Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
založený r.1886, patřil v Pardubicích k nejstarším největšíma, nejslavnějším, exportním. Jeho provoz zabíral celé přízemí domu čp.17 na rohu Kostelní a Zámecké ul. Zakladatel Josef Dalecký při zahájení Východočeské výstavy vedl na statném koni speditéra Hostovského cech řezníků v živnostenském průvodu. Závod zanikl r.1948.
Tak se říkalo oběma ramenům Chrudimky po jejich rozdělení někde za dnešním plaveckým areálem. Později název zůstal západnímu rameno, které teklo šikmo přes Olšinky, po západním okraji založeného města, v místech za dnešní potravinářskou školou meandrovalo, rozlévalo se, pokračovalo na západ do Labe. Při opevňovacích pracích Viléma z Pernštejna Říčka využita pro napájení hradebního příkopu po již...
v Rosicích, v části Kréta, z Tolarovy u., kde navazuje na ul.Spojovací, na sever. Pojmenována r. 1991, původně se jmenovala Palackého, od 1947 S.K.Neumana. František Ladislav Rieger (1818-1903), český politik, vůdčí představitel staročechů, od r. 1861 čestný občan Pardubic. Při odhalení pomníku bratranců Veverkových 8.9.1883 v Pardubicích promluvil ke 30 tisícům účastníků celonárodního srazu čes...
od r.1913 název nové široké komunikace na býv. Děkanské hrázi a na zasypaném korytě Městské řeky, za okupace pojmenovaná U stadionu. R.1945 vrácen název Riegrovo nábřeží, r.1950 přejmenováno na nábřeží Československé armády. Název "nábřeží" historicky oprávněn, z části vede po břehu býv. zámeckého příkopu. Od 21.3.1990 je z nábřeží Sukova třída.
název, který dala pa.radnice spravovaná staročechy, dnešnímu náměstí Legii.
Císař Leopold I. při svém útěku z Prahy před morem dorazil do Pardubic, usídlil se na pa. zámku. Pardubice se na 25 dní staly sídelním městem monarchie. Zde 8.6.1680 podepsal první robotní patent, omezující robotu na 3 dny v týdnu.
jen velmi neúplný seznam, náměty pro jména ulic, pamětní desky či sochy: - Bartoň Josef MUDr. (1899-1942) , dětský lékař, spolupracovník paraskupiny SILVER A, popraven na Zámečku, Bartoňova ulice Dubina. - Bass Roderich (1873-1933),pianista, pedagog. - Benedetti Josef (1813-1892), prof.reálky, místoředitel Bílkova vzdělávacího ústavu ve Vídni, Benedettiho ulice Bílé Předměstí. - Bíbl Františe...
Připomínka jen několika rodných domů pardubický rodáků: čp. 6 Zámek, Přihrádek – Jiljí Vratislav Jahn. čp. 4 Staré město, Pernštýnské nám. - Ing.Dr.Otakar Trnka čp. 4 Staré město, Pernštýnské nám. - Emil Arthur Pitermann-Longen. čp.12 Staré město, Penštýnská ul., Císařský mlýn – Václav Bubeník. čp.22 Staré město, Zámecká ulice – Božena Viková-Kunětická. čp.31 Staré město, ul.Sv.Anežky Česk...
na Skřivánku v prodloužení Sladkovského ulice za podchodem pod železničním koridorem směřuje na jih na Benešovo náměstí na Višňovce. Pojmenována r.1913. Jan Rokycana (1395-1471), husitský kněz, od r.1435 pražský arcibiskup, r.1437 se skrýval na Kunětické hoře pod ochranou Diviše Bořka z Miletínka.
Pardubice se 11.9.2002 staly jedním z 56 míst světa, kde se uskutečnil projekt "Rolling Requiem", k 1.výročí útoku na dvojčata v New Yorku.
Hospodářské družstvo po otevření obilního skladu za pa.nádražím, dnes ul.K Vápence, svolalo na 21.8.1904 valnou hromadu, na které se přejmenovalo na Rolnické družstvo, zapsané společenstvo s ručením omezeným. Předsedou představenstva se stal J.V.Markalous. Nová organizace v novém objektu začala slibně, obchod 1.roce byl značný, prodáno 253 vagonů obilí. R.1909 obchod poklesl, klesla cena obilí. Bi...
Při celonárodním srazu českého rolnictva se 30-ti tisíci účastníky 8.9.1883 v Pardubicích, po slavnostním projevu F.L.Riegra, odhalen pomník bratranců Veverkových.
