Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Doly, lomy, písníky, hliníky
Doly, lomy, písníky, hliníky
Na nerostné suroviny je
Pardubicko chudé, využívány byly ale příliš intenzivně. Je tu čedič kunětický (znělec) z něho byly postaveny Pardubice, Sezemice, Bohdaneč, Hradec Králové, i Chrudim z Hory kámen brala. Z něho vybudován
zámek pardubický, jeho
opevnění i „Pernštýnské zdi“ kolem města, dnes zbořené, hrad na Hoře a hráze rybníků.
Vilém z Pernštejna stal se sám původcem neblahého ničení hory. M.j.za pozemek u opatovického jezu dal Hradeckým 30.9.1513 kus skály.... V lámání pokračovali Pernštýnové, pak Pardubické komorní panství a baron Drasche, až se r.1884 zřítila jihozápadní hradba hradu.
Na Přeloučsku staví se z opuky, která se láme u R.Bělé v lese, Jeníkovic a Žáravic, z křemence a slepence spytovického a zdechovického, z křemence raškovického a z fylitu lipoltického.
V H.Raškovicích bývaly v 16. a 17.stol.lomy na mlýnské kameny, jež r.1623 byly oceněny na 10 000 kop míš. Ač stavebního kamene na Cholticku je dosti, na zámeckou kapli sv.Romedia (1691) byl dovezen kámen škrovádský.
K většímu využívání došel zdejší diabas, zejména ke stavbám navigačním při úpravě
Labe. Nouzí na stavební kámen trpí Holicko, kromě měkké deskovité opuky jiný nemá. Z pískovce, jehož bohaté ložisko je u Svojšic ve stráni blíže hraběcí
cihelny, se hotovily dříve žlaby a koryta.
Na štěrk silniční beře se čedič kunětický, diabas choltický, křemenec raškovický a oblázky z naplavenin. Písek na stavby, cesty a chodníky kope se v četných pískovnách, nejjemnější vyváží se z labských jesepů, hrubší z Chrudimky, pod městským parkem. Větší písníky jsou mezi Kasalicemi a Kasaličkami, u Živanic, Mělic, Poběžovic u Holic, u Veselí Odraného, Mokošína. Cihlářskou hlínu těží cihelny: v R.Bělé, Časech, Čepí,
Čivicích, Rychlíkova a Hájkova v Holicích, Chvojenci, Chrtníkách, Lhotě pod Přeloučí, Maternova v Přelouči,
Rosicích, Ostřešanech, Mikulovicích, Blatě. Rychlíkova cihelna v Holicích láme opuku, tu nechá přes zimu rozpadnout na vazký šedý jíl na výrobu cihel.
Na Pardubicku, zejména v
Pardubičkách, a na Cholticku, zejména v Lipoticích a Poběžovicích, bývalo více hrnčířů zpracovávajících hlínu. Hliník a hliniště na hlínu na dělání mlatů a „báchor“, nacházíme téměř u každí vsi. Z „báchor“ (nepálených cihel) stavělo se do konce 19.století hodně, nyní jsou z nich stavěny jen některé baráky ve Velinách, jen odiněle jinde.
(Karel František Rosůlek 1903)
Těžbou vátého písku byl do 90.let téměř odtěžen velký přesyp Vesecký kopec, přírodní památka.
Velkotěžbou písku a štěrkopíku, vyvážených i mimo
Pardubicko, vznikla řada „jezer“, zatopených písníků, u Mělic, Černé u Bohdanče, Opatovic, největší Oplatil a přilehlé, kde se ještě těží. Hliníky na Pardubicku zanikly.
Zdroj:
F.K.Rosůlek
Diskuse k článku: Doly, lomy, písníky, hliníky
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Doly, lomy, písníky, hliníky
