Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Krátká ulička odbočující z Luční ul. severně od jejího křížení s Dašickou ulicí, byla pojmenována r.1967, do té doby to byla polní cesta mezi zahradami. Patří k ní jen dva domy.
narozen 27.1.1851 v Pardubicích, pocházel z místní rodiny holiče a kostelníka. Absolvoval pardubickou reálku, pražskou techniku. Ve dvaadvaceti se oženil. Krátce působil u čes-ké železniční zprávy. Na počátku 80.let odešel hledat uplatnění v carském Rusku. Po první pobytu v Petrohradě přijal místo na stavbě železnic v Zakavkazsku. Zde mu zemřela žena. R.1884 se oženil podruhé s Eliškou Abašid...
Ulice na Slovanech odbočující z Dašické ulice na severovýchod. Ing. Josef Boháč (1851 - 1904)- pardubický rodák, stavitel železnic především v Rusku. Zemřel v Petrohradě.
továrna na likéry, slivovici, koňak, tresti, ovocné šťávy a etherické oleje, založena r.1905. Nejpopulárnější výrobek „Fragaria“, ovocný, lihuprostý nápoj propagovaný jako „nápoj budoucnosti“.
Vychází z Poděbradské ulice na sever. Pojmenování pochází z roku 1969 od sousedního lázeňského města.
pardubický historik, který jako první napsal odbornou studii „Pardubicko v době předhistorické“, která r.1927 vyšla ve Věstníku muzejního spolku v Pardubicích.
byl patrně zakladatelem a organizátorem pardubického pernštejnského dominia. Jeho rodina pocházela z Mělnicka. Úředníkem Viléma z Pernštejna byl již r.1509, o rok později byl již hejtmanem zámku a panství až do r.1521, kdy Vilém zemřel. R.1511 řídil pře-stavbu zámku. V den sv.Stanislava 7.května 1515 jmenoval pardubickým primasem,1.radním Jana Romána, a s ním slavnostně uvedl do funkce 11 kon...
syn Arnošta z Hostýně a ze Staré, mladší bratr Arnošta z Pardubic, spolu s nim dědic Pardubic. Od r.1342 děkan kapituly v Sadské, od r. 1347 probošt kapituly v Litoměřicích. Kaplan Karla IV. Zemřel 9.12.1358.
narozen 8.10.1976 v Pardubičkách (? v Čáslavi). Učitel, pak řídící učitel školy v Pardubičkách, všestranný vlastivědný, kulturní,osvětový a divadelní pracovník, r.1945 místopředseda MNV v Pardubičkách, redaktor, spisovatel, hasičský funkcionář starosta Okresní hasičské jednoty, starosta DTJ v Pardubičkách. Redigoval „Hasičský věstník“ a časopis „Na stráž“. Pro děti napsal divadelni hry:...
v Pardubičkách, od parčíku, býv. Vojenského hřbitova, před úřadem MO IV na západ ke krajské nemocnici. Pojmenována r.1993 na počest Karla Boka, nar.1876, dlouholetého řídícího učitele a všestranného kulturního a veřejného pracovníka v Pardubičkách. Po 8.5.1945 byl místopředsedou MNV Pardubičky, zemřel 12.6.1945. Pamětní deska na zákl. škole v Pardubičkách.
při náletech za 2. světové války těžce poničilo Pardubice. Zničeno bylo staré nádraží, a sousední cukrovar, který byl zrušen, poškozeny byly zejména Nerudova ul. a Palackého tř., které se dočkaly nové zástavby. Dvakrát téměř zničená rafinerie – PARAMO byla bohužel poválečným budovatelským nadšením obnovena. Zasaženy byly i Židov, Skřivánek, Studánka, Svítkov, Rosice.
Vynikající chlapecký pěvecký sbor, který za 10 let svého působení dosáhl řadu úspěchů mj. 2.11.2002 na 16.ročníku "Pražských dnech sborového zpěvu" Zlaté pásmo a 15.6.2003 hlavní cenu na 2.ročníku Mezinárodního soutěžního festivalu duchovní hudby Musica Sacra.
