Úvod > Dle abecedy >
Osobnosti
>
Markalous Jan V.
Markalous Jan V.
Markalous Jan V., *19.3.1848 v Třebosicích, dlouholetý starosta rodné obce, okresní starosta, zakladatel Rolnického skladištního družstva v Pardubicích, spoluzakladatel Agrární strany, člen Zemědělské rady pro Království České, + 28.6.1928.
Rod Markalousů je původu francouzského z Flander na západě Belgie. Po „povstání Nizozemském“ byl r. 1609 vyhnán, novou vlast nalezl asi r. 1616 ve východních Čechách kolem Pardubic. Za staletí se počeštil a značně rozšířil. V mnoha vesnicích kolem Pardubic (Vyšehněvicích, Mikulovicích, Třebosicích, Jesenčanech aj.) byly po třicetileté válce statky jeho potomků. Z Jesenčan pocházel Václav Markalous, profesor v Chrudimi, otec spisovatele Jaromíra Johna, oba jsou pohřbeni na hřbitově v Pardubičkách.
Jan V.Markalous, r. 1867 se stal samostatným hospodářem v 19 letech, osvědčil se jako praktický, prozíravý a pokrokový. Studiem a sledováním veřejných otázek rozšiřoval své vědomosti. V dubnu r. 1875 byl zvolen do obecního výboru rodné obce Třebosice a ihned starostou. V době jeho starostenství se uskutečnilo mnoho pro rozkvět obce, která se stala příkladem okolním obcím. S pomocí svého bývalého vychovatele, řídícího učitele Jana Vosáhla, dosáhl, ža byla místo bývalé dvojtřídky již r. 1879 otevřena nová 4třídní, později 7třídní,
škola. R. 1878 založil Čtenářsko-hospodářskou besedu. Zasadil se o úpravu obecních cest a stavbu
silnic spojujících Třebosice s okolními obcemi. Silnici z Třebosic do Dražkovic sám postavil. Staral se o příkladnou úpravu obce i o její společenský život. Po desetileté přestávce r. 1884 byl zvolen znovu starostou, aby dokonal záměry pro povznesení obce. Na jeho návrh byla upravena a vydlážděna celá náves. R.1898 se opět starostenství vzdal. Ale pracoval na tom, aby farní obec se stala střediskem společenského života. R.1901 povznesl činnost Čtenářsko-hospodářské besedy s účastí mládeže. Hleděl, aby Třebosice měly svůj peněžní ústav, který by poskytoval krátkodobé půjčky, v dubnu 1904 byl zřízen „Spořitelní a záložní spolek“ jehož se stal předsedou. Dosavadní poštovnu se mu podařilo přeměnit od 1.1.1905 na c.k.poštovní úřad. Jeho přičiněním dostaly Třebosice r. 1911 automobilové poštovní a osobní spojení s okolím linkou Pardubice-Heřmanův Městec.
Vedle působení v obci se záhy zapojil do celookresní činnosti. Jako 19letý jinoch byl povolán do výboru „Hospodářského spolku pro okresy Pardubice-Holice-Přelouč“. R.1884 byl zvolen delegátem za okresy Pardubice-Holice-Přelouč do Zemědělské rady království Českého, zřízené r. 1873 místo rozpuštěné c.k. vlastenecko-hospodářské společnosti, od r. 1892 do r. 1909 byl členem výboru této nejvyšší hospodářské korporace. Zde pracoval v komitétu pro družstevní záležitosti. Za zemědělskou radu zasedal v letech 1907-1909 v odboru zemské rady železniční. Seznámil se s předními českými pracovníky politickými i hospodářskými, jako vůdcem národa Dr. Fr.L.Riegrem, Karlem Schwarzenbergem, dr. Karlem rytířem Kořistkou, ministrem prof.Dr. Fr.Fiedlerem, ministrem prof.Dr. Albínem Bráfem, JUDr. Bedřichem princem ze Schwarzenberka, nejvyšším maršálkem království Českého Ferdinandem princem z Lobkovic atd. Ti jej poznali jako zkušeného praktika. Za zásluhy byl vyznamenán císařem a králem Františkem Josefem I. r. 1907 zlatým záslužným křížem s korunou.
