Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
se začaly v Pardubicích organizovat na konci 19.stol. Po r.1918 se aktivita zvýšila. Pořádány městské i oblastní turnaje. Do Pardubic zváni šachoví mistři: 25.1.1920 v hotelu Veselka hrál šachovou simultánku mistr světa Duras, ze 25 partií 19 vyhrál, 1x remizoval, 5x prohrál. Pa.nadšenci uspořádali v Pardubicích skvělý sjezd Ústřední jednoty, na 15.3.1925 pozvali velmistra Aljechina, při té příle...
Rosice-Kréta, spojuje Dukelskou a Riegrovu ul. Pojmenována r.1948, předtím Jungmannova. Pavel Josef Šafařík, 1795-1861,slovenský a český historik,jazykovědec, literární vědec.
Pardubice pevnost. Za třicetileté války musel být změněn systém opevnění města. Před útokem Švédů - Obléhání Švédy – bourána předměstí a předměstské brány, r.1636 Horská brána, brána v Karlově ul.a bašta u valchy, r.1643 předbraní Bílé brány, Sedlářská a Jelínkova či Mejtská brána. Založena síť předsunutých šancí a rondelů, tak aby malé Město v ohradě nabylo povahy opevněného tábora. Nutno uznat...
Pardubice měly malé radnice, kde nebylo pro šatlavu místo. Musela být umístěna v samostatné budově. Město r.1515 pro ní koupilo „kamenný“dům mydláře Říhy čp.36 za Bílou branou, přístup k němuž byl asi domem čp.38 z Pernštýnské ul., podél Městské strúhy. Předsíňkou se vcházelo do přední světnice, která byla jednak obydlím biřice-šatlavního, měl k dispozici i podkroví, jednak soudní síní a někdy i „...
Narozen 29.9.1824 v Chlumci nad Cidlinou Zemřel 1.3.1891 v Pardubicích Po gymnazijních studiích nastoupil úřednickou dráhu kancelisty. Vrcholu úřední kariéry dosáhl jako c.k. okresní komisař v Pardubicích. Do dějin našeho města vstoupil jako historik – numismatik. V roce 1880 patřil k hlavním iniciátorům založení Muzejního spolku, stal se členem jeho výboru a současně prvním kustodem numismatick...
lidová přezdívka Městské inspekce veřejného pořádku.
Obrázkový měsíčník toho jména začal 1.7.1925 vydávat Východočeský župní spolek pro zušlechtění koní v Pardubicích, redakci řídil Ing.Boža Dvořák.
V minulosti se rozlišovalo právo šenku vína, pálenky a piva. Vilém z Pernštejna původně po r.1491 si sám vyhradil právo čepovat víno z vinic na Kunětického hoře. Když r.1512 proměnil robotu na vinici v peněžní „úrok“, vydal r.1514 Zřízení pro čepování vína. Město bylo rozděleno do tří částí a podle stanoveného pořádku, o kterém rozhodovala radnice, mohli měšťané vyvěsit nad vchodem vích a čepovat...
sportovní, se v Pardubicích poprvé představil 30.8.1903 na akademii pořádaní Českým šermířským klubem Riegel z Prahy při Východočeské výstavě. Kromě pražských sportovců vystoupili tehdy i italští šermíři. Již v září téhož roku ustaven přípravný výbor, který v tisku vyzval zájemce o tento sport k sdružení do spolku. K jeho ustavení však nedošlo. V 60. a 70. letech min. stol.pěstoval šerm oddíl Dyna...
zaniklý rybník jihozápadně od Štětína.
čili spravedlnost, pardubické popraviště se nacházelo na mírném návrší při cestě do Chrudimi, kde stará z Karlovy ul.se spojoval s novější od Veselky, v místě dnešní nároží tř.Jana Palacha a ul.Na Spravedlnosti. Šibenice tu stála již před r.1537. Byla to kamenná ohrada s dvířky a vysokými kamennými pilíři ve čtyřech rozích. Pilíře byly spojeny do čtverce břevny, která sloužila k vlastní exekuci....
tradiční maškarní plesy Sokola Pardubice I pořádané od r.1868. První se konaly v sále Odeon hotelu Veselka. Název od šibřiti t.j.maskovati se, škádliti, žertovati. Po otevření sokolovny každoročně v únoru ve všech jejich prostorách. Nekonány se jen za okupace. Pořádány i po r.1948 po sjednocení tělových, kdy místo Sokola je organizovala T.J.Dynamo.
jedna z nejstarších pardubických perníkáren, již r.1900 vyráběla znamenité zboží po r.1900 v moderně zařízené velkopekárně ve Smilově ul.čp.310. Různé druhy perníku a marcipánu byl známé po celé monarchii, vynikající pověst získal Šimonův perník na strouhání. Po znárodní zrušena, v 70. letech 20.stol.celý objekt zbourán.
