Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Boučková Jitka
Boučková Jitka
narozena 15.2.1921 v Praze. Absolvovala Filosofickou fakultu
Univerzity Karlovy, obor dějin umění a archeologie. Léta pracovala ve Východočeské galerii. Teoretička umění, odborná publicistka. M.j. napsala: „Ze současné tvorby naších malířů“ r.1967, „Francouzské malířství od impresionismu po současnost“ r.1969, „Karel Slabý-Kareš“ r.1973, Národní umělec Vojtěch Sed-láček“ r.1973, „Výtvarní umělci jihovýchodních Čech“ r.1983.
Je autorkou mnoha katalogů výstav Východočeské galerie a drobných publikací o výtvarném umění, hlavně Pardubicka.
Boudová Antonie, hraběnka z kolodějské hájovny. Narodila se 19.2.1827 v Tuněchodech v čp.7 jako šesté dítě manželů Václavu a Antonii Boudových. Otec byl tehdy lesním adjunktem v tuně-chodském dílu čivického panství, pak lesním v Mněticích. Od 40.let byl lesním kolodějského re-víru v kolodějské hájovně čp.23, na okraji lesa nedaleko vsi Veská.
Na zábavách pořádaných v Pardubicích při parforních honech, na které byla rodina pana lesního zvána, se seznámila s Jiřím hrabětem Valdštejnem. Byl nadporučíkem husarského pluku č.9.cara Mikuláše v l.1830-1845 posádkou v Pardubicích. Jeho velitelem byl František kníže z Lichtensteina, r.1871 zakladatel pardubických parforsních honů. Jiří se do krásné dcery lesního zamiloval. Jejich vzájemná náklonost narazila ale na překážku, odpor rodiny, která se nesmířila s nevěstou z prostého rodu. Až po smrti otce došlo 17.1.1852 ke sňatku.
Mezitím se narodili dva synové k nimž se Jiří hrabě Valdštejn přihlásil a po sňatku je legitimisoval. Dle sezemické pamětní knihy koupil hrabě Valdštejn pro Antonii Boudovou louku zvanou velkopanskou u Sezemic (4 jitra 665 sáhů) za 1500 konveční měny, později nazývanou „Na hraběnce“. Po svatbě manželé přesídlili do Duchcova, kde se jim ještě narodili syn a dcera. Zde manžel 6.7.1854 zemřel a Antonie zůstal s dětmi cizím prostředí. Dojížděla často do Sezemic, kde měla starší sestru provdanou za váženého sezemického občana Josefa Tučka Přijížděla v ele-gantním kočáře doprovázena příslušnicí rodiny Valdštejnů.
Na opravu kostela v Sezemicích r.1873 věnovala „vysokorodá paní hraběnka Valdštejnová“ 500 zlatých. Do Duchcova si vzala své rodiče, kteří tam zemřeli, ale pohřbeni byli v Sezemicích. Do úlohy hraběnky se dobře vžila, byla podnikavá, energická, cílevědomá. Obhospodařoval duchcovské panství o výměře 9 476,51 ha, podílel se tam na počátcích dolování. Jejím vlivem přišel do Duchcova sklářský
průmysl. R.1863 koupila
zámek Liblice u Mělníka. Znovu se 23.11.1868 provdala za o 5 let mladšího Abrechta z Valdštejna z mnichovohradišťské větve. Ten r.1894 zemřel.
Antonie se přestěhovala na svůj
zámek Liblice, kde zemřela 2.9.1901. To již nežili její synové. Pohřbít ji v rodinné hrobce rodina Valdštejnů nedovolila.
Zámek a svěřenecké panství duchcovské přešlo na mnichovohradišťskou větev Valdštejnů.
Zámek Liblice zdědila její dcera Christiana provdaná za Leopolda Thun Hohensteina. V držení té rodiny zůstal do r.1945, kdy byl znárodněn, r.1952 byl svěřen Československé akademii věd a upraven pro pořádání vědeckých konferencí.
Zdroj:
Oldřich Ullrich
Následující heslo: Bouře
Diskuse k článku: Boučková Jitka
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Boučková Jitka