Jeho snahy o sjednocení zemědělského stavu v království Českém završeny r. 1896, když se Stanislavem Kubrem, Antonínem Švehlou st., Josefem Syrovým a věhlasným hospodářem J. Adolfem Prokůpkem zorganizovali zemědělce v jedné organizaci „Sdružení českých zemědělců království Českého“. Na těchto základech zbudována pak mohutná česká strana agrární. Ve volbách do říšské rady r. 1911 získala 180 tisíc hlasů. J.V.Markalous zasedal v jejím výboru od počátku do r. 1911. Po vydání zákona č. 116 z 30. června 1911 podporujícícho zemědělství v oboru vodních staveb propagoval zakládání melioračních družstev. Jako příklad sám odvodnil své pozemky, aby dokázal jak mokřiny možno měnit v úrodná pole. Z jeho iniciativy vzniklo regulační a meliorační družstvo Mateřovsko-jesničánsko-třebosické pro 11 obcí. Zalesněním holých strání nad potokem Bylankou si postavil jeden z pomníků. Díky jeho snahám mělo
Pardubicko nejhustší síť melioračních družstev. Podílel se r. 1891 na ustavení „Družstva pro nákup a prodej zemědělských potřeb a výrobků“ na Pardubicku, stal se jeho prvním předsedou. Na jeho popud pak družstvo přeměněno v „Rolnické družstvo skladištní“ (Vlastivědná abeceda dr.P.Theina Zprávy 1977 a 1992), které r. 1905 postavilo pro pardubický okres ústřední obilní skladiště v Pardubicích za Zavadilkou, kde zřídilo i vápenku (ulice k Vápence). Byl jeho ředitelem do r. 1909. R.1896 po boku prvního organizátora JUC. Josefa Sedláka byl při založení „Ústřední jednoty českých hospodářských společenstev království Českého“. Aby se ušetřilo na nákupu drahých semen z Německa, založil r. 1905 „Semenářské družstvo pro východní Čechy v Pardubicích“. Říšský poslanec František Udržal založil r. 1907 „Meliorační svaz pro království České“, kam J.V.Markalouse povolal jako zástupce rozsáhlých melioračních podniků na okrese pardubickém. Byl od r. 1883 do r. 1909 ve správní radě „Akciového pivovaru v Pardubicích“. Po zřízení okresních hospodářských záložen z bývalých kontribučních fondů obilních byl r. 1892 zvolen do ředitelství okresní hospodářské záložny v Pardubicích. Po schválení zákona ze dne 11. června 1901 č. 66 zahrnujícího i stavbu průplavu Dunajsko-oderského bylo v Pardubicích založeno komité pro podporu prodloužení kanálu ke střednímu Labi a J.V.Markalous byl 6 let jeho místopředsedou, 11.5.1899 v Pardubicích založen „Středolabský komitét pro úpravu a splavnění
Labe od Mělníka do Jaroměře“. Lze oprávněně předpokládat, že nebýt 1. světové
války, s takovými aktivními činiteli splavnění i průplav mohly být skutečností, nejen fantazií.
Od 27. ledna 1879 byl 33 let členem zastupitelstva pardubického okresu, usiloval, aby vnesl pokrokové zásady i do záležitostí okresních. Když r. 1890 odešel zasloužilý okresní starosta Fr. Morávek z Opatovic, byl zvolen místo něho. Jako předchůdce správně vystihl důležitost zřizování a zdokonalování komunikací, přikročil k provádění silničního programu. Okres s příslovečnou šetrností opatřil rozvětvenou silniční sítí. Podle Viléma Schaumburg-Lippe prosazoval válcování
silnic, jako nejlevnější a nejrychlejší způsob stavby. R.1898 okr. výbor zakoupil parní válec a při značných úsporách dosáhl velké rozšíření sitě
silnic, bohužel jen okresních. J.V.Markalous dal podnět ke zvýšení platů cestářům a jejich penzijnímu pojištění, zvýšen jejich počet a zajištěna soustavná údržba
silnic. Nemusely se utrácet peníze za následné drahé a velké opravy, dnes zvané rekonstrukce, zbyly prostředky na nové.
