Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
v Pardubicích r.1931 byla největší a nejslavnější akcí města v jeho historii. Byla velkolepá, Pardubice se téměř na půl roku staly centrem republiky, celostátní tisk o ní neustále psal v superlativech a nazýval ji "bílou pohádkou". Původcem myšlenky byl arch. Bohumil Korbel, ředitel pa. průmyslového muzea. Pro uspořádání byla založena Výstavní akciová společnost: město Pa., pa. elektrické podnik...
Viz. Pardubická Thalie
Na návrh odboru školství a kultury a odboru hl. architekta rozhodla rada MěstNV 16.2.1969 tuto cenu založit. Byla-li kdy udělena není známo.
akc.mlynářská společnost - Automatické mlýny Pardubice, jsou majiteli prastarého vodního práva, historické doklady jsou známy z r.1586. Současný mlýn byl postaven r.1910, vyhořel r. 1919. Obnoven r.1920 a v l.1922-23 postaveno železobetonové silo na obilí. Později provedena rekonstrukce žitného mlýna a také pšeničného. Veškeré úpravy mají za účel dosáhnouti nejkvalitnějších výrobků. Rekons...
Centrum Pardubic je dosud nespecifikovaný pojem. Až do konce 19. stol. bylo centrem, vlastně celým městem, Staré Město - Pernštýnské nám. se šesti přilehlými uličkami. Až od poloviny 19. se rozšiřuje provoz na Zelené předměstí. Dnes je za hlavní ulici, centrum, pokládána tř. Míru, ačkoliv ta svými jednopatrovými domy z 19. stol příliš město nereprezentuje, stále připomíná předměstí. Již r....
Moderní bezbariérový objekt ve vnitrobloku ve Sladkovského ul. 2824 je od září 2011 sídlem České abilympijské asociace. Pojmenování ovšem s pestrobarevnou květinou nesouvisí: bylo zvoleno kvůli kosému půdorysu stavby. Integrační centrum sociálních aktivit Pardubice Kosatec vyprojektoval architekt Radim Bárta. Vlastní stavbu, součást Integrovaného plánu rozvoje města „Přitažlivé město“ www.pardu...
rektor pardubické české školy ve druhé polovině 17. stol.. By po Václavovi Boukalovi druhým pardubickým rodákem této funkci.
po Františku Kindloví ustanoveném r.1854 by druhým skutečným policejním úředníkem města Prdubice do r.1862.
narozen 8.7.1787, koželuh, v l.1815-1834 žil v domě čp.138 na Bělobranském náměstí. Od 1835 do 1847 byl majitelem domu čp.80 Na Vrtálně, od 1838 do 1866 ještě domu čp. 101 v Kostelní ulici. Pardubický písmák, v první polovině 19.stol.zapsal a v drobném spisku uveřejnil zprávy „O požárech města“. Zemřel 9.11.1872 v Pardubicích.
faktor Grafického závodu fy Otto a Růžička, zemřel 9.10.1928 v Pardubicích.
Pardubice jsou držiteli certifikátu, že jsou městem vhodným pro malé i velké podnikatelské investice. Zástupci města jej převzali v historickém sále radnice 27.06.1996.
Počítačová firma na jižním okraji Trnové při ulici J.Potůčka. Od r.1997 zde upoutává pozornost šikmá ocelová konstrukce na střeše administrativní budovy. Měla nést antény pozemního řídícího střediska pro řízení první české geostacionární družice jehož základní kámen byl položen 13.7.1997, ale to zůstalo nedokončené. Společnost se stala od listopadu roku 2011 součástí konsorcia Vydis. Snížen p...
