Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Pardubice jako chudé poddanské město, které v letech 1540 a 1960-1990 nebylo sídlem vrchnosti. Má architekturu, až na čestné vyjimky, skromnou, protože tu nebyli bohatí investoři. Viz Stavební vývoj. Nejstarší velmi cenou stavební památkou je kostel Zvěstování Panny Marie – Klášterní, který nechal postavil Arnošt z Pardubic před r.1359, přestavěný v pozdně gotickém slohu po r.1507. Vilém ...
vznikl jako odborné zařízení MNV 1.9.1948. Archivní materiály a sbírky soustředěné do té doby v pardubickém muzeu sahají nejstaršími písemnostmi do počátku 16.stol. (Např. Nejstarší privilegium z r.1507, městská kniha rudá z r.1515 atd.) Kromě základního fondu obecního (městského) byly zde uloženy archívy místních spolků, sdružení, sportovních klubů, škol, cechů společenstev, dále pozůstalos...
Před dobou pernštejnskou Pardubice archiv neměly. Pro soupis ne-movitostí stačil ve starší době urbář. V něm byl seznam domů sousedských i rolí. Změny značily se v něm škrtáním jmen starších a zápisem nových držitelů. Velký převrat způsobil Vilém z Pernštejna, přestavěl „Město v ohradě“a uvolnil vývoj svo-bodnějšího života v domě radním i na gruntech sousedských. Nové artikule jim navržené a ...
V budově Salesiánského ústavu na Zborovském nám bylo 28.8.1997 otevřeno tzv. zpřístupňovací pracoviště min.vnitra. Občané zde mohli nahlížet do "svého"svazku, který na něj Státní bezpečnost - StB vedla.
Pardubické děkanství povýšil hradecký biskup Msgre.dr.Mořic Pýcha roku 1934 na arciděkanství, chrám sv.Bartoloměje se stal aciděkanským. Prvním arciděkanem jmenován dosavadní děkan P.Vincenc Šetina. Událost i obě osobnosti připomínají bronzové pamětní desky v chrámu sv.Bartoloměje pod kůrem. Dne 5.4.2009 se v aciděkanském chrámu konala oslava 75.výročí povýšení.
Mírové slavnosti se zpočátku konaly v přírodním amfiteatru v Parku kultury a oddech na pravém břehu Labe za tehdejším Labským mostem. Pro velkou účast stavěly vojáci při této příležitosti ještě pontonový most. Slavnost se zde konala jen několikrát, protože Park kultury a oddechu několikrát spláchla povodeň, po r.1960 ani nebyla podpora pro jeho obnovu a dokončení. Areál se pak upravil pod Kunětic...
Tak se od r.2007 jmenuje nábřeží s cyklistickou stezka na pravém břehu Labe asi kilometr nad zdymadlem s loděnicemi ČVK Pardubice, Sportovního gymnázia a Slavie UPa., nového oddílu kanoistů. Klubovnu zde mají i otužilci.
Od r.1866 se tak nazýval sál Měšťanské besedy s jevíštěm v hostinci U Šípků. Název Arena nesl také jeden z pavilonů Východočeské výstavy konané v roce 1903 v prostoru dnešních Olšinek. V Areně se konaly každý večer kulturní vystoupení po celou dobu konání výstavy, tedy od konce července do konce září. Boxerskou arénou býval velký sál hotelu Grand.Po r. 2001 se tak začal nazývat Zimní stadion...
narozen 21.12.1922. Otec byl hudebníkem z povolání a učitelem hudby, tak jeho první roky života ovlivňoval hudba. V 10 letech se začal učit hrát na klavír a po absolvování gymnázia v Čáslavi r. 1942 byl přijat do klavírní školy prof.Klíra na Pražské konzervatoři. Od 1.11.1942 by totálně nasazen v Německu. Až r. 1944 se mu podařilo utéci a vrátit se do Prahy. Zaměstnám byl v pražské zasilatelsk...
viz. Vojsko, Kasárna
přišla do Pardubic ve 30. letech, působila v domě čp.29 v dnešní ul Sv.Anežky české, snad dům koupila. Dne 11.12.194l žádal K.Bub, vedoucí místního sboru, o povolení bohoslužebních a jiných shromáždění. Okresní úřad to zamítl pro zachování veřejného klidu a pořádku, s tím, že odvolání není přípustné.
místní kupec v čp.41 na Pernštýnském náměstí. Za pruské okupace Pardubic r. 1866 byl jako radní pověřen zajišťováním zásobování okupačního vojska pod opakovanými pruskými hrozbami, i tělesnými tresty. Po odchodu Prusů byl členem delegace žádající v Praze odškodnění velkých škod způsobených okupací V l.1867 - 69 byl starostou Pardubic. Nastoupil místo 1.11.1867 zvoleného poštmistra Josefa baron...
patrně vzniklý z bývalé cihelny. Stával za býv. kapličkou sv. Josefa jižně od Cihelny. Po združtevnění zemědělství to bývala léta poustá ruina, odstraněna po r.1970 před stavbou výškové ubytovny Průmstavu, dnes Univerzity Pardubice. V sousedství býv. statku stojí nová sportovní hala Univerzity Pardubice.
