Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
vnikla od školního roku 2012/13 ze Střední průmyslové školy potravinářské technologie, když k ní byly připojeny učební obory kuchař, číšník.
V Pardubicích 1.9.1945 obnoveno vyučování ve škole pro ženská povolání na Jahnově ul., Vesna. Od r.1946 probíhala výuka v oborech: dvouletá ženská odborná škola, živnostenská pracovna šití šatů, šestiměsíční škola kuchařská, šestiměsíční kurz šití prádla a šatů, kurz pro pracovnice v zemědělských útulcích, čtyřletá škola sociálně zdravotní -1.ročník, roční škola pro pěstounky a vychovatelky. Ve ...
založen 11.5.1900 v Pardubicích. Připravoval úpravu a splavnění Labe od Mělníka po Jaroměř, navazoval na plány královské komory z 17.stol. Jednatel Komitétu Václav Váňa, starosta a čest.občan Lánů na D. 13.7.1900 první schůze komitétu pro úpravu Labe, v 10 hod. dopoledne v hotelu U beránka (hotel Stádník). Zahájeny regulace, napřimování toku, především od Mělníka do Kolína, zbudována malá zdymadla...
provozována v dobách blíže neurčených v lukách za Veselkou na maketu ptáka na vysoké žerdi. Střílelo se šípy z luků a samostřílů. Byla to součást častějších lidových slavností a zábav. Pozemky kolem jmenovány Na ptáku, V ptáku. Na počátku 19.stol. zde při pražské silnici, dnes Palackého tř., postaveny hostinec Bavory a dvůr Na ptáku.
Není známo, kdy vznikl, patrně r.1848 se vznikem Národní gardy. Sakař jej zaznamenává až r.1852, po rozpouštění Národní gardy. „Mluvčím většiny členů“, patrně ne předsedou, byl rytmistr v.v.Ferdinand Ugrinovich, manžel Jozefíny Sieberové, která provozovala lázně Prater u Chrudimky. Rytmistr městu nabídl spolkovou střelnici ve prospěch městské nemocnice. Není však zřejmé, že k rozpuštění spolku doš...
bývala zařízení na zpracování lnu. Ten míval pro Pardubice značný hospodářský význam. Proto v Pardubicích 7.a 8. 9.1888 uspořádána První výstava a trh na len. Stará obecní střídně stávala již koncem 15. či začátkem 16.stol.při pražské cestě, dnes Palackého tř., mezi kaplí sv. Marka a kaplí Sv.Trojice. R.1550 ji konšelé dali opravit a zároveň vedle postavili novou. R.1561 usneseno: „kdož by v stř...
pozemek za Bukovinou na němž vázla v 15.stol robota.
Poslanec Parlamentu ČR za Českomoravskou stranu středu Jiří Šoler a místní ekolog Jiří Klicpera 23.4.1995 zasadili u Památníku Zámeček 2 lípy, Strom svobody a Strom republiky.
- 14.4.1967 skácena duby na levém břehu nad odtokem ze stavěné hydroelektrárny. - 28.10.1968 v 9.30 v Ohrazenicích vysazen strom svobody. Ohrazenický budíček. - 28.4.1987 Zář pod zn. JA oznámila, že největší strom Pardubicka je černý topol u při silnici u Tesly Zámeček, silně vykotlané torzo poškozené požárem, obvodu v prsní výšce přes 6 m, torzo zakrátko zničila vichřice, zbytky zcela zmizely....
nepojmenovaná protéká celým Studáneckým lesem. Napájel ji pramen stahující vodu z území dnešní průmyslové oblasti Černá za B., po jejím vybudování vyschlý. Na něm patrně byla kaskáda rybníků s rybníkem Studánka. Cesta ze Studánky do Spojil asi vede po hrázi jednoho z nich. U Kanálku, kterým teče pod železničním koridore vytváří pozoruhodný mokřad.
pozemky zaniklého rybníka Strýček z části na katastru obce Spojil, z části na katastru městské části Staročernsko.
na Bílém Předměstí spojuje Spořilov s ulicí Na Drážce, která odděluje Pardubice od Studánky. R.1932 pojmenována "Denisova", za okupace přejmenována na Studáneckou, od r.1945 opět na "Denisova". R.1961 vráceno jméno z okupace.
