Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
teče severně od Ohrazenic, nad Doubravicemi se spojuje s Velkou struhou a odpadem u Pohránovského rybníka. Protéká chemickým areálem, pod bohdanečskou silnicí jako známá struha s barevnou vodou. U retenční nádrže pod Rybitvím se vlévá do Labe.
dříve populární označení volného prostoru severně od Masarykova nám, před novou poliklinikou, majetek města. Léta byl místem hostování cirkusů a kolotočů. Přestože se jednalo o nejcennější pozemek, nebylo město schopno jej zastavět, využít pro vznik nového centra s reprezentačními paláci pro potřebné významní instituce. Kupodivu na cenný pozemek nebyl ani investor. Tak město celé náměstí i s hlině...
R.1867 založil Hynek Werheimer v Pardubicích lihovar, původně rafinerii a výrobu lihovin. Vlastní výrobna surového líhu z melasy postavena v l.1903-4. R.1928 bylo na sklady přistavěno patro pro likérku. Následujícího roku z Modřan do Pardubic převedena výroba značkových likérů HOBE, jako samostatná firma, ale akcie vlastnil lihovar. Značka se stal velmi známou, proslavil Pardubice téměř jako perní...
Narozen 19.7.1842 v Hoděšovicích Zemřel 3.10.1926 v Pardubicích Významný pardubický knnihtiskař a nakladatel, po tři období starosta Pardubic. Absolvoval obchodní školu, obdržel místo obchodního u J.H.Pospíšila v Hradci Králové. Roku 1872 přesídlil do Pardubic, kde založil tiskárenskou obchodní společnost. V Hoblíkově tiskárně se tiskly knihy, časopisy a hudebniny. V neposlední řadě trojdílná je...
byl nazýván dům čp.43 na rohu Bělobranského nám. a Labské ul, s dřevěnými pavlačemi nad Chrudimkou, dnes zbouraný, na jeho místě stojí loď Otava. Dům měl pestrou minulost, bývala tu šlejferna, za třicetileté války vypálen, r.1665 „Hodonín“ znovu postaven, ale nedostavěn, pak zde byla tříselna, mlýn, šenk, naposledy v 60.letech 20.stol.opravna kol. Pak byl s několika sousedními zbourán. Předpokládá...
První hokejový zápas v Pardubicích byl sehrán r.1913 na Matičním ostrově sestavou Vilém Weiss, Karel Kubeška , Ladislav Přibík, Milan Komeštík,.... proti České sportovní společnosti v Praze. Šlo arciť o hokej pozemní. Ten se ale u nás neujal. Až teprve r.1925 založil učitel Vilém Weiss u LTC Pardubice hokejový odbor. Ukázku hry tehdy předvedly SK Slavia Praha a SK Mladá Boleslav. O rozvoje se dál...
po východním okraji průmyslové oblasti spojuje Černou za B. s Drozdicemi. Pojmenována na počest nizozemského partnerského města Doettinchem s nimž mají Pardubice družbu a dle nizozemské firmy Nedcon, která při ní po r.1990 postavila moderní závod na výrobu skladovacích zařízení.
v Pardubicích pořádány od r.1991 po navázání družby s nizozemským městem Doettinchem, styky navazovány i s dalším. Dne 10.9.1998 zahájeny 7."Holandské dny".
Oficiálně: Továrna na hole a bičiště, E.Štětková a spol., založená r.1895. Vedle vedlejšího Lednovského mlýna, na jeho místě byla r.1911 postavena hydroelektrárna. Název „továrna“ byl i tehdy přehnaný, jako obvykle. V Pardubicích se názvem „továrna“ honosilo mnoho firem, skutečných bylo jen coby na jedné ruce spočítal. V Holárně se jednalo se i živnostenskou ruční výrobu holí vycházkových, jez...
v Jesničánkách za městskými hřbitovy směřuje na Chrudimskou ulici, byla pojmenována r.1932. Holcové byly ve 14.a 15.stol. držiteli nemošické tvrze, Jan starší s bratrem Matějem podepsali r.1415 protest proti upálení Jana Husa, Jan Holec mladší byl krajským hejtmanem chrudimského kraje.
