Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Bubeníkovy sady
Bubeníkovy sady
Mokřinám na pravém břehu Chrudimky, v 16.století se při zákrutě Chrudimky, dnešním Matičním jezeře, říkalo Žabárna, Na Žabárně, později také Malé Olšinky. Kolem r.1816 byl v Pardubicích posádkou kyrysnický pluk Sommariva, jehož velitel plukovník Saiman, měl smysl pro přírodu a estetický vzhled města. Ten dal r.1819 vysázet „promenádní alej“ od lávky přes Chrudimku k poutnímu Kostelíčku. Kolem této aleje zřídili r.1823 magistrátní rada Jindřich Jelínek (v letech 1823–1828 dvakrát purkmistr) a městský právník Peregrin Kulhavý (od r.1850 první volený purkmistr) sad. Prostředky získali z dobrovolných příspěvků a městského alejního fondu. Plány na sadovou úpravu celých Malých Olšinek narážely na nedostatek prostředků. Až r.1879 částkou 5.000 zl.přispěla Občanská
záložna, která chtěla uctít památku svého zakladatele, starosty V.Bubeníka.
Návrh zpracoval choltický zahradník Kout. Dokončeny a pojmenovány byly r.1881. Kolem r.1885 byly sady rozšířeny osázením
nábřeží až do míst Mezi Mosty, k pozdější hydroelektrárně. R.1904 sem byl ze zrušeného hřbitova u sv.Jana přenesen
pomník Václava Bubeníka, redukovaný na střední kamenný obelisk.
Severní část sadů zanikla převážně po r.1919 při výstavbě obecních domů na Čechově
nábřeží. Zbytek, kde býval v 70.letech 20.stol.zookoutek, zmizel při stavbě paláce Katastrálního úřadu. Na jihu sady uzavírá Matiční jezero.
R.1961 byl park přejmenován na Sady pionýrů, z obelisku zmizel oválný medailon s Bubeníkovým profilem. Po r.1970 velkým nákladem provedena radikální obnova sadů, ne vždy prospěšná, na
pomník V.Bubeníka dána kopie medailonu, což čtvrt století jménem KPP prosazoval jeho 2.předseda A.J.Kubeš.
V Sadech Pionýrů, lidově stále nazývaných Bubeníkovy, byly srpnu r.1982 obnoveny promenádní koncerty, název Bubeníkovy vrácen po r.1990. R.2001 zahájena obnova, po rozsáhlé rekonstrukci, značném prosvětlení, byly sady 25.10.2002 znovu zpřístupněny, ale rekonstrukce byla dokončena 10.6.2003.
Místo hudebního pavilónu byla umístěna velká kontraverzní fontána, kterou navrhl Petr David. Později sady obehnány protipovodňovou zídkou, aby 100 letá voda, která by zatopila sady se nerozlila do ulic Polské a Bulharské, až ke Kostelíčku, jak se stávalo ještě v 19.stol.
Po posledních úpravách přišly o největší vzácnost, statný nahovětvec dvoudomý s nakloněným kmenem, který jinde v Pardubicích nemá obdoby. Nedaleko zůstal druhý jedinec a v zadní části parku ještě tři, z nichž některé plodí. Ač se jmenuje dvoudomý, nemusí dvoudomým vždy být. Na okraji u Matičního jezera je vzrostlý trnovník bílý, se silným kmenem, drsnou borkou, svalci.
Jsou zde vzrostlé borovice hedvábné–vejmutovky. Nalezneme tu dva vzrostlé liliovníky tulipánokvěté, každoročně bohatě kvetoucí. Značných rozměrů dorostl dřezovec trnitý s lukovitě prohnutým kmenem. Jeho trnité větve skýtají dobrý úkryt pro ptactvo. S tímto stromem se v pardubických městských výsadbách můžeme setkat častěji. Roste tu i kaštanovník setý občas bohatě plodící, statný javor stříbrný aj. Nově vysazeny byly dva jinany dvoulaločné.
Zdroj:
JUDr. Pavel Thein; Vítěslav Haupt : Příroda Pardubicka II. 2003 - AB-Zet Pardubicka č.26
Viz také:
Následující heslo: Budeč
Diskuse k článku: Bubeníkovy sady
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Bubeníkovy sady
