Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka



Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy


Hesla v Parpedii dle abecedy:



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67



Pardubičtí včelaři ZO ČSV

Včelařský spolek v Pardubicích založen r.1907. Od té doby se celé generace pa.včelařů nepřetržitě setkávají a předávají si zkušenosti. Pořádají společné akce, plesy, výstavy, besedy. Slávu svého města šíří i v zahraničí, reprezentovali je ve Štrasburku na „Setkání spolků světa“, mají družbu se včelaří v italkém Rosignanu, ve Slovinsku, Polsku. Oslavy 100.výročí uspořádány 13.10.2007 s průvodem mě...



Parforsní hony

R.1837 se velitelem pa.husarského pluku č.9 cara Mikuláše stal plukovník František kníže Liechtenstein, který se účastnil honů v Lednici a v Chlumci n.C. R.1840 si pořídil vlastní smečku 36 psů, jejímž prvním psovodem byl Angličan Jiří Anderws. Uspořádal hony, jejichž náklad hradil sám. Ale r.1841 mu pomohli Vincenc kníže Auersperg ze Slatiňan a velitel 8.kyrysnického pluku v Poděbradech, plukovn...



Parforsní společnost

R.1850 přišel do Pardubic saský baron Zedtwitz. Rozhodl se obnovit Parforsní hony přerušené r.1848 po odchodu knížete Liechtenštejna, který je z velké části financoval. Nabídl dřívějším účastníkům honů, že je bude organizovat, když budou zajištěny prostředky na úhradu výloh. K tomu založena Parforsní společnost, pravidelní účastníci honů se stali členy s finančními, subskripčními, podíly účastník...



Park kultury a oddechu - PKO

kulturní zařízení Okresního národního výboru umístěné v Pírkově domě čp.94 tř.Míru. Zde byly jen kanceláře a předprodej vstupenek. MNV plánoval vybudovat rozsáhlý areál na pravém břehu Labe po obou stranách silnice od Labského mostu k Cihelně. První etapa PKO, vlevo od silnice do Cihelny, otevřena 25.-26.8. 1951 při slavnosti budovatelů s tisíci účastníků. Byl zde velký amfiteátru a malý pro letn...



Park Na Špici

začal být připravován po r.1970, po regulaci Labe, kdy zde zůstal jeho odříznutý ohyb, později nazvaný Čičák. KPP tehdy navrhl, že jeho výstavbu zorganizuje v akci „Z“, zčásti dobrovolnou prací. Současně plánoval zřídit vedle pekáren, nad „Požeračkou“, malou botanickou zahradu. To bylo městem odmítnuto z obav zdlouhavé výstavby, ta se pak protáhla téměř na 15 let. Na botanickou zahradu se zapomněl...



Parkování

Od r.1999 je podzemní parkoviště pod částí obchodního centra Grand, 4.12.2002 do užívání předán "Parkovací dům CENTRUM" se supermarketem Penny market při ul. Karla IV., podzemní parkoviště má AFI Palace otevřený r.2007 i palác MAGNUM otevřený r.2008.



Parovod

Po rozšíření Městské parní elektrárny r.1925 zahájeno zavádění parního vytápěni činžovních domů v centru města, Zeleného předměstí, postupně zavedeno i za Chrudimku na Bílé Předměstí. Parovod doveden až na Palackého třídu pro závody PROKOP, Pivovar a lihovar. Již od r.1960 mělo být nehrazeno horkovodním vytápěním z Elektrárny Opatovice. Horkovod překonal Labe až r.1977, parovodní vytápění postupn...



Partnerská města

Rosignano Marittimo, Itálie, od r.1965 Skelleftea, Švédsko, od r.1968. Selb, Německo, od r.1991. Doetinchem, Nizozemsko od r.1992 Schönebeck, Německo, od r. 1993 Merano, Itálie, r.2000, kromě těchto máme spřátelená města, bez partnerské smlouvy.



Parzezinský les

název objevující se ve starém místopise Pardubiček, snad Migryňák.



