Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
náležející k Bílém předměstí, zahrnuje celé Slovany za tratí, „Za šraňky“, s ulicemi Dašickou, Fidrovou, Drozdickou, Ke Tratí, K Přejezdu, Odbojářů a západní stranou Fibichovy ulice dle sčítání r.2001: 477 obyvatel, 149 domů, z toho 137 trvale obydlených, a 192 bytů.
od r.1923 východní část dnešní ul.Kpt.Jaroše pod železničním náspem od Zastávky Pardubice - dnes Pardubice-Pardubičky ke Chrudimce.
Dodávky uhlí ve velkém zajišťovali povoznické, později dopravní, speditérské, firmy Štrympl a Kerhart-Tachecí, prodej v drobném prováděli až do znárodnění Pelhřimovský, Šibrava, Teich aj. Uhelné sklady národní podnik, zprvu převzal znárodněnou firmu Eduard Štrympl za podjezdem. Později zřídily rozsáhlý skladový areál při Milheimavy ul., způsobující vysokou prašnost v okolí. Zlepšení životního pros...
ve městě zabezpečují Služby města Pardubic a.s. Dříve jej zajišťovaly metaři Obecního dvora u Kostelíčka košťaty a kárkami. Po znárodnění komunální služby města Pardubic již s větší mechanizací poněkud hůř, nebyli lidi.
cesta mezi zahradami z Dlouhého předměstí na jih, dnes Jindřišská ulice. Na jejím konci při Karlově ulici byl Bohuslavský dvůr, založený v 1.polovině 16.stol Bohuslavem Křížanovským, obecní, když jej r.1594 koupila obec, r.1624 je opět prodala. Název zanikl nejpozději r.1639, kdy grunt vyhořel.
ve Studánce z Mandysovy ul. na severovýchod k lesu Pipenec, pojmenována 1946. Připomíná první (noční) nálet na Pardubice 22.7.1944 při němž zahynulo 37 lidí.
protína Nemošice od severu k jihu. Připomíná vznik Československé republiky 28.října 1918.
v Nemošicích z Ostřešnaské prochází středem na východ
se od r.1923 jmenoval úsek Kpt.Jaroše na západ od Chrudimky, na jehož jižní straně byl ještě železniční násep. Jméno připomínalo tragické datum 7.června 1918, kdy byli na konci Sladkovského ulice maďarskými vojáky zastřeleni tři pardubičtí občané: Oldřich Kudrna, školák, profesor Josef Slezák a František Hatle, koželuh.
v jižní části Svítkova ze Školní ulice na západ až k potoku Bylanka. Původně se jmenovala 9.května, pojmenována r.1993 – 8.května Den osvobození.
od r.1950 do r. 1979 dle Místopisu města Pardubic z r.2009 název Jindřišské ul., která ale pro občany byla vždy Jindřišskou R.1979 vrácen původní název.
je pokračováním ul.Karla IV. od odbočení Anenské ul. kolem bývalé pa. parní elektrárny až na konec Sladkovského ul. Vznikla rozdělením staré Karlovy ulice r.1979, kdy severní část byla přejmenována na ul. Karla IV. a jižní na Arnošta z Pardubic. Arnošt z Pardubic, 1297-1364, rádce a diplomat Karla IV., první český arcibiskup, s otcem Arnoštem ze Staré spoluzakladatel města Pardubice - "Měs...
ulice v jižní části sídliště DUKLA spojuje ul.ČS.ARMÁDY s ulicí Sokolovskou. Od r.1955, po výstavbě Dukly, se jmenovala Jeremenkova. Dnešní název má od r.1991. Baron Artur Kraus, 1854-1930, syn prvního pardubického poštmistra, propagátor sportu, mecenáš kultury v Pardubicích, významně přispěl na stavbu Městského divadla. Ve svém domě čp.61 na dnešní tř.Míru, kde má pamětní des...
se do r.1959 jmenovala Ulice svatojánská, sahala tehdy od ul. Smilovy ul. na jih na Hlaváčovou. Dnes zahrnuje i parčík, býv. hřbitov., u kostela sv. Jana. Hřbitov byl zrušen r.1883, uprostřed stál náhrobek starosty Václava Bubeníka (zemřel r.1879), dnes stojící v Bubeníkových sadech. Na jižním okraji parčíku byl od r.1913 Národní dům s kinem Národ. R.1959 byl do parčíku z rohu dnešní tř.17.li...
krátká ulička na západě STUDÁNKY, spojuje ulici Na Drážce se souběžnou ul.Rumunskou. Vznikla při výstavbě sidliště Na Drážce, budovaného převážně brigádnicky, a pojmenována r.1967. Připomíná doby, kdy dobrovolné brigády, neplacené práce občanů, přispívaly ke zvelebení města.