ve Vilové čtvrti rovnoběžná s Gebauerovou, je spojkou mezi Husovou a Sezemickou ulicí, byla pojmenovaná r.1913, k uctění památky slavného holického rodáka, cestovatele dr. Emila Holuba (1847 - 1902).
založil r.1841 kníže Fr.Lichteštejn, velitel husarského pluku cara Mikuláše č.9 v Pardubicích. Spolek pořádal až do r.1913 pověstné parforsní hony. První uspořádal kníže Lichtenštejn na své náklady, další financoval Spolek z vkladů svých členů, mnoha šlechticů tehdejšího mocnářství, kteří se na podzim na sezonu parforsních honů do Pardubic sjížděli. Spolek uspořádal již 14.10.1842 první překážko...
továrna na konzervy, založená 1912 na Fáblovce, po rozšíření výroby přestěhována na Ležánka.
skupina vil v lese nedaleko silnice do L.Bohdaneč, na západním okraji chemické oblasti. Pro své vedoucí pracovníky je před 80 lety postavily tehdejší chemické továrny Explosia a Synthesia a.s. Většina domů byla na katastru Bohdanče, jen jeden na katastru Doubravic- Semtína, s nimi r.1976 připojen k Pardubicích. V Atlasu popisných čísel Pardubic z r.2008 již není. Na území Pardubice je trolejb...
Centrum Pardubic bylo od 20. let 20.stol připojeno na centrální vytápění parou z Městské elektrárny. Když se začala před r.1960 plánovat stavba Elektrárny Opatovice, bylo rozhodnuto využít k vytápění Pardubice její vysokotlakou odpadní vodou. Na toto vytápění mělo být napojeno již sídliště Polabiny, jehož výstavba zahájena r.1960. Předešlo se tím výstavbě místních kotelen, zdrojů exhalací a slíb...
je nezastavěné území mezi Labem a Haldou od zahrádkářské kolonie za Ležánkami až k Úzkému. Název je uváděn jen na některých plánech Pardubic. V daleké budoucnosti toto území má přetnout severovýchodní obchvat. Již dávno tudy měla vést spojka od mostu přes ústí Chrudimky na Židov, uvažovaná již před 80 lety jako součást malého východního okruhu tvořeného ul.Na Okrouhlíku a Ve Lhotkách. Společnost ...
Horolezecký oddíl byl v Pardubicích založen r.1950, 2.-13.10.1957 pa.horolezci uspořádali při 7letém výročí pa.horolezectví celokrajský sraz v Prachovických skalách. Horolezeckou cvičnou stěnu mají v UPa., ke tréningu slouží i pilíře cvičných mostů býv. železničního pluku u Chrudimky pod Vinicí.
uzavírala od r.1507 Pražské nebo Dlouhé, pak Zelené předměstí na západě mezi Perštejnským špitálem a domy na jejich místě později vyrostla Veselka. Horská protože se tudy vyjíždělo ke Kutné Hoře, ačkoliv předměstí se nazývalo Pražské, že tudy vedla cesta ku Praze. Brána byla jednopatrová, v patře měla pronajímanou světnička. Za třicetileté války byla brána s celým předměstí zbořena. R.1639 městs...
Zámecký hejtman smluvil r.1507 s kolářem Vaňkem, že na náklady vrchnosti postaví na Dlouhém předměstí zájezdní hostinec a bude jej splácet. Patrně to byl předchůdce pozdější hospody se zvláštním nevysvětlitelným názvem Baal. Byla r.1639 zničena, až r.1650 ji obnovil Jan Květoň. Václav Švarc ji r.1765 koupil se sousední usedlostí čp.109 „pod jedním krytem“, spojené. Začátkem 19.st. je koupila rodin...
