázkový skautský tábor. Ve dnech 3.-4. července si prohlédli výstavu i účastníci Slovanského jamboree, které se konalo v Praze. Do Pardubic přicestovalo dvěma zvláštními vlaky celkem 2.150 osob. Nejvíce hostů bylo z Polska a Jugoslávie, přijeli i junáci z celé Československé republiky (včetně skautů německé a maďarské národnosti i Rusínů).
Roku 1934 pořádal I.pardubický skautský oddíl spolu s městským osvětovým sborem přednášku cestovatele M.Koska nazvanou Kolem Evropy na velocipedu.
V Pardubicích působilo roku 1935 Místní sdružení přátel skautingu, které podporovalo dva chlapecké oddíly, jeden dívíčí a smečku vlčat. Postupně byl ustanoven i roj šotků (malých skautek).
Pardubičtí skauti (Sbor Svazu junáků skautů RČS a Místní sdružení přátel skautingu) pod záštitou Městského osvětového sboru uspořádali v neděli 3.3.1935 slavnostní akademii na počest 85. narozenin prezidenta republiky T.G.Masaryka. Slavnost se konala v sále Městského průmyslového muzea, program zahrnoval vystoupení hudební, recitační i divadelní. V dubnu přednášela na členské schůzi Místního sdružení přátel skautingu náčelní profesorka Milčicova z Prahy o dívčím skautingu. 19.května pořádal Svaz junáků a skautek sraz na tábořišti pod Kunětickou horou, kam se Pardubičtí odebrali společně se skauty a skautkami z Přelouče. Mělo se jednat o přípravu na župní závody. Šest skautek z Pardubic se v doprovodu junáka A.Těšitele vydalo 11.července do Polska na jamboree. Československá výprava čítala celkem 500 účastníků. Ve dvou táborech (zvlášť chlapeckém a zvlášť dívčím) ve Spale, v lesích a oborách rezidence polského prezidenta, se sešlo celkem 25.000 skautů a skautek ze čtrnácti zemí (Evropy i Kanady). Je potěšitelné, že polský tisk psal o československé výpravě vždy příznivě. Prázdninový tábor roku 1935 si postavili pardubičtí skauti u Lovětínského rybníka, skautky u Svídnice.
17.5. 1936 se konaly závody pardubických skautů a skautek v Lázních Bohdanči, byly zakončeny slavnostním táborovým ohněm. Oslav pětadvacetiletí skautingu v Praze (25 let uplynulo od založení prvního oddílu prof. A.B.Svojsíkem) se měli zúčastnit i skauti a skautky z Pardubic. Jejich tábořiště se nalézalo na Trojském ostrově. Kromě účasti v různých soutěžích a hrách byla naplánována i prohlídka našeho hlavního města. Pardubičtí junáci se také účastnili dnů brannosti, které v našem městě proběhly ve dnech 5.-7.června 1936.
Roku 1937 bylo podle informací Východu na pardubickém okrese na pěti místech celkem třináct oddílů a dvě místní sdružení přátel skautingu.
V roce 1938 se 20.března konala skautská akademie, 4.května si mohli všichni zájemci poslechnout na stadionu přednášku majora Těšitele „Co má vědět skaut, jeho rodiče a přátelé o branné výchově“, kterou pořádalo Místní sdružení přátel skautingu v Pardubicích.
5.3.1939 uskutečnili pardubičtí skauti v sále DTJ besídku. Veškeré výstupy si napsali, režírovali a samozřejmě taky sehráli junáci sami. Téhož roku se v okupované vlasti ještě konaly skautské tábory, odjíždělo se od pomníku bratranců Veverkových: 75 chlapců k Lovětínskému rybníku, několik vybraných junáků zamířilo na Lesní školu nedaleko Nového Města nad Metují (vedl oblastní velitel Alfons Neumann), dvanáct starších junáků se vydalo na putovní tábor po jižních Čechách a přes 40 dívek si vystavělo tábor nedaleko Horního Bradla. Skautky jako v předcházejících letech vedly paní Burgetová se slečnou učitelkou Melicharovou. Dívčí tábor chválili místní obyvatelé, hosté z Pardubic i pražští novináři. Za odvahu vést skautské tábory v tak nepříznivé době děkovali vedoucím junáckých táborů nejenom rodiče, ale také pražské ústředí Junáka. Sdružení junáků v Pardubicích se podařilo zakoupit z dobrovolných příspěvků pěkný vojenský pavilon, který měl být nejpozději na podzim 1939 dopraven z
letiště za jezdecká
kasárna, kde se již během léta střídali pardubičtí skauti na úpravách hřiště a připravovali se na svůj nový skautský domov. Po prázdninách se mnozí pardubičtí skauti zapojili do práce CPO. Oficiálně byla činnost skautské organizace v protektorátu zakázána v říjnu 1940.
Zdroj:
Vlastivědná abeceda JUDr. Pavla Theina – Zprávy KPP 3-4/2015
Diskuse k článku: Skauti na Pardubicku
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Skauti na Pardubicku