se rozkládá od sídliště Dubina k Černé za B.a Dělnické ul. Vlastně se jedná o Studánecké lesy, neboť komunikace les rozdělují na části s několika názvy. Největší část je severně od železničního koridoru, na severu u sídl.Dubiny má jméno Lipiny, na jihovýchodě Pipenec. Jižní menší část rozděluje Dašická ul., les mezi ní a koridorem je beze jména. Jižní nejmenší část v 50.letech nesmyslně rozdělila...
připojená část města Pardubice, MO III, malá část jižně od železničního koridoru patří k MO IV. Ves založena r.1785 v rámci raabisace na hranici katastru Pardubic při dnešní Hraniční ul., na hrázi vysušeného rybníka Studánka. Panské pozemky přiděleny 22 přišlým českým osadníkům. Studánka tvořila se Spojilem a Staročernské jednu obec, samostatnou se stal po r.1918. Od založení těsně sousedila s tak...
Statistika eviduje tuto část územní v MO VI, jedná se o malou severozápadní část průmyslové oblasti Černá za B., kde Průmyslové ul. odbočuje z Dělnické. R.2001 žádný obyvatel ani byt.
též Studénka či Studýnka, zaniklý rybník, na jeho jižní hrázi založena ves Studánka při dnešní Hraniční ul., pod ní nová ul.Pod zahradami. Na dně rybníku stojí studánecká pavilónová škola, do její stavby byl ještě rybníček u pomníku padlých. Na dnešním území Studánky byla patrně více rybníků. Připomíná to ul.Na hrázi na jižním okraji sídl.Dubina, které zřejmě stojí na rybníku napájeném Spojilský...
Na území Pardubic bývala řada pramenů, studánek, většina po rozšíření zástavby vyschla. Neznámo podle čeho vznikl název rybníka Studánka. Pramen potoka, který jej napájel byl na jižním okraji Studáneckého lesa, kam se stahovala voda z území u Drozdic, vyschnul po vzniku průmyslové oblasti Černá za B. Jiná studánka byla u Hůrek, kde se říkalo Pod studánkou, dnes je zde stejnojmenná ulice sídliště D...
prodloužení Bělehradské ul.od ul.Hradecké na východ na ul.Kunětickou v Cihelně, prochází kampusem Univerzity Pardubice. Nazvána r.1969 kdy vznikla při stavbě studentských kolejí. V 90.letech navrženo vést tudy t.zv.východní dopravní okruh, což byl nesmysl.
fotbalový klub založený r.1910 malou skupinou 15 - 18-ti letých studentů, který zprvu neměl ani výbor. Sportovní výkon i počet členů rychle stoupaly. Světová válka omezila činnost, zasáhla i do řad členů. R.1918 vznikala Východočeská župa fotbalová, klub zařazen od II.třídy pa. okrsku, v příštím roce postoupil do I.třídy, kde byl i SK Pardubice. Pro hřiště najat pozemek pod Bubenčem. R.1921 přejme...
vzniklo r.1919 na pa. gymnáziu, z počátku hrálo v kolně na dvoře fotografa Pírky. Dům po r.1950 získal Park kultury a oddechu, který na místě kolny kolem r.1980 postavil sál pro výstavy, přednášky i ochotníky, dnes zbouraný. Největším úspěchem sdružení bylo provedení Šrámkova „Léta“ ve Švandově divadlo v Praze, kde 8.6.1921 získalo I.cenu v rámci všeochotnického sjezdu.
pro vysokoškolské i středoškolské studenty se 108 pokoji v nové čtvrti Dukla začal na počátku r.1953 stavět Stavobet IV. Rosice n.L. 2.11.1954 na Dukle s pomocí studentů-brigádníků dokončeny třípatrové moderní koleje Vysoké školy chemickotechnologické-VŠCHT. Kolem kolejí 31.7.1962 dokončeno asfaltování ulice a chodníků. V sousedství Cihelny 18.7.1963 vyrostly tři 7-mi patrové ubytovny, blok A p...
středoškolský ochotnický spolek na pa.gymnáziu vznikl před I.svět. válkou, hrál i za války. V l.1919-20 měl vlastní amatérské jeviště v Hronovické ul., patrně v hostinci U zelené žáby.
