Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
poháněný Městskou struhou byl v domě čp.13 vedle Panského - Císařského mlýna v Pernštýnské ul. Dům obec získala směnou r.1531, kdy jí Vojtěch z Pernštejna postoupil jedno sladové kolo ze sousedního Panského mlýna. Probouráním zdi obec získala prostor, kde postaveno další kolo s mlýnským kamenem a později umístěny dvě kroupové stoupy. Tak vznikl obecní mlýn. Z r.1636 je záznam:“Mlejn obecní, v ně...
se rozkládaly za Ležánkami, po vyhloubení Haldy mezi ní a Labem. Užívali je sousedé za plat, obec sama platila vrchnosti ročně 2 a půl kopy českých grošů. K tomu přibyly pozemky vsi Bukovina. Vojtěch z Pernštejna poskytl městu značnou úlevu r.1531 prominutím placení úroků z pastvin. Dále obec získala r.1538 pastviny na Přerovsku za kaplí sv.Marka ke Svítkovu. Pastviny byly i na Velké obci k níž ob...
Základ obecnímu rybničnímu hospodářství dal Vilém z Pernštejna 8.9.1509, kdy obci věnoval užitek z Rybníčka na Zeleném předměstí na místě dnešního Domu hudby. Druhý rybník dostala obce na Bílém předměstí za haltýři při Haldě, z níž byl napouštěn, podle Vilémova úředníka Glaugvice se mu zkomoleně říkalo Kladvice. Třetí rybník obec koupila za rybníkem Kladvice, z něhož byl napájen. Podle předchozího...
Po bouřlivém roce 1848 narychlo vyhlášen nový obecní státut, dle kterého se měly konat volby do městského výboru. V mezidobí spravovalo obce městské dvanáctičlenné collegium, zvolené občany 2.dubna. Do jeho čela 3.2.1850 řádně zvolen právník Peregrin Kulhavý. Tento sbor se snažil odstranit z radnice německo-byrokratický magistrát. Krajskému úřadu předložena žádost podepsaná 169 občany, bez úspěchu...
uzákoněné obecním statutem poprvé se konaly 8.a 9.října 1850. Při nich zvolen čtrnáctičlenný výbor se třemi náhradníky. Výbor ze svého středu 10.října zvolil purkmistra, tři radní a městského tajemníka. Prvním a posledním purkmistrem zvolen Peregrin Kulhavy.
Nejstarší pochází od Vilém z Pernštejna. Za souhlasu obce dal sepsat smluvené články (artikule) nového zřízen do zvláštní knihy, která podle barvy desek dostala jméno Knihy městské rudé města Pardubic, stvrzené listem z 18.června 1512. Po generace při každoročním jmenování konšelů čteny jako zákoník. Správu města vedlo 12 konšelů, které jmenovala či „sázela“ vrchnost. Konšelé volili ze svého střed...
Obeliskem je pomník Václava Bubeníka, zasloužilého starosty Pardubic, v Bubeníkových sadech, přenesený sem r.1928 ze zrušeného Bubeníkova hrobu na býv. hřbitově u kostela sv.Jana. Druhým obeliskem je pomník obětem za vlast na Zborovském náměstí z r.1938, který vytvořil Fr. Zuzka, důstojník Železničního pluku, před jehož kasárnami byl vztyčen. Žulový blok 7 m dlouhý, vážící 27 t na pomník v září 19...
(Vrchní zemská rada) název německého okupačního úřadu spravujícího pardubickou oblast, který sídlil v budově býv. Ředitelství pošt a telegrafů na dnešním nám.Republiky, kde do r.2003 byl okresní úřad. V nejvyšším poschodí za okupace byla i německé státní tajná policie – GESTAPO.
