Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Archiv městský pardubický
Archiv městský pardubický
Před dobou pernštejnskou Pardubice archiv neměly. Pro soupis ne-movitostí stačil ve starší době urbář. V něm byl seznam domů sousedských i rolí. Změny značily se v něm škrtáním jmen starších a zápisem nových držitelů.
Velký převrat způsobil Vilém z Pernštejna, přestavěl „Město v ohradě“a uvolnil vývoj svo-bodnějšího života v domě radním i na gruntech sousedských. Nové artikule jim navržené a obcí přijaté nechal vepsati do nové knihy, která podle barvy desek dostala jméno „Kniehy miestskee Rudee miesta Pardubicz“. Ty se staly základem městské archivu.
Knihy Rudé obsahující pernštejnské obecní zřízení a Knihy městské gruntovní, založeny byly písařem Burjanem r.1515. Jsou rozděleny do tří dílů podle městských čtvrtí (Město v ohradě, Dlouhé a Krátké předměstí), každý díl je doplněn jmenným rejstříkem podle křestních jmen. První zápis se týká koupě domu čp.6 Město pro
radnici II. Později konšelé spojily Knihy gruntovní s Kni-hami Rudými do jednoho svazku, který sloužil do r.1561 ochuzený o původní výzdobu. R.1559 po-řídila obec novou gruntovní knihu podle bílých kožených desek zvanou Bílá. Obsahuje zápisy z let 1561 až 1605, ale také dodatky s datem 1615. Kniha má rejstřík dle obou jmen. Kniha Zelená, dle barvy ořízky, chová zápisy z let 1605 až 1676, ale válečné události zavinily, že se převody z r.1620 zapisovaly třeba až r.1635 nebo převody z r.1638 jsou zapsány hromadně až r.1650 Rejstřík je sesta-ven dle křestních jmen. Knihy Běločervené, opatřené 4.října 1675, zahrnují zápisy z let 1676 až 1726, knihy Bělozelené z let 1724 až 1766 a knihy Černozelené, v červených kožených deskách, začínají dnem 28.čevna 1766 a končí 13.srpna 1791.
Původní archiv pardubického magistrátu obsahoval ještě 5 dalších gruntovních knih. Ty již nejsou nazývány podle barev desek, ale byly registrovány u
soudu pod čísly 6 až 10. Do první zalo-žené kontibučním písařem a kronikářem Františkem Červenkou 29.května 1803, byl první zápis zapsán dodatečně s datem 26.únor, zápisy sahají do r.1810. Pak za sebou jdou knihy s letopočty: 1810 až 1820, srpen 1821 až 1833, 1833 až 1842 a 1843 až 23.dubna 1851.
Poněkud náročný výčet dalších knih dává představu o chvalitebné snaze postihnout specia-lizovanými zápisy celou pestrost právního stavu a mezilidských vztahů:
- Knihy o prodeji rolí, luk a zahrad jsou tři první sahá od 16.prosince 1553 do 1651, nahodilé do-datky jsou až u 30.listopadu 1667, druhá a třetí sahají až do r.1747, pokračuje kniha kontraktní.
- Knihy o převodech věci movitých sahají do r.1574, pokud se smlouvy r.1850 neztratily.
- Knihy smluv dlužních, upsání, kvitancí a rozličných pamětí z let 1574 až 1628.
- Z knih o svatebních smlouvách – Knihy městské Rudé confederationum nuptiaium – se zachovala jediná z r.1813. V archivu Národního muzea je část těchto smluv z let 1583 až 1622.
- Pět knih kšaftovních obsahuje poslední pořízení z let 1532 až 1813. Značná sbírka závětí z 16. a 17. století je ve Státním oblastním archivu. V archivu zemském bylo sedm Knih rozdílů, obsahují-cích projednání pozůstalostí let 1701 až 1849.
- Podle barvy desek bylo nazýváno 5 Knih transactinum et cessiorum, převodů a postupů z let 1706 až 1849.
