Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Pardubický kraj
Pardubický kraj
Pardubice, poddanské
město, bylo jen střediskem pardubického panství, v l.1461-1560 rozsáhlého pernštejnského a zároveň rezidencí Pernštejnů, což pozvedlo jejich význam. Ten opět poklesl po r.1560, kdy zůstaly jen sídlem správy komorního panství, do poloviny19.stol. Od počátku krajské zřízení spadaly pod chrudimský kraj. Po r.1845 jako stanice na nové železnici do Prahy získaly na význam i v očích Vídně. Patrně i vlivem podzimních parforsních honů na které dojížděla šlechta i z Vídně. Vídeňské orgány s ohledem na vzrůstající význam Pardubic ustavily při územní reorganizaci r.1850, kdy v Čechách zřízeno 7 velkých krajů, také kraj Pardubický, v němž spojeny chrudimský a čáslavský. Kraj zahrnoval 11současně zřízených okresů: Chrudim, Čáslav, Chotěboř, Kolín, Kostelec nad Černými lesy, Kutná Hora, Lanškroun, Ledeč n.S., Litomyšl, Německý(Havlíčků) Brod, Pardubice, Vysoké Mýto. Chrudim tehdy měla 5921 obyvatel, Pardubice jen 5225. Kraj měl 130 čtverečných mil, 1401 obcí, 689 020 obyvatel. Pardubice se staly sídlem krajské vlády, jejím prvním prezidentem Maxmilián z Obentrautu. Na pa.zámku 22.6.1851 založen Krajský hospodářský
spolek s okresními pobočkami v Pardubicích, Kolíně, Něm.Brodě a Litomyšli. Císařským patentem 4.9.1853 zrušena v Čechách soustava 7 krajů tím i Pardubický. Zanikl r.1855, snad i pro odpor úředníků, kteří se nechtěli stěhovat do Pardubic, kde pro ně nebyly byty, ani kanceláře. Obnoveny staré kraje s omezenými pravomocemi, r.1868 kraje zrušeny, zůstaly jen okresy, okresní hejtmanství, hlavní, významné územní jednotky do r.1945.
Po vzniku ČSR státní správa uvažovala o větších územních celcích, zvaných župy, r.1920 byly Pardubice ustanoveny sídlem župy II – východočeské, ke zřízení žup nedošlo.
Podruhé se Pardubice staly krajským městem zákonem č.280/1948 z 21.12.1948, v Čechách a na Moravě 1.1.1949 vzniklo 13 krajů skládajících se z „malých“ okresů. Pardubický z okresů : Čáslav, Holice, Chotěboř, Chrudim, Litomyšl, Lanškroun, Pardubice, Polička, Přelouč, Ústí n.O., Vysoké Mýto. Slavnostní ustavující schůze KNV Pardubice 2.1.1949, členové KNV jmenovaní ministrem vnitra: poslanec Josef Pospíšil, předseda a vedoucí referátu vnitra, Ing Eduard Kaigl z Pardubic, ved.ref.plánovacího, Dominik Stehlík ze
Svítkova, bezpečnostní referát, Josef Zvára z Velin, ref.škoství a osvěty, Josef Sedlář z Pardubic ref. zdravotní, Marie Fišarová z Parníku, ref.zdravotní, JUDr.Jan Meloun, z Pardubic, ref. finanční, Bohumil Kubát z Borové, ref. hospodářský, Josef Cinek z Dol.Třešňovce, ref.zemědělský, Karel Mrázek z Čáslavi, ref.distribuce, výživy a zásobování, František Bečka z Hroch. Týnce, ref.technický. Z projevu ministra Zdeňka Nejedlého v únoru 1949: „Pardubický kraj navazuje na Chrudimský, zásadně odlišný od Hradeckého, Pardubice se stávají dědici slávy Chrudimi, rivalita obou měst ustoupí soutěživosti, Chrudim nebude živořit jako školské
město, může být sídlem pedagogické fakulty“. Nevysloven předpoklad aglomerace dvojměstí s rozdělením funkcí a společným plánem rozvoje. Po odchodu předsedy Ing.Josefa Pospíšila na ministerstvo dopravy 21.2.1952 předsedou KNV Bohuslav Uhlíř. Od 29.5.1957 předsedou Richard Průša. Kraj měl rozlohu 4230 km2, r.1949 743 obcí, 422 291 obyvatel. R.1956 již 456 366 obyv. Kraj měl velké plány rozvoje, které se nepodařilo za pouhých 10 let realizovat. Jen v Pardubicích postaven nový
most přes
Labe umožňující městu překročit řeku a zahájit stavbu pravobřežního města –
Polabin, později omezenou. Pa.Rychlodráha měla být zárodkem krajské rychlostní
komunikace od západu na východ již před 50lety, nedokončen ani zárodek.
Další reorganizaci k 1.7.1960 Pardubický kraj opět zanikl, stal se součástí politicky uměle vytvořeného t.zv.Výchočeského kraje, který k získání, hospodářské hegemonie, vedle politické, utiskoval Pardubice i bývalý Pardubický kraj, omezoval jejich rozvoji. Pardubice se na 30 let opět staly poddanským městem, jehož tehdy značné výnosy odváděny do Prahy, a prostředky na rozvoj i provoz přerozdělovány přes Krajský národní výbor-KNV. Od 1.7.1966 vstoupilo v platnost dvoustupňové řízení článků ČSTV (tělovýchovy) bez krajských orgánů, předzvěst rušení krajů. R.1990 zrušeny Krajské národní výbory.
Vláda 29.6.1994 schválila zákon o VÚSC (Vyšší územní správní celky), podle něhož mělo být v ČR 17 celků, sídlem jednoho Pardubice. Parlament 20.6.1995 začal projednávat zákon o vytvoření VÚSC, varianta předpokládající vznik Pardubického kraje, neprošla, místo 120 hlasů obdržela jen 98. Poslanecká sněmovna 23.10.1997 přijala ústavní zákon o vzniku vyšších územních samosprávných celků, podle kterého od 1.1.2000 vzniklo v ČR 14 krajů, mezi nimi i Pardubický.
Zákon 3.12.1997 schválil Senát, 16.12.1997 podepsal prezident Havel. Pardubice se potřetí staly sídlem kraje od 1.1.2000, složeného z velkých, za socialismu vytvořených, okresů: Chrudim, Pardubice, Svitavy, z poloviny na Moravě, a Ústí n.O. Prvním hejtmanem zvolen Ing.Roman Línek, který 14.8.2001 převzal dekret o udělení znaku a praporu Pardubického kraje. Kraj má rozlohu 4519 km2, r.2011 měl 451 obec, 518 obyvatel, z toho 508 675 s trvalým a 9 553 s dlouhodobým pobytem. Nejvyšším bodem je Králický Sněžník 1424 m n.m.v severovýchodním cípu kraje, druhý nejvyšší vrchol Čech.
Zdroj:
Jiří Paleček
Diskuse k článku: Pardubický kraj
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Pardubický kraj
