Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Bílé předměstí
Bílé předměstí
historická část Pardubic, na východní straně opevněného Města či Města v ohradě. Původně bylo stísněno mezi opevněním a Chrudimkou, proto se mu říkalo Malé
předměstí nebo také Mýtské. Dnes se převážně rozkládá na pravém břehu Chrudimky. Založil je r.1507 Vilém z Pernštejna. Z Města se na ně vycházelo Bílou branou, podle ní bylo později pojmenováno na rozdíl od Zeleného
předměstí. Původní levobřežní Bílé
předměstí chránily proti útoku z východu a od severu další dvě brány: Sedlářská, na začátku Labské ulice a Mejtská za Chrudimkou. Oficiální městskou částí se stalo při číslování domu v letech 1770/71 a je jí dodnes i když se tento název běžně mezi lidmi neužívá. Mnoho lidí je ani nezná, ač je má v občanském průkazu. Dnešní rozsáhlé
předměstí vzniklo ze dvou částí, vlastního Malého
předměstí kolem Bělobranského
náměstí s Labskou ulicí a dosti vzdáleného panského dvora Vystrkov s rozsáhlými pozemky na východě. Obě oddělené části spojovala vysokomýtská, dašická, cesta od konce 16.stol. Postupnou zástavbou přeměněná na dnešní ulice: Mezi mosty a Štrossovu. Z cesty vysokomýtské odbočovala na sever ulička k cihelně při ní bylo již r.1507 bylo 16 stavení - Na Ležánkách, v nejstarším urbáři nazývaná dokonce Předměstí u staré
cihelny. V sousedství vznikla hospodářská část Na Vrtálně. Další rozptýlená zástavba vznikala podle Sezemické cesty, podél Haldy, dnešní Husovy ul., na jejím konci, lidově zvaném Židov, bývala samostatná ves
Bukovina připojená společně se vsí Lhotkou r.1531 k Pardubicím a r.1770 zahrnutá do Bílého
předměstí. R.1563
předměstí mělo 78 stavení, r.1611 82. Za třicetileté
války bylo z nich 72 zničeno, ale r.1770/71 zde bylo již 117 domů a r.1846 170 domů s 1478 obyvateli. Bouřlivý rozvoj nastal od konce 19.stol. podle velkorysého regulačního plánu Vilové čtvrti a Okrouhlíku. Vznikl široký čtvrtkruhový pás nových čtvrtí vymezený od r.1891 na severovýchodě Pracovnou.Patří k němu Bubeníkovy sady Vystrkov s raabizační osadou
Familie přejmenovanou po r.1945 na
Slovany. Vystrkov od r.1880 samostatná část, byl v 50. letech 20. stol. spojen s Bílým předměstím administrativně, když již tyto části byly stavebně propojeny v jeden celek s převáženě nízkopodlažní zástavbou. Ul. Na Drážce ve své severní části odděluje Bílé
předměstí od připojené části
Studánka, na jejímž katastru je i sidlistě
Dubina. Oddělenou částí Bílého
předměstí zůstávají
Hůrka s Bělobranskou Dubinou na pozemcích zaniklé Lhotka. Při dělení Pardubic na obvody bylo Bílé
předměstí nešťastně rozděleno mezi obvod I, III a IV. Jako celek mělo dle sčítání r.2001 11521 obyvatel a 1633 domů.
Zdroj:
Vlastivědná abeceda Dr.P.Theina: Bílé či Malé předměstí. Dr.P.Thein ZKPP 7-8/1980
Viz také:
Následující heslo: Biografy
Diskuse k článku: Bílé předměstí
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Bílé předměstí