vzniklo r.1980, o jeho činnosti nejsou zprávy, ale 27.8.1985 oslavilo 15 let trvání.
pozůstatek náspu původní trati z Pardubic do Rosic, jižně od nich, vedle Jarkovského jezera.
od r.1990 název komunikace od kostela sv. Bartoloměje podél Tyršových sadů a stadionů na Masarykovo náměstí, kde na ni navazuje prodloužené nábřeží Závodu Míru. Po vzniku komunikace na zasypaném korytě Městské řeky dostala r.1913 jméno Riegrovo nábřeží, za okupace dostalo název ul. U stadionu, od r.1945 vrácen název Riegrovo nábřeží, to bylo r.1950 přejmenováno na nábřeží Čs. armády. Název "náb...
3.10.1996 v Trnové otevřen supermarket "MANA", 2. v Pa., dnes zaniklý. 20.11.1997 otevřen v Pardubicích supermarket Delvita. 12.02.1998 otevřena prodejna Penny Market na Dubině. 19.7.1998 v Pa.Trnové otevřen hypermarket GLOBUS, po Praze a Brnu třetí v ČR 25.10.1998 v Polabinách otevřen hypermarket KAUFLAND. 3.11.1998 v Trnové otevřen supermarket BAUMAX. 10.3.1999 u Trnové otevřen megamarket...
postavena r.1898 vedle u lihovaru, Freiberkova sušárna čekanky z téže doby byla před pivovarem, vedle Prokopky. Zanikly asi před r.1918.
starý lidový, i v katastru dříve zaznamenaný, název svahu podemílaného Chrudimkou za hřbitovem v Pardubičkách. Původně strmé části, kde se sesula část zaniklého kláštera cyriaků. Více používán pro mírnější jižní část, kde se dalo sáňkovat. Název zanikl po zřízení vojenského cvičiště. Také používán pro svah mezi Pardubičkami a Nemošickou strání.
24.9.1927 se na pa.radnici konala první civilní svatba, do té doby se konaly jen na okresní politické správě. - 15.3.2002 první svatba na pa.výletní lodi „Arnošt z Pardubic“. - 8.8.2008 svatební maraton na pa. radnici, 24 svateb pro magické datum 8.8.2008, podobné to bylo 7.7.2007 kdy se konalo 31 svateb.
Po r.1883, po zrušení hřbitova u kostela sv.Jana, nově založená ulice od parčíku zřízeného na místě hřbitova na jih k železniční trati. R.1896 pojmenována podle kostela sv.Jana Křtitele. R.1959 do parčíku přenesen pomník bratranců Veverkových, ulice přejmenována na ul.Bratranců Veverkových.
za okupace název Zborovského nám.na Skřivánku.
mučedník jemuž byla pro víru za živa sedřena kůže z těla. Patron pardubického kostela zmiňovaného již r 1295 v souvislosti s klášterem cyriaků v Pardubicích, dle nových poznatků patrně v Pardubičkách. Klášter i s kostelem byl vypálen r.1421 husity a zanikl. Vilém z Pernštejna r.1515 dokončil nový kostel na dnešním místě s klášterem minoritů. Kostel snad byl původně zasvěcen Panně Marií, ale pr...
jeho sochy v Pardubicích: - Na schodišti kostela sv. Bartoloměje, dílo renesančního mistra, renovoval Miroslav Baše. - Na Bělobranském nám., známá již r.17919, skácena při útoku Prusů 20.10.1744, r.1747 opravena, r.1748 znovu vztyčena. Jistou dobu deponována u Pokorných u Bílé brány, r.1788 znovu vztyčena na náměstí, 28.9.1842 renovována a znovu vysvěcena, r.1918 rozbita, opravena nákladem Muzej...
pa.základní organizace založena 1.4.1986, iniciátorka Jana Trylčová. Organizace pořádá v Pardubicích každoročně výstavy ušlechtilých koček.
pardubická okresní úřadovna zlikvidována r.1952.
v Praze založen po r.1970, celostátní organizací začleněná v Národní frontě. V Pardubicích před r.1980 vzniklo několik zákl. organizací při různých institucích: Okresním národním výboru, Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody, Stavoprojektu, Vysoké škole chemickotechnologické. Od r. 1980 několik členů KPP se snažilo založit občanskou, městskou organizací, po potížích povolena r. 1982....