Pasáž

v širším slova smyslu průchod, pěší spojka mezi dvěma ulicemi: - průchod domem čp.80 z Pernštýnského nám.na nám.Republiky. - ul.Malá, pěší spojka ze tř.17.listopadu na Štefánikovu ul., průchod školou. V užším slova smyslu krytý průchod s obchody, taková je Pasáž na tř. Míru čp.60. - Po r.1990 vznikla Pasáž u Jána, od kostel sv.Jana na tř.17.listopadu. - Po r.1990 za úzkým průchodem domem čp.69 t...



Pasování na rytíře

Král Vladislav II.při své návštěvě Viléma z Pernštejna v Pardubicích pasoval 23.7.1497 na Kunětické hoře jeho syny Jana a Vojtěcha na rytíře.



Pastoušky

V Pardubicích kromě špitálu bylo několik pastoušek. Obec v l.1546-47 postavila na počátku Karlovy ul., u Městské řeky, novou stáj obecní a při ní pastoušku. Za materiál zaplatila 18 kop míšeňských. R.1612 při rozdělování Preysovského dvora jí přibyl nový díl, dotýkala se meze Olšinek. R.1639 spálena. Nová, skromnější, postavena do konce 17.stol. Za pruských válek 1741-44 „demolírována“ při modern...



Pašek

Staré pomístní jméno na katastru Popkovic



Patrimonium

Pardubice, poddanské město, patřilo od svého vzniku pod patrimoniální – vrchnostenskou - správu. Změnu nepřinesla ani privilegia získaná za panství Pernštejnů. I za komorního panství byla privilegia potvrzovány, správa přitvrzena. Závažným politickým aktem bylo 28.1.1850 poslední „staropolitické hlavní řízení“, kterým na zámku skončila administrativní i soudní patrimoniální správa panství a města....



Patriotismus

Pardubáci, poddanští měšťané, nebyli příliš patrioty. Dokumentují to výtky Viléma i Jana z Pernštejna, kvůli nepořádkům ve městě, i nedodržování stavebních předpisů při nové výstavbě města po požárech r.1507 i r.1538. Určitý pokrok naznačuje zřízení latinského gymnázia r.1728 za primátor Fiedlera, stavba třetí pa.radnice r.1760 a sousoší kolem Mariánkého sloupu před ní z r.1777. K probuzení skute...



Pavlova ulice

v Trnové, od telefonní ústředny v ul.Jiřího Potůčka na ul.Jožky Jabůrkové. Ota Pavel (1930-1973), vlastním jménem Otto Popper, sportobní novinář, prozaik, autor autobiografických povídek.



Pazderna

dle mapy 1:50000 území západně od Rosic u Labe, překrývající pozemky Bahenka na katastru Rosic a U vodárny na katastru Rybitví.



Pečeť města Pardubic

8.4.1534 Ferdinand I., na žádost Jan z Pernštejna, udělil městu Pardubice právo pečetit červeným voskem, což byla výsada šlechty a prelátů.



Pedagogická poradna

otevřena pro rodiče 29.2.1956 v budově 1.osmiletky v Pardubicích, pak ve Smilově ul., dnes Pedagogicko-psychologická poradna Sukova třída.



Pedagogický institut Pardubice

R.1948 zrušeny učitelské ústavy, i v Chrudimi, učitele měly vzdělávat vysoké školy, neměl kapacitu. Usnesením vlády u 30.6.1950 proto zřízena pedagogická gymnázia, také v Pardubicích, od r.1953 pedagogická škola v býv.nové reálce, zanikla r.1961. Nahradil ji r.1959 zřízený pedagogický institut, druhá pa.vysoká škola. M.j. v únoru 1962 v rámci výuky „Škola v terénu“, studenti Pedagogického institu...



Pejchlova ulice

v Rosicích, krátká spojka z ul Generála Svobody na, pojmenována r.1998, dříve se jmenoval Úzká. Ladislav Pejchl (1901-1973), od r.1906 žil v Pardubicích, akad. malíř , 1926-48 prof. výtvarné výchovy na pa.středních školách. Maloval figurální kompozice i krajiny, zejména Polabí.