Viz. Akademický spolek Arnošt
nový pardubický zvon, jeden ze tří, které 24.8.2008 vysvětil papežský nuncius v ČR a byly zavěšeny na zvonici u sv. Bartoloměje – zvony.
patřil ke starém českému rodu, který měl v erbu bílého půlkoně v - červeném poli. Nejstarším známých členem rodu byl Držislav za krále Přemysla Otakara II.v letech 1266-1269 zemský sudí. Arnošt se povznesl ve službách královských jako purkrabí v Kladsku, kde se pravděpodobně narodil jeho syn Arnošt, pozdější první arcibiskup pražský. Kolem r.1227 získal pardubické panství výměnou za hrad Vize...
První pražský arcibiskup ARNOŠT Z PARDUBIC se narodil snad 25. března 1297 v rodině Arnošta z Hostýně (Hostinné u Úval) a ze Staré (dnešní Staré Hrady u Libáně na Jičínsku), královského purkrabího v Kladsku. V mládí byl výrazně ovlivněn kladským prostředím, Později studoval v Itálii práva a teologii na proslulých vysokých učeních v Padově a Boloni. Roku 1338 se vrátil do Čech a následujícího roku...
je jméno výletní lodi a.s. Pardubická plavební společnosti pokřtěná 12.10.2000, která má přístaviště na Labi pod stadiony. Odtud vyjíždí na vyhlídkové a společenské plavby většinou proti proudu až do Kunětic, méně po proudu ke zdymadlu v Srnojedech, vyjimečně až do Přelouče. Bohužel dál na splavné Labe se nedostane pro krátky nedoslavněný úsek po Přeloučí. Dne 15.3.2002 se na lodi konala první...
říkalo se také Arnoštská – se od r.1881 jmenovala ulice vedoucí z Pernštýnské ul. na Bělobranské nám., jediná ulice historického jádra města, která si nepodržela původní pojmenování. Od r.1961 se jmenovála Hartmanova podle majitele hostince „U čápa" v Zámecké ul., funkcionáře KSČ. R.1989 dostala dnešní jméno Svaté Anežky České.
známé letovisko ve Švýcarsku, podle něho pojmenovalo několik pardubických židovských občanů společnou chatu-plovárna, kterou postavili na levém břehu Labe v jeho oblouku naproti Cihelně. R.1939 ji od nich koupila skupina pardubických sportovců : Ing. A.Beran, Ing.L.Franc, J.Polák. MUDr.Meloun, PhMr F.Honys aj. kteří založili Arosa, klub vodních sportů. Pod patronací pražského veslaře p. Mart...
byla v Pardubicích ustavena 26.5. 1991, další zprávy o její činnosti nejsou.
Vzpomínku na sarajevský atentát zanechal F.K.Rosůlek: „Bylo příjemné nedělní odpoledne 28.6.1914, mnoho obyvatel Pardubic bylo venku v boží přírodě, zvláště letní restaurace na Vinici byla hojně obsazena. Byl zde i pisatel s rodinou. Kolem 3. hod. odpoledne se sem donesla zpráva od místního telegrafisty pana P., že přišel telegram o atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este a jeho choť ...
Původně vznikl jako Studentská XI Pardubice r.1910. V úzkém kroužku zprvu neexistoval výbor, natož předseda. Soulad mužstva vytvořil jednotný celek, jehož sportovní hodnota rychle stoupala. Mladí zakladatelé netušili, že z kroužku vznikne mohutný sportovní klub. V roce 1918, když vznikla Východočeská fotbalová župa byl klub zařazen do druhé třídy pardubického okresu. Porážel soupeře jako Klab...
vznikl rekonstrukcí stadionu Rudé hvězdy na Dukle, která byly zahájena 20.10.2003. Jako Městský atletický stadion byl otevřen 21.8.2004 mezinárodními atletickými závody. Kolem r.2000 byla zrušena atletická dráha na devastovaném stadionu, původně všesportovním stadionu TGM, u Labe.
Již r.1882 zaznamenávají sokolské kroniky výkony borců ve skoku dalekém i vysokém a r.1894 23.září při cyklistických závodech na pardubické dráze byl jako 11.disciplína zařazen závod 5 běžců s cyklistou na vysokém kole. Na trati 100 yardů zvítězili běžci V.Hora (Plzeň) a Fr.Hron (A.C.Královské Vinohrady). První závody pod vlajkou České atletické amatérské unie se konaly v rámci Východočeské prům...
