Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Kpt. RUDOLF POPLER (* 29. 5. 1899), rodák z Vysokého Mýta, vynikal ve všech oborech jezdectví. V roce 1925 absolvoval italské školy v Pinerolo a Tor di Quinto a zasloužil se o rozšíření italského způsobu a stylu přípravy koně-skokana v ČSR. Byl dlouholetým čs. reprezentantem, zúčastnil se olympijských her v letech 1924 a 1928. Po svém druhém vítězství ve Velké pardubické v roce 1930 se pokusil o ú...
Exekuce prováděny za městem, někdy uváděné místo za Veselkou není doloženo. Popravy někdy prováděny v areálu zámku u věznice za arkádami a při rondelu. Pardubické popraviště se od r.1537 se nacházelo na mírném návrší při staré cestě do Chrudimi. Těla oběšenců ponechávána na šibenici do zetlení. Hřbitůvek pro ně u šibenice. Popraviště zrušeno, šibenice zbořena r.1788, pohorek rozvezen r.,1819 na s...
ustaven počátkem 18.stol., dohlédal na něj magistrátem ustanovený inspektor, první Václav Strnad zaznamenán r.1706. R.1750 přibyli dva dozorci pro Bíle předměstí a tři pro Zelené. Organizace podruhů sledovala i cíle sociální, dbala na výši mzdy a pod. Cech podruhů zrušen r.1786, ale ve volné formě se udržel déle.
původní latinský název Pardubic poprvé uvedený r.1295 v bule papeže Bonifáce VIII, kterou bere v ochranu mimo jiné klášter cyriaků „in Podoby“.
R.1973 se v pa.porodnici narodil 2637 dětí, již 30.8.1974 se zde narodilo 2000.dítě toho roku
izolační materiál vyvinutý v Pardubicích r.1984.
obytný a obchodní blok, kterým před r.2002 rozšířeno nábřeží Závodu Míru, 17.3.2002 na novém komplexu Poseidon odhalena pětitunová socha Poseidona za 700 tisíc Kč.
Narozen 17.2.1871 v Pardubicích Zemřel 28.3.1949 v Pardubicích Ředitel obecné školy Holicích, působil od roku 1926 v Malých Svatoňovicích, kde byl význačným menšinovým a sokolským pracovníkem. Roku 1939 se vrátil do Pardubic a okamžitě se zapojil do práce v pardubickém muzeu. Již od roku 1889 psal divadelní referáty a později se věnoval dětským knihám a lidovému divadelnictví. Napsal 27 aktovek,...
Bílé Předměstí úhlopříčně jim prochází Sezemická ulice, na jih z něho vychází ulice Spořilov, na západ ul.Na Bukovině. K východní straně přiléhá areál dvou školek, z nichž jedna r.1998 přeměněna na Seniorcentrum. R.1940 pojmenováno Sezemické nám., dnešní jméno má od r.1946. Otokar Pospíšil (1871-1949), pa.rodák, ředitel škol v pohraničí, r.1938 se vrátil do Pardubic, stal se obětavým spolupraco...
Dávka, kterou na město uvalil císař Ferdinand I. r.1547, když čeští páni odepřeli účast na šmalkadské válce a Jan z Pernštejna místo lidí nabízel peníze. Později se na posudném z vypitého piva, vína a pálenky usnášel zemský sněm. Dle záznamů se na př.za měsíc září 1641 v Pardubicích vypilo 27 sudů piva po čtyřech vědrech. Koncem 30leté války konšelé neodváděli pivní tác a hradili z něho běžná vy...
vyvinul v 60.letech min.stol. n.p.Průmstav Pardubice. První stavbou touto metodou, nepřetržitým betonováním postavenou, bylo výškové silo na 20 000 t obilí pro Zemědělské zásobování a nákup v průmyslové oblasti Černá za B. Druhou stavbou v Pardubicích byla věž tranzitní ústředny u Labe, 26.7.1981 na věži tranzitní ústředny dotaženo výše 60m.
