Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
(Tř.Míru čp.76). Hostinec se zde připomíná již koncem 17.stol. Od počátku 19.stol. patřil rodině Kašparově. V l.1857-58 byl přistavěn sál Odeon, kde se konaly společenské zábavy. Poslední přestavbu provedl r.1925 Josef Košťál. Od r.1915 fungoval v budově biograf Imperiál. Z Veselky pocházel průkopník letectví Ing. Jan Kašpar. Poslední majitel Arnošt Košťál popraven 2.7.1942 pro spolupráci s od...
(Štrossova ul.čp.127). Původně Klofandova hospoda (předtím U Šmídů), r.1917 přestavěná na moderní hotel, později ještě rozšířený. Dnes je nejstarším pa. hotelem, starší zanikly. Na jeho místě byly r.1564 dva grunty. Na jejich místě postavil fenrych Václav Šimůnek r.1661 dům. Od kdy zde byl šenk není známo. Ve 2.polovině 19.stol zde již byl. Od r.1866 patřil rodině Šmídům, U Šmídů se hrálo divadl...
Po r.1950 byl plánován nový hotel na Dolíku naproti Tyršovým sadům, alternativně zde měla být pa.opera, místo toho až r.1983 postavena budova OV KSČ, dnes Dům hudby. Od r.1990 se opakovaně objevují návrhy na stavbu velkého moderního hotelu pro početné návštěvníky Pardubic, kteří opět musí hledat ubytování mimo Pardubice. Např. druhý na Masarykově nám, na místě býv.jatek vedle nedostavěné sportovní...
BOŽENA HOVOROVÁ (*1889), žena v domácnosti, bytem v Pardubičkách, Boková ulice čp. 110. Bydlel u ní v podnájmu Jaroslav Šorm (1909-1942), úředník nemocenské pojišťovny v Pardubicích, spolupracovník Silveru A. V únoru a červnu 1942 v domku v Pardubicích bydlel krátce i J. Potůček, radiotelegrafista vysílačky Libuše. Božena Hovorová byla zatčena 26. 6. 1942 a popravena na Zámečku 2.7. 1942 s J. Šorm...
okrajová ulice na východě Ohrazenic. Bohumil Hrabal, (1914-1997), český spisovatel
narodila se kolem r. 1850 ve Vídni. Provdala se za hraběte Hugo Balthazara, pozdějšího polního maršálka. Bývala majitelkou zámečku v Dolním Babkově, dnešní části Včelákova na Chrudimsku. V mládí bývala dobrou tenistkou, výborně hrála i na klavír. S manželem zcestovala Egypt, Riviéru, Benátky, celé Středomoří. Od pardubického poštmistra Josefa Krause koupili 4.10.1884 panství Hrochův Týnec o v...
Původní pa.tvrz přestavěl Arnošt ze Staré na hrad, před r.1340, kdy ve své závěti zmiňuje Pardubice jako „město nové“. Arnošt z Pardubic již 14.9.1363 na hradě hostil císaře Karla IV. Pernštejnové hrad postupně sice přestavovali na zámek, ale ten je unikátním přechodem mezi hradem a zámkem.
celková délka 1381 m, plochy omítek 14 500m2, plocha prejzové krytiny 850 m2. R.2010 skončena celková oprava prováděná ve 4 etapách od r.2001, předtím byl celková oprava provedena v l.1930-31. Ovšem v posledních desetiletích 20.stol byly opravy prováděny po místních havariích, zborcení zdí, téměř neustále. Historický kroužek KPP r.1973 při průzkumu hradeb zjistil v nich na 500 klíčových střílen...
prochází Svítkovem od severu k jihu, z ulice Přerovské k ulici U Moruší.
Městské hradby chránil hradebním příkop napájený z Chrudimky, který je obtékal po jižní (Jáhnova ul.) a západní (nám. Rebpubliky) straně, nazývaným Městská řeka. Po východní straně Města v hradbách, před Bílou branou byla větev hradebního příkopu ústící do zámeckého příkopu.
od mostu Pavla Wonky na sever, odděluje Polabiny od Stavařova a univerzitního kampusu, na Fáblovce na ní navazuje stará státní silnice do Hradce Králové. Název má od r.1969. Otázka je jak se jmenuje úsek ulice mezi Zimním stadionem a Telekomunikační ústřednou, někdy neoficiálně, i se zbytkem Masarykova nám., označovaný též za Hradeckou ul.
z centra Ohrazenic na východ kolem Fáblovky do samostatné obce Staré Hradiště, podle níž je pojmenována.
na hranici dříve samostatné obce Studánka a Pardubic-Bílého předměstí (býv.Familie). Po západní straně ulice, původně hrázi vysušeného rybníka bylo prvních 22 usedlostí raabizační osady Studánka založené r.1785. Úřední název má od r.1930. Hranice mezi těmito částmi Pardubic probíhá i po Mandysově a Fibichově ulici.