30.1.1993 demonstrace 300 skinheadů proti Romům v Pardubicích. 2.2.1995 v hudebním sále pa.radnice seminář „Cesty ke vzdělání Romů". 24.6.1995 v historickém sále pa.radnice podepsána zakládací listina sítě českých měst. spolupracujících při řešení romské problematiky, za účasti Ústavu pro studium romské kultury při Univerzitě J.E.Purkyně v Ústí n.L.a Společnosti Romů na Moravě. 11.11.1995 Magd...
Rosice, v letech 1945–48 jméno dnešní Nádražní ulice.
dříve samostatná obec, v l.1943-54 část Velkých Pardubic, opět samostatná, r.1976 opět sloužena s Pardubicemi. O pravěkém osídlení svědčí slezko-platěnické pohřebiště. První písemná zmínka r.1325, patřily k panství Opatovického kláštera, který je snad založil. Byly jeho významným hospodářský střediskem na jižním okraji klášterního panství. Dle pověsti namístě zvaném „na Bahenci“ blíže, ostrova Tů...
Polabiny I, příčná mezi ulicemi Kosmonautů a Mladých, pojmenována r.1962.
za okupace ve Svítkově, od r.1948 ul.K Besedě
býval severně od obce, na jeho místě les Tůnice, zelený ochranný pás a část chemické oblasti Semtín-jih.
FRANTIŠEK KAREL ROSÚLEK (1859-1940) se zapsal do paměti Pardubáků jako výborný učitel, autor půvabných dvoudílných Pověstí z Pardubicka, a hlavně jako redaktor pozoruhodného vlastivědného kompendia Pardubicko-Holicko-Přeloučsko, jež vycházelo v letech 1903-1926 a dodnes zůstává fundamentálním kamenem v oboru regionální historie Pardubic. Byl kustodem archeologické sbírky pardubického muzea.
Pardubičky, krátká ulička mezi ul.MUDr.Ducháčkové a K Zámečku, pojmenována r.1948, předtím se jmenovala Jiráskova. František Karel Rosůlek (1859-1940), pardubický rodák, učitel, ředitel Staroměstské školy dívčí, pardubický zasloužilý vlastivědný pracovník, kronikář města, redaktor unikátního vlastivědného sborníku „Pardubicko-Holicko-Přeloučsko“, od r.1939 čestný občan Pardubic. Zasloužil by...
v Pardubicích založen 4.3.1927 na ustavující schůzi v hotelu Veselka, zakládajícím členem byl 22-ti letý Arnošt Košťál. Po 41-ti leté nucené přestávce obnovil svou činnost 1.7.1995, jeho 1.předsedou zvolen Ing.arch.Miroslav Petráň ml.
oblíbená, široko daleko známá taneční síň v Tyršových sadech. Jedna z posledních památek na 1.celostátní výstav tělovýchovy a sportu. Zbourána po r.1970. Dnes toto jméno nese restaurace na nábřeží Závodu Míru.
Prvním pa.posluchačem rozhlasu, 10.v republice, byl od srpna 1923 Zdeněk Zahradník. - Celostátní výstavy tělovýchovy a sportu r.1931 se účastnila čs.rozhlasová společnost „Radiojournál“, po dobu výstavy vysílal z Pardubic, 19.září v rámci výstavy uspořádán I.celostátní den rozhlasu. - Vč. kraj č.27/1943 oznámil „Pardubice budou mít veřejný rozhlas“. -5.5.1945 se ozvalo první svobodné vysílá...
Pardubice od r.1943 měly městský rozhlas. Ve Vodákově vile byl již po r.1950 též okresní rozhlas po drátě. 30.9.1985 Okresní správa spojů oznámila, že po přechodném nedostatku, je již dost reproduktorů rozhlasu po drátě, aby byl dostupný všem občanů. Okresní rozhlas vysílal v úterý 9.05 – 9,30 a ve čtvrtek 16 – 16.25. Rozhlas po drátě po r.1990 zanikl.
V časopise Pernštýn 21.1.1901 zveřejněn rozpočet k.k.města Pardubic na r. 1901: příjmy 245535 K, potřeba 355 148 K, schodek 109 813 K hrazen 5,5% přirážkou k daním výnos 109 610 K. - r.1966 výdaje i příjmy činily 38 milionů Kčs. - r.1969 93 milionů Kčs. - r.1970 87 milionů Kčs. - r.1971 ...
Po dlouhodobých zkouškách před pa.krematoriem na rozptylové loučce 17.8.1976 první rozptyl popele zpopelněného.