Narozen 12.7.1868 v Novém Městě na Moravě Zemřel 28.2.1928 v Pardubicích Studoval na reálce v Pardubicích a v Brně, pak na malířské akademii ve Štýrském Hradci (Rakousko) a u Maxe Pirnera v Praze. Od roku 1900 působil v Praze, roku 1905 přesídlil do Chrudimě, kde založil malířskou školu. Roku 1908 se přestěhoval do Pardubic a stal se učitelem na dívčí škole Vesna. Své práce publikoval v časopise...
na jihu Skřivánku z Chrudimské ul.na západ, za koncem Češkovy ul.se lomí na ul.Na Záboří. Pojmenování užíváno již r.1881, úředně stanoveno r.1930.
jeden ze starých názvů dnešní Pernštýnské ul., v gruntovní knize r.1789.
do r.1948 jméno dnešní ul.Pod Lipami ve Studánce.
Městská školka založena r.1864 za Židovem. Okrašlovací spolek měl zásobní zahradu na počátku 20.stol., z ní zdarma pomáhal ozeleňovat městu. Školku okrasných stromů zřídil Přírodovědný klub na břehu Labe za pivovarem, jejím patronem byl ing.Šilhart. Městu dodával stromky pro novou výsadbu, je možné, že vzácné stromy v pa.arboretu mají původ odtud. R.1974, před zahájením výstavby sídl. Závodu míru...
Dle informace z 12.9.1975 bylo na okrese od r.1945 vybudováno 114 školních jídelen pro 19647 strávníků, 41 školní družin s 143 odděleními pro 3428 dětí. Po nové gymnázium 26.8.1977 otevřeno stravovadlo.
u školy v centru starých Rosic, pojmenováno r.1991, dříve se jmenovalo Veverkovo, pak dr.Zdeňka Nejedlého.
bylo od r.1924 před Habrmanovou školou na Přerovsku, dnes je zde křižovatka ulic Školní a Kostnické.
10.6.1865 rozhodnutím pa.obecní rady zřízena v Pardubicích první místní školní rada. 15.02.1870 v Pardubicích začala působit okresní školní rada pod předsednictvím okr.hejtmana Josefa Brechlera.
z Přerovské ul.na jih kolem svítkovské školy, prochází Zelenobranskou dubinou na Pražskou ul.u letiště v Popkovicích.
Ohrazenic po východním okraji Finských domků, pokračování Arbesovy ul na sever na Pištorovu ul. Neznámo kdy pojmenována a proč, škola je při Trnovské ul.
Pardubice vynikaly školstvím již od samého počátku, kdy se setkáváme s prvními stopami kultury, které šířila klášterní škola cyriaků ve XIV.a XV.století. V dalším století nastal působením pánů z Pernštejna pronikavý převrat v pa.školství. Jejích péčí zřízena česká škola a latinská škola partikulární mající velmi dobrou pověst. Latinská však brzy, po r.1560, zanikla, zůstala jen česká, která utěšen...
O starších škole při klášteře cyriaků či při faře u kostel Zvěstování P.Marie nejsou zprávy. - r.1350 byla fara , později farní škola Rosicích, stará zchátralá škola zbourána r.1882. - r.1514 založen klášter minoritů, v něm patrně katolická škola. - r.1522 město koupilo dům v Bartolomějské ul.,dnes čp.82, zde otevřelo českou školu kališnickou. - r.1543 Jan z Pernštejna zřídil Pernštejnskou...