Hlavním pardubickým hřbitovem byl v l.1507-1883 hřbitov u sv.Jana Křtitele, v l.1905-13 změněn v sady (dnes Bratranců Veverkových). Na novém hřbitově na Skřivánku se začalo pohřbívat r.1883. Regulační plán vypracoval prof.Antonín Barborka. Hřbitov byl vysvěcen 1.12.1983 pa.děkanem Janem Chmelíkem. Současně byl zřízen nový židovský hřbitov na východní straně. Starý židovský hřbitov se nacházel v Hu...
Od Kunětické hory přes Labe k Hůrkám probíhá tzv. Spojilská žíla tvořená třetihorními vyvřelými horninami čedičového typu. Řeka ji nevymlela, vnikl zvýšený práh s balvany, tvořící přeje zvané Hrčáky. Zanikly po dokončení zdymadla v Pardubicích r.1972, které je zvýšením hladinou zatopilo a umožnilo splavnění až do Kunětic.
Na rozdíl od hřebčína Kladrubech, který chová hřebce i klisny, rozmnožuje starokladruské koně, hřebčinec choval jen hřebce. Jimi zajišťoval kvalitní plemenitbu koní po Čechách, především pro vojenské účely. R.1789 bylo v Čechách zřízeno armádou hřebčinecké odd. Vojenská správa r.1790 postavila u Nemošicích areál stájí, obytných i hospodářských budov, k němuž patřily rozsáhlé louky. Po r.1924 se st...
malý mlýn Na Vrtálně poháněny vodu přepadající z Haldy. Zbořen r.1923 a pozemek využit pro rozšíření Červenkovy barvírny.
památník bojů našich legionářů za 1.světová války odhalen po r.1919 na pa. městských hřbitovech, do památníku uložena prsť z nejvýznamnějších bojišť legionářů.
Nejstarší pardubická hrobka byla v kostele sv. Jiljí v Pardubičkách, kde byl pohřben Arnošt ze Staré, zakladatel města Pardubic, a jeho manželka Adlička. Byla patrně v původním kostele, objeveném archeologickým výzkumem vedle dnešního hřbitova, po jeho vypálení husity, byla přenesena do obnoveného kostela uvnitř dnešního hřbitova. Náhrobní deska, sešlapaná tak, že nápis je nečitelný, je umístěna ...
Na městských hřbitovech jsou hroby mnoha významných pardubických občanů z nichž zde několik připomenuto s číslem hrobu ( I. na starém, II. na novém hřbitově) : ...
původně dětské pohybové studio při VČD r.1986 založila choreografka Michaela Vébrová. Na prvním soustřední účastníků rozdala odznáčky s hrochem a název byl na světě. Tehdy tančili „modern dance“, které se učili okoukáváním v kině, hlavně podle filmu „Hříšný tanec“. R.2011 studio oslavilo čtvrt století trvání. První účastníci dospěli, mnozí zůstali věrni, a úspěšně se účastní mnoha soutěží. Na mi...
na jihovýchodním okraji Slovan za železničním koridorem, z ulice U Zámečku směřuje na ul.Odbojářů u Památníku Zámeček. Nová ulice pojmenována r. 1959. František Hromádko,1796-1881, pardubický městský chirurg, znalec přírody, ornitolog žijící v Kostelní ulici. Svou velkou sbírku ptactva odkázal pardubickému muzeu. Stala se základem ornitologické sbírky dnešního VČM.
rovnoběžně s ulicí Smilovou, byla založena současně s ní r.1880, aby zástavbou polí a zahrad vznikla městská čtvrť - Zelené předměstí tvořené do té doby dvěma různoběžnými obestavěným cestami – Pražkou a Karlovou na Chrudim. Spojuje tehdy též vznikající ul.Jindřišskou s ulicí Svatojánkou, dnes Bratranců Veverkových. Jméno má od r.1896, kdy již byla zastavěna. Připomíná nejstaršího známého držite...
Narozen 15.2.1842 v Chrudimi Zemřel 30.1.1901 v Pardubicích Narodil se v Chrudimi, národní školu navštěvoval v Hlinsku a právnická studia na univerzitzě v Praze. Celoživotní láskou mu byla hudba. V Praze navštěvoval hudební ústav Smetanův a byl tedy jeho žákem. Usadil se v Pardubicích, kde se účastnil spolkového života. Byl režisérem ochotnického spolku, stál u zrodu Stenografického klubu apod. ...
továrna na výrobu a zařízení mlýnů a zemědělského nářadí. R.1866 založena v Palackého ul. jako dílna na mlýnské kameny a stroje. R.1875 otevřela již velký tovární areál na Skřivánku. R.1907 ji postil požár, který zničil hlavně sklad modelů. To firmu značně poškodilo, r.1914 byla postavena od pod obchodní dozor. Po překonání válečných let se ji začalo dařit, v polovině 20.l...