Velké energetické dílo - Elektrorozvodna, březen 1957. U Opočínku v jednom z největších energetický uzlů republiky vybudována první kompenzovna v republice, velká budova se dvěma kompenzátory fungujícími jako generátory o výkonu 520 MW. Rozvodna Opočínek r. 1975 oslavila 30 let trvání.
V l. 1869 až 1910 vzrostl počet obyvatel města, bez dnes připojených obcí, z 9625 na 25 703 hlavně přílivem z venkova. Pa.průmyslové podniky neměly kapitál na stavbu činžáků, město se proto rozrůstalo do šířky podél Chrudimské ul.na jih, podél Dašické a Štrossovy na východ a podle dnešní Husovy, převážně výstavou přízemních rodinných domků. Na zaplacení stavby museli majitelé většinou držel malé...
na rozhraní Skřivánku a Dukly spojuje ulici Teplého se Staňkovou. Po východní straně ohraničuje arboretum. Pojmenována r.1932 po pardubickém rodákovi Karlu Rožkovi (1876-1913), odborném učiteli, spisovateli, básníkovi, dramatikovi a redaktorovi v Praze. Psal pod pseudonymem K.Egor. Redigoval sebrané spisy J.Nerudy a Kočího Knihovnu českých klasiků. Napsal slavnostní projev k 50.výročí pardubick...
závod náchodského gumárenského podniku získal ve 30 letech min.stol nový areál zaniklé firmy Machaň a spol.při ul. K Vápence, vyráběl pneumatiky. Za války poškozen bombardováním, r.1945 znárodněn a obnoven. Po r.1950 závod zrušen, provozy převzala oděvní firma PRAGODĚV.
vynalezli bratranci Veverkové v nedaleké obci Rybitví, nezaznamenáno kdy vyorali svým ruchadlem první brázdu, historikové dle svědectví stanovili datum 7.10.1827. Při celonárodním srazu českého rolnictva v Pardubicích 8.9.1883 odhalen jejich pomník s modelem jejich ruchadla. R.1958 pomník přemístěn do parku u kostela sv.Jana.
tělovýchovná jednota Sboru národní bezpečnosti, získala sportovní stadion na Dukle, otevřený po r.1958. Po r.1990 přejmenována na Sportovní klub policie Hvězda.
20.5.1945 vyšlo první číslo komunistického týdeníku "Rudá záře", od 1.1.1949 list KV KSČ Pardubice, později název změněn na ZÁŘ.
původní název pozemků na severu Pardubiček při železniční trati, kudy vede Východní ulice, cyklistická stezka.
zařízení jimž se reguloval přítok vody z původního ramene Chrudimky, do umělého hradebního příkopu - Městské řeky. Zřídilo jej město r.1723, protože tok u děkanství by o 3-4 lokte níže proti odbočení z Chrudimky. Značný spád při povodních strhával břehy a protrhával Děkanskou hráz. Rumpálek odstraněn r.1910 po regulaci Chrudimy, zasypání starého ramen Chrudimky přes Olšina a Městské řeky. Byl v mí...
V květnu 1815 v závěru napoleonských válek, v sobotu 20. května přišla do Pardubic první kolna 5850 mužů a 6133 koní, druhý den odešla , po 23.5. prošlo Pardubicemi 6 dalších kolon.
lidový název integrovaného domu čp.510, postaveného r.1996 v rámci dostavby Polabin V. Podivná náhražka slibovaného centra Polabin, ve dvou podlažích obchody, ve třetím nešťastně umístěna Základní umělecká škola Polabiny. Po r.2006 je zakryl bytový kompex Zelená terasa, postavený na místě plánovaného centrálního prostoru Polabin.
přesněji Generála Rybalka v l.1950-1991 jméno dnešní ul.Železničního pluku.
Koncem 60.let byla zbourána zchátralá restaurace na Matičním ostrově. Místo zůstalo léta pusté, sadům chybělo místo odpočinku a občertvení. Po r.1990 se místa a iniciativy ujala MO Rybářského svazu, r.1994 zde otevřela restauraci nazvanou Rybárna.
Na konci 19.stol řemeslní rybáři a pachtýři vod z nich těžili co se dalo. To a odpady rozvíjejícího průmyslu i nečištěné městské odpady působily úbytek rybnatosti Labe i Chrudimky. V Labi ubývali lososi, úhoři, pytláci drancovali vody, ušlechtilé ryby se stávali vzácnými. Několik nadšenců se rozhodlo ustavit spolek, jehož smyslem byla ochrana přírody, zejména života ve vodách. Na ustavující schůz...