První veřejná aukce obrazů a uměleckých předmětů Pardubicích byla 21.12.1992 v Husově sboru
je součástí objektu postaveného r.1998 jako druhá etapa knihovny Univerzity Pardubice, je to nejen reprezentační prostor univerzity, ale může sloužit i pro významné kulturní a společenské akce městského významu.
Každoročně je pořádaná na plochodrážním stadionu ve Svítkově se zaměřením na náhradní díly pro starší a historická vozidla.
Již r.1901 se konaly zkoušky jízd z Pardubic do Bohdanče autobusem pro 10-12 osob. O rok později jezdil soukromý dopravce do Bohdanče s autobusem značky Daimler pro 26 osob. Veřejná osobní státní doprava poštovními autobusy, první v rakouském mocnářství, byla slavnostně zahájena 13.5.1908 na linkách Pardubice-Bohdaneč a Pardubice-Holice. Ráno v 8.hod. vyjely 4 autobusy do Holic, dva přes Sezemice...
První autobusy mívaly stanoviště u starého vlakového nádraží, později i naproti před hotelem Palace. Po otevření nového – 3. pardubického nádraží 1958 byla provizorní autobusová stání podél Palackého tř. od nádraží po Havlíčkovou ul. Autobusové nádraží bylo plánováno původně vedle vlakového s nimž mělo byt otevřeno současně. K tomu nedošlo, stavba se jako vždy odkládala, až bylo rozhodnut...
Ustaven valnou hromadou 2.6.1935, předsedou zvolen JUDr. Leopold Thun-Hohenstein z Choltic, jednatelem JUDr.Josef Vozáb z Pardubic. Motoristické akce se v Pardubicích konaly již před 1. svět. válkou, jako motocyklové závody Pardubice -V.Mýto-Hradec Králové-Pardubice r.1908. Již - 29.9.1929 se jel 1.ročník Zlaté přílby ČSR na pa.dostihovém závodišti a 31.7.1931 I.ročník ploché dráhy o Memoriál...
První autokros v ČSR se jel 15.11.1970 na závodišti Velké pardubické, naštěstí se v Pardubicích neujal.
Po regulaci Chrudimky r.1910 postavili bratří Winternitzové r.1911 na pravém břehu moderní – automatické mlýny, které nahradily řadu starších pa. mlýnů, z nichž většina zanikla po regulaci Chrudimky. Stavba provedená podle návrhu arch. Gočára je dnes technickou památkou. Nejmodernější strojní zařízení dodala pa. továrna J.Prokopa synové, snad i elektrické zařízení. Po požáru 19.6.1919 mlý...
První automobilový závod o cenu města Pardubic byl uspořádán 12.10.1952 v ulicích na Dukle.
byl největším pavilonem l.Celostátní výstavy sportu a tělovýchovy, kde byly předváděny nejmodernější ukázky tehdejšího motorismu a motosportu. Tato akce, tehdy v ČSR nejvýznamnější, byla bohužel jednorázová a Pardubice si významnější motoristickou výstavní tradici nevyvinuly. Autopavilon byl jedním z mála objektů, které nebyly po výstavě zbourány, ale využíval se pro samostatné kulturní a vý...
Autosalonem byla nazvána II. Etapa výstavby Mototechny v ul. Na Spravedlnosti o ploše 500m2, dokončená 17.5.1974. Součástí byl autobazar o ploše 400m2. Byla to sláva, dnes po celé Mototechně zůstala cenná, ale pustá plocha sloužící jako provizorní parkoviště. Několik Pardubických autosalonů se v 90. letech konalo v Sokolovně.
Od 31.12.1961 byl dán do provozu moderní autoservis Kovopodniku Pardubice v Černé za B.,kam bylo soutřeněno několik starých nevyhovujích autoopraven. S 80 pracovníky měl zajistit autoopravy pro celý okres. Po r.1990 se vyrojilo množství soukromých autoservisů. Velký areál v Černé za B. byl zprivatizován a přeměn na sklad papíru. Jen v západní části je technická kontrola a evidence vozidel o...
Pardubický puškař a obchodník zbraněmi Vincenc Chomrák, průkopník cyklistiky a motorismu v Pardubicích, prodával i automobily, zejméma zn.Peugeot. R.1910 otevřel v Pardubicích autoškolu, první svého druhu v tehdejší rakousko-uherské monarchii. Nová velká autoškola Svazarmu pro celé Pardubice a okolí byla 1.8.1969 otevřena v ul. Na Spravedlnosti vedle Mototechny. Na rozdíl od ní se zachovala. V...