Předpokládalo se, že Pardubic vznikly při významné cesta spojující královská a krajská města Chrudim a Hradec Králové, která při ústí Chrudimky překračovala brodem Labe a byla tu tvrz, která jej střežila. Nešlo patrně vůbec o významnou cestu, ty Pardubice míjely a míjejí, dodnes snad záměrně. Brod při ústí Chrudimky, která tu tvořila bažinatou deltu a kde Labe meandrovalo, být asi nemohl. Byl...
přes Dašice na Vysoké Mýto, vycházela z Bělobranského nám. přes Chrudimku. Zde v místě dnešního železného mostu byl snadný brod, možná most starší než Labský postavený za Pernštejnů. Při cestě založil již Arnošt ze Staré dvůr Vystrkov, pozdější čtvrť města, U kostelíčka. Zde se připojovala starší cesta od Chrudimi přes Pardubičky, stažená k pardubickému hradu. V 18.stol.při cestě na pozemcích ...
bývala patrně důležitá komunikace přes Sezemice na Hradec Králové, než byl postaven Labský most. Odbočovala z cesty mýtské vycházející z Bělobranského nám. Při ní ležela ves Bukovina, kde odbočovala cesta přes Bukovinský brod na Kunětickou horu, a dále ves Lhotka. Po zalití jejich pozemků Velkým jezerem obě připadly městu Pardubice a proto podél této cesty, sahá katastr Pardubic přes Bělobransk...
Pardubice dle statistiky patří mezi města s nejnižší návštěvností. Řeší se to již od r.1964, kdy byla při Okresním národním výboru - ONV zřízena komise cestovního ruchu. Od té doby byla řada dalších při MěstNV, Okresním úřadu, Magistrátu, Krajském úřadu, bez patrného úspěchu. Již r.1966 byla ve spolurpáci s KPP zřízena Informační služba. R 1996 obnovena v Pasáži, r.2006 přenesena do...
Hejtmanství pardubické má dostatek, ba hojnost prostředků spojovacích. Jím procházejí a křižují se nejdůležitější „císařské“ silnice, četné okresní silice, nejdelší dráhy železné, jím protéká splavná řeka Labe. Ze starodávna, kdy hranice zemské kryly husté hvozdy, jež sahaly hluboko do země, vedla hejtmanstvím pardubickým zemské stezka trstenická, směřující přes Kolín, Přelouč, Pardubice, Morava...
radní písař v l.1659 až 1691, byl autorem pamětních spisů, které byly ukládány do veřejných budov, jako 17.5.1661 do Zelené brány, r.1666 do zámecké věže a do kostela sv. Batoloměje.
v severní části sídliště Dubina souběžná s prodlouženou ulicí Na Drážce, pojmenována po vzniku r.1977, r.1979 začleněna do Engelsovy. R.1990 přejmenována na Josefa Janáčka. Jiří František Chaloupecký (1890-1922 ) činitel proletářské tělovýchovy v ČSR, spoluzakladatel KSČ. Autor pozdravu „Práci čest“.
konference o ekonomice a řízení chemického průmyslu pořádaná generálním ředitelstvím UNICHEM Pardubice ve spolupráci VŠCHT. První CHEKOMA 69 uspořádána v listopadu 1969. Dům techniky z ní v následujícím roce vydal pět sborníků
v Rosicích spojuje Školní náměstí s hlavní ulicí Generála Svobody, pojmenována r.1948. Předtím se jmenovala Komenského. Petr Chelčický (asi 1390-1460), český náboženský myslitel. Dle jeho myšlenek krátce před jeho smrtí založena „ Jednota bratří a sester“, pozdější Bratrská jednota.
byla odbytovým podnikem generálního ředitelství UNICHEM Pardubice. Začátkem r.1980 byla v Pernerově ul.zbourány staré domy pro stavbu budovy podnikového ředitelství CHEMY. Stavba nebyla povolena, zřejmě již za záměr došlo k politickému postihu z kraje, KPP pak vytýkáno jeho zveřejnění v ZKPP 1980 str.168. Prostor přiléhající k domu s mléčnou jídelnou je dodnes nezastavěný. Podnikové ředitelství z...
založena r.1911 při Štrosově ul.nad Haldou. R.1939 patřila k největším v Čechách, rozšířena o moderní odd.impregnace látek, trenškotů, balonových plášťů. Po znárodnění r.1948 byla jedním z nejvýznamnější závodů Komunálních služeb města Pardubic, po r.1980 zanikla.