Počátky dějin hudby v Pardubic patrně lze položiti k r.1295 kdy je zde doložen kostel sv.Bartoloměje s domem řádu cyriaků. Jednalo se o hudbu církevní, později vytvářenou podle přání arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Jemu se připisuje zásluha o zřízení různých kancionálů a zásah do provozování chrámové hudby. Ta byla provozována i v novém farním chrámu Zvěstováni P.Marie postaveném r.1369 z příkazu...
byla založena r.1919. Její otevření bylo významným činem v té době. Mělo dalekosáhlá dopad na vzdělání mládeže, a další rozvoj již tehdy bohatého hudebního života Pardubic. To se projevilo ve vzniku nových hudebních sdružení, ať to byl sborový zpěv, komorní hudba a j. Prvními členy učitelského sboru byli Karel Macák, Karla Netušilová, Anči Šikolová-Krátká, Josef Císař, Václav Krejza, E.Lisková, F...
také Na Hůrkách nebo V Hůrkách je jméno do nedávna izolované osady na severovýchodě katastru města. Východně od ní při úpravě hřbitova káranců objeveno r.1914 rozsáhlé pole popelnicových hrobů, svědčící o pravěkém osídlení těchto končin. V historické době zde ležela samostatná ves Lhotka, r.1531 ji Vojtěch z Pernštejna věnoval městu, protože její pozemky zaplavil Nový rybník a téměř zanikla. Pro...
Svítkov, z Kostnické ul.na jih na Popkovickou ul. Za okupace se jmenovala Spojovací, r.1945 vráceno původní jméno, podle husitského hnutí v 15.stol
Bílé předměstí z Čechova nábřeží, od Prokopova mostu, kolem Zlaté štiky, po překřížení Štrossovy ul. podél Haldy na Židov, k Pracovně. Založena Vilémem z Pernštejna, na staré Cestě sezemské, při hloubení Strúhy sezemské (Haldy). Nejstarší název zněl Na Haldě, ten se dosud užívá. R.1542 zřídil Jan z Pernštejna severně od této ulice, proti mlýnu Na Haldě, výrobu střelného prachu (prachovnu-prachá...
r.1948 přejmenována na Generála Svobody
Na počátku min. století byl na vrcholu Vinice, v sousedství tehdejší výletní restaurace osazen nízký a prostý Husův kámen. U něho se 6.července konaly nevelké slavnosti, poslední ještě r.1918. Kámen byl, neznámo kdy, odstraněn, plánovaný Husův pomník nebyl postaven, jako řada jiných. Dnes ten prostor je zabrán nemocnicí
K výrobním podnikům, které zřizoval Vilém z Pernštejna v zájmu obrany budované pevnosti, byly slévárny na výrobu děl – kovozpracující hutě. Kolem r.1500 zřídil huť nad rybníčkem, v místech domů čp.103 a 104 v dnešní ul. Na Hrádku, za poštou. V huti pracoval konvář Jiří (nebo Gregor) z jehož dílny vycházela nejen děla , ale také předměty umělecké ceny. Patří k nim bronzová křtitelnice v chrámu s...
ve Vilové čtvrti, v letech 1961-1990 pojmenování ulice původně po založení r.1913 nazvané Kounicova, od r.1990 přejmenována na ul.JUDr.Krpaty.
na Chrudimce bývala u starého železného mostu z Bělobranského nám., na pravém břehu na místě Lednovského mlýna. Stavba zahájena r.1910, 14.5.1911 uvedena do provozu s výkonem 190 HP (260 kW). Vodu pro ní zdýmal unikátní stavidlový Záhorského jez. Byla součástí Elektrických podniků města Pardubic, o které město při znárodnění přišlo. R.1950 muselo být odbouráno obytné I.poschodí hydroelektrárny, pr...
INTERSPAR otevřen 10.3.1999 u Trnové, jako 3.závod této firmy v ČR.
