Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Pardubice - město renesance
Pardubice - město renesance
Proto 5.3.1964 prohlášeny Státní památkovu rezervací.
Území, na němž
město Pardubice založeno bylo bažinaté. Proto první stavbou byla vodní tvrz v místě dnešního
zámku. Již ve 13.stol. vyrůstají však na sušším vršku první dřevěná stavení
a r.1340 je zde „město nové“, dřevěné a hliněné. R.1491 je kupuje Vilém z Pernštejna. Za své sídlo vyvolil pa.hrad, který přestavěl na
zámek. Pardubice se snažil zvelebit hospodářsky i stavitelsky. To mu umožnilo
požár r.1507, který zničil celé
město. Vilém dává
město opevnit a uvnitř hradeb je buduje vlastním nákladem dle přesných plánů, neboť Pardubice byly městem nesvobodným. Domy jsou zděné jednotně jednoposchoďové. R.1538 zuří ve městě opět
požár, jen 7 domů zůstalo ušetřeno. Tehdy byl držitelem Pardubic Vilémův syn Jan. Ten staví domy dvoupatrové s domácími i cizími, především italskými mistry, mistr Jiřík z Olomouce pověřen vedením výstavby. Ostřelováním za 30tileté
války zničeno mnoho průčelí, některé domy zničeny požárem úplně. Význam města upadl, stavební činnost doby barokní omezena na opravy zničených štítů a fasád. Vzdor tomu, že většina průčelí je barokní, rokoková a empirová, že některé domy nahrazen novými, provedeny vnitřní přestavby, přece „Město“, kdysi pernštejnské, uchovalo renesanční ráz dodnes.
Po požáru r.1507 dostávají Pardubice prostorové rozvržení,
náměstí a 7 nových ulic. Náměstí leží při jižním okraji města, v místě starého, ale poloviny jeho rozlohy. Nerovný povrch vyrovnán vysokým náspem při jižní straně. Má obdélný tvar 130x50 m. V JV rohu byl vchod do kláštera. Krátká ulice v JZ rohu vede k Pražské bráně. Ostatní ulice vytvářejí půdorys severní části města. Pernštýnská, hlavní, pokračuje krátkou Zámeckou k Příhrádku. Plánování města za Viléma je dílem renesančním, plánování města jako jednotného celku bylo novinku, mělo vzor v plánování italských měst. Pravidelnost není sice plně dodržena (zachováním původní uličky Bartolomějské), zato renesanční snaha po uzavřenosti prostoru byla sledována bedlivě. Hlavně u
náměstí ulicemi vycházejícími z rohů, vítězným obloukem nad ústím (Bartolomějské). Renesančním prvkem je i stavba lázní. Ve stavbě
opevnění objevuje se vliv renesance německé, jednotlivé prvky pozdně gotické. Z první stavby Pražské brány z r.1517 zbyla po požáru 1538 jen dolejší část. Potom dostavěna Jiříkem v pozdně gotickém slohu, ozdobena však renesančním obloučkovým štítem. Brána chráněna věží zakončenou měděnou střechou složitého tvaru, zdobenou 9 věžičkami. Bílá brána postavená r.1515, stavba pevnostní gotiky nahoře s galerií zdobenou zubořezem, krytá jehlancovou šindelovou ( ?zděnou) střechou. Základní tvar i rozvrh domů určen již po 1.požáru. Do ulice kratší stranou, delšími spolu těsně sousedí, střechy sedlové s hřebenem kolmo k ulici, průčelí zakončena štíty. Stavební materiál čedičový lámaný kámen, později cihly, schody dřevěné, střechy šindelové. Základy mohutné, v nich sklepy s kamennou valenou klenbou. Později domy pro měkký podklad zajišťovány širším zdivem přízemí, t.zv.bříškem. V přízemí panská síň – mázhaus, míval složitou klenbu. Někdy podepřenou několika sloupy. Diamantové klenby zachovány v domě u Jonáše a hostinci U koníčka. Po r.1507 místnosti v pochodí kryty dřevěným gotickým stropem nebo křížovou klenbou. Po r.1538 objevuje se výlučně klenba lunetová. Celkový ráz domů zůstává gotický, hřebeny kolmo k ulici, gotický znak, i neúměrná hloubka domů v poměru k úzkým průčelím. To neodpovídalo renesanční snaze o kulturu bydlení i estetiku. Po Janově výstavbě se renesance plněji uplatňuje na průčelích. Štíty odděleny profilovanou římsou, výzdoba průčelí jednotná. Hlavními zdobnými prvky byla ostění oken, sgrafitová malba, portály. Ostění a portály jsou jedině čistě renesanční práce v městě. Ostění z pálené hlíny, která si díky chemickému složení dodnes zachovala živou červenou barvu. Také portály byly z pálené hlíny nebo napouštěného dřeva, pak polychromovaného. Portály z pálené hlíny se zachovaly jen dva. Jeden odvezen do Prahy, druhý umístěn v pa.muzeu. Dřevěný portál se nezachoval žádný (představu o nich podává dřevěný portál zachovaný v zámku). Také sgrafitová malba hojně zdobila průčelí. Nejlépe zachována malba na oblouku nad ústím Bartomějské ulice. Průčelí domů pomáhají dodati vnitřnímu prostoru města renesanční ráz. Jejich stejná výška, těsná spojitost, jednotná výzdoba vytvářejí jednotné, neroztříštěné plochy zdí, které dávají městu pevný tvar hmotný a zvyšují uzavřenost prostoru, naplňují městský prostor klidem a rovnováhou. Celkový pohled na
město v době jeho renesanční slávy zachycuje Willenberg r.1602. V té době byly Pardubice vydlážděny, ulice opatřeny kamennými lavičkami, rohy chráněny patníky. Věžičky bran,
radnice a j.z lesklého plechu, hojně zlacené, sgrafitová výzdoba, portály červené nebo polychromované propůjčovaly městu lesk a barevnost, která byla daleko široko pověstná : „Skví se jako Pardubice“. Pardubice jsou umělým městem české renesance. Jejich stavební vývoj za renesance má dvě fáze. První za Viléma, spadá do renesance jagelonské, druhá za Jan do doby t.zv.české renesance. Vyznačuje se soužitím dvou různých tvarových řádů na témže výtvarném díle. Vedle renesance italské, uplatňuje se vliv i renesance německé, v gotice objevují se stopy vlivu gotiky tudorovské.
Zdroj:
Jitka Melicharová. Sborník PARDUBICKO 1949-kráceno
Viz také:
Diskuse k článku: Pardubice - město renesance
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Pardubice - město renesance