Starosta J.V.Markalous dokazoval, že okresní zastupitelstvo jest závažným činitelem v národní organizaci, že samospráva rozšířením své působnosti může získat neocenitelné zásluhy. Zřejmě právě okresní samospráva se velmi zasloužila o rozvoj okresu a značný růst Pardubic.
Za jeho starostování zřídil okres r. 1896 dvě stravovny pro cestující dělný lid hledajcí práci. Prosazoval převzetí pardubické veřejné
nemocnice do okresní správy, 3.10.1898 byla uzavřena dohoda mezi zastupitelstvy města Pardubic a okresu o stavbě nové
nemocnice v
Pardubičkách. Stavba byla zahájena r. 1900 a dokončena r. 1903. O velkorysosti stavby svědčí schválení nákladu 400 tisíc K, proti 200 tisíc K na obdobné stavby v jiných okresech. Budovu bývalé
nemocnice ve Štrossově ulici převzal okres a r. 1904 zde zřídil „Sirotčinec arcikněžny Anežky“, později byl přestěhován k Matičnímu jezeru. J.V.Markalous prosadil zřízení nadace 1 000 K na výbavu dospělých odchovanců sirotčince. R.1905 byl v Pardubicích zřízen úřad pro zprostředkování práce. Když se jednalo o zřízení donucovací pracovny ve východních Čechách, na popud J.V.Markalouse nabídl okres r. 1888 zemskému výboru 25 000 K na její stavbu v Pardubicích, podařilo se jí získat a již 1.10.1891 zahájila svou činnost. Na provoz okresních humanitních ústavů zřízených za starostování J.V.Markalouse se vyplácely statisíce z okresní pokladny. A kupodivu, když r. 1909 předával starostenství, ukázalo se, že po těch ohromných výdajích na humanitní, osvětové, komunikační aj. účely zbylo ještě v pokladně okresu 120 000 K. J.V.Markalous se postaral i o zkvalitnění správy jmění v obcích, na kterou okresní výbor pilně dohlížel.
J.V.Markalous vyvíjel horlivou činnost též na poli národním a politickém. Zejména Ústřední matice školská, Národní jednota Severočeská a Pošumavská měly v něm podporovatele, podporoval Sokol, přispěl na stavbu Národního divadla po požáru i stavbu pardubického divadla a mnoho jiných národních akcí. Podkladem jeho aktivity a úspěchů zřejmě bylo i to, že již od jinošství jevil veliký zájem o historii českého národa, své obce a Pardubicka, o jehož rozkvět se pak za 33 let svého působení významně zasloužil. To zdaleka není výčet všech jeho zásluh, jen přehled jeho funkcí, patrně neplacených, zabírá dva a půl strany.
S tímto zářným příkladem by se měli seznámit dnešní zastupitelé všech stupňů, a vzít si z něho příklad. Srovnání tehdejších aktivit a úspěchů hospodářsky nevyspělého okresu i města Pardubic s dnešním krajem i městem Pardubice je poučné, pro dnešní představitele nepříznivé. Podobných příkladů schopných a aktivních činitelů skutečných patriotů, pracujících tehdy jen ze zájmu o blaho své obce, okresu a tím celé vlasti bývalo mnoho. Zůstávají však bohužel neznámí, jakoby záměrně, abychom nemohli srovnávat a nepoznali jak dnes takové osobnosti, opravdoví patrioti, ve veřejném životě chybí a tak se nedaří.
Zdroj:
Vlastivědná abeceda JUDr. Pavla Theina - Zprávy (11-12/2011)
Diskuse k článku: Markalous Jan V.
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Markalous Jan V.