První zmínka o Pardubicích mluví o klášteru cyriaků s kostelem sv.Bartoloměje. Patrně již od té doby se v Pardubicích 24.srpna slavilo Bartolomějské posvícení. Kolem r.1349 Arnošt z Pardubic založil farní kostel Zvěstování P.Marie, v něm zvláštní mariánskou mši, jejíž účastnící mohli získat odpustky, zda se při něm slavilo posvícení není známo. Bartolomějské posvícení se ale slavilo i poté, kdy...
Stát r.1720 převzal poštovní spoje, dříve soukromé, i s dopravou osob. Pardubice neležící na žádné císařské silnici, byly mimo její síť, hlavní poštovní sběrna byla v Chrudimi. R.1769 chrudimský poštmistr zřídil v Pardubicích listovní sběrnu pro svou stanici. Soukromou sběrnu v Pardubicích zřídil r.1771 Jan Kulhavý v domě čp.42 Pernštýnská ul., udržela se zde do jeho smrti r.1819. Jména poštovních...
FRANTIŠEK KAREL POTĚŠIL (1864-1935) nám může být dodnes vzorem v práci s mládeží i v propagaci města. Roku 1902 vydal dílo Z kroniky města Pardubic a stručný průvodce místopisný. Vyšlo znovu roku 1905 a v roce 1911 dokonce s adresářem města a průvodcem po okolí. F. K. Potěšil se velmi zasloužil o to, že mnohé pardubické ulice byly pojmenovány po významných osobnostech města, a o záchranu Kunětické...
Narozen 30.8.1831 v Máteřově Zemřel 17.6.1858 v Pardubicích Studoval nejdříve na AVU ve Vídni, studia dokončil na malířské akademii v Praze. Věnoval se malbě krajin z Polabí a sakrálních obrazů pro chrámy sv. Jana Křtitele, Zvěstování Panna Marie v Pardubicích a sv. Jiljí v Pardubičkách. Již v mládí onemocněl těžkou plicní chorobou, které podlehl 17.6.1858 ve věku pouhých 27 let. Byl pohřben na hř...
Kromě Labe a Chrudimky protéká Pardubicemi několik potoků. Studáneckými lesy protéká bezejmenný potok, který pramenil na jejich jižním okraji v části Na Čtvrtích, kam se stahovala voda z polí mezi lesem a Nemošickou-Drozdickou strání. Protékal Kanálkem pod železniční tratí, přes lesy Pipenec a Lipiny, kde patrně kdysi napájel několik neznámých rybníků, pak rybník Studánku, kde po jeho vysušení vzn...
Monopolní státní obchod s potravinami. Užíval staré znárodnění prodejny, stavěl nové obchody-velkoprodejny, později samoobsluhy na sídlištích i v přípojených obcích. Pro Duklu původně postaveny dva obchody, po 10 letech je doplnila samoobsluhou při dnešní ul.Čs. armády. V Polabinách postaveny 4 samoobsluhy, Jana, Dana, Hana. Na tř.Míru zřízena velkoprodejna potravin a lahůdek, známá pod lidovým n...
Množství potrubních mostů je v chemické průmyslové oblasti. Ve městě budovány pro vodovody, horkovody i plynovody. Most pro západní vodovodní okruh z Mikulovice do Polabin i pro plynovod postaven vedle železného mostu od nádraží do Polabin. Konstrukce 55 t těžká 2.7.1974 smontována na břehu, 13.7.za pomocí vojáků přesunut přes řek na své místo, 9 m nad hladinou, aby i při stoleté vodě byla do...
folková skupina, začínající r.1991 v raném mládí jako „poupata“, vystupovala v Domě hudby, v KD Hronovická, DD Dukla. Od 28.11.2003 vznikla pa.folková skupina „Pouta“ volně navazující na činnost bývalé skupiny „Poupata“, klubové pořady v Divadle 29, 26.6.1999 vydali již své 3.album
Po r.1860 pořádány poutě k pověstní Čivické studánce se zdravou vodu, když se rozšířila pověst, že se tam zjevila P.Marie, po 70.letech zanikly. - 1.9.1945 Smutečná pouť na popraviště na Zámečku. - 28.7.1956 Anenská pouť U jezírka v Tyršových sadech s veselým programem, prodejem perníkových srdcí a hudbou O. Kmoníčka. Anenská pouť r.2011 uspořádána u opravné kaple sv.Anny.