Krátká ulice spojující ulice Štrossovu a Bulharskou v oblasti Bílého předměstí. František Škroup (1801-1862) - dirigent a hudební skladatel, autor hudby k písni Kde domov můj.
tovární výroba kožešinových plášťů a kožichů. Josef Šlauch otevřel kožišnický obchod na podzim r. 1897 na Zeleném v domě Na staré poště. Byl první kdo si pořídil elektrické osvětlení výlohy. R.1914 vzniklá firma Vilc-Šlauch, z Hlinska získala odborníka Knöfmachera. Otevřena filiálka na Skřivánku, kde měly být velké dílny, k tomu pro krizi nedošlo. R.1936 se majitelem celé firmy stal Eman Šlauch, p...
viz též Majitelé Pardubic. Jiní šlechtici se do Pardubic dostávali od konce 15.stol.po příchodu Pernštejnů. Regenti a j. panští úředníci, kteří se ve městě usazovali, po získání nemovitosti usilovali o právo sousedské. Ačkoliv to dostali s výslovným zdůraznění, že pro ně platí totéž co pro ostatní sousedy, byly s osobami šlechtického nebo rytířského stavu neustálé potíže. Pro spory o nájemné, uráž...
R.1837 se velitelem pa.husarského pluku č.9 cara Mikuláše stal plukovník František kníže Lichtenstein, r.1840 postavil první jednopatrový dům čp.90 na Zeleném předměstí. R.1841 zavedl v Pardubicích parforsní hony. S manželkou rozenou Julií Potockou obývali 1.patro. V přízemí bylo pro účastníky parforsního honů šlechtické kasino. Zde účastnící, kteří neměli v Pardubicích „dvůr|“, dostávali snídaně,...
nožířské brusírny bývaly za Viléma z Pernštejna pod Vinicí u Chrudimky na hranici Pardubiček. Lávka při nich přes řeku spojovala pole v Hendrychu s chalupami Pardubiček. Za třicetileté války šlejferny zanikly. J.Sakař je jen zmiňuje, neuvádí co to bylo za patrně větší provoz a proč daleko od města na opačné straně než skupina provozů Na valše.
Vilém z Pernštejna snad již r.1507 založil pro chudé a opuštění obyvatele města pernštejnský špitál neboli chudobinec. Zakládací listina je z 28.9.1510. Nechal jej přistavět k jižnímu boku Horské brány na západním konci Dlouhého předměstí, přičlenil k němu hospodářské stavení, kostel sv.Jana, hřbitov. Z panské nadace pod městskou správou zde žilo zpočátku jen 5 chovanců. O rozšíření se zasloužil ...
Pódium, jeviště, které město postavilo na náměstí pro divadelní a recitační vystoupení studentů pa.latinské školy v l.1552 a 1553.
pohyblivá závora u městské celny na předmostí Zelené brány, i název pro celou celnu, mýto u hotelu Kotel.
lidový název pro závory na železničních přejezde, přeneseně pro přejezd. Dle nich lidové pojmenováno dvou městských částí – Za šraňky. Před otevřením podjezdu pro Skřivánek, dosud pro východní část Dašické ul.
Ulice směřuje od železniční trati Praha - Olomouc od rychlodráhy podél náměstí Čs. Legií k Palackého třídě, na kterou se napojuje průchodem pro pěší. Místo bylo v minulosti označováno jako Za Veselkou (1835), roku 1887 dostala pojmenování Štěpánčina, podle rakouské arcivévodkyně. V roce 1918 byla přejmenována na Štefánikovu, za okupace nesla jméno Gymnasijní, jelikož ve zdejší škole bývalo v lete...
osada Mnětic, s bývalý mlýnem čp.18 na Chrudimce, asi 1 km proti proudu od Mnětic. Kromě mlýna starý statek čp.17 a novější usedlost čp.57. Štětín byl vsí, která zanikla za třicetileté války. Ve 12.stol. byl majetkem řádu Johanitů, od nich ji měl v nájmu Hroznata. V první pol.14.stol. již zde byli páni a vladykové ze Štětína. Čeněk ze Štětína r.1440 se podepsal k Čáslavskému míru. Později část pat...
Ulice na Olšinkách propojující Tyršovo nábřeží a Jiráskovu ulici.