- Registra sirotčí byla patrně založena r.1515 a sahala do r.1571, první kniha se ztratila. Druhá po-hází z r. 1571 a není vedena dokonale, to platí tím více o knize o sirotčím zboží se záznamy z let 1571 až 1654.
- Knih kvitancí je 9 , první z let 1625 až 1702.
- Zachráněno bylo 16 knih zástav a závazků (obligationum), začínající v 16.století.
- Od r. 1565 existovaly Knihy rukojemné (cautionum), tři dochované začínají r.1667.
- Knihy emphyteutických smluv (prodávajícímu zůstává panství nad pozemkem) jsou dvě z let 1780 až1850.
- Kniha „k výchozům a relacím, též k zapsání svodů a zmocnění od Práva stvrzených“ obsahuje zá-pisy od 23.května 1640 do 12.března 1851.
- Protokol komisí a dražeb (commissionum et licitationum), sahají od 1.9. 1769 do 29.5.1795.
- Protokol ústních žalob a komisí, začínající dnem 1.května 1782, a téměř všechny starší radní protokoly byly ztraceny.
- Zle postiženy byly městské počty, velmi pečlivě vedené od r.1529, skýtající mnoho informací o dění ve městě. Zachovaly se počty od r.1590, pak 1635 až 1636, 1644/1647, 1659/1660, 1662, 1753/1754, zlomek 1756, 1768, 1773, 1777, 1830, 1832 a 1838.
- Do zvláštní kapitoly patří z hlediska historie města t.zv.minuce neboli drobnosti, totiž v prvé řadě kalendáře, do kterých se zapisovaly „paměti právní a odklady“ i záznamy o životě, požárech a pod. Mnoho archivních drobností obsahují Sakařovy Dějiny města Pardubic část II., str. V až XVI.
Dne 8.února 1850 převzalo okresní hejtmanství (podkrajský úřad) politickou agendu pardu-bického magistrátu, tím zanikl jednotný městský archiv. Část agendy převzal i okresní
soud. Stará městská registratura byla nešetrně rozptýlená. František Palacký při jeho studiu r.1862 jej nalezl ve stavu omezeném. Město pak prodávalo r.1866 archiválie živnostníkům na váhu, jako makulaturu, tím způsobena nedozírná škoda. Něco zachránil vlastenecký sběratel a numismatika Josef Lernet.
Něco se rozptýlilo po jiných sběratelích. Tím lze vysvětlit „listář ředitel Vambery“ Sakařem často citovaný
Okresní hejtmanství sdělilo 12.ledna 1875, že bude zakládat nové gruntovní knihy. Komisi, jejíž práce trvala do r. 1884, byl přidělen jeden městský písař. U
soudu se zachránilo mnoho. Nejstarší gruntovní knihy
soud r.1896 odevzdal zemskému archivu v Praze. Okresní hejtmanství hospodařilo hůř, při různých převodech pardubického panství se ze zámeckého archivu vytrácela kores-podence i listiny. Archivu z písemností správy města od poč.16.stol. hrozil koncem 19. stol. zánik pro nezájem úřadu. Proto byly listiny postupně soustřeďovány v pardubickém muzeu. Po r.1920 spravoval Muzejní
spolek celý zámecký archiv, bylo v něm uchováno mnoho knih, urbářů, knih svatebních smluv, sirotčí knihy i některé spisy soudní. Zpracovávali je členové Muzejního spolku ing.František Hyhlík a poštovní úředník František Svatoň. Nyní vše chová Státní oblastní archiv v Zámrsku.
Část městské archivu nařídil německý Bürgermaiter Julius Stumpf za
okupace odstranit. Ob-rovská halda papíru na otevřeném náklaďáku byla odvezena do
Zámku. Zachránit jsem jen doklady související s divadlem, které jsem shromažďoval. Ostatní propadlo zkáze.
Zdroj:
JUDr. Pavel Thein
Viz také:
Diskuse k článku: Archiv městský pardubický
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Archiv městský pardubický