Pekárkovský mlýn

stával na pravém břehu Chrudimky vedle mostu v místech dnešních Automatických mlýnů, poháněn odpadním vodou Lednovského mlýna, přiváděnou Požeračkou. První zmínka r.1515, kdy jej vlastnil Jan Pekárek, r.1552 jej koupil Václav, pilař, za 53 kop.míš. Do konce 16.stol se v držení vystřídali Václav-trubač, Jakub Maštálka, Pavel Littorin Čáslavský, Štěpán z Přelouče s Markétou, v l.1576-81 majitelem ob...



Pekárny - pekaři

Pekaři se sdružovali ve společném cechu mlynářském, pekařském, perníkářském a sladovnickém města Pardubic, jeho artikule od Viléma z Pernštejna z r.1512. Pa.pekař Václav Valenta 13.2.1772 "pro nemožnost, černost, nedokonalost chleba v koši odsouzen byl", trest mu změněn na pokutu 10 kop. V Pardubicích bývali jednotliví pekaře, první větší pekárnou byl Panis, pa. „továrna“ na chléb a j.těstové zbo...



Penco

Pardubice, družstvo pro výrobu a prodej plnících per, patentních tužek a kuřáckých potřeb, vzniklo z družstva IMPERIÁL na ustavující schůzi 17.10.1945. Mělo provoz Na Zavadilce. Po 10letech přejmenováno na TVAR Pardubice, výrobní družstvo zaměřené na zpracování plastických hmot.



Peněžní ústavy

Banky, Městská spořitelna, Občanská záložna, Okresní záložna hospodářská - 5.01.1863 v Pardubicích založena Občanská záložna. - 15.7.1886 založena Městská spořitelna, záhy oblíbený a úspěšný peněžní. - R.1886 v Pardubicích zřízena pobočka Rakousko-Uherské banky, kde ? - R.1893 Živnostenská banka koupila Krausův dům čp.113, r.1924 jej přestavěla jej. - 17.9.1900 1.patro Krausova domu č...



Peníze

29.3.1919 v Pardubicích zahájeno kolkování rakouských bankovek. Viz Tisk bankovek v Pardubicích



Penziony

V rámci Dubiny vybudovány dva penziony důchodců, před r.1989 v Blahoutově ul., 24.6.1994 zkolaudován druhý při Bartoňově ul. Po r.1990 několik nových ubytovacích zařízení nazváno penzion: býv.hotel Palace naproti starému nádraží svévolně Penzion Veselka, Penzion U Kohoutků Husova ul.čp.157, Penzion Austria Smilova ul.čp.312, Penzion Birdie Hlaváčova ul.čp.392, Penzion Café City Hronovická ul. čp...



Pérák

tajemná postava řádící za okupace v Pardubicích převážně na Vinici, i v jiných místech Protektorátu Čechy a Morava. Noviny „Východočeský kraj“ 19.11 1943: Viděli jste „pérového muže“? o ničem jiném se nemluví, že se objevil, přeskočil trafiku...



Pergola

drobné obchodní a společenské zařízení v Polabinách na rohu, Bělehradské ul. a ul. Kosmonautů, místo sekávání občanů, kde jsou pořádány odpolední koncerty. Pergola je též na Dubině mezi prodlouženou ul. Na Drážce a ul.Jana Zajíce, s drobnými obchody a službami, stanice MHD.



Perner Jan ing.

Vrchním inženýrem dráhy, vedoucí z Olomouce do Prahy, byl ing. JAN PERNER. Narodil se 7. září 1815 v Bratčicích na Čáslavsku jako syn mlynáře. V letech 1822-1827 chodil do základní školy v Potěhách (blízko rodiště). Přičiněním tamějšího kaplana se dostal do Prahy do Týnské hlavní školy. Jeho přáním bylo studovat stavitelství. Roku 1831 začal studovat na pražské polytechnice v Dominikánské ulici (d...



Pernerova ulice

ze západního konce třídy Míru na sever na Sukovu tř. u stadionů. V 16.stol.se jí říkalo ulička jdouc k valše, po r.1540 U valchy, protože na jejím konci, v místech před dnešní Duhovou arénou, umístil Vilém z Pernštejna řadu výroben, m.j.soukenickou valchu a mlýn zvaný Podvalchovní, později krátce Valcha. Dnešní název od r.1904, pamětní deska na budově Chemingu připomínají Ing.Jana Pernera (1815...