Viz. Krajinská hospodářská výstava v Pardubicích r.1871
Po obnovení Hospodářského odboru okresu Pardubice r.1862 byla založena Hospodářská jednota kraje chrudimského v Pardubicích. V jejím čele stáli Václav Bubeník, starosta a Václav Půlpán, poslanec. R.1863 uspořádala velkolepou výstavu. Aktivitou získala silnou členskou základnu, r.1865 měla na 700 členů. Zanikla když r.1869 byl založen Hospodářský spolek pro okresy pardubický, přeloučský a holický.
R.1930 na pa. okrese žilo 122 699 obyvatel, v Pardubicích 31 893 obyv. V okrese byl převážně lehký průmysl (obuvnický..) v něm pracovalo 6558 osob, v potravinářském 2761 osob, chemickém 2275 osob, kovoprůmyslu pracovalo 3601 osoba, v 216 stavebních podnicích a živnostech 4465 osob, v dopravě 5114 osob, v obchodě a peněžnictví 3777 osob, z toho většina v Pardubicích. Před krizí nové pracovní pří...
Usnesením kroměřížského sněmu ze 7.září 1848 bylo zrušeno poddanství, zanikla feudální břemena, zejména roboty. Zvláštní vyvazovací komise úřadovala v Pardubicích od r.1850, zabývala se výkupem desátků a robot. Hospodářská společnost založená na pa.zámku 13.ledna 1853 chtěla pečovati o osvobozené venkovské statky. Na první valné hromadě na pa. zámku předsedající Jindřich hrabě Chotek hodnotil úspě...
zapsané společenstvo s ručením omezeným. Stanovy, které vypracovali JUDr.Formánek a Vl.Sova byly projednány 10.10.1890. Podíly stanoveny na 6 zlatých, ručení dvojnásobné. Do ředitelství zvoleni: J.V.Markalous, rolník z Třebosic předseda, JUDr.Formánek z Pardubic a Josef Kudrnáč, rolník z Pardubic. U krajské soudu zaspáno 28.12.1891, po Čáslavi jako druhé v Čechách. Počáteční počet 39 členů, na pod...
ustaven 26.5.1862, jednatelem zvolen Václav Půlpán, sedlák ze Lhoty, r.1848 první zvolený poslanec do říšské rady za Pardubicko. Schůze odboru se staly příležitostí k projednávání i politických otázek, scházeli se tu četní uvědomělí a pokrokoví občané. Odbor pomohl k obnově aktivity Hospodářského spolku, jen pro okres pardubický, holický a přeloučský r.1869.
byl ustaven 22.6.1851 po vzniku prvního Pardubického kraje na pa.zámku. Sešli se zde východočeští hospodáři. Za sídla poboček vybrána města Pardubice, Kolín, Německý (dnes Havlíčkův) Brod a Litomyšl. Z toho patrno, že hospodářská spolupráce měl širší a rozumnější dosah než dnes. Činnost se však omezovala na velmi oblíbené schůzky venkovanů s pokrokovými měšťany, zpravidla v hostinci Na kopečku. P...
Hospodářský spolek pro okres pardubický (soudní-malý) byl založen 20.6.1869, první valná hromada 19.12.1869. Později rozšířen i pro okresy holický a přeloučský, tedy na celý politický-velký pardubický okres, Pardubicko. Byl zájmovou organizací zemědělců, která „má za účel hospodářské vědomosti a zkušenosti rozšiřovat a vůbec ve všech hospodářských odvětvích všemožně pokrok sledovat“. Během svého p...
Do zřízení Viléma z Pernštejna z r.1512 prodávali formani sůl volně na trhu. Potom trval prodej na trhu dál, ale mimo trh ji kupovala obec a pak prodávala. Vrchnosti z každé prodané bečky platila 4 denáry. V obecním mlýně čp.14 v Pernštýnské ul. si město zřídilo „solní krám“, kde hospodařil „ředitel soli“ čili slanař. Zisk z obchodování se solí se značně snižoval dary, dávkami důstojníkům, chu...
