Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Lázně
Lázně
Nejstarší
lázně zřídil Vilém z Pernštejna kolem r.1497, říkalo se jim „Lázně v ulici ke klášteru“ (dnešní Kostelní), později Lázně městské. Lazebník, který dostal 2 jitra luk a 2 jitra rolí, platil vrchnosti 1 kopu 7 1/2 kopy grošů č. za „vodu kteráž jemu dovedena“ 15 grošů. Lázně byly nad Městskou strúhou, ale místo ručního čerpání zřejmě je zásoboval
vodovod od čerpadla v blízkém mlýně, vedle Císařského. Lázně r.1538 vyhořely,
město je znovu vybudovalo, r.1564 prodalo lazebníkovi Volfovi Žitavskému za 700 kop, zatímco vrchnosti platilo 1 kopu ročně. Ke vdově po Volfovi se r.1570 přiženil lazebník Jan. Po r.1622 se v držení lázní vystřídali lazebníci Kryštof Rychter, Jan Bílý, Kašpar Heredegen z Vratislavy, Bartoloměj Mordax, Pavel Kheller, bradýř Petr Pajer. Za třicetileté
války lázně zanikly. Kniha Rudá se k r.1616 zmiňuje o druhé lázni „na
předměstí Malém, jdouc k labskému mostu“ v dnešní Labské ul., další zmínky chybí.
- V severovýchodním křídle budovy na „dolním place“
zámku, v místech vedle dnešních vchodu do VČG byla zámecká lázeň, malá předsíň a světnička pro sloužící.
- U kapličky sv.Trojice byl pramen. To využil František Mašek či Machek, koncem 18.stol.u pramene „zdravé vody“ postavil dřevěné
lázně zdravotní. Těšily se oblibě, která vzrostla, když magistrát udělil 1.2.1797 Maškovu zeti a nástupci Janu Kindlovi právo šenku. Od 19.11.1820 zde hospodařil Jiří Mrňávek, ale
lázně obtížně odolávaly konkurenci dalších lázní u sv. Marka a Pratru. Stavení zchátralo, až je dal okresní úřad 4.5.1859 zapečetit. Opravil je hostinský František Procházka a v srpnu znovu otevřel. Přístupnost lázní ztížila železnice na
Rosice a z Rosic na Chrudim. Konečnou zkázu přinesla r.1889 stavba firmy David Fanto a spol., dnešní
PARAMO.
- Při Palackého tř. naproti kapli sv.Marka, mezi dnešním autobusovým nádražím a obytnými domy byla při usedlosti čp.134 zahradní
restaurace. V polovině 19.stol zde zřízeny
lázně, které do konce století zanikly, počátkem 20.stol. zde ještě byla tichá zahradní
restaurace.
- U Chrudimky, kde dnes stojí mlýn, bývala louka Kutnohorka, nazývaná podle rybního písaře Jana Slavíka Kutnorského, který ji koupil r.1623. R.1792 pastřila manželům Sieberovým , kteří část louky změnily v park a postavili zde lázeňskou budovu, podle vídeňského vzoru nazvanou Prater, r.1823 gubernium povolilo v lázních čepování piva. Později nazývány Rotes Badehaus-Červené
lázně. R.1894 zaniklé
lázně koupilo
město, v r.1906-10 při regulaci zbourány.
- Lázně
Bubeneč byly jen částí většího komplexu
restaurace Bubeneč, jejich pověst byla nevalná.
Bubeneč zbourán r.1952, objekt lázní změněný na obytný přežíval v Pernerov ul. ještě 20 let.
- Očistné parní lidové
lázně zřídil truhlář Karel Netušil v Hronovické ul., zmodernizované otevřeny 21.9.1926 jako pa.městské parní
lázně. Se dvěma malými bazény sloužily veřejnosti do r.1964, kdy na Olšinkách byly otevřeny krásné Městské zimní
lázně s 25 m bazénem, očistnou částí, masáženi aj.rehabilitačním zařízením, měly být první části rozsáhlého Plaveckého areálu. Po otevření jeho druhé, sportovní části s 50m plaveckým a skokanským bazénem, městští zastupitelé usoudili, že Městské zimní
lázně, rekreační, rehabilitační a očistné jsou zbytečné, 15.4.1991 je zavřeli. Po 20 letech, kdy se druhá část Plaveckého areálu rekonstruuje, nemáme
lázně, ani rekreační, ani plavecký bazén. Ač dnes pro bezdomovce a zahraniční dělníky byly očistné
lázně a p.potřebné.
Zdroj:
Jíří Paleček
Viz také:
Předchozí heslo: Lazebník
Diskuse k článku: Lázně
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Lázně