Perníček

folklorní soubor při ZUŠ sdružující děti od 7 do 18 let vznikl r.1986 pod vedením Bl.Sloukové. Jeho přípravkou je od r.1996 dětský soubor Marcipánek.



Perníková chaloupka

není sice v Pardubicích, ale pod Kunětickou horou. Původně lovecký zámeček z r.1882 slouží od konce 20.stol.jako výletní místo pro všechny, co nepřestali věřit na pohádky. Sídlí zde muzeum perníku, Informační centrum Děda Vševěda a další služby pro turisty a návštěvníky, hlavně děti.



Pernštejnská kolej

Jan z Pernštekna zřídil v Pardubicích r.1543 Pernštejnskou kolej, latinské gymnázium, umístěnou v klášteře u kostela Zvěstování P.Marie, který minorité opustili r.1541. Rektora, Mistra Jana Netorýna, povolal Jan, prodchnutý reformním duchem až z Luterova Wittenberku. Vyučovalo se latinské gramatice, poesii, rétorice a základům filosofie. Netorýn patrně bydlel přímo v kolej a žáci se u něho stravov...



Pernštejnská pokladnice

tajemná truhla objevená r.1931 zásluhou správce zámku pana Junga, který lnul k zámku a měl pro vše starobylé velké porozumění. To zamřížované okénko ve sklepení na JV straně zámku nedalo mu spát, až přepiloval mříže a protáhl se na tajemné točité schody. Ocitl se ve sklepení, opatřeném železnými dveřmi se složitým starobylým zámkem. A potom ve sklepení druhém, kde stála veliká dubová truhla, býv.p...



Pernštejnští trubači

R.1512 vydal Vilém z Pernštejna návod k opatrování města při zamykání a odmykání. „Odmykání aby bylo, když na zámku na varhany trubie“. Trouby strojově nadouvané vzduchem se snad podobaly varhanům, byly na zámecké hlásce. Dále přikázal : „...na dlúhé noci hlásní čtyrie aby bývali, dva do poul noci a druzí dva od poul noci...“. R.1531 postavena věž u kostela Zvěstování P.Marie. Konšelé slíbili, že ...



Pernštýn

R.1860 „pěvecký festival“ na Kunětické hoře za účasti chrudimského zpěváckého spolku a dosud neustaveného pardubického. Jeho ustavení se ujímá J.Janda, navázal na tradice udržované volným pěveckým sdružením. 19.5.1861 v Pardubicích ustaven mužský Pěvecký spolek. Ten 6.7.1862 přijal jméno Pěvecký spolek „Pernštýn". Při té příležitosti spolku předán spolkový prapor a starostovi V.Bubeníkovi a radní...



Pernštýn - časopis

týdeník pro zábavu, poučení a zájmy veřejné, druhý pa.časopis začal vycházet r.1880, od 1882 list politický a národohospodářský, nový majitel a vydavatel redaktor Josef Janda, Josef Kratochvíl, zanikl 28.3.1891. Když 24.9.1892 zanikl "Pardubický obzor", nahradil jej obnovený "Pernštýn", později oba vycházely střídavě po 14 dnech do r.1903. Pernštýn, samostatný týdeník politický a národohospodářský...



Pernštýnovo náměstí

Pa.rynk – náměstí - r.1913 pojmenováno Náměstí Viléma z Pernštejna, od r.1915 užíván zkrácený název Pernštýnovo nám., od r.1998 oficiálně Pernštýnské nám.



Pernštýnská ulice

ze severovýchodního rohu Pernštýnského nám. na sever k zámku. Založena počátkem 16.stol., snad až po požáru r.1507 Vilémem z Pernštejna, jako přímá široká reprezentační cestu k zámku. Původní gotická jednopatrová zástavba zničena požárem r.1538. Na domech čp.11 a 12 byly při rekonstrukci 1975 odkryty ve štítech malované niky z původní gotické výstavby. Dům čp.11 nazýván Dům na mostě kamenném, ne...



