Úvod > Dle abecedy >
Objekty a památky
>
Hřbitovy
Hřbitovy
Hlavním pardubickým hřbitovem byl v l.1507-1883
hřbitov u sv.Jana Křtitele, v l.1905-13 změněn v sady (dnes Bratranců Veverkových). Na novém hřbitově na
Skřivánku se začalo pohřbívat r.1883. Regulační plán vypracoval prof.Antonín Barborka. Hřbitov byl vysvěcen 1.12.1983 pa.děkanem Janem Chmelíkem. Současně byl zřízen nový židovský
hřbitov na východní straně. Starý židovský
hřbitov se nacházel v Husově ul. (místní název Na Židově). Nejstarší
hřbitov se pravděpodobně rozkládal v sousedství hostel sv.
Bartoloměje (snad již ve 14.stol), později u kostela Zvěstování Panny Marie (zde zanikl patrně na poč.16.stol.) V malé míře se pohřbívalo i u kostelíčka Sedmibolestné Panny Marie.
Nejstarší pa.hřbitov ze 13. - 15. stol. patřil ke klášteru cyriaků u kostela sv.Bartoloměje, dle archeologického výzkumu v 90.letech patrně v
Pardubičkách, severně od dnešního. Klášter byl zničen husity r.1421, nebyl obnoven, ale dle staršího průzkumu
hřbitov zde byl ještě v 17.stol. Dnešní
hřbitov kolem kostela sv.Jiljí je pozdější, před r.1940 byl rozšířen o nový
hřbitov na jih.
V dnešních Pardubicích byl nejstarší
hřbitov při novém farním kostele Zvěstování P.Marie postaveném Arnoštem z Pardubic 1359, v místě parku na Komenského nám. Hřbitov mezi chrámem sv.Bartoloměje a zvonicí asi z počátku 16.stol. objeven při dláždění toho prostoru v 70.letech min, stol.
Vilém z Pernštejna při stavbě kostel sv.Jana Křtitele na konci Zeleného
předměstí r.1507 nechal současně vytyčit nový
hřbitov. Nařídil, aby sem byli pohřbívání všichni křesťané bez ohledu na vyznání, tehdy vzácný důkaz náboženské snášenlivosti. Hřbitov byl v l.1584, 1788 a 1836 upravován a rozšiřován směrem jižním. R.1580 byl obezděn. Naproti kostelu je zvonice v níž byla kostnice. Na
hřbitov se vstupovalo branou nad níž byl nápis Mors janua vitae( Smrt branou k životu). Již 16.11.1784 vyslovila krajská správa požadavek, aby pro
hřbitov bylo nalezlo vhodné místo mimo obvod města. Konšelé se usnesli vyhovět, ale vhodné místo nebylo stále nalezeno. Až r.1883 byl založeny nové městské
hřbitovy nedaleko N.Jesenčan na jižním okraji katastru, daleko od obvodu města. V sousedství však začaly vyrůstat
Jesničánky. Hřbitovy navrhl prof.A.Barborka, vymezil tím současně velký prostor pro plánovitý rozvoj Zeleného
předměstí od železniční trati na jih. Za 1.světové
války by v západní části pohřbíváni vojáci, kteří zemřeli ve vojenské nemocnici zv.Karanténa: 513 Turků, 108 Rusů, 194 Čechů, 2 Rumuni, 35 Italů, 64 Němců, 1025 neznámé národnosti, celkem 1941. R.1923 zde bylo otevřeno krematorium., při něm zřízen urnový háj podle návrhu arch.Řepy. R.1951vznikl v urnovém háji památník všem obětem obou světových válek, složený z jednotlivých válečných hrobů podle národností z I.světové
války a ze II.světové války: 27 sovětských vojáků, 1 anglický zajatec, 3 vojáci protektorátního vládního vojska, 210 německých vojáků. Mimo o je v přední části hřbitova památník sovětských vojáků a 20.05.1998 zde byl odhalen
pomník 513 tureckým vojákům z I.svět.války, když se čekala návštěva tureckého velvyslance.
Při Kostelíčku, postaveném r. 1710, byl zřízen nevelký ohrazený
hřbitov, který se po úředním zákazu 2.5.1788 přestal používat.
Starý židovský
hřbitov byl od r.1624 při dnešní Husově ulici na tzv.Židově. R.1723 měl být z příkazu panství zrušen, po protestech byl zákaz pozastaven. V l. 1762, 1806,1837 byl
hřbitov rozšiřován, opatřen ohradní zdí a márnicí. R.1883 byl vedle městských hřbitovů otevřen i nový židovský. Starý obezděný, mírně vyvýšený, byl na starém místě po poloviny 20.stol., kdy byly pozůstatky a náhrobky přeneseny na nový.
Vojenský
hřbitov byl zřízen r.1789 v jižní části dnešních Bubeníkových sadů, když při Štrosově ulici, „ve tvrzi“, byla zřízena vojenská
nemocnice. Nový byl 1840 založen v místě Pracovny. R.1850 byl další zřízen v boru u Pardubiček, kam byli pohřbíváni vojáci z vojenské
nemocnice. R.1866 zde bylo pohřbeno 220 pruských vojáků. Po r.1926 byl zrušen, zůstal zde ústřední
pomník, pod nímž jsou uloženy ostatky 46 vojínů a důstojníků dragounského pluku č.8 zemřelých v l.1888-1898. Hřbitov upravena v parčík již ve centru Pardubiček, před r.1938 vedle postavena
radnice.
Svůj
hřbitov měla i Pracovna za Hůrkami. Márnici měla ve zkoseném rohu zdi při dnešní točně trolejbusů s druhou branou ven, jen pro zemřelé.
Když byla r.1903 otevřena nová
nemocnice v
Pardubičkách, neměla kam ukládat chudé zemřelé, kteří neměli příbuzné a které odmítalo pohřbít
město i okres. Získala pozemek na katastru Drozdic nad Nemošickou strání a zde zřídila
hřbitov. Kolem r.1970 již neprovozovaný
hřbitov získal n.p. TMS Pardubice, který v sousedství stavěl nové provozy. Necitlivě jej zplanýroval, měl zde vzniknou parkový a shromažďovací prostor pro zaměstnance. K tomu již nedošlo, po r.1990
podnik zanikl. Parčík s mohutnými stromy je areálu soukromé firmy.
Své
hřbitovy mají ještě připojené obce Mnětice, Lány na Důlku,
Rosice, Svítkov.
Zdroj:
Zdeněk Bičík; Vlastivědná abeceda Dr.PavlaTheina. Hřbitovy I, II ZKPP 10/1980
Viz také:
Diskuse k článku: Hřbitovy
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Hřbitovy