Polabiny I krátká ulice z Rosické na sever. Pojmenována po vzniku r.1962 kdy zde byl postaven dům pro pro zaměstnance chemičky. Připomíná význam chemického průmyslu a jeho pracovníků pro Pardubice.
od r.1875 úřední pojmenování dříve Ulice k Chrudimi, pak Chrudimské ulice od Veselky na jih až za železniční přejezd na Skřivánek, obecně nazývané Alžbětina třída
na jihu Nových Jesenčan a Jesničánek, kde kříží Chrudimskou ul., pojmenována r.1932. Marii Čacké, to je pseudonym básnířky Františky Bohunky Svobodové,1811-1882, manželky lékaře MUDr.Josefa Bojislava Pichla, s ním prožila v Pardubicích léta 1845-1848. Pod pseudonymem jako fiktivní selka z okolí Kunětické hory vydala sbírky Písně (r.1857), Básně (r.1859).
jeden z více starších názvů Kostelní ulice, související s farou-děkanstvím, r.1758 vyskytuje se v Gruntovní knize Bělozelené.
je hraniční mezi Skřivánkem na severu a Novými Jesenčany na jihu. Na západě začíná u Městského atletického stadionu a na východě končí na Chrudimské ulici. Po svém vzniku byla r.1932 nazvána K závodišti, dnešní název má od r. 1950, na počest tehdejšímu mezinárodnímu hnutí Demokratické mládeže.
r.1549 název dnešní Bartolomějské ul.
v Nových Jesenčanech z ulice Na Záboří na jih, jméno od r.1972
v severní části Polabin III při Bělehradské ulici. Pojmenována po dokončení r.1970 na počest družby států socialistického tábora. Dnes připomíná přátelství mezi národy, či družbu s partnerskými a spřátelenými městy, kterých Pardubice v současností mají 13 po celé Evropě.
na východní straně sídliště Dubina od penzionu důchodců na sever., pojmenovaná r.1990 původně po vzniku r.1979 Frunzeho. Erna (Arnošt) Košťál,1904-1942, majitel hotelu Veselka v Pardubicích, spolupracovník paraskupiny Silver A, popraven na Zámečku.
nová ulice v sídlišti na jihu Svítkova souběžná s ul. dr.Matouška. František Ventura (1895-1969), jezdec, reprezentant ve skokových discilínách, olympijský vítěz r.1928 s koněm Eliot, trenér, rozhodčí.
v l.1950-1991 jméno ulice od r.1930 dříve a po r.1991 opět Železničního pluku. Pavel Semjonovič Rybalko (1894-1948) maršál Sovětského svazu, velel 3.tankové brigádě, která se vyznamenala při osvobozování Prahy v květnu 1945.
hlavní ulice Rosic od západu přes nadjezd na okraj Kréty, kde ústí do Bělehradské ulice. Název má od r.1948, předtím ul.Husova. Generál Ludvík Svoboda, 1895-1979, velitel čs. dobrovolnické jednotky v SSSR za II. světové války, 1968-1975 prezident ČSSR.
r. 1789 pojmenování dnešní Pernštýnské ulice.
viz Motoristů
viz Jana Hrubého
v letech 1950 až 1990 název dnešní ul. Pod hřbitovem. Ivan Vladimirovič Mičurin (1855-1935) ruský biolog a šlechtitel, zasloužil se o rozvoj genetiky, zejména v ovocnictví.
