Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
jméno uváděné v kupních smlouvách r.1387 a 1491, patrně část vsi u náhonu.
časopis vycházející v Pardubicích od r.1895 viz Tisk .
28.6.1960 v ul.7.listopadu (dnes 17.) instalovány tři neony: Vlna-hedvábí, Kamna, Hračky. 25.1.1961 na rohu Grandu instalována neónová reklama kina Svět. 8.12.1961 časopis Zář otiskl: „Časopis Reklama a propagace uveřejnil, že při pohledu z vlaku neony v ulici od podjezdu k Veselce poskytují dojem téměř velkoměstský.
4.3.1986 v pa.novinách Zář uveřejněn seznam 83 neplatičů nájemného z Pardubic s dluhy až do 16436 Kč. 7.3.1986 otištěn seznam další 99 neplatičů nájemného s dluhy od 105,- do 989,- Kč.
jedna z ulic Nového Města z náměstí Čs.legií k ústí Macanovy ulice do Palackého třídy, pojmenování r.1913 při svém vzniku. R.1944 silně poničena bombardováním. Poslední novostavba domu na místě zničeného bombardování dokončena 31.3.1962. Jan Neruda, (1834-1891), novinář, fejetonista, básník představitel májovců. Navštívil před r.1894 Pardubice, napsal fejeton o soupeření Pardubic a Chrudimi, i...
22.8.1933 v soudním okrese Pardubice 1101 nezaměstnaných, z toho 533 v Pardubicích.
odbočka Pardubice. „Zemská správa politická v Praze nezakazuje utvoření pobočného spolku místní jednoty v Pardubicích 27.12.1921“. Odpověď na žádost o povolení založení spolku, kterou tehdy povolen.
zapomenutý název pozemků na pravém břehu Labe, za slepým ramenem, kde stojí jižní část sídliště Polabiny,
Původně plovárenský sport se hraje organizovaně teprve 50 let. Většinou se hraje ve dvojicích a trojicích, jsou i turnaje singlistů. Na Pardubicku také začínal na plovárnách a na hřišti ČVK na Aroze. Nyní je zde hojně rozšířen, v pravidelných soutěžích hrají družstva z Pardubic: Dynama, ROTRu, Pasaněra, Hůrek, Trnové, Mnětic, Dražkovic, z okolí Jesenčan, Sezemic aj. Nohejbal se v Evropě šíří pod ...
Změnu v pa.školství přinesla školská reforma Marie Terezie. R.1774 zřízeno normální učení o šesti třídách. Čtyři odpovídaly škole dosavadní, dvě nejvyšší byly „latinské“. Prvním rektorem byl katecheta Antonín Hlavsa. Po něm nastoupil výtečný a osvícený Josef Kautský, pozdější filosofie mistr, theologie bakalář a pa.vikář. Působil zde v l.1776-1778 a docílil, že vláda 3.11.1778 udělila čtyřem nižší...