obrovský areál mezi Pardubicemi a Rybitvím. R.1921 na katastru Doubravic založena továrna a.s.Explozia Semtín, později vedle a.s. Synthesia, na počátku války za nimi vnikla továrna na umělé hmoty UMA a jižně od nich na katastru Rybitví a Rosic vystavěn nový závod a.s. Chemická a hutní Praha. Po znárodnění tyto podniky spojeny do kombinátu Východočeské chemické závody - VCHZ. Podnik se rozšířil až...
projektová organizace, která vznikla 1.1.1952 delimitací projektových oddělení n.p.VCHZ Rybitví a n.p.Synthesia Semtín. Z počátku umístěn v levém křídle nedostavěné budovy nového nádraží, pak v tehdy zrušené restauraci Zelená žába. Od srpna 1954 sídlil ve vlastní budově na rohu Pernerovy ul.čp.168. V únoru 1958 Závodní klub Chemoprojekt uspořádal výstavu projektu na úpravu a zastřešení ZS. Statiku...
byl v 60. letech název znárodněné firmy PROKOP, později n.p.TMS, sdružení podniků chemického a potravinářského strojírenství. Učiliště CHEPOS Pardubice, umístěné tehdy v býv. továrně Voltner uspořádalo 2.12.1966 besedu s R. Wildou, za pražského povstání 1945 velitelem Němé brigády, pa.rodákem, předsedou KPP v Praze.
Narozen 14.6.1853 Zemřel 31.10.1896 Hospodářský správce, nájemce zámeckého pivovaru a sládek v něm. Byl členem obecního i okresního zastupitelstva. Roku 1893 byl předsedou tzv. Svobodomyslného klubu (Mladočeši) v Pardubicích. Byl též předsedou Občanské záložny a náměstkem starosty. V letech 1890-93 byl jedním z nakladatelů a redaktorů „Pardubických novin!, které vycházely až do roku 1900.
Narozen 24.7.1821 v Jaroměři Zemřel 17.6.1895 v Pardubicích Patřil k významným a zasloužilým osobnostem církevního, kulturního a společenského života ve druhé polovině 19. století. V Pardubicích sloužil jako děkan, biskupský vikář a čestný konsistorní rada, nositel zlatého kříže s korunou. Byl jmenován zatímním ředitelem samostatné vyšší reálky zřízené roku 1963. Po jednoročním působení se vráti...
Narozen 21.1.1863 v Jaroměři Zemřel 2.1.1929 v Pardubicích Ač rodák z Jaroměře, vykonal pro Pardubice jako vlastivědný pracovník mnoho drobné mravenčí práce. Od roku 1889 učil v Pardubicích na Starém i Novém městě. Jeho posledním místem byla měšťanská škola u Kostelíčka, kde byl ředitelem. Jako pravý učitel se silně angažoval ve společenském životě města. Byl nadšeným fotografem – amatérem. Jeho...
bývaly i na Pardubicku, panské a obecní. Panská za dvorem Vystrkov, (u Kostelíčka, při cestě od Pardubiček, jiná byla na Kunětické hoře. Byly zrušeny za raabizace. Obecní chmelnice byla součástí Markvartovského dvora, který se rozprostíral při Karlově ul., na konci dnešní Jindřišské ul. Dvůr byl zrušen dekretem z 13.7.1779 a včetně chmelnice dán do věčného pronájmu sousedům. R.1787 jej město prod...
R.1970 měly Pardubice 206,940 km chodníků o celkové ploše 631 848 m2, malá část jich byla ještě nedlážděná.. Ta délka se zvýšila po připojením dalších obcí, kde mnohde musely být chodníky zřizovány. Budovaly se převážně v akci „Z“ tj. zčásti brigádnickou prací občanů. Např.na plenárním zasedání MNV Rosice (tehdy samostatné obce) 2.3.1971 přijat závazek občanů: zkrátit dokončení nové komunikace s...
těžce zasáhla Pardubice v l.1834-32. Ojedinělé případy se vyskytly již r.1830. Skutečná epidemie vypukal 4.12.1934, zejména na Bílém Předměstí, na Ležánkách., 13.12. tam zemřelo 6 osob a 18.12. začali lidé umírat i na Zeleném Předměstí, ve vnitřním městě až o vánocích. V květnu 1832 epidemie slábla a v červenci již nezemřel nikdo. Celkem bylo na 500 nemocných, 199 jich zemřelo. Epidemie r.1855 a r...