Zatímco podél Labe, Chrudimky a Loučné byly bažiny s lužním pralesem, výše položená místa kolem Pardubic byla suchá, písečná a mnohde s písečnými přesyp. Ta pokrývaly borové lesy– bory. Na jihu Pardubic západně od Chrudimky to byl Bor jesenčanský, který Pardubice odděloval od Jesečan a úrodných sprašových návrší za Dražkovicemi. Jeho pozůstatkem je dukelský lesopark. Na východ od Chrudimky se táh...
narozen 4.11.1880 v Pardubicích. Novinář, první redaktor pardubického "Východočeského obzoru", poté redaktor "Dělnických listů" ve Vídni. Zemřel 1.3.1924 v Vídni.
v Rosicích spojuje ul. Fügnerovu a Salavcovu za rosickým nádražím. Připomíná okolní borové lesy, jejichž zbytky jsou na sever od Rosic.
narozen 28.11.1855, od r.1888 učitel v Pardubicích, od 1903 ředitel měšťansky u Kostelíčka. Byl přispěvatelem školského vlastivědného časopisu „Krajem Pernštýnův“, Podílel se na vydávání vlastivědného sborníku, „Pardubicko, Holicko, Přeloučsko. Spisovatel povídek pro děti ze školního prostředí. Autor kulturních a literárních statí. Zemřel 20.8.1934 v Benátkách n.Jizerou.
narozen 5.2.1915 v Pardubicích. Od mládí toužil stát se letcem, vstoupil do pardubického Aeroklubu, kde se naučil létat. Po okupaci r.1939 utekl do Polska a přihlásil se do čs. vojenské jednotky. Ještě před přepadením Polska byl přesunut do Francie, kde byl vycvičen na válečného letce-stihače. Po porážce Francice byl přepraven do Anglie a přidělen k 310.čs.stíhací peruti. R.1944 na vlastní...
narozena 8.5.1894, sochařka, autorka několika plastik v Pardubicích. Zemřela 20.4.1980.
ve Staročernsku je nové pojmenována silnice z Černé za B. do Sezemice, při níž je odtržená osada tří domů dříve nazývaná Na hrázi. Další tři usedlosti jsou při odbočce do Staročernska. V posledních letech živelně vyrosla vedle osady Na hrázi skupina domu tvořící ul Dubskou. Ty názvy nesvědčí příliš o vlastivědných znalostech města. Je otázkou zda Staročernsko vůbec potřebovalo pojmenování ulic, s...
bohužel v Pardubicích chybí. Údajně ji již měl klášter minoritů, na místě dnešního Komenského nám., není jisté zda se nejednalo o užitkovou zahradu, kde se pěstovaly také léčivky či zda sloužila i k výuce žáků latinského gymnázia, které pa.minorité založili r.1728, zaniklého s klášterem při josefínských reformách r.1782. Další zpráva připomíná botanickou zahradu na stejném místě při staré re...
Pardubicko patří po botanické stránce k nejvíce prozkoumaným územím Čech. První záznamy pocházejí z první poloviny 19.stol., kdy zde působil proslulý botanik Filip Maxmilián Opitz. Ten zaznamenal první údaje o rostlinách na Kunětické hoře. Později se Pardubicku věnovala řada slavných botaniků jako: Karel Bořivoj Presl, Josefina Kablíková, dr.Ladislav Čelakovský, prof.dr.Jaroslav Jiljí Jahn, Jaros...
narozen 20.6.1917, primář stomatologie pardubické nemocnice,zakladatel chirurgické stomatologie v Pardubicích., nositel Purkyňovy ceny a titulu "Osobnost české stomatologie". Zemřel 26.8.2001.
narozena 15.2.1921 v Praze. Absolvovala Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor dějin umění a archeologie. Léta pracovala ve Východočeské galerii. Teoretička umění, odborná publicistka. M.j. napsala: „Ze současné tvorby naších malířů“ r.1967, „Francouzské malířství od impresionismu po současnost“ r.1969, „Karel Slabý-Kareš“ r.1973, Národní umělec Vojtěch Sed-láček“ r.1973, „Výtvarní umělci ...
narodil se 9.6.1816 v Jilemnici. Jeho otec pak byl úředníkem na zámku v Pardubicích. Rodina bydlela Pejkrtově domě čp.79 „U zlatého beránka“ na Pernštýnském náměstí. Ignác-Hynek začínal za posledního vrchního pardubického panství Josefa Kotovittze jako vrchnostenský písař u kontrolora Josefa Kučery. R.1855 pardubické panství přešlo z majetku královské komory do majetku Národní banky v Vídni ...