(Smilova ul.čp.307) Pro notáře JUDr.Josefa Štolbu, spisovatele a divadelního autora, byl postaven r.1897, podle návrhu arch.Boži Dvořáka. Na štítech jsou postavy Diviše Bořka z Miletínka a Viléma z Pernštejna (návrh Mikoláše Aleš).
osa Bílého Předměstí, u hotelu Zlatá štika navazuje na ul.Mezi Mosty kolem Kostelíčka do Pardubiček. Končí u zastávky Pardubice-Pardubičky. Staré jméno „Kudy se do Chrudimi chodí“ připomíná, že to byla původně cesta z pa.tvrze přes ves Pardubice, pozdější Pardubice Mnichové do Chrudimi, užíván ještě kolem r.1522. Druhý starý název „K Vystrkovu“ zaznamenaný r.1549 se týkal jen úseku ke dvoru Vystr...
který r.1542 postavil Jan pekař, koupil r.1555 Václav Švankal, sroubil jej nově ze dřeva, r.1564 jej prodal, jeho jméno nesl do r.191l, kdy jej koupil Václav Jandík – Jandíkův mlýn.
tak r.1934 nazváno náměstí dříve Žižkovo. Za okupace název zrušen, vrácen v květnu 1945, ale 13.6.1946 dostalo dnešní jméno Smetanovo náměstí. Antonín Švehla (1873-1933), významná agrární politik, statkář, od r.1918 místopředseda Národního výboru československého, v l.1918-20 ministr vnitra. Od r.1919 předseda Republikánské strany čs.venkova, v l.1922-29 předseda vlády ČSR.
v l.1954–1990 jméno severní, prodloužené části Sladkovského ul. Prodloužena přes Wilsonovu tř. na sever byla před r.1931 k budovanému všesportovnímu stadionu. Na tu část přenesena doprava od západu a z centra k Labskému mostu, to té doby vedená výhradně přes Pernštnýnské nám.a Labskou ulicí. Vznikl druhý obchvat Starého Města. Ta část r.1945 přejmenována na Švermovu ul., po r.1990 opět Sladkovskéh...
na jihu Svítkova na hranicí s Popkovicemi, ze Žižkovy ul. odbočuje na východ. Připomíná husitské války v Čechách v 15.stol.
se v minulosti konávaly na Kunětické hoře. První velký tábor lidu svolal kněz Ambrož za pomocí okolních zemanů 25.6.1420, po skončení tábora předstírali tažení na podlažický klášter, v noci změnili směr, zmocnili se Hradce Králové, který se stal husitskou baštou. - 29.8.1869 přes zákaz okr.hejtmana se pod Kunětickou horou konal velký tábor lidu z Pardubicka na podporu nároků českého lidu na stá...
Pardubice byly místem několika významných tajných porad: - 7.02.1547 východočeští šlechtici se v Pardubicích radili jak postupovat ve sporu s králem Ferdinandem I., poradu kryli pořádáním kohoutích zápasů. - Od 13.listopadu 1631 pobýval v Pardubicích císařský generál Albrecht z Valdštejna, zdržel se zde týden, shromažďoval vojsko proti vpádu Sasů a smlouval tajnou schůzku se saským maršálem Jane...
Tamburašskou kapelu „Pardubičtí cikáni“ založil baron Kraus na konci 19.stol., nacvičovala v jeho domě „Na staré poště“, což bylo spojeno s pohoštěním. Vystupovala převáženě na dobročinných akcích. Na jaře r.1908 se v Pardubicích konal, patrně na podnět barona Krause, sjezd českých tamburašů, zúčastnilo se 120 členů z Čech a Moravy. První den uspořádána slavnostní akademie, na níž hrálo 80 tambura...
Výuka tance v Pardubicích je spojena s dlouholetým působením tanečního mistra Kautského, který v letech 1920 až 1950, jako jediný, tanci naučil mnoho generací. Dlouhodobě populárním byl také učitel rytmiky Jožka Hamele. Závody v tanci snad poprvé Pardubáci uviděli 1.12.1933 v Grandu, kde se konalo 7.kolo mezinárodních závodů v tanci o "Velkou cenu národů", předcházející kola se konala v Berlíně,...
pa.fotbalový klub, 18.3.1923 otevřel hřiště pod Bubenčem, na jeho místě v květnu 1931 otevřen moderní všesportovní stadion..
přehlídka vědeckých, technických a naučných filmů, v Pardubicích pořádán od II.ročníku r.1964, ve novém kina Dukla a všech prostorách právě otevřeného KD ROH Dukla. - 19.11.1967 V KD Dukla zahájena V. TECHFILM 1967. - 22.10.1973 v KD Dukla zahájen XI. TECHFILM´73, velmi úspěšný - 26.9.1979 v KD Dukla XVII.ročník Techfilmu věnovaný racionalizaci a úsporám, promítání denně od 9 hod ve všech s...
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Provozovatelem webu je
Klub přátel Pardubicka
Klášterní 54
Pardubice
530 02
