Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Bílé Předměstí, souběžná s ulici Na Okrouhlíku, na východní straně ohraničuje čtvrť Okrouhlík. Jednostranně zastavěná po západní straně, po druhé straně probíhá oblouk silniční Rychlodráhy. Pojmenována r.1930. Název se dnes vztahuje i na úsek mezi nadjezdem u nemocnice a Chrudimkou pod náspem Rychlodráhy, který se od r.1923 jmenoval U zastávky.
ve Svítkově na východ z ul.Žižkovy, souběžná s ul.Táborskou. Pojmenována r.1998 v souladu se sousedními, podle Orebitů, východočeské křídlo husitského hnutí.
Rosice v nové výstavbě ze Salavcovy ul. na západ, pojmenování od r.2003. Oskar Brázda (1887-1977) narozen v Rosicích n.L., akad.malíř podobizen a krajin,
Nemošice, severojižní průtah ze Starého nám. na Ostřešany.
krátká slepá ulice na jihu Polabin III souběžná s ul.Kpt.Bratoše, pojmenovaná r.1970.
Polabiny I od r.1963, r.1990 přejmenována na ul.Mladých.
Pardubičky, pojmenována r.1991, původně Luční, od r.1950 Mičurinova.
v nové výstavbě na jihu Pardubiček při silnici do Nemošic, název od r.2006 podle starého názvu pozemků.
jeden ze starých názvů Kostelní ulice, když při ní stály masné krámy.
v l.1515-1760 pojmenování Pernštýnské ulice, protože na rohu ulice a náměstí stála 2.pa.radnice, dům čp.6.
po r.1864, kdy byla postaven budova staré reálky, název nedlážděné cesty po pravém břehu Městské řeky, kde po jejím zasypání vznikla Jahnova ul.
pivovarskými, úzká ulička spojující Pernštýnskou ulici se Wernerovým nábřežím, patří k ní průchod domem čp.11 v Pernštýnské ul.a podle Sakaře domy čp.110-114 po jižní straně. Severní stranu tvořil od počátku 16.stol. panský mlýn, poté když Pardubice a celé panství přešlo r.1560 do císařských rukou nazývaný císařským mlýn i poté, kdy byl prodán r.1759 soukromníkovi. Do r.1631 byla ulička součástí...
nejstarší názvy Bartolomějské ulice.
Ulice vznikla postavením bytových domů firmou U Vinice, stavbu prováděla stavební firma IP Stav. Ulice se nachází v místě někdejšího areálu Železničního vojska v území mezi ulicí S.K.Neumanna a tokem řeky Chrudimky.
tak se dle knihy Rudé po r.1525 říkalo Kostelní ulici, kde na místě dnešní domů čp.105, 106, 107 byly v l.1507-1645 městské lázně.
v l.1515-1760 název dnešní Pernštýnské ulice, když radnice byla právě v rohovém domě na začátku ulice.
krátká ulice na východním okraji Studánky, spojuje ul.Staročernskou s Lesní. František Karel Potěšil (1864-1835), pa.rodák, ředitel školy na Skřivánku, významný regionální pracovník, propagátor záchrany Kunětické hory, spoluautor kroniky města, od r.1931 čestný občan Pardubic.
za okupace název ulice Svobody pojmenované r.1932 a opět r.1945.
od r.1932 název západní části dnešní ul. U Zámečku, pojmenované r.1949.
krátká ulice v Nemošicích, spojuje ul.Mnětickou s ulicí 5.května, pojmenována r.1940.
Rosice z ul.Oskara Brázdy na sever, do r.1948 Žižkova. Prokop Holý, zvaný Veliký, husitský kněz, po smrti J.Žižky, hejtman, porazil křížové výpravy u Ústí n.L., Tachova a Domažlic. Zúčastnil se jednání basilejského koncilu. Padl r.1434 v bitvě u Lipan.
r.1526 zaznamenaný název dnešního Wernerova nábřeží, související s panským mlýnem na východní straně.
r.1526 název dnešního Wernerova nábřeží odvozený do tehdejšího panského, později císařského mlýna.
v l.1502–1525 jméno dnešní Kostelní ul, podle kostela sv.Bartolměje, při němž byl klášter minoritů, kteří sice přišli z Krakova, většinou byli Němci.
jedno pojmenování dnešní Kostelní ulice do r.1525, kdy při kostele sv.Bartoloměje byl klášter minoritů, kteří většinou pocházeli ze zněmčeného Krakova, proto ten katolický kostel nazýván německý, na rozdíl od českého farního kostela Zvěstování P.Marie, který byl podobojí. Když byl klášter r.1532 přemístěn ke kostelu Zvěstování P.Marie vystřídala Kostelní ulice řadu názvů.
na vých. okraji sídliště Drážka na hranici Studánky a Slovan. Pojmenována r.1967 na oslavu úspěchů pa. raditechniků z pa. Tesly a UVR Opočínek.
v gruntovní knize r.1801objevující se název dnešní Bartolomějské ulice
od r.1970 název ulice oddělující Polabiny III a IV., r.1990 přejmenována na ul.Kpt. Bartoše. Říjnovou revolucí r.1917 se v Rusku dostali k moci bolševici, kteří je změnili ve Svaz sovětských socialistických republik - SSSR. Říjnová nazvána dle tehdy v Rusku platného juliánského kalendáře, dle našeho proběhla 6.a 7.listopadu.
od r.1950 do 1954 jméno dnešní ul.Čs.armády
Studánka souběžná s ul.Na Drážce, spojuje ul.Ve Stezkách s ul.Na Hrázi, pojmenována r.1959.
na jihu sídliště Dubina, pojmenována r.1990, před tím od r.1977 se jmenovala S.M.Kirova. Růžena Vojtěchová (1903-1943), pardubická učitelka, za okupace odbojová pracovnice, popravená nacisty.