Pardubice byly v době před I. světovou válkou pravděpodobně jediným českým městem, které zřídilo „aviatickou komisi“, jejímž účelem bylo podporovat rozvoj letectví – aviatiky ve městě. Dne 8. července 1910 se z vlastní iniciativy dostavil do schůze pardubické městské rady Arthur baron Kraus a městské radě navrhl, aby městská rada zřídila „aviatickou komisi“, která by podporovala rozvoj aviatiky –...
je název leteckých dnů, které jsou pořádány každoročně od r.1991 na pa. letišti. Je zde k vidění historická i moderní letecká technika a znamenité letecké výkony. Aviatické pouťi 24.5.1992 se m.j.zúčastnil Tomáš Baťa. Při pouti ve dnech 31.8. a 1.9.1996 se podařilo s replikou Kašparova letadla uletět 100 m ve výši 3,5 m.
Od léta 1910 se pod dojmem Kašparových úspěchů rodilo Aviatické družstvo v Pardubicích. Družstvo, s finanční podporou města, postavilo dva hangáry. Zda Družstvo uvažovalo o zřízení „aviatické školy“ spolehlivě nevíme. Jednoznačnou odpověď nám mohla dát pouze kniha protokolů výboru družstva, která se však koncem 30. let XX. století ztratila. Družstvo zpočátku uvažovalo, že po postavení obou hangárů...
Aviatická škola Ing. Jana Kašpara fungovala do podzimních měsíců roku 1911. Tehdy ji oba žáci, Zdeněk Keck i Jan Staštík, opustili a škola zanikla. Od srpna 1911 začal první významnější úspěchy sklízet další pardubický letec Eugen Čihák. Dosud používal letadla odvozená od francouzského letounu Saulnier, ten však už pozvolna zastarával. V roce 1912 se Eugen Čihák spolu s bratrem Hugem pokoušel s...
První úspěchy Ing. Jan Kašpara v leteckých pokusech od 16. dubna 1910 vyvolaly v Pardubicích značnou pozornost. Pardubický Spolek techniků z východních Čech uspořádal 7. července 1910 přátelský večírek na aviatikovu počest. Snad tam se zrodila myšlenka na ustavení pardubického aviatického spolku. Dne 14. září 1910 byl utvořen přípravný výbor „Aviatického družstva v Pardubicích“. Ve spolupráci s mě...
italský stavitel, autor přestavby pardubického zámku r.1574, zemřel 10.5.1597.
jsou dnes v Pardubicích tři. Přesto zdaleka neřeší problematiku bezdomovců. V Milheimově ul.v domě čp.694 otevřelo Středisko křestanské pomoci 8.2.1993 azylový dům pro muže pod patronací Magistrátu. U sv.Trojice byl 15.10.1993 otevřen asylový dům upravený nákladem 4 mil Kč. Je zde též záchytná protialkoholická stanice, služebny městské a republikové policie. Azylový dům pro ženy a matky s dět...
je dávno zapomenut. Dočteme se o něm v soupisu urburních platů z domu čp. 64 na náměstí (r.1507) a ze dvora čp.31 v Jindřišské ulici (r.1588). Ležel v tzv. Novém rybníku neboli Velikém jezeře, které se až do vysušení v josefínské době prostíralo mezi Bílým předměstím - Židovem a Hůrkami. Na ostrově bývala bažantnice.
ulice na Skřivánku spojuje severojižní ulice Češkovu a Rožkovu. Byla pojmenovaná r.1932 na počest výtečného správce pardubické české školy Martina Bacháčka (1539-1612). R. 1571 byl povolán do Pardubic, od r.1577 byl bakalářem, před r.1580 odešel do Prahy, r.1582 se stal mistrem svobodného umění, byl přijat do profesorského sboru filosofickě fakulty, dvakrát byl rektorem Karlovy univerzi...
narozen 29.6.1884 v Bohdanči, byl synem poštovního podúředníka. V Bohdanči absolvoval obecnou i měšťanskou školu, v Pardubicích reálku, kde r.1903 maturoval. Vstoupil do poštovní služby, kde prošel všemi stupni zaměstnání, až 13.5.1932 jmenován přednostou pošty Pardubice l. Vedle toho se celý život věnoval historii zejména Bohdanče a Bohdanečska. Je autorem 80-ti prací, bohužel žádná nebyla v...
dříve též Na Bahenci, území západně od Rosic na pravém břehu starého Labe a na východním okraji chemické oblasti Rybitví.
neprůtočná vodní nádrž na jihovýchodním okraji sídliště Polabiny. Vzniklá vybagrováním materiálu pro navážky. Hostí početné hejno labutí, které hnízdí v rákosí sousedního „starého Labe“.
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Provozovatelem webu je
Klub přátel Pardubicka
Klášterní 54
Pardubice
530 02