Hospodářské družstvo postavilo první podlažní sýpku r.1904 v areálu družstva vedle vápenky, dnes ul.K Vápence, sýpka ani vápenka zde již není. Družstvo po r.1948 přeměněno na n.p. Zemědělské zásobování a nákup-ZZN, v rozporu s politikou združstevnění zemědělství. ZZN po r.1950 postavol novou sýpka jako první objekt ve vznikajícím průmyslovém areálu Černá za B. Je na 6 000 t obilí, v polovině podl...
byl jednou ze tří částí Plaveckého areálu velkoryse navrženého v 50.letech za 2.Pardubického kraje. Určen pro výkonnostní sport s 50m plaveckým bazénem, prvním v ČSR a skokanským bazénem s 10m věží, do r.2011 jediným v ČR. Projekt zpracovali arch. Karel Řepa a ing. arch. Gustav Havíř. Stavba zahájena po otevření Městských zimních lázní, prvního objektu Plaveckého areálu, r.1964. stavba zastavena....
Pardubice, pernštejnská pevnost, v l7.stol. již poněkud zastaralá, byly důležitým strategickým bodem a opakovaně cílem útoků švédského vojska. Město mělo císařskou posádku, což bylo těžkým břemenem. Na počátku června 1639 hrůzu vyvolaly zprávy, že se blíží skutečný nepřítel, Švédové. Jejich vojevůdce Jan šl.Banner upustil od obléhání Prahy, vyplenil Nymburk, Poděbrady, Kutnou Horu, Čáslav a táhl n...
Pardubice lehly polem vícekrát. Po požáru r.1507 je Vilém z Pernštejna postavil celé „z kamene“ v gotickém slohu o jednom poschodí. Předtím patrně byly přízemní, dřevěné a hliněné. R.1638 opět až na 7 domů shořelo celé „město v ohradě“. S pomocí Jana z Pernštejna opět nově postaveno, zvýšeno o druhé poschodí ve slohu renesančním. Zaskvělo se v nebývalé kráse. Miroslav Klimpl o tom napsal „Pardubi...
Po r.1960 byly národní podniky spojovány pod oborová generální ředitelství. V Pardubicích vniklo jen oborového ředitelství chemie, nazvané Závody průmyslové chemie, generální ředitelství, později přejmenované na g.ř.UNICHEM. Po r.1965 na nám. Budovatelů postavilo administrativní budovu
Oltářní obraz kostela sv. Bartoloměje, pardubický nejznámější, asi nejcennější. Město Pardubice jej pro kostel zakoupilo r.1787 za 50zlatých rýnský v dražbě majetku zrušené sedleckého klášter. Autor obrazu je slavný slezský malíř Michal Leopold Willmann.
Veřejnou obrazárnu otevřel 13.12.1925 ve svém domě pa.bankéř Ota Resch. V pa.zámku od května 1943 otevřena Městská obrazárna, vystavovala 60 obrazů, majetek Městské spořitelny, předchůdce Východočeské galerie.
Nejstarší vyobrazení Pardubic je panoramatická kresba Jana Willenberka z r.1602. KPP hned po založení vydal r.1966 pro členy její reprodukce. R.1811 kreslíř Jan Antonín Venuto nakreslil panorama Pardubic. To jako symbol Klubu byla v l.1977-1989 na obálce Zpráv KPP.
živobytí chudých krajů, i na Pardubicko hrálo významnou roli. Ševcovské živnosti v Pardubicích oživily parforsní hony pořádané od r.1841. Ovšem vyšší zisky z výroby a oprav byly jen za podzimní honební sezony. Hromadná výroby obuvi v Pardubicích se začíná rozvíjet konce 19.stol. Jednalo se o drobné podniky unikající pozornost. R.1887 vznikla výrobna obuvi v pa.zámku, r.1892 založena továrna na bo...
Nejstarší statistický údaj o počtu obyvatel v Pardubicích uvádí 872 obyvatel (soupis obyvatel podle víry z r.1651). Lze předpokládat, že Pardubice měly před třicetiletou válkou asi 2 000 obyvatel. Další údaje uvádějí prameny takto: r.1770 1 080 obyvatel 1834 3 866 1843 4 017 1881 10 292 1900 17 031 1921 25 162 1939 35 062 1947 44 337 1960 60 499 1969 70 777 ...
Nejstarším ochotnickým živlem ve městě byli studenti. Primát mezi nimi měli posluchači latinského gymnázia, které r.1543 zřídil Jan z Pernštejna. Rektor této „scholaminor“ Mistr Jan Netorýn nastudoval s nimi latinské komedie, patrně z Plauta nebo Terentia které r.1552 a 1553 recitovali. K provedení postavil město studentům na náměstí „šrank“. R.1811 použili studenti k divadlu kostel Zvěstování P. ...