Jen několik připomínek živelných pohrom, které Pardubicko postihovaly a postihují. - 6.1.1556 velká bouře nad Kunětickou horou, blesk prorazil klenutí a zapálil hradní věž. - R.1629 na sv.Rocha se dle rosické kroniky strhla na Pardubicku strašná průtrž mračen, které zni-čila veškerou úrodu - 17.5.1661 do Zelené brány udeřil blesk, značně poškodil její zdivo na jižní straně. - 20.11.1740 o 7.h...
býval velmi populárním sportem Pardubic, zejména za okupace. Odbor boxu měl SK Pardubice. Velkou vždy plnou boxerskou arénou býval velký sál Grandu.
na Skřivánku spojuje ul.Češkovu a ul.Čs. armády za areálem Požárního záchranného sboru, kde jí dominuje budova Agrostavu. Pojmenována r.1913. Božena Němcová (1820-1862) česká spisovatelka, jejíž nejznámější dílo je román "Babička".
krátká spojka na severu Skřivánku z ul. Na Spravedlnosti, na jih kolem Úřadu práce. Pojmenována r.1959. Božena Viková-Kunětická, 1862-1934, narozená v Pardubicích, spisovatelka, básnířka, bojovnice za práva žen, první žena-poslankyně Říšského sněmu, za ČSR první senátorka.
Na rozcestí u města bývalo několik křížů. Kamenný nad rybníčkem obecním „jsouc ke Svítkovu“, na Přerovsku postavený r.1541. Na rozcestí k Jesenčanům a Nemošicím, kamenný z r.1550, který přečkal třicetiletou válku. R.1542 jsou připomínána Boží muka na Vystrkově,v místě dnešního „Kostelíčka“. R.1720 byl „obraz ukřižovaného Krista Pána“ na Dlouhém předměstí u mostu přes městskou řeku na místě čp.5...
narozen 13.12.1863, od 1913 berní ředitel v Pardubicích.
narozen 30.3.1903. Malakozoolog, pracovník farmakologie býv.VCHZ Pardu-bice. Zemřel 1.3.1978
zapomenutý název pozemků na břehu Labe za zámeckým okrskem, kde je dnes konec ulice U Stadionu v Pardubicích – Na bradlech.
LATA BRANDISOVÁ (*1895). Cestu k účasti v dostizích mezi muže-jezdce probojovala prostřednictvím svého strýce Zdeňka Radslava Kinského. V červenobílých dresech chlumecké stáje Kinských startovala a také vítězila. Jako dosud jediná žena ve Velké pardubické zvítězila v roce 1937, navíc s koněm domácího chlumeckého původu Norma, mezi mužskou extratřídou. Startovala celkem devětkrát, kromě vítězství s...
barokní malíř. Několik jeho obrazů je údajně v kostele v Moravanech, kam byly zakoupeny při dražbě obrazů z kláštera v Sedlci. Tehdy byl také koupen i obraz umučení sv.Bartoloměje pro hlavní pardubický kostel, údajně také od Brandla, Až ve 20.stol bylo zjištěno, že jeho auorem je slezská malíř Michael Willmann.
vladyka, hejtman pardubického panství od r.1733. V úřadu působil 25 let, neohroženě hájil zájmy panství, zejména při pruských okupací Pardubic za slezských válek 1741-42 a 1744-45 a za sedmileté války r.1756. Při válečných událostech r.1744 byla poškozeny socha sv.Jana Nepomuckého před domem „U zlaté růže“, kde pak byl hotel Střebsky, poté „Žralok“. R.1746 ji nechal opravit, jak je zapsáno na so...
severojižní komunikace ve Svítkově od leteckých kasáren na jihu na ul. Kostnickou. Název připomíná doby, kdy povinná dvouletá vojenská služba vlasti byla ctí pro povolané brance.
Kromě Zelené a Bílé brány – věže, uzavírající vstupy do Města v hradbách, postavil Vilém z Pernštejna brány uzavírající i vstupy do předměstí. Na západním konci dnešní Tř.Míru stávala do třicetileté války brána Horská, protože se tudy vyjíždělo ke Kutné Hoře. R.1639 městský počet zaznamenal, že ustal příjem ze světničky v bráně, poněvadž „ohněm spálena, od soldátův rozkopána s zemí srovnána jes...
mělo své kořeny ve snaze sousedů přispět ke zvelebování bohoslužeb. Jeho začátky spadají do r.1542. Svým organizačním řádem se podobalo cechům a užívalo název Společnost nebo Konvent. V jeho čele stál „starší“ neboli rektor, kterým býval i primátor např. Klebsatle z Milhausu nebo Jan Daniel Frodle. Prostředky na nákup knih, svící a pohřebních potřeb si bratrstvo opatřovalo výpůjčkami, dary a obra...