I město Pardubice mělo své rybníky a rybniční hospodářství. První rybník získalo věnováním Viléma z Pernštejna z 8.září 1509. Nazýval se Rybníček, byl v místě dnešního Domu hudby, ve 30leté vále by využit při opevňovacích pracích, nad ním zřízena šance, jejíž pozůstatky daly vznik názvu ul.Na Hrádku. Po vysušení zde byl léta Dolík a Kašparova louka. Druhý rybník věnovaný Pernštejny byl vedle Halt...
zdaleka ne úplný přehled bývalých i některý současných. - Albion po restituci r.1990 nový název Kosinova hostince na Slovanech, od r.2011 Dašický dvůr. - Baal nebo Bál - Hospoda Baal a Bál. - Bavory, hostinec za Veselkou, v l.1844-51 majitelka Kateřina Skoupá, na jeho místě po r.1894 jezdecké kasárna, dnes roh AFIPalace. Viz Bavory. - Bělobranská dubina, byla až do okupace oblíbeným vý...
První písemná zmínka r.1244. Výměra obce 495 ha (r.1933 je uváděno 496 ha 66 a). Nadmořská výška 237 m. Roku 1933 jednu hodinu chůze vzdálená od Pardubic. Od r.2007 součást Pardubic, od jejich centra vzdálená 20 min. autobusem MHD č.28. Leží na pravém břehu Chrudimky. Hostovicemi se vine Dvakačovický náhon, beroucí vodu ve Dvakačovicích z Olšinky (zvaný též Zmínka, založený r.1565, 11,5 km dlouh...
hlavní komunikací Černé za B. od západu na východ, směřující přes Žižín do 3,5 km vzdálených Hostovic
dnes neexistuje, spojovala Sladkovského ulici se Žitnou, kde na rohu naproti elektrárně býval hostinec Na Hostýně. Ulice vnikla kolem r.1900 po založení souběžných ul.Smilovy a Hronovické. Po výstavbě Městské elektrárny, zejména po přechodu na horší palivo, byla postižen silným spadem popílku, i s okolím to byla šedivá, zaprášená čtvrť. Zanikla v 70. letech při výstavbě nové Karloviny, zůstal jen...
(Tř.Míru čp.68) otevřený r.1888 jako reprezentační budova, vybavená i ústředním topením a telefony. Postavil jej Josef Střebský. V přízemí bylo lahůdkářství s vinárnou. V prvním poschodí, kam se vstupovalo po honosném dvouramenné schodišti, byla kavárna, první v Pardubicích. Do r.1918 bylo v 1.pochodí důstojnické kasino, kam prý důstojníci občas vyjížděli na koních. V přízemí měla stálý stůl spo...
v Kostelní ulici zřízen po r.1990 z obytného domu čp.100
upraven po r.1990 z býv.ubytovny v ul. Arnošta z Pa
(Havlíčkova ul. čp.850) postaven r.1910 v Havlíčkově ul. nedaleko starého nádraží, Po r.1948 zrušen. Byla zde stanice SNB nebo StB, pak přeměněn na sídlo Městské hudební školy, později zv. Lidová škola umění Havlíčkova ul.
Jiráskova čp.2871 otevřen r.2007, zatím jako poslední
(Nám.Republiky čp.140) Do r.1914 zde stával hostinec zv. „Hotel Kotel“. Novostavbu postavil pa.stavitel V.L.Hořeňovský podle plánů arch.J.Gočára. Pro veřejnost byl otevřen u příležitosti Celostátní výstavy sportu a tělovýchovy v Pardubicích. Na místě měl stát již před 1.svět.válkou Reprezentační dům, k jeho výstavbě pro válku nedošlo. Až v rámci příprav na Celostátní výstavbu tělovýchovy sportu b...
R.1986 zahájil pa.PRŮMSTAV stavbu ubytovny VCHZ, pro dělníky na plánovanou velkou přestavbu a dostavbu části závodu zničené výbuchem. Stavba jako vládní úkol pokračovala velmi rychle, jedno podlaží za týden, 4.7.1989 dokončena stavba stravovací a společenské části. R.1990 od výstavby VCHZ upuštěno a ubytovna přeměněna na Hotel Synthesia, ten po r.2000 přejmenován na HARMONY CLUB.