Před 2.svět.válkou se jí věnovali vlastivědní pracovníci, který r.1937 při pa. muzeu založili Přírodovědecký klub. Hlavním představiteli byli učitel Josef Musílek, ředitel školy Emanuel Froněk, JUDr.František Obhlídal, který klub vedl do své smrti r.2000. Po r.1948 soukromá iniciativa byla omezována. V únoru 1954 Pardubický kraj uspořádal výstavu Ochrany přírody a krajiny a vydal stejnojmenný ...
u Rosic zřízen po r.1960 pro ochranu tehdy ještě samostatné obce Rosice i města Pardubic před exhalacemi z rozrůstajícího se chemického kombinátu n.p.VCHZ. Bylo to největší ochranné opatření v ČSR, málo účinné. Přes ucelený povrch lesa se exhalace přenesly jen málo oslabené. Přesto jedna tehdejší studie hodnotila životní prostředí jako dobré, s ohledem na rozsah zeleně, nikoliv na její účinnost. N...
Odbíjená patřila k tradičním sportům provozovaným v Sokole. Vrcholných úspěchů dosáhla r.1939, kdy Sokol Pardubice I. získal 1.místo v boji o mistrovství Čecha a Moravy. Družstvo mužů odd. odbíjené se 24.9.1939 stalo mistrem Čech a Moravy. R.1974 odbíjenou pěstuje TJ Dynamo, Rudá hvězda, Slávie VŠCHT Pardubice. V Pardubicích us...
O odboji zpracována řada odborných prací, zde jen několik málo dat. 16.3.1939 GESTAPO, den po svém příchodu do Pardubic, zatklo 40 občanů východních Čech. 8.12.1939 zatčeni Ota Krpata a Bohumil Hájek z Trnové, dělníci tov. Prokop. 7.2.1940 Gestapo zatklo plukovníka Josefa Tacla, vedoucího odbojové skupiny Obrana národa. 17.9.1940 zatčeni členové tříčlenného ilegálního výboru KSČ Jarosla...
Klub přátel Pardubic založen r.1965 především se zaměřením výstavbou města, tehdy již negativně ovlivňovanou Vč.krajem. Proto nucen odejít z Kulturního domu Dukla. Záchranu nalezl ve VČM, kde měnil zaměření na vlastivědné a název na Klub přátel Pardubicka. Část členů nerezignovala na původní záměr, vytvořila Odbor pro rozvoj a výstavbu, časem přejmenovaný na Obor pro výstavbu a životní prostředí....
Učňovské školy mnoha oboru byly do r.1945 soustředěny ve Staré reálce. Po reorganizacích od r.1961 zde vznikla Střední průmyslová škola pro pracující. Velké pa.podniky měly učňovská oddělení ve svých provozech. Po r.1950 postupně stavěly pro učně samostatné moderní školní areály. N.p.Tesla získal r.1948 znárodněný závod MICA na Židově. Tam umístil učiliště elektro a strojní, postupně rozšiřova...
r.1899 Průmyslová škola strojní a stavební později Vyšší průmyslová škola strojnická, r.1950 přenesena do Chrudimi. r.1907 Východočeská VESNA, odborná škola pro ženská povolání po r.1948 zaniklar.1916 Obchodní škola, Štefánikova ul. r-1938 Obchodní akademie, Štefánikova ul. r. 1939 v Pa.otevřena Státní odborná mlynářská a pekařská škol, rozšířená na Střední průmyslovou školu potravinářské techno...
dobročinný spolek. Na žádost o povolení vzniku odpověděl 15.21934 Zemský úřad, že založení nezapovídá. Řádná ustavující valná hromada 12.11.1934. Pokračování činnosti ohlášeno 5.5.1939. Ještě 17.4.1940 valná hromada zvolila 22členný výbor, předsedou Jana Pekárka.