Trnová, krátká spojka mezi ulicemi Na Vrškách a Bohdanečskou, pojmenována 1998.
Pokračování Anenské ulice za podjezdem u sv. Anny na jih k městský hřbitovům. Do 50.let min. století prašná cesta na hřbitovy. Od r.1930 se jmenovala Ke Hřbitovům, od r.1945 Hřbitovní. Dnešní jméno má od r.1961, po dokončení Višňovky, kterou po východní straně lemuje. Na jejím počátku u kaple sv.Anny po východní straně zůstává areál byv. Reinberkovy továrny na železné konstrukce, za ní ulici křižo...
od r.1881 název vznikající ulice po okraji Bubeníkových sadů, od r.1948 Bulharská ul.
z Ostřešanské ul.na východ k Plemenářskému podniku, pojmenovaná r.2000.
tak r.1932 pojmenována ulice na Skřivánku, r.1961 přejmenovaná na ul.Terezy Novákové. Jan Stanislav Skrejšovský, (1831-1883), rodák z Libišan, český obratný a podnikavý staročeský novinář. Založil v Praze noviny Národní pokrok a několik listů ve Vídni. Jako novinář i politik bojoval s vídeňskými vládami za práva Čechů.
v l.1950 až 1991 název ulice Štefánikovy. Slovenské národní povstání – SNP proti tehdejší slovenské vládě a německému vojsku od 29.8.do listopadu 1944, poté v horách pokračovalo partyzánskými boji do konce války.
Rosice n.L.- Kréta, spojuje ul.Tolarovu s Legoniářskou, starý tradiční název.
od r.1969 do r.1991 jméno dnešní ul. Npor.Eliáše, Polabiny III.
na západě Svítkově u plochodrážního stadionu, od r.1965, dříve Ke Stadionu.
Nemošice ze Sadové ul. na sever k fotbalovému hřišti
Polabiny I z ul.Rosické ul.na jih, rovnoběžná s ul.Kosmonautů, pojmenována r.1962.
Staré Město, z Pernštýnské ul.na Bělobranské nám. Patrně trasa nejstarší cesty z města na východ v prodloužení Kostelní ulice. Z r.1548 je známý název Ulice u brány, neboť tu od roku 1507 stála věž a brána uzavírající "Město v ohradě" na východě. Jejích název dlouho kolísal. Užívalo se také Mýtská, až po 30-ti leté válce se ustálilo pojmenování Bílá brána. Věž, Bílá brány, r.1840 zbourána, ulic...
ohraničuje na jihu Višňovku, po severní straně býv. kasáren T.G.Masaryka, spojuje třídu Jana Palacha s ulicí S.K. Neumana. Pojmenována již od r.1932, za okupace se nazývala Při Kasárnách. Není to ulice generála L.Svobody, ta je v Rosicích.
tak ve 2.polovině 18.stol.jmenována dnešní Pernštýnská ulice.
okrajová na západě Jesničánek, souběžná s ulicí Chrudimskou. Od r.1932 se jmenovala Skrejšovského, dnešní jméno má od r.1961. Tereza Nováková (1853-1912), realistická spisovatelka celým životem a dílem patřící východním Čechám. Je také autorkou lidopisných studií m.j. "Kroj lidový a národní vyšívání na Litomyšlsku", "Čechy východní" a "Z nejvýchodnějších Čech".
ve východní části Studánky spojuje ul.Mandysovu a Lesní.
ze středu Černé za Bory na sever k železniční zastávce, kde dnes končí. Před stavbou sousedního nadjezdu byla jejím pokračování historická cesta do Sezemice. Dříve bezejmenná r.1998 pojmenována K Roháku, téhož roku přejmenována na Topolovou podle topolového lesíka u zastávky.
pojmenování Žitné ulice používané současně s názvem U obecního dvora.
na Bílém Předměstí podél jižní zdi Pracovny z Husovy ulice na ul.Na Drážce. Ta část se od r.1889 jmenovala U Pracovny. Za ul.Na Drážce pokračuje ve Studánce k ul.K Lesu, kde Věra Junková bydlela. Dnešní název dostala celá ulice r.1946. Věra Junková (1917-1942), pardubická rodačka, učitelka, spolupracovnice paraskupiny SILVER A. Po jejím odhalení gestapem zatčena a popravena na pardubickém Zá...
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Provozovatelem webu je
Klub přátel Pardubicka
Klášterní 54
Pardubice
530 02