Pernštýnské náměstí

střed Města v ohradě – Starého Města a památkové rezervace. Dříve prostě nazýváno "rynk", jiné náměstí ve Městě nebylo. Až od poloviny 19.stol.se užíval název "Hlavní náměstí". Podle Sakaře oficiální název od r.1913 Náměstí Viléma z Pernštejna, od r.1915 užíván název Pernštýnovo náměstí. Vilém z Pernštejna, od r.1491 držitel Pardubic, po požáru celého města r.1507 nechal vytyčit náměstí o dne...



Perspektivy Pardubic v roce 1968

V l.1968-72 plánováno předání 1950 bytů, dokončení výstavby II.okrsku Polabin, včetně úplné občanské a technické vybavenosti, terénních a sadových úprav, zahájení výstavby Polabin III, dokončení výstavba sídliště na Drážce. Na Skřivánku plánována příprava staveniště pro svépomocnou bytovou výstavbu nejméně 200rodinných domků. Místo pro další byty plánováno v prolukách a po asanaci, především v pro...



Pět prkének

v klenbě Zelené věže, 5 P „pět prkének z postele pardubické panny“ zanechány staviteli brány, dle pověsti aby nespadla. Ve skutečnosti jich je devět.



Pěvecké spolky

- r.1860 „pěvecký festival“ na Kunětické hoře za účasti chrudimského zpěváckého spolku a dosud neustaveného pardubického. - 19.5.1861 v Pardubicích ustaven mužský pěvecký spolek, 6.7.1862 přijal jméno Pernštýn. - 27.7.1861 sraz českého pěvectva na Kunětické hoře, 27 pěveckých sborů, 531 zpěváků. - 16.10.1865 ustavující schůze ženského pěveckého spolku Ludmila. - 11.4.1920 1.veřejné vystou...



Pichlova ulice

na o severním okraji Višňovky spojuje tř.Jana Palacha se ulicí S.K.Neumana, jméno od r.1904. Před r.1960 plánováno její přímé propojení přes Vinici do průmyslové oblasti Černá za.B., nerealizvaný jižní obchvat centra Pardubic. MUDr.Josef Bojislav Pichl (1813-1888), v letech 1843-48 městský lékař v Pardubicích, přičinil se o rozvoj společenského a kulturního života, r.1848 začal vydával první pa...



Pick a Ganz

továrna psacích a kuřáckých potřeb na Vrtálně, založená r.1884. Malý uzavřený areál na Levém břehu Haldy, židovský majetek, r.1939 převeden na firmu Polák a Lukesle.



Pieta

Kalvarie, sousoší v kapli chrámu sv.Bartoloměje od sochaře J.Rorbacha.



Piklův dům

Karel Pikl s manželkou Marií roz.Hybskou zdědil r.1921 dům čp.71, r.1935 na jeho místě, na tehdejší Wilsonově tř., postavil první moderní funkcionalistický dům o čtyřech patrech, s obchodním přízemí a dvorním traktem pro svůj pohřební ústav, vedle postaven Baťův dům.



Piksla

Pardubická Informační Křesťanská Služba – sdružení pořádající kulturní, společenské a j. akce v křesťanském duchu - 9.10.2010 1.fotbalový turnaj Open Piksla Cup na hřišti Salesiánského střediska mládeže na Skřivánku- 4.2.2011 uspořádán již 7. PIKSLa ples v restauraci u Kosteleckých v Černé za B.



Pila

Při Podvalchovním mlýně bývala panská pila, postavená za komorního panství po r.1560. Od r.1626 mlýn a pila patřily obci, r.1631 za vpádu Sasů vypáleny, po obnově pila r.1646 rozbořena bouří. Toho roku vyhořel mlýn a valcha, obec dala pilu postavit na zbořeništi valchy, tesaři za to zaplatila 18 kop. Ještě r.1758 si obec vyhradila přednostní právo při řezání prken, ale 31.10,.1764 ji s mlýnem po...



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67

 

 

Parpedie - Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka.              Provozuje Klub přátel Pardubicka © 2014