Narozen 1.5.1850 Zemřel 17.6.1933 Josef Odkolek s chotí koupil v roce 1880 od mlynáře Václava Bubeníka domy čp. 12 a 13 v Pernštýnské ulici. V roce 1898 přikoupil ještě dům čp. 15. Stal se tak posledním majitelem tzv. Císařského mlýna, neboť v roce 1910 obec Pardubská majetek Odkolkův odkoupila a živnost mlynářskou zrušila. Obytná stavení s prázdným mlýnem koupila roku 1911 M. Kyprová.
sv.Jana Nepomuckého a sv. Mikuláše. R.1943 po zjištění, že sochy po stranách vchodu do kostela Sedmibolestné Matky Boží silně chátrají, rozhodnuto pořídit jejich odlitky pro pa.vlastivědné muzeum, kde bude zřízeno lapidárium. Sochy z r.1720 od neznámého umělce opraveny a konzervovány. Po opravě posunuty kupředu, aby netrpěly vlhkostí ve stínu staletých lip chráněných památkovým úřadem, s Kostelí...
Likvidaci komunálního odpadu řeší Pardubice stále primitivně skládkováním. Již po r.1950 odpadem zavezen Dolík na Slovanech, dnes na něm stojí rodinné domy. Pak zavezena sníženina za nádražím, kde stojí Albert hypermarket. Zavezena prohloubenina na severním okraji Cihelny, na navažce zřízena neekologická zahrádkářská kolonie. Měl zde stát nový městský stadion. Město pořádalo sběrové dny, 14.1.195...
V neděli 30.9.1966 odstřelen jednopatrový dům na tř.Míru, kde bývala velká prodejna zeleniny. Na jeho místě postavena budova CORSO pro oblastní ředitelství Restaurací a jídelen, do té doby sídlících v býv.hotelu Veselka. Ta odstřelem zbourána v neděli 26.8.1972 v 5.55hod. Na jejím místě až od r.20089 stojí palác MAGNUM. 14.71982 odstřelen silniční nadjezd z r.1940 nad tř.17.listopadu (7.listopadu...
R.1992 se od Pardubic odtrhl Spojil a stal se opět samostatnou obcí. V Srnojedech 29.5.1993 referendum o odtržení, ze 171 oprávněných voličů se zúčastnilo 159, pro odtržení 94 občanů, Srnojedy se též opět staly samostatnou obcí.
Pernštýnské nám.čp.77. Marek Öesterreicher r.1848 koupil dům, černý a zchátralý, opředený bájí o místní „bílé paní“. Byl prvním židovským občanem, kterému povoleno usadit se ve Městě, dnes Starém Městě. Za okupace jeho dědici o dům přišli. V l.1956-1960 provedena jeho rozsáhlá rekonstrukce, první v památkové rezervaci, podle návrhu Ing.arch.K. Horníčka. Při tom odhaleny malované niky z první, goti...
Název dříve samostatné obce, původně Ohraženice, prý pochází od ohrad kolem obce chránících obdělané pozemky před divokou zvěří z okolních hlubokých lesů. První známá písemná zmínka je z r.1325, kdy vladyka Heřman z Mrdic rozděloval svým synům vsi Ohrazenice, Doubravice a Trnovou. Obec od září 1943 byla částí Velkých Pardubic, od 17.5.1954 opět samostatná. Více než dvojnásobně se rozrostla výstav...
Polabiny I z ul.Mladých na západ, pojmenovaná r.1963 po vzniku.
Je domněnka, že Vilém z Pernštejna stavěl na počátku 16.stol.tak důkladné opevnění Pardubic – pevnostní dvojče zámek-město - jako poslední ochranu Prahy před hrozícím útokem Turků. Na nový útok Turků na monarchii r.1663 reagovaly Pardubic zprvu jen modlitbami, ale 8.září na radnici voláni mladí muži, každý pátý brán na vojnu. Zprávy o jejich účasti na vále s Turky nejsou. Toho roku se však na Ryc...
v Pardubicích založen 17.12.1887, kdy se konala první valná hromada, kterou řídil starosta L.Werner. Předsedou zvolen c.k.okresní soudce Vladimír Wagner. Výzva ke spolupráci měla ohlas, spolek již první rok měl 208 členů. Volba významných mužů do výboru získala přízeň městského zastupitelstva. To Spolku svěřilo péči o zanedbanou městskou školkou. Podporu mu poskytl Hospodářský spolek. S obcí 5.1....
vznikl při novém správním rozdělení českých zemí r.1850, kdy od 1.2.1850 v Pardubicích zahájilo činnost c.k.okresní hejtmanství "podkrajský úřad“ (okresní úřad). Území okresu až na malé okrajové změny se krylo s územím bývalého pardubického komorního panství. Byl to významný úřad, další přispěvek k rozvoji Pardubic, zvýšení jejich významu. Dne 1.9.1865 zvoleno první okresní zastupitelstvo. Od 15....