narozen 30.9.1887 v Rosicích n.L. V l.1905-1913 studoval na vídeňské Akademii výtvarných umění, kde byl žákem R.Bochera a portrétisty K.Pochwalskiho. Jako nejlepší žák ob-držel tzv.římské stipendium. Odejel do Itálie, kde se stal členem skupiny tamní secese. Jako Rakušan byl r.1915 internován na Sardinii, ale r.1916 propuštěn. V Římě se pak účastnil propagace československého zahraničního odb...
narozen 10.8.1925 v Přelouči. R.1936 nastoupil na pardubické gymnázium ve Štefanikově ul. Za okupace přes hrozbu nasazení v Německu r.1943 mohl přece dostudovat a r.1944 maturoval. Po skončení války se rozhodoval mezi studiem filozofie a chemie. Okolnosti ho přivedli na Vysokou školu chemicko-technologickou-VŠCHT v Praze. Po ukončení studií pracoval ve vojenském technickém výzkumném ústavu v P...
rytíř z Troskovitz, narozen 2.5.1830 v Praze. Po vystudoval práva a 1854 nastoupil do státní služby, sloužil v Haliči. R.1862 se vrátil do Čech, v l.1864-1867 byl okresním v Chabařovicích. Za války 1866 byl válečným civilním komisařem při II.armádním sboru se kterým prodělal bitvu u Lípy. Po Adolfu Spulákovi z Elbstetten byl v l.1869-71 c.k. okresním hejtmanem pardubického okresu. R.1869 z...
ředitel-prezident pardubické Telegrafie, zemřel 15.8.1943.
narozen 6.5.1875 v Hradci Králové. V letech 1901-27 profesor tělovýchovy na pardubické reálce. Zemřel tragicky 10.8.1927 na křižovatce za Opočinkem, kde má pomníček.
narozen 8.4.1861 v Husinci,1899-1903 profesor Statní průmyslové školy strojní v Pardubicích, původně inženýr pražských vodáren, od r.1903 profesor v Brně.
Václav Květoň z Rosenwaldu hejtman pardubického panství koupil r.1717 rozsáhlý pozemky býv.Vystrkovského dvorce za „Kostelíčkem“ mezi ul. Štrossovou a Dašickou. Zřídil zde velkou zahradu, park, a nechal postavit jednopatrový letohrádek. R.1729 vdo-va Kateřina Květoňová letohrádek s pozemky prodala Kláře Benediktě de Bossi z Ebelinu, manželce nového hejtmana. Po ní se vystřídalo několik majitelů, p...
Ulice vznikla výstavbou rodinných domků v Popkovicích. Ulice navazuje ve svém středu na ulici Braneckou. Název ulice pochází z původního místopisného názvu.
narozený 15.7.1880 v Pardubicích, ředitel městského úřadu v Pardubicích.
je organizace propagující V.Británii a anglický jazyk. Sídlí v Evropském spolkovém domě – ESD. Město Pardubice 8.2.1993 uzavřelo dohodu s paní Mary O´Neil, ředitelkou českého centra British Council o zřízení pobočky v Pardubicích. Ta 15.5.1993 slavnostně zahájila činnost v upravených prostorách budovy býv. pa. Občanské záložny, r.1999 přeměněné na ESD. British Council předal 12.12.1998 s...
V době počátku Pardubic byly brody důležité pro obchod. Víme o brodu přes Chrudimku pod Pardubičkami, další patrně býval v místě železného mostu kudy se od Pardubiček přicházelo na Bělobranské nám., k Bílé bráně od níž pokračovala nejstarší pardubická ulice dnes Kostelní a Bartolomějská. Přes tento brod asi vedla nejstarší cesta na Sezemice-Hradec i na V.Mýto. Přechod Chrudimky nebyl problém, asi ...
na východním okraji Cihelny z ul. Ke Koupališi na sever. Pojmenována r.1998 podle vsi Brozany na pravém břehu Labe 6 km severovýchodně od Pardubic. Obec má jméno podle dávného brodu přes Labe pod Hrčáky, používaného již v pravěku a umožňujícího spojení Pa. s Kunětickou horou, než byl u pa. zámku postaven most. Před r. 1998 se jmenovala Ke hřišti.
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Provozovatelem webu je
Klub přátel Pardubicka
Klášterní 54
Pardubice
530 02
