Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka



Úvod > Dle abecedy > Všechno > Hudební Pardubice


Hudební Pardubice

Počátky dějin hudby v Pardubic patrně lze položiti k r.1295 kdy je zde doložen kostel sv.Bartoloměje s domem řádu cyriaků. Jednalo se o hudbu církevní, později vytvářenou podle přání arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Jemu se připisuje zásluha o zřízení různých kancionálů a zásah do provozování chrámové hudby. Ta byla provozována i v novém farním chrámu Zvěstováni P.Marie postaveném r.1369 z příkazu Arnošta. On pozvedl vokální chrámovou hudbu na úkor instrumentální. Ostatní hudebníci byli sice v opovržení, ale jediní pěstitelé nástrojové hudby.

První známou okázalou slavností s hudbou byla návštěva krále Vladislava II r.1497, kdy pasoval syny Viléma z Pernštejna na rytíře. Ve zřízení obecním Vilém z Pernštejna r.1512 přikazuje, aby město drželo 4 hlásné- trubače. Ale až r.1531 město slíbilo chovati trubače na věží tehdy farního kostela Zvěstování P.Marie. Za tuto službu měli hlásní 12 kop ročně. Prvním trubačem byl Michal, jeho umění bavilo sousedy nejen v noci, ale i ve chvílích slavnostnějších. Pak následovali Aksamita, Vaněk a Václav, který dokonce vystrojil celý kvartet. Po nástupu Jaroslava z Pernštejna, když na zámku došlo k šetření, uvažovalo město, má-li dál živit sbor trubačů. Když ale Václav začal zaměstnání zanedbávat, byl r.1558 doplněn počet trubači z Prahy. Od r.1560 byly ve městě jen dva trubači. Trubač Václav zemřel r.1568, zanechal dědictví 200 kop nashromážděné vyhráváním. Po něm se jako „pozaunéři“ připomínají jeho syn Václav Kodýtek a soused Jan Pštros. Dále to byli Jan Dvorský a Mikuláš, který r.1593 zakoupil dům v dnešní Kostelní ulici. Podle Červinkova popsání hlásní koncem 16.stol. „pěli“ na Zelené bráně píseň ke cti sv.Floriána a blahoslaveného Arnošta z Pardubic. Patrně místo „pěli“ mělo být „hráli“ a pak by to byla první připomínka sborového tělesa. Další zmínka je z r.1647, kdy radní poslali na Boží tělo „jednoho trubače pana z Vchynic, kterýž při musice positivu a vlastních bubnů na troubu polní troubil“. VČM chová nejstarší hudební památku, tympány z r.1587. Trubačská sláva přišla v platnost ještě r.1680, kdy se do Pardubic uchýlil císař Leopold I. před morem, v jeho bohatém průvodu vyhrávali dva trubači. R.1783 se přestalo na Zelení bráně hlásiti a tím upadlo umění pozaunérů.

Chrámový zpěv pěstovala literátská bratrstva, první zpráva o nich je z r.1542. R.1551 byl do kostela pořízen nový graduál, notovaný a psaný česky od Johanesa Píseckého z Chrudimi. Janu Kavkovi, hrnčíři z Pardubic „dáno od malování a iluminování téhož graduálu 31 kopa“. R.1559 pořízen nový český antifonář, latinský graduál a české písně od Kavky, a příští rok český žaltář. R.1564 bylo již literátské bratrstvo slavné.

Významné místo v chrámové hudbě měl školní rektor se žáky. Pa.škola vzkvétala zvláště za správy mistra Martina Bacháčka (1571-158). Prvním známým varhaníkem a vedoucím chóru byl Mikoláš Philopon z r.1627. Od června r.1685 to byl Antonín Kelský jinak Khesman, patrně první skladatel v Pardubicích. Pak následují Jan Šorf, Jan Řehoř Souček, Ch.R.Uhlík a Samuel M.Guttmann. Druhým skladatelem byl Jiří František Claudetius, asi pa.rodák, který r.1712 napsal sbírku rorátních zpěvů. Varhaníci v 17.stol sloužili za roční odměnu 15 kop, v 18.stol zvýšena na 35 zlatých rýnských. První zmínka o varhanách je z r.1512 v návodu Viléma z Pernštejna. Patrně to byli trouby vzduchem strojově nadouvané na zámecké hlásce, sloužící jen pro fanfáry.V chrámu sv.Bartoloměje byl od r.1636 positiv. Působením pa.básníka, děkana Logdmana, šířily se koncem 17.stol.pastorální hry.