sebral pa.rodák, vlastivědný pracovník František Karel Rosůlek, tiskem je vydal J.Liebich r.1914, druhé vydání r.1932 nákladem učitelstva škol Pardubického okresu. K městu mají vztah: Pověst o znaku města Pardubic, r.1903 na předbraní Zelené brány umístěn reliéf znázorňujíc pověst, který dle návrhu Mikuláše Alše zhotovil pa.sochař Boh.Vlček. Knížku „Za bílým půlkoněm“ napsal Vl.Drnák (pseudonym...
Město ohrožovala do r.1910 především Chrudimka vinou pevného jezu mlýnů na Bílém předměstí. Zaplavovány níže položené ulice podél Městské strúhy i okolí Městské řeky. Náměstí prozíravě založena dostatečně vysoko. Chrudimka také zaplavovala připojené obce Mnětice a Nemošice. Labe sice při zimních i letních záplavách vytvářelo široké jezero, ale pro ty zátopy byly ponechány louky, kde někdy v létě v...
Po znárodnění stavebnictví sloučeny místní stavební závody v národní podnik – n.p.Pozemní stavby Pardubice. R.1951 při reorganizaci znárodněného stavebnictví, spojením pražských závodů Stavobet, Betona a dalších stavebních závodů, zřízen národní podnik – n.p. STAVOBET. Zprvu převažovala průmyslová výstavba v Semíně a Rybitví. Sídlo podniku r.1953 přeloženo z Prahy do Trnové a začíná větší měrou...
Po zničujících požárech města r.1507 a r.1538 vydala pa.vrchnost r.1539 měšťanům požární řád, zapsaný v úvodní části nejstarší městské knihy (rudé). Pa.radní 16.2.1793 vydali novelu požárního řádu města, další novelu vydali 24.10.1835. Viz Hasiči.
od počátku ničily Pardubice, přispěly ale i k jejich nové výstavbě. 28.4.1421 Husité vypálili pa.cyriacký klášter s kostely sv.Bartoloměje a sv.Jilji, „město nové“ Pardubice, které držel Viktorin z Kunštátu uchráněno. - 31.7.1507 celé Pardubice, město, převážně dřevěné zachvátil požár, zničil je. Vilémovi z Pernštejna to umožnilo postavit město nově z kamene, jednotně jednopatrové v gotickém s...
odpadní kanál odvádějící nadbytečnou vodu z náhonu před mlýnem, chránící jej před povodní, také umožňující vypuštění náhonu. Požeračkou byla nazývána struha vyvedená z Haldy před jejím ústím do Chrudimky, odvadějící vodu pod jez na Chrudimce, kolem Pekárkovského mlýna, který asi poháněla. Po regulaci r.1910 zrušena. Požeračkou je také struha za Ležánkami, odvádějící vodu z Haldy přepadající přes p...
byla jedním z podniků, které Vilém z Pernštejna po r.1500 zřídil Na valše při Městské řece. Prvním prachařem byl Šimon. Po rozšíření soukenické valchy výroba r.1542 přenesena na Bílé předměstí k sádkám a bělidlům, Na Vrtálnu. Výroba byla značná, měla pověst, kterou znal i dvůr. Císař Ferdinand I.uložil r.1546 Janovi z Pernštejna dodat pro vojsko proti Turkům 6 děl a 40 centů prachu. Po odchodu Per...
