Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Barborka Antonín
Barborka Antonín
Narozen 7.1.1835 v Horažďovicích
Zemřel 14.4.1891 v Pardubicích
Narodil se 7.1.1835 v Horažďovicích. Vystudoval českou reálku a v. l.1855-59 polytechniku v Praze. R.1860 nastoupil dráhu učitelskou, stal se profesorem geometrie a mechaniky. Od 1.10.1863 do r.1891 učil na pardubické
reálce. Byl zástupcem ředitele reálky Jiljího Vratislava Jahna, když býval zaneprázdněn svou poslaneckou prací v říšské radě. Učil také na dívčí
škole a pokračovací. V Pardubicích byl veřejně činný. Patřil k zakladatelům Městské spořitelny Pardubice. Stal se dlouholetým členem městského zastupitelstva. Úspěšně působil ve věcech městských i spolkových. Město ho r.1882 pověřilo vypracováním regulačního plánu Pardubic. Vyhotovil dva návrhy, z nichž druhý byl schválen obecním zastupitelstvem 2.5.1882 a toho roku potvrzen místodržitelstvím. Na podkladu jeho regulačního plánu se Pardubice budovaly až do doby, kdy nově zřízená technická kancelář při městském úřadě přistoupila k jeho přepracování. Dle plánů prof.A.Barborky došlo k zástavbě Zeleného
předměstí na volných pozemcích mezi Královskou třídou a Karlovou ulicí, kde vznikly ulice
Smilova, Hronovická, Hostýnská a kolmé
Sladkovského (1890) a Svatojánská, dnes Bratranců Veverkových. Největším přínosem pro Pardubice byl návrh Nového Města u
nádraží. Plán na jeho založení předložil A.Barborka městské radě 7.2.1882. S Ing.Fr. Leiským pak r.1889 předložili definitivní plány výstavby s náměstím (dnes nám.Legií) dvakrát větším než Pernštejnské. Podle nich pak Nové Město vybudováno do r.1928, kdy na
náměstí Legií byl odhalen
pomník T.G.M. Vznikl tak velmi hodnotný a zdařilý protějšek Starého Města, oddělený starší nehodnotnu zástavbou hlavní Královské třídy, po r.1918 Wilsonovy, dnes třídy Míru. Po výstavbě nového
nádraží Nové Město zapomenuto, když dřívější živý provoz ke starému
nádraží přešel na Palackého třídu. R.1883 na jižním okraji městského katastru otevřeny nové
hřbitovy zřízené též podle plánů prof.A.Barborky. Jimi byla vymezena jižní čtvrť,
Skřivánek, jehož rozvoj byl regulačním plánem připraven.
Prof.A.Barborka byl též komisařem pro zkoušky topičů parních kotlů a strojů. Své odborné práce uveřejňoval v několika časopisech, zejména v „Paedagogia“. Pro 1.třídu reálných škol napsal učebnici „Měřičství a tvaroznalecví v prostoru a rovině“. V programu reálky r.1869 uveřejnil článek „O perspektivě, jejím vývoji historickém a nynějším stanovisku“.
Zemřel 14.4.1891 v Pardubicích, pohřben na městském novém hřbitově,
hrob L/42.
Ač nebyl rodákem, patří k největším pardubickým patriotům, nejzasloužilejších občanů. Bohužel toho příkladného občana Pardubic nepřipomíná ani pamětní deska, ani pojmenování ulice, ani neobdržel čestné občanství. Zasloužil by si
pomník, který by zejména dnes připomínal jak se má
město plánovat a rozvíjet.
Zdroj:
J.Janiš: Pardubický Slavín
Viz také:
Předchozí heslo:
Diskuse k článku: Barborka Antonín
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Barborka Antonín