V barokní době ovládané operou, byl pa.hudební život chudý. Byly zde pouze církevní oslavy a nenáročné radovánky při hudbě „městské kompanie“. Pozoruhodná je jen zmínka z r.1836, kdy při oslavě kněžského jubilea děkana J.Justa zapěl purkmistr Benešovský s kroužkem pěvců ódu, k jubileu složenou, neznámo kým. Občany příležitostně bavil hudební sbor místní posádky. Společenský a hudební život se pozvedl až od r.1841, po založení parforsní společnosti. Známým posádkovým kapelníkem byl Augustowicz. R.1847 bylo provedeno Mozartovo (Tomáškovo?) „Rekviem“ s pěvcem K.Strakatým a vystoupil houslový virtuos Ferdinand Laub. Do Pardubic začali jezdit významní umělci.
Prvním pa.koncertním sálem byla kreslírna reálky, ještě v býv.klášteře. Od r.1858 se jim stal nový sál Odeón na Veselce. Uvažuje se o vytvoření zpěváckého spolku, objevují se jména M.Kučera, zpěvačka Říhová, prof.Janda, varhaníci J.Jakl, Svatoň, Saitz, Bulíček, Jukl, Zavřel, Rössler, Jarolímek, Svoboda, Kučera a Mužík. V l.1851-55 zde působil učitel hudby František Butula, který jako student v Praze hrával kvarteta s B.Smetanou.

Zajímavostí doby byly jarmareční písničky, tištěné i v Pardubicích, nejstarší r.1795, sbírka VČM jich obsahuje na 800 kusů.

Rokem 1860 se hudba stává záležitostí celého pa.společenského života, již jako odezva pražského. R.1860 uspořádán „pěvecký festival“ na Kunětické hoře za účasti chrudimského zpěváckého spolku a dosud neustaveného pardubického. Jeho ustavení se ujal J.Janda r.1861 a r.1862 dostal jméno „Pernštýn“. Na hudebních produkcích se podílejí místní hudebníci: kontrabasista A.Vostřebal, klavíristka Vaňková, klarinetista Hušek, vojenská kapela řízená J.Zinkem. Zvýšila se úroveň hudebních vystoupení, objevují se skladby Škroupa, Wagnera, Křížkovského, Nápravníka, Veita aj. K oživení kulturního života přispělo i otevření Měšťanské besedy 1.3.1862.