Císařský patent z r.1784 ukládal obcím péči o choré. Pa.panství proto při mostku přes Městskou strúhu zvanému Katův (v místě před stadiony) postavilo domek, kterému se říkalo Panský špitál. Bylo to zařízení ubohé o 3 světničkách, z nichž se jen 2 se daly vytápět, s malou kuchyní. O domek se nepečováno, r.1796 byl velmi sešlý, při zrušení strúhy 1910-12 zbořen. O zřízení nového městského chorobin...
na východním okraji Starých Čivic, souběžná s hlavní ulicí Přeloučskou. Chotkové, český šlechtický rod, který od r.1864 do r.1909 vlastnil Čivické panství.
na Pardubicku má dlouhou a bohatou tradic. Vedle Kladrubského hřebčín, zde byli i četní soukromí chovatelé. Pro zkvalitní chovu byl r.1790 zřízen hřebčinec u Nemošic, zprvu pro vojenské účely. Kvalitní koně vyžadovaly jezdecké posádky, byli podmínkou po parforsní hony a dostihy. Byli i základem pa.podnikání, jako dostavníkové dopravy J.Doskočil po r.1845, zasilatelství Kerhart a Tachecí, pivovaru...
by mohl být název dvojměstí Chrudim-Pardubice. Nové „velkoměsto“ s téměř 120 tis.obyvateli by na tom vydělalo přes 100 milionů korun. Nebyl zájem. Jen pa.tisk při návštěvě primátora Pardubic v Chrudimi, kdy se dohadovala jakási spolupráce, o tom vtipkoval.
r.1295 dle první zmínky o Pardubicích klášterní, r.1921 zničen husity, od 1519 nový klášterní, od r.1532 farní, od r.1540 děkanský, r.1934 povýšen na arciděkanský – viz Kostely.
na území Pardubic jsou dvě: Přírodní památka Labiště pod Opočínkem a Přírodní památka Nemošická stráň. Další ochrany si zaslouží: Staré Labe na pravém břehu Labe, sice přerušené náspem Hradecké ul. a stezky do Polabin, přesto kout nedotčené přírody v centru města. Nedotčená příroda je i u slepého ramene na levém břehu pod supermarketem OBI. Přírodní rezervací by mohla být jižní část lesního ochra...
Neznámějším památným stromem na území Pardubic byl Červinkův topol za Ležánkami, který r.1922 rozlomila vichřice. Starý obrovský topol stál před administrativní budovou býv. TESLY, pozůstatek býv.parku při Zámečku, podlehl vichřic krátce před zánikem TESLY. V současnosti jsou v Pardubicích chráněné stromy: Topol černý na pravém břehu Labe při Starém Labi naproti nábřeží ZM, výška 26 m, stáří 180 l...
J.Sakař nazval své dílo Dějiny Pardubic nad Labem, ve skutečnosti jsou městem na Chrudimce, která je obtékala a chránila pro nepřátelům, také je nejvíce ohrožovala povodněmi. Na horním tok byla nazývána Kamenice, na dolním, asi jen na pa.panství, řekou Pardubskou či Městskou. Až kolem r.1697 se začalo užívat jméno Chrudimka, podle krajského města. Před Pardubicemi se rozdělovala v ramena obtékaj...
vedla nejprve asi přes Pardubičky, později, snad po založení města, zřízena druhá z náměstí na jih při níž vznikla Karlova ulice. Po opevnění města Vilémem z Pernštejna byly postaven jen dvě brány: na východ mýtská – Bílá, na západ Pražská – Zelená. Na jih nebyla, na Chrudim se z Pražské brány musela obcházet Městská řeka. Podél cesty na západ se rozvíjelo Pražské, později Zelené Předměstí. Na ...
pokračování třídy Jana Palacha v Jesničánkách od Zborovského náměstí na jižní okraj Pardubic. Od r.1904 to byl název celé ulice od železničního přejezdu na jih, vzniklé postupným obestavěním císařské silnice z Chrudimi, osy plánované čtvrti Skřivánek. Po r.1918 zůstalo jméno jen jižnímu úseku v Jesničánkách, když severní úsek k žel.přejezdu byl pojmenován Rašínova třída a úsek od přejezdu k V...