Viz. ul. Foerstrova
od r.1977 pojmenování nové ulice na Dubině, r.1990 přejmenována na ul. Lidmily Malé. Josef Boleslav Pecka, zv.Strahovský 1849-1897), novinář, politik, představitel dělnického hnutí, spoluzakladatel Sociálně demokratické strany českoslovanské r.1878. Prosazoval zkrácení pracovní doby, zlepšení podmínek dělníků, všeobecné volební právo. R1885 emigroval do USA
jméno ulice na severu Dubiny od r.1979, r.1990 přejmenována na Josefa Janáčka. Jiří František Chaloupecky (1890-1922), vedoucí činitel proletářské tělovýchovy v ČSR, spoluzakladatel KSČ.
v Rosicích směřující z konce ul.Marie Pujmanové na sever, přes ul.Generála Svobody na křižovatku s ul.Salavcovou. Josef Kajetán Tyl, vlastním jménem Josef František Till (1808-1856), spisovatel, novinář, dramatik. Organizátor vlasteneckého dění a českého divadla, v 30-50 letech 19.stol.čelný představitel českého národního života.
od r,1977 do 1990 název ulice po severozápadním okraji Dubiny, souběžné se severní částí ul Na Drážce, dnes nese jméno ul. Jana Zajíce. Jakov Michajlovič Sverdlov (1885-1919), sovětský politik, řídící ilegální činnost na mnoha místech Ruska. První předseda Všeruského ústředního výboru sovětů.
Ulice v nové zástavbě Nová Trnová v sousedství pomníku J.Potůčka-Tolara . Jan Hrubý (1915-1942), v l.1940-41 příslušník čs.vojska ve V.Británii, r.1941 jako člen paradesantní skupiny Bioscop vysazené v Čechách. Padl v boji v kryptě pravoslavného kostela sv.Karla Boromejského v Praze.
Páteřní ul.sídliště Nová Trnová v sousedství pomníku J.Potůčka-Tolara, jehož ulice pojmenovány na počest českých výsadkářů. Jan Kubiš (1913-1942), v l.1940-41 příslušník čs.vojska ve V.Británii, parašutista, r.1941 člen výsadku Anthropoid na české území, 27.5.1942 provedl atentát na R.Heydricha, padl v boji v kryptě pravoslavného kostela sv.Karla Boromejského v Praze.
hlavní osa Skřivánku od podjezdu pod železničním koridorem, kde navazuje na třídu 17. Listopadu, na jih na Zborovské náměstí, odkud v prodloužení pokračuje ulice Chrudimská. Vznikla obestavěním přímé Chrudimské silnice, mezi Chrudimí a Pardubicemi vybudováné Chrudimským krajem v l.1818-19. Od r.1874 se celá chrudimská cesta od Veselky na jih jmenovala Alžbětina třída, na počest císařovny Alžbě...
průtah sídlištěm Dubina po severozápadním okraji, souběžně s ulicí Na Drážce. Od založení r.1977 se jmenovala J.M.Sverdlova. Dnešní jméno má od r.1990. Jan Zajíc (1950-1969), středoškolský student, po upálení J.Palacha se zúčastnil protestní hladovky u sochy sv. Václava a 25.2.1969 se jako druhý upálil na protest proto sovětské okupaci.
dle knihy Rudé v l.1505–1548 název dnešní Zelenobranské ulice
dle knihy Rudé r.1563 název dnešní Kostelní ulice.
dle knihy Rudé r.1542 název Zámecké ulice
dle knihy Rudé r.1550 název dnešního Wernerova nábřeží, kde od r.1507 do r.1873 stál městský pivovar. Množné číslo neznamenalo více pivovarů, ale že v pivovaru bylo více varných pánví.
kolem r. 1563 název dnešní Kostelní ulice
kolem r.1547 pojmenování dnešní Zelenobranské ulice.
na Dukle spojuje ul.Lexovu s ul.Čs.armády, kde na ní navazuje Staňkovu, pojmenována r.1955. Peter Jilemnický, 1901-1969, slovenský spisovatel, novinář, r.1942 v Pardubicích zatčen gestapem, do konce války vězněn. Po r.1945 působil v diplomatických službách
ve středu POLABIN II, spojuje Bělehradskou ulici s Varšavskou. Od r 1967, původně po vzniku ulice Semtínská. Dnešní název od r.1998. Jiří Toman (1924 – 1972) pardubický rodák, umělecký fotograf, filmař, všestranný výtvarník.
v Nové Trnové, nedaleko památníku Jiřího Potůčka-Tolara, dokončená a pojmenovaná r.2008. Josef Bublík (1920-1942), člen výsadku z V.Britanie do Protektorátu Čechy a Morava, podílel se na přípravě atentátu na R.Heydricha. Spolu s dalším výsadkáři zahynul v kryptě pravoslavného kostela sv. Karla Boromejského v Praze.
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Provozovatelem webu je
Klub přátel Pardubicka
Klášterní 54
Pardubice
530 02