V červenci 1862 se na Kunětické hoře konal sjezd a „monstrkoncert“ 28 pěveckých jednot s 530 zpěváky. R.1863 založena „pardubická kapela“ s dirigentem Pospíšilem. Na podnět Augusty Opitzové vznikl r.1865 zpěvácký spolek „Ludmila“. L.1860-1900 byla obdobím „zlatého hudebního věku“ v Pardubicích. Zasloužili se o to: klavíristka a skladatelka B.Jahnová, zpěvačka A.Goldsteinová-Štěpánková, klavírní virtuos Dr.L.Hruš, skladatel a dirigent Procházka, houslista Šrůtek, skladatel a klavírista Řehák. B.Jahnová měla hudební ústav, první pa.hudební školu, na níž též vyučovali B.Pinková, A.Řeháková, F.Vaňková, Dr.Hruš a prof.G.Heš. Zpěvačka A.Goldsteinová-Štěpánková, kterou na scénu pa.divadla uvedl dirigent rytmistr Stulík, se stala miláčkem obecenstva. Její příbuzenský vztah k A.Dvořákovi a J.Sukovi měl blahodárný vliv na jejich vztahy k našemu městu. Ředitel kůru J.Procházka, který dříve hrál pod B.Smetanou v orchestru prozatímního divadla vydal řadu skladeb a vystupoval jako houslista. Prof.Řehák byl iniciátorem prvního stylového večera komorní hudby. Dr.L.Hruš podnítil vznik komorního „Pardubického tria“ v sestavě: dr.L.Hruš, klavír, Č.Váňa, housle a V.Hroch, violoncello. Jako hudební historik zpracoval studie o Chopinovi, Dvořákovi, Bendlovi i o B.Smetanovi, jehož byl žákem, bohužel nedokončenou. Oba zpěvácké spolky vedle sborové činnosti se věnují též studování oper, provedeny opery od Flotowa „Alessandro Stradella“, Blodkova „V studni“, Gluckova „Oklamaný kadi“ a Hřímavého „Zakletý princ“. V r.1890 vznikl pěvecký sbor Živnostensko-řemeslnické besedy pod vedením Karla Witocha, varhaníka a skladatele. Delší čas zde prožívá K.Moor, měl zde hudební školu a komponoval. „Ludmila“ s Hrušem uspořádal církevní koncert a předvedena řada mší různých autorů. Hostující divadelní společnosti provozovaly opery.
Začátek 20.stol je pokračování minulého velkého rozmachu, vyznačuje se vytvářením nových těles a činností Č.Váni, A.Vendla a V.Lautnera. R.1906 vznikl symfonický orchestr „Pardubické hudební sdružení“, r.1910 přejmenovaný na „Pardubickou filharmonií“. R.1908 měl první koncert zpěvácký spolek „Smetana“ s dirigentem K.Wittochem. Významným mezníkem bylo otevření Městské divadla r.1909, jehož se účastnili oba zpěvácké spolky i Pa.hudební sdružení, provedena Smetanova opera „Hubička“. Po r.1908 se objevují jména : Jožka Charvát, pozdější dirigent ND a František Michálek, pozdější prof. AMU. Z pěveckého kroužku J.Charváta, dr.Saturníka a prof.Bramberka s dirigentem J.Wittochem z let 1911-14 vznikl r.1919, připojením ženského sboru, smíšený sbor. Podle svého patrona Josefa Suka nazván „Suk“. Pod dirigentem F.Michálkem zahájil prudký vzestup. M.j. provedl Smetanovu operu „Tajemství“, Mozartovo „Requiem“, Beethovenovo oratorium „Kristus na hoře Olivetské“, Dvořákovy mše D-dur a „Te Deum“. Po odchodu F.Michálka se ujal vedení Křičkův žák F.Voves, skladatel. V té době jsou v Pardubicích provozována veledíla A.Dvořáka „Stabat Mater“ a oratorium „Svatá Ludmila“. Znamenitými sólisty tehdy byli : R.Fialová, M.Řezáčová , Kafková, Hubáčková, Kašparová, Prokopová-Friedová, z pánů Dr.Štrobach, Kolář, Hobert, Beránek, Wottke, Urban, Wittoch, Kohoutek, Balcar. R.1928 do hudebního života vstoupil Spolek pro komorní hudbu v Pardubicích, jeho zásluhou vznikly studentské klavírní trio „J.Martin, F.A.Fryč,A.Barta a Macákovo-Martinovo kvarteto. Spolek za 20 let své činnosti uspořádal přes 100 hudebních večerů.
V l.1919-20 byla založena Východočeská městská hudební škola“, u jejíž kolébky stáli Č.Váňa a prof.Petr.
R.1925 založeno „Pardubické pěvecké okteto“ s dirigentem J.Kollerem, k jehož členům patřili V.Tomš, člen ND a J.Beran, skladatel. Toho roku vznikla v Pardubičkách Matěchova dechovka, později nazvaná Pardubanka. Za 2.svět.války byl na výši symfonický orchestr továrny Explozie, dirigovaný Ing. Jansou.
Operu v Pardubicích do r.1905 jen náhodně předváděly zájezdové společnosti. Více ji provozovaly místní pěvecké spolky. Ustavení „Východočeské divadelní společnosti“ umožnilo pravidelná hodnotná operní i operetní představení. Na výši byla opera i opereta r.1920. Za ředitelování V.Wuršera v l.1926-28 bylo nastudováno 36 oper. Opery se hrály i za okupace, koncem války společnost zanikla. Přes požadavky pa.představitelů nebyla opera v Pardubicích r.1945 obnovena a město se již na ní nevzmohlo, muselo spokojit se zájezdy opery z Liberce, kde obnovena byla, a olomoucké opery. Velké úspěchy dosáhla v 60.letech „Lidová opera“ vytvořena pa.pěveckými sbory. Při své bohaté hudební minulosti i dnešní velikosti si Pardubice zaslouží operní soubor a po 100 letech i druhou divadelní-operní budovu.

Známí pováleční umělci byli: Dr.Šerf, Dr.Smrž, M.Kavkovou, O.Bartoš, L.Kostelecká, E.Rýdlová, K.Krpatová, Dr.Vozáb, J.Vlkanova, J.Císař, Machek, Voves, Lutner, Koler, Douša, Ledvina, Naidr, pa. rodák Hunš Thein pěvec v ND. Pa.rodák J.Martin s dr.O.Letfusem vytvořili České duo.

Krátce po založení Vysoké školy chemickotechnologické r.1950 při ní vznikl Vysokoškoský umělecký soubor, který zakrátko patřil k předním akademickým pěveckým souborům republiky. R.1965 byl založen Kruh přátel hudby. R.1969 byl v Pardubicích zřízen Východočeský komorní orchestr po r.1990 přejmenovaný na Komorní filharmonii Pardubice. R.1970 sloučením Pernštýna, Ludmily a Suka vznikly Spojené pěvecké sbory. Od 1.9.1978 se Pardubice staly sídlem konzervatoře. Po r.1990 byla budova býv. OV KSČ přeměna na pa.Dům hudby, kde sídlí konzervatoř a Komorní filharmonie. Ulice před ním, dříve Nábřeží čs.armády, přejmenována na Sukovu třídu.


Zdroj: Jar.A,Fryč.
      
Viz také:

      Hudební škola

      Iuventus Cantas

      Komorní filharmonie Pardubice

      Kruh přátel hudby

      Lidová opera Pardubice

      Ludmila

      Orchestr - Hudební Pardubice

      Velký dechový orchestr


Předchozí heslo: Hübner-Opitz

Následující heslo: Hudební škola


Diskuse k článku: Hudební Pardubice


K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.



Napsat příspěvek k článku: Hudební Pardubice


Nadpis příspěvku:

 

 

Parpedie - Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka.              Provozuje Klub přátel Pardubicka © 2014