vžitý obecný název pro Zemskou donucovací pracovnu, Donucovací pracovnu". Byl to nápravný ústav pro osob štítící se práce, aby přidržením k práci byli navedeni ke spořádanému životu. Pobyt v něm, nejvýše 3 roky, mohl být uložen jako dodatečná trest po odpykání trestu ve věznici. V Anglii a Holandsku takové ústavy byly již v 16.stol. V Rakousku byly stavěny podle zákona z 24.května 1885. V Čechách...
viz Bělidla
Výroba převážně všedních a pracovních šatů pro ženy zavedena v Pardubicích po r.1950, umístěna v továrním areálu při ul.K Vápence. Novou továrnu, již třetí na mlýnské stroje, zde postavili bratří Machaňové - Machaň a spol.ve 20.letech min.stol. Při splacení dluhu za stavbu neobstáli v konkurenci firmy Josefa Prokopa synové. Již ve 30.letec továrnu koupila firma Kudrnáč Náchod, zřídila zde pobočku...
po r.2000 nový název Zvláštní školy v Klášterní ul. Dnes je škola umístěna v budově bývalého učiliště elektrotechnického v Husově ulici na Židově.
rozpěrný oblouk v uličce mezi dvěma domy zajišťující jejich stabilitu, v Pardubicích nad začátkem Bartolomějské ulice, měl na obou stranách vymalované kaplice. V minulosti zazděný, roce 1909 se podařilo obnovit jen tři obrácené do náměstí s vyobrazeními znázorňujícími šlechtičnu, šaška a panoše. Dvojitý prampouch je na začátku ul.Kostelní, v něm vestavěn pokojík.
- 20.05.1850 na náměstí vysvěcen prapor Národní garedy, který věnovala manželka knížete Fr.Lichtensteina Julie. - 7.9.1879 svěcení praporu pa.vojenských vysloužilců. - 27.7.1890 slavnostní rozvinutí a svěcení praporu pa.Řemeslnické besedy. - 15.9. 1901 svěcení praporu Sdružené katolické jednoty v Pardubicích. - 14.6.1995 zástupci města Pardubice v reprezentačních místnostech sněmovny v Pra...
Mezi Chrudimkou a Ležánkami až k Labi byla louka zvaná Kutnohorka, podle rybničního písaře Jana Slavíka Kutnohorského, který ji koupil r.1623. R.1790 patřila manželům Sieberovým, kteří část proměnili v park, podle vídeňského vzoru nazvaný Prater. Postavili zde lázeňskou budovu. Jejich dcera Josefa, provdaná za rytmistra v.v.Ferdinanda Ugrinoviche, dostala r.1823 od gubernia povolení čepovat v láz...
Nejstarší stopy nalezeny z mladšího paleolitu (40 000- 10 000 před n.l.). Četnější nálezy ze střední doby kamenné - mezolitu (8000–5000 před n.p.), již opracované kamenné nástroje z pazourků a rohovců, ukazují na procházející skupiny lovců a rybářů. Na severním svahu Kunětické hory dobýván štěpný porcelanit, náhrada za vzácnější pazourek. Na počátku neolitu, území Pardubic pokrýval bažinatý lužní...
K ojedinělým stopám osídlení Pardubicka, spíše průchodu lovců, ze sklonku mladšího paleolitu (40-10 tisíc let před.n.l.) z poslední doby ledové, patří např. aurignacienský hrot z Jaroslavi a pozdně paleolitická stanice u dnešního hřbitova v Pardubicích, ulovený nosorožec z cihelny na Blatě a dílna na zpracování porcelanitu, zkoumaná učitelem Slugou r.1904 na úbočí Kunětick...
předpokládal již územní plán, který zpracovali r.1940 Prof.Mikuškovič a pa.rodák Ing.arch.dr.Fr.Kerhart. Navrhoval za Labem převážně vilové město s plnou vybaveností. Po r.1950 zpracován nový územní plán, který navrhoval na pravém břehu sídliště jen s bytovými, vícepodlažní domy pro 25 tis.obyvatel s odpovídající vybaveností. Vytvořilo by protiváhu města na levém břehu - pravobřežní město. Vzhl...