Řeky byl majetkem panství, až na vyjímky. R.1563 platili majitelé domů čp.79 Zelené předměstí a čp.53 Mezi mosty Bílé předměstí urburní platy i z „kusů Labe“. R.1730 pařil díl Labe Václavu Horákovi majitel domu čp.51 na náměstí. Vilém z Pernštejna nechal Labe a ostatní řeky na panství rozdělit na díly a ty za peníze přiděloval jednotlivým rybářům. Tam kde byli nasazeni raci, se za jejich chytání ...
v Rosicích, původně cesta ze Školního náměstí přes les Tůnici do Rybitví. Po r.1940 přerušena areálem chemických závodů, dnes končí u jejich jižní brány.
Západní rameno Chrudimky tekoucí přes Olšinky v místě dnešního Domu hudby vytvářelo oblouk rozlévající se do šířky. Po přeměně ramene v umělou Městskou řeku tekoucí od kostela na západ, po dnešní Sukově třídě, byl tok napřímen, rozšířený oblouk odříznut. Vzniklo slepé rameno nazývané Rybníček. Původně byl panský, Vilém z Pernštejna jej 9.9.1509, krátce po vzniku postoupil obci. Před obléháním Švé...
název pozemků na pravém břehu Podolského potoka jihozápadně od St.Čivic, luk na místě vysušeného Čivického rybníka. Louky byly podháněny- zavlažovány z Jalové struhy.
Kromě městských rybníků: Kladvice, Libáňského, Přerovského, Rybníčku, Dolíku byly na dnešním území Pardubice : Nový rybník - Veliké jezero a rybníky: Jesenčanský, Mnětický, Rosický, Semtín, Studánka, Staročernský. Dnes na území Pardubic na místě rybníka Kladvice rybáři obnovený rybník u Haldy, v Drozdicích rybníček Louže a na východní okraji rybník Štětín. Umělou nádrží je Bajkal,vzniklý vybagr...
Pardubákům obecně známý pojem, na plánech města neuváděný. Důležitý návrh průtahu z doby Pardubického kraje před r.1960, po němž městem po celé délce měla projít komunikace I/36, případně R36, od mostu u Srnojed až za Černou za B. Realizováno pouze torzo Rychodráhy o pouze jako dvouproudé kumunikace. Od křižovatky s Dašickou ul. po podjezd u sv.Anny je na plánech označována jako ul.Kpt.Jaroše, ač ...
byl titul městského činovníka vykonávajícího především policejní službu. Tak jako konšele byl každoročně volen a vrchností „obnovován“. V Pardubicích jeho činnost vymezovalo obecní zřízení vydání Vilémem z Pernštejna r.1512. Po obnově skládal přísahu „Pánu bohu všemohoucímu“, kterážto slova r.1560 doplněna „a Jeho Milosti královské, Pánu svému milému“. Vodítkem mu bylo Zemské zřízení, Práva městsk...
Léta 1507 dal pan Vilém z Pernštejna odděliti ze spáleného Arnoštova tržiště jedno jitro a 32 sáhy pro nový „rynk“. (Délka stran jz. 128 m, jv. 131.40 m, sv. 48,50 m, jz. 47.20 m, plocha 6199,7 m3 - 6,2 ha.). Panští stavitelé vyrovnali půdu v dokonalou rovinu, sevřeli ji na způsob obdélníku čtyřmi stranami sličných domů a připravili tak sousedům skvělé středisko pro trh i společenské a kulturní je...
název používaný pa. Okrašlovacím spolkem pro jim zřizované parčíky: před Veselkou, před býv. Novoměstkou školou za Veselkou, kolem pomníku bratranců Veverkových před synagogou, před Městským divadlem aj., dnes zmizelé. Název používal také J.Sakař v Dějinách města Pardubic.
Pod tím názvem Okrašlovací spolek upravil několik parčíků v ulicích a na náměstích. - Po vzniku spolku upraven sádek kolem pomníku bratranců Veverkových před synagogou. Sloupy osvětlení u pomníku vyzdobil r.1906 květinovými koši. - R.1910 založen sádek před divadlem, květinový záhon v prohlubni na části zasypané Městské řeky na Smetanově nám, dnes nám.Republiky, r.1912 - dokončen. - R.1910 p...
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Provozovatelem webu je
Klub přátel Pardubicka
Klášterní 54
Pardubice
530 02