Město r.1889 koupilo od Anny Schwarzové pozemek U Kostelíčka na stavbu chudobince a chorobince. Náhradou za zrušený „špitál“ u kostela sv.Jana Křtitele zde r.1891 dle plánů městské technické kanceláře postavilo „Pernštejnský“ nadační chudobinec. Ten r.1923 měl zařízení pro 20 chovanců. Druhý chudobinec “U Matky Boží“ ve Tvrzi měl 20 lůžek pro dospělé a 25 lůžek v „útulně“ pro sirotky. Vznikl vel...
rodák z Prahy, žil s rodiči v Pardubicích, r. 1939 odešel do exilu, stal se příslušníkem 311.čs.bombardvací perutě ve V.Británii. Zahynul s celou posádkou wellingtonu 12.3.1942 v Severním moři.
narozen 10.7.1846, pardubický městský lékař, obětavý kulturní pracovník, zakládající člen Spolku pro zřízení divadelního domu v Pardubicích, klavírista, zpěvák, předseda pěveckého sdružení Pernštýn. Zemřel 10.9.1917 v Pardubicích.
narozený r.1909, dlouholetý předseda Klubu filatelistu v Pardubicích, zajímal se o dějiny poštovnictví v Pardubicích. Byl i členem KPP, přispíval za ZKPP, psal o Pardubicku i do celostátního deníku Svobodné slovo. Zemřel 3.7.1983 Pardubicích.
narozen 29.1.1881 v Praze, akad.malíř. Studoval na pražské akademii u prof.Pirnera v l.1897-1903. Soukromě studoval malbu zvířat, zvláště koní. V l.1907-10 byl profesorem kreslení na gymnáziu v Pardubicích. Kreslil historické obrazy pro školy. Vynikal jako ilustrátor knih pro mládež. Ilustroval Šimáčkovu kroniku a čítanky. Je autorem řady obrazů a kreseb starých Par-dubic, mnohé byly vydán...
připojená část města Pardubice na prvém břehu Labe při staré silnici od dnes neexistujícího Labského mostu, která se tu rozvětvuje na Prahu a Hradec Králové. Byla založena za raabizace kolem r.1780 na pozemcích panského dvora Hradiště. Byla osadou obce Staré Hradiště pojmenovaná po pernštýnské cihelně založené pro výstavbu Pardubic po požáru 1538. Na jejím místě, jižně od osady donedávna st...
V Pardubicích bývalo několik cihelen. Využívaly slabou vrstvu červené náplavové půdy podél Labe, méně kvalitní než sprašové u Ostřešan a Blata, kde později vznikly velké cihelny. Nejstarší pa.cihelna se připomíná již koncem 15.stol. Na Ležánkách s usedlostí čp. 59,, která i po zániku cihelny byla nazývána „starou cihelnou“. Panská byla již kolem r.1500 někde „V Ptáku“, v místech dnešního Nábřeží ...
Před 2. svět. válkou v Pardubicích nebyli Romové, ale po okrajích občas tábořili kočovní Cikáni. Tábořili např. za labským mostem, odkud je, snad při nějaké císařské a j. návštěvě, vyháněli četníci. Pravidelné tábořiště měli na konci Dašické ul. na polní cestě u lesa, dnes je zde ul. K silu. Hned vedle byl malý dvoudomek, ale nejsou zprávy o stížnostech na toto tábořiště. V Pardubicích byli i C...
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Provozovatelem webu je
Klub přátel Pardubicka
Klášterní 54
Pardubice
530 02