po r.1948 celostátní vrcholová organizace, člen Národní fronty. Sdružovala branné sporty, střelecké, motorizmus, letectví a j. V Pardubicích do r. 1960 krajský výbor Svazarmu, poté jen Okresní výbor. Sídlo měl v býv. hostinci U modré hvězdy před podjezdem. - 4.2.1954 I.Krajská konference sjednocené branné organizace – Svazarmu, zprávu o činnosti přednesl předseda J.Náhlovský. - 29. 9.1971 Ve výs...
od r. 1977 název nové ulice na sídl.Dubina, r.1990 přejmenované na Jana Zajíce.
Dány do provozu 30.11.1960 na tř .Míru čp.79, nad Mléčnou jídelnou, na rohu Pernerovy ul. Pardubice byly pátým městem u nás, které je měly, zakrátko v tichosti zanikly.
od r.1998 jméno ulice ve východní části Černé za B.u železniční trati. Další ukázka bezradnosti při volbě jmen našich ulic.
jehož 56 000 km vedlo územím 80 států, dorazil 8.6.2010 do Pardubic. Štafetu na pa.náměstí přinesl hokejista Robert Somík.
připojená část města Pardubice. Dříve obec na potoce Bylanka, první písemná zmínka r. 1465. Na území Svítkova nalezeny četné střepy již ze 7.stol.po Kr. svědčící o slovanském osídlení již v době hradištní. Svítkov býval samostatným zbožím Svítkovských ze Škudel. Jejich tvrz stávala na vyvýšeném místě nade mlýnem. Sídla původní vsi byla rozloženy podél potoka ode mlýna k jihu. Burjan Svítkovský byl...
zaniklý název čtvercového prostoru vytvořeného před novostavbou školy nazvané Habrmanmova, r.1930 pojmenován Habrmanovo nám., za okupace přejmenováno na Svítkovské nám. Dnes křižovatka ulic Kostnická a Školní.
pozemek u vsi Bukovina na němž v 15.stol.vázla robota
postavena na začátku Alžbětiny třídy r.1879 podle návrhu Františka Schmoranze v empírovém slohu. Náklad 28 000 rak.zlatých hrazen převážně Markem Oesterreicherem, prvním starostou židovské obce v Pardubicích. R.1883 v parčíku-sádku před synagogou odhalen pomník bratranců Veverkových. První rabín Adolf Nähnadel instalován r.1895. R.1904 synagoga rozšířena. Po odsunu židovských občanů do koncentrač...
14.až 28.11.1937 místní odbočka Syndikátu čsl.novinářů se spolkem Typografia v Pardubicích uspořádala výstavu obrazů a grafiky pa.rodáků, ak.malířů F.V.Danihelky a Vojmíra Vokolka v městském průmyslovém muzeu.
od r.1977 jméno nové ulice na sídl.Dubina, od r.1990 ul.Luďka Matury. Viktor Synek (1903-1942), novinář, funkcionář Rudých oborů, r.1939 člen prvního ilegálního vedení KSČ. R.1941 zatčen, popraven v koncentračním táboře Mauthausen.
současný název zprivatizovaného Výzkumného ústavu synthetických pryskyřic a laků v ul.S.K.Neumana.
Společnost zabývající se výrobou produktů kvalifikované chemie. Založena r.1928 jako sesterský podnik a.s.EXPLOSIA Semtín pro výrobu látek potřebných pro výrobu výbušin. R.1945 podnik znárodněn, r.1958 sloučen se závody EXPLOSIA, UMA a rybitevským Spolkem pro chemickou a hutní výrobu, vznikl chemický kombinát n.p.Východočeské chemické závody - VCHZ Synthesia Pardubice. Po privatizaci VCHZ Synthesi...
měl r.2009 3 týmy v soutěžích družstev, po jednom ve2.lize, v krajském přeboru 2.třídy a v krajském přeboru. Předsedou výboru byl Petr Laušman.
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Provozovatelem webu je
Klub přátel Pardubicka
Klášterní 54
Pardubice
530 02