Státní okresní archiv-SOkA. Od 1.1.1961 Okresním archivem sloučen s archivem městským, sídlo měl na pa.zámku. Studovnu měl v budova Okresního soudu Na Třísle, r.1968 ji navštívilo 62 badatelů, kteří vykonali 438 návštěv. Po zahájené rekonstrukce zámku přestěhován do obytného domu v ul.Bratranců Veverkových, později do budovy Okresního národního výboru na nám.Osovobození. Byla to místa provizorní,...
v Pardubicích je umístěn v ul.Ke Tvrzi, v budova býv.okresního siročince
Městská spořitelna koupila r.1911 „hotel Kotel“ na začátku Královské třídy, po jeho zbourání zde měl být postaven městský Reprezentační dům. K tomu pro 1.světovou válku nedošlo, ani po ní. Ve 20.letech pozemek získal okres, r.1929 okresní výbor rozhodl postavit zde Okresní dům. Zadní čtvrtina určena pro Okresní úřad. Ve zbývajících třech čtvrtinách plánovány společenské a reprezentační prostory ...
v samostatné budově otevřen 15.4.1954 za Pasáží, 9.9.1978 oslavil 30.výročí svého založení.
tehdy se mu říkalo „podkrajský úřad“ nahradilo r.1868 Okresní úřad, patrně do r.1918. Úřad který spolu se železnicí přispěl k vzestupu významu Pardubic.
na Olšinkách, za plaveckým areálem, dokončen koncem 1989.
Když 1.1.1960 zanikl druhý Pardubický kraj, oznámeno že Krajská knihovna se přestěhuje do rekonstruovaného Oesterreichova domu čp.77, a sousedního čp.78 na Pernštýnském nám. Zde otevřena již jako Okresní knihovně, r.1961 otevřena čítárna. R.1965 knihovna obdržela nejvyšší vyznamenání - titul vzorná okresní knihovna. R.1973 měla pro čtenáře k dispozici přes 157 000 svazků. Od r.2001 je opět Krajsk...
v Pardubicích vytvořen 24.10.1918 jako samosprávný orgán při Okresním úřadě, hejtmanství. Od r.1945 samosprávu i státní správu na okrese zjišťoval jen Okresní národní výbor – ONV. Pro malý pa.okres v letech 1949-1954 jej nahradil Jednotný národní výbor -JNV společný pro Velké Pardubice i okres. Po volbách 6.5.1954 v zasedací síni dosavadního JNV Pardubice, zvolen předsedou ONV Fr.Kubelka. Do r.19...
v Pardubicích zahájila činnost 1.8.1889. R.1923 si postavila výstavný třípatrový palác v Karlově ulici.
je v Pardubicích od r.1903 – viz. Nemocnice.
Siročinec Okres po stavbě Okresní nemocnice r.1903 převzal budovu bývalé městské nemocnice ve Štrossově ulici v Pardubičkách, r.1904 zde zřídil "Siročinec arcikněžny Anežky". Později přestěhován do ul. Ke Tvrzi.
Soudní správu převzal 1.7.1850 okresní soud. Vznikl soudní okres Pardubice a v rámci pa.hejtmanství ještě soudní okresy Holice a Přelouč. Z nich s malými územními změnami r.1949 vznikla tři samostatné okresy v rámci 2.Pardubického kraje. R.1960 opět spojeny v jeden politický i soudní okres. Soudní okres zůstává i po zániku politického okresu r.2003.
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Provozovatelem webu je
Klub přátel Pardubicka
Klášterní 54
Pardubice
530 02