Viz. Zelená brána
původně pokračování Palackého tř. přes úrovňový přejezd železnic po dnešní ul.K Vápence, kolem Zavadily na přejezd chrudimské trati k dostihovému závodišti, na silnici do Prahy. Jako ulice pojmenována r.1913. R.1940 její část od přejezdu po Milheimovu ul. pojmenována K Vápence. Pražská ul. na ni navazuje, od konce Milheimovy ul. pokračuje přes nadjezd chrudimské trati, kolem závodiště, kde k ní pa...
Dlouhé, Zelené Předměstí
Z důkladné opevnění města se zachovala jen Zelená brána, skládající se ze dvou části: zelené věže a předbraní v obou několik bran a dva průjezdy. Předbraní postavené Vilémem z Pernštejna bylo přízemní zdobené gotickým štukem, světlá výška brány 4,2, šířka 11,3 m. Směrem do město mělo těžká vrata. Na vnější straně je zajišťoval hned před branou příkop s padacím mostem, který po zdvižení uzavíral v...
starší název pro Příhrádek
Vlastní Pardubice, kromě připojených částí, se skládají z města - Starého Města, Zámku a dvou předměstí mnohonásobně větších než ono „město“. Západní a jižní části Pardubic i s Jesničánkami jsou Zelené Předměstí, dříve Pražské nebo Dlúhé. Bělobranské nám. a Labská ul. na levém břehu Chrudimky a všechny části na pravém břehu i Hůrka jsou Bílé Předměstí, dříve Mýtské nebo Malé.
býval název okolí Vystrkova, později obecně označovaného U kostelíčka, od r.1880 pátá čtvrť Pardubic, před r.1960 zrušená, splynula s Bílým Předměstím.
název severní části Malého předměstí, po r.1507 po požáru města vzniklé osady kolem cihelny založené pro obnovu města - Ležánek.
pracovní název stavby sídliště na konci Palackého zahájené r.1957, dvou bloků čtyřpatrových domů od pivovaru po kaplí sv.Marka, tehdy zbouranou. Později název celého prostoru před novým nádražím se starým lihovarem a autobusovým nádražím, do r.1993 kdy prostor před nádražím s lihovarem nazván náměstí Jana Pernera. V roce 2014 se chystá rekonstrukce prostoru před hlavním nádražím, kde by měl vznikn...
Od r.1945 nejvyšší představitelé Pardubic měli titul předseda národního výboru, postupně Místního-MNV, Jednotného-JNV, Městského-MěstNV, byli to: 1945 Josef Černohous 1945 - 1946 Jan Kvaček 1946 - 1949 Václav Havlíček 1949 - 1954 Jaroslav Půlpán 1954 ...
Zásluhou Jednoty pro rozšíření děkanského Chrámu Páně v Pardubicích kostel sv.Baroloměje v l.1912-13 rozšířen, dle projektu architekta Bóži Dvořáka, o předsíň s novým hlavním vchodem od západu. Specifický pozdní historismus stavby odrážel osobní přínos B.Dvořáka. V exteriéru i interiéru uplatnil tvarosloví pernštejnské pozdní gotiky i renesance. Ke spolupráci přizval osvědčené spolupracovníky: Mi...
třetí velký pa.stavební podnik zaměřený na výrobu železobetonových panelů pro bytovou i průmyslovou výstavbu a dodávky písku a štěrkopísku. Ředitelství měla Prefa v budově Pozemních staveb na nám. Budovatelů. R.1960 u Čeperky, kde se těžily štěrkopísky, otevřena panelárna za 16 mil Kč. V červenci 1978 těžila denně 800 m3 štěrkopísku v písnících u Mělic, 13 m silná vrstva zajišťovala zásoby na léta...
Od r.1932 ulice vedoucí od vápenky kolem náspu drážní vlečky až ke strážnímu domku na přejezdu popkovické silnice s drahou na Chrudim. Od r.1940 ulice K Vápence.
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Provozovatelem webu je
Klub přátel Pardubicka
Klášterní 54
Pardubice
530 02