(čp.1039 Bílé předm.) byl upraven z ubytovacího bloku kasáren na Hůrkách,z druhých dvou jsou ubytovny pro cizí dělníky. Město, které kasárna získalo po r.1990 od armády, tyto objekty prodalo soukromníkovi.
(Nám.Čs.Legií čp.500) Na rohu Smilovy ulice a náměstí stával hostinec Slávie, který byl r.1925 přestavěn na dvoupatrový hotel. Měl pověst hodinového. Po znárodnění hotel zanikl, získala jej VŠCHT na kanceláře a učebny. V přízemí byla zřízena známá dietní jídelna. VŠCHT po privatizaci budovu ztratilo a místo „dietky“ je stylová pivnice IMPERIÁL.
přízemní hospoda s podkrovím, stála v místě oblouku býv. kavárny Grand. V 16.stol. zde u mostu přes Městkou řeku stála celnice, s předměstím byla zbourán před příchodem Švédů r.1639. Až r.1700 zde město postavilo domek, který r.1732 prodalo vdově Anně Urbánkové za 300 zl. rýnských. Za válek o rakouské dědictví byl r. 1741 i 1744 pobořen, pak jej dlouho držela rodina Pešů. R.1791 jej v dražbě koup...
Štrosova ul. vznikl po r.1990 z ubytovacího zařízení veterinárního školícího střediska
Po zrušení hotelu na Veselce, zůstaly v Pardubicích jen hotel Grand, Zlatá štika a hotel na nádraží, všechny v nedobrém stavu. Na 90 tisícové město bylo málo. Návštěvníci Pardubic museli hledat ubytování v sousedních městech. Zář 31.12.1966 otiskla zprávu: „r.1967 se začne stavět hotel Labe s 216 lůžky, zasloužil se o to strejda XY, který při služební cestě do Pardubic musel přenocovat ve Dvoře Kr...
(Hlaváčova ul.čp.179) Býval naproti nejstaršímu, prvnímu pardubickému nádraží z r.1845. Hostinská živnost s tímto gruntem prý byla spojena od pradávna. Sakař jej označil „stará restaurace“. To označení je relativní, protože to bylo sice nedaleko od staré Chrudimské cesty, ale do stavby železnice zde byly pastviny. Prvním majitelem je r.1850 Josef Doskočil tehdy nejpodnikavější Pardubák, majitel ho...
byl postaven v rámci výstavby nového nádraží otevřeného 1958. Měl být o 2 poschodí vyšší, to nebylo povoleno, že by imperialističtí špioni mohli sledovat vojenský provoz na pa.letišti. I po otevření byl jeho provoz problematický, byl znovu zavírán a otevírán. Po r.1990 zprivatizován.
Hlaváčova ul.čp.230 přímo proti starému nádraží. Patrně jej postavil r.1861 pa.podnikatel Josef Doskočil, patřil mu do r.1898. Od r.1902 jej vlastnila rodina Koubků. Po r.1948 znárodněn, zrušen, přeměněn na kanceláře, do r.1989 zde bylo podnikové ředitelství n.p. Potraviny, po privatizaci transformované na a.s.UNIPO, neúspěšný pokus o pa.obchodní řetězec. Nějaký čas zde sídlila krajská správa Če...
(Tř.17.listopadu čp.88) Josef Rathousky byl majitelem od. r.1919, při hotelu velká zahrada. V 60.letech byl přeměněn na hereckou ubytovnu VČD a v přízemní zřízen tehdy největší pa.buffet.
Na místě hospody Baal postavil sedlář J.Doskočil r.1843 první pardubický hotel nazvaný „U zlatého lva“, předvídavě ještě před tím než Pardubice získaly železniční spojení se světem. Byl to zřejmě první pa.podnikatel, dnes zapomenutý. Po stavbě železnice postavil hotel Libuše proti prvním pa.nádraží a druhý hotel Palace naproti druhému, starému nádraží. Provozoval dostavníkovou dopravu na sever i ...
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Provozovatelem webu je
Klub přátel Pardubicka
Klášterní 54
Pardubice
530 02
