Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Elektrické dráhy
Elektrické dráhy
O stavbě elektrické dráhy uvažováno r.1903. Když Pardubice uzavřely smlouvu o stavbě elektrárny s Ing.Fr.Křižíkem, měla se nato postavit elektrickou dráha do Chrudimi. K tom nedošlo pro nedostatek peněz, i když Městská elektrárna velmi dobře prosperovala. R.1903 při Vý-chodočeské výstavě zkoušeno jakési elektrické vozidlo, ale patrně s nadzemními trolejemi bez kolejí, tedy předchůdce trolejbusů.
Připravovaly se stavby železničních tratí přes Bohdaneč do Chlumce n.C., přes Sezemice do Holic a do Chrudimi, na nich uvažována elektrická trakce. V zasedací síni
radnice v Pardubicích se 25. 3.1904 konala předběžná schůzka, jejímž jednacím předmětem byla úrada o krocích ke zřízení uvedených elektrických drah. Zúčastnili se jí pp.starosta Pardubic JUDr. Formánek, MUDr. Novák, prof.Rosa, prof.Sova, okresní starosta Markalous, starosta MUDr.Pospíšil z Bohdanče, starosta Blahouš ze Sezemic, starosta Topič z Dražkovic aj. Prof. Sova referoval o projektované dráze, již by instalovala firma Křižík z Prahy.
Vytknuta důležitost toho projektu jak pro dopravu osob, tak pro dopravu zboží. Velká a rozhodující vlastnost toho podniku jest, že elektrické dráhy nevyžadují tak značného nákladu finančního jako lokální dráha s parním pohonem a že elektrické dráhy vypravují krátké, ale časté vlaky. Pan prof. Rosa navrhuje, by byl zvolen komitét, který by s p.Křižíkem zahájil jednání a nechal vypracovat generální projekt. Podotýká, že dle zákona o lokálních drahách by 75 proc. finančního nákladu nesl stát a zem, 25 proc. by se mohlo rozdělit v akcie. Pan starosta JUDr.Formánek podotýká, že p.Křižík se o stavu
silnic osobně přesvědčil a že je shledal způsobilými pro kladení kolejí elektrické dráhy. Zvolen proza-tímní výbor. Propojení okolních měst by bylo podnětem ke vzniku aglomerace, patrně po vzoru liberecka.
K realizaci nedošlo pro nedostatek financí v „chudém kraji“, proti libereckému, do 1.svě-tové
války, a ani po ní. Snahy o tramvajovou dopravu připomenuli pardubičtí Sokolové při slav-nostním otevření
sokolovny r.1923. Nákladní automobil ustrojili jako tramvaj a s nápisem „Nádraží-Sokolovna“ dopravovali návštěvníky. Zajeli s ním i do Hradce a postavili na koleje zabudované na nové mostě pro plánovanou hradeckou elektrickou dráhu.
Ještě r.1924 uveřejněn záměr stavby elektrické trati do Sezemic, na přání občanů o zajištění dopravy do výletní Bělobranské dubiny. Tehdy při dláždění
silnice žulovou dlažbou byl po pravé straně směrem do Sezemic, rezervován pás pro jednokolejnou elektrickou trať. Pás zanikl při asfaltování
silnice až v 50. letech min.stol.
Uvnitř Pardubic se s elektrickou drahou neuvažovalo pro příliš úzké ulice. Po r.1945 se na elektrickou dráhu rezignovalo, Klub přátel Velkých Pardubic podporoval trolejbusovou dopravu. Ještě před svým zrušením r.1949 prosadil vypracování a odeslání definitní žádosti.
Trolejbusy začaly jezdit r.1952, tedy po 7 letech od počátku snah, proti dnešku celkem brzy.
Pardubice před 100 lety měly opravdu velké plány a perspektivy hospodářského rozvoje propojených obcí a měst. Dnes, ač jsou pětkrát větší a hospodářsky silnější, se za 50 let nepodařilo prosadit ani dokončení nové trati do Chrudimi, pouhých 5 km spojky do Medlešic.
Uskutečnilo se sice trolejbusové spojení do L.Bohdanče, ale na spojení s Chrudimi, Sezemicemi nebo Dašicemi dnešní představitelé nemají ani odvahu pomyslet, natož svolat schůzku zájemců či dokonce nechat zpracovat ideovou studii.
Zdroj:
Jiří Paleček
Diskuse k článku: Elektrické dráhy
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Elektrické dráhy
