Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka



Úvod > Dle abecedy > Všechno > Figurky


Figurky

Pardubice jako mnohá města měly své figurky. V šedesátých letech 19.stol.to byli dva „učitelé“ bez aprobace. Pan „profesor“ Jirásek byl hubený nachýlený mužík střední postavy, vykračoval si v chatrných botách s opelichaným cylindrem na hlavě. Bydlel v Labské ulici. Nedokončil učitelský ústav, ale vydávaje se za kantora v učil soukromě v rodinách, za pohoštění a 2 zlaté měsíčně. Lidé na jeho slabé vědomí hřešili a býval městu pro posměch. Druhým preceptorem byl pan „učitel“ Hájek, muzikant a hokynář, choval zpěvné ptáky a v malém hodkynářství pro ně prodával semenec. Kromě toho k němu děti „chodili na hodinu“, podle rčení :“když kluk zlobí pošlete ho k Hájkovi a máte pokoj“. Vyučova však i Václava Diviše, pozdějšího pa.významného archeologa. Za parforsních honu byly Pardubice dostaveníčkem rakouské šlechny, z nichž mnozí byli svérázné postavy. Nejpopulárnější byl „dobrodružný baron“ Zedwitz, proslulý bláznivými sázkami. Velmi známou figurkou parforsních honů byl psovod Angličan Mastr Peck projíždějící denně v lehkém kočárku městem. V místech Plynostav stával polorozpadlý domek, kde bydlel p.Roztočil bývalý štolba, „pozůstatek“ parforsních honů, po jejich zániku postával před domem v jezdeckých kostkovaných kalhotách a barevné blůze, pokuřoval a čekal na zákazníky, kterým vskutku odborně ohodnotil přivedené koně. Typická bývala postava livrejovaného kočího, který kočárem svážel hosty z nádraží na Veselku. Za první republiky byl známou postavou Jaroušek Hora, příslušenství „Nového Pernštejna“, kde pracoval za stravu a sloužil pro pobavení hostů i jako reklama podniku. Aeroklub prý vydělal na pohlednici, fotomontáži Jarouška s cylindrem v letadle. Smutnými postavami byl „Puj“, bojácný mužík, jeho kluci tímto pokřikem děsili, a pan Holub „Vrků“ s patrovými, mnohokrát podraženými bagančaty, který nikde nedbal na zákaz žebroty a kluky pokřikující “vrků“ proháněl holí. Po říjnové revoluci přišla do Pardubic „paní hraběnka“ jejímž posledním přepychem byl ruský chrt, s ním hrdě chodila na procházky, ale mládež ji zlobila pokřikem „fuj to je šeredný pes“. „Otužilec“ byla přezdívka známého pa.občana, který od časného jara do pozdního podzimu se každodenně ráno koupal pod Labským mostem ve dlouhých podvlékačkách, které po koupeli vyždímal a oblékl a šel do zaměstnání, cestou se řídil průpovídkou „jeden prd lepší než deset doktorů“. „Princ“ v hazardu a alkoholu prý prohýřil hotel a stal se rázovitou figurkou v pardubických restauracích i postavou jako pardubický Švejk. „Serensen“ byl mobilní prodavač s obchodem na tříkolce, proti jiným již motorizované. Riskantně projížděl městem i po parcích, vysloužil si přezdívku podle tehdy populárního závodníka na níž si zakládal. Až dlouho po válce v domově důchodů zemřel „Pepek“, před válkou zakřiknutý mladíček živící nesmělými prosbami o jídlo a cigarety, jehož ostatní děsili pokřikem jeho přezdívky „Pepku kde máš kudlu“. I po válce měly Pardubice své figurky. Zmizel přítel Bezpalec, v mládí úspěšný zlepšovatel i vynálezce, který v invalidního důchodu se svým zavazadlem procházel ulicemi, sedával na lavičkách a krmil holuby. Nejslavnější postavou se stal zpěvák, kytarista Fanda Zeman „Bož člověk“, koncertující v ulicích Pardubic, jen jemu po smrti r.2005 zasazena pamětní desku do chodníku před ESD.
      
Viz také:

      Bezpalec František


Předchozí heslo: Fidrova ulice

Následující heslo: Filatelie


Diskuse k článku: Figurky


K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.



Napsat příspěvek k článku: Figurky


Nadpis příspěvku:

 

 

Parpedie - Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka.              Provozuje Klub přátel Pardubicka © 2014