Objekt Městských zimních lázní z r.1954 s 25m bazénem na Olšinkách, za 40 let provozu opotřebený, zastupitelstvo Pardubice pokládalo za zbytečný, odmítlo jej opravit a provozovat. Proto jej 3.8.1994 dalo na 99 let do pronájmu Pardubické výstavní a veletržní,spol s r.o.- PVV (firmy Zeus,Vidocq a Vapet)pro výstavní a prodejní účely. V objektu rekonstruovaném v rekordním čase podle projektů ak.arc...
zkratka International Festival Akademical Studentscheirs, i německého a ruského názvu pro Mezinárodní festival akademických sborů. První ročník připravil r.1969 zakladatel pa. Vysokoškolského uměleckého souboru doc.Ing.Vlastislav Novák. Podařilo se mu do Pardubic pozvat sbory z Finska, Švédska, Moskvy i Sofie. Ovšem II. Ročník 1970 již byl zakázán. Obnovit festival se podařilo až r.1971, tehdy ...
dříve hotel Imperial , dnes v přízemí, místo dříve známe dietní jídelny, stylová pivnice IMPERIÁL
byla údajně první průmyslová výroba v Pardubicích, již při stavbě železnice Olomouc -Pardubice- Praha, někde u prvního pa.nádraží. Další pa. závody vznikly až po 20 letech. Otázkou je zda byla založena r.1845 či již dříve a neměl-li na ní účast Ing.Jan Perner, který otci mlynáři v Pardubicích doporučoval již r.1844 nákup dřeva. Druhý závod na impregnaci pražců a telegrafních tyčí, impregnýrka, ...
V říjnu 1967 byla Pardubicích uspořádána 10denní výstava „Pardubické dny chemie 1967“. Chemické výstavy ještě několik let pořádal g.ř. UNICHEM Pardubice. Poté byly politickým rozhodnutím pod názvem INCHEBA přeneseny do Bratislavy
otevřelo v březnu 2010 Ředitelství silnic a dálnic v Pardubicích tř. Míru čp.90. Celkem nebylo o čem informovat, brzy opět zaniklo.
Velmi aktivní informační kancelář měla 1.Celostátní výstava tělovýchovy a sportu v Pardubicích r. 1931 v Průmyslovém muzeu. Po r. 1945 vznikla informační středisko na radnici, nemělo dlouhé trvání. R.1966 na podnět KPP město zřídilo Informační středisko v malém krámku naproti poště na tř.Míru. Vedením byl pověřen p. Chalupský, který se stal členem KPP a IS tak mělo s KPP výbornou spolupráci. R.1...
V r.1909 zakládá v Pardubicích z nepatrných prostředků technickou kancelář, jež v době 24 roků vyrostla v jeden z předních závodů vodohospodářských. Činnost podniku vyčerpává oprávnění civ.inž.kult.a geometra do všech podrobností: 1.kancelář projekční a geometrovská, 2.kancelář stavební, 3.podniky průmyslové. 1.Činnost projekční kanceláře zasáhla do vzrůstu melioračního ruchu, byla své doby ...
Území Pardubic bylo malé. O jeho rozšíření se postarali již Pernštejnové. Vojtěch z Pernštejna r.1531 připojil k městu vsi Bukovinu a Lhotku, když jejich pozemky zatopil Novým rybníkem. Tím se Pardubice rozšířil daleko na severovýchod za dnešní Hůrka i o Bělobranskou dubinu. Jan z Pernštejna 1538 městu věnoval na západě ves Přerov se Zelenobranskou dubinou. Ves zanikla za třicetileté války, na ...
Na tř.Míru vedle pošty, na místě tří domů čp. 106, 107, 108, byl 1988 dokončen integrovaný družstevní dům s byty a velkoprodejnou ve dvou podlažích. Dnes je zde místo velkopodejny ve dvou podlažích řada prodejen.
V jeho rámci se se uskutečnila rekonstrukce Sportovního areálu Sokola Pardubice I., celk. náklady 35,6 mil, dotace EU 29,6 mil Kč., Integrační centrum sociálních aktivit Kosatec, nákl. 67,3 mil., EU 53,7 mil.Kč. V r.2011 Skautské centrum Vinice, nákl.40 mil, EU 36,7 mil. Kč, Sportovní areál Dašická– sportovní hala - nákl. 53,2 mil., EU 37,4 mil. Je to vynikají ojedinělý úspěch rozvoje Pardubic...
mezinárodní přehlídka moderního tance, které se účastní špičkové soubory z celého světa.
Mezi Duklou a Skřivánkem 8.9.1959 dokončeno velké internátní středisko pro studenty středních škola i VŠCHT. Ústřední budovou je internát tehdejšího KNV (Krajské národního úřadu) s lůžky pro 320 žáků. Kolem je severní část městského arboreta. V dalších 20 letech byla postavena řada dalších internátů pro učiliště jednotlivých podniků, m. j. Průmstavu, který je dnes součástí kampusu UPA. VŠCHT po...
Za minulého režimu součásti jednotného volebního programu býval i plán investiční výstavby ve městě, sice často nebyl plněn, ale přece se objevovala hlášení o jeho pololetním plnění. Např.za l.pololetí 1986 dokončeno na Pardubicku 69 staveb z 201 rozestavěných v celkovém rozpočtového nákladu 2 722 198 Kčs, zahájeno 69 nových staveb.
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Provozovatelem webu je
Klub přátel Pardubicka
Klášterní 54
Pardubice
530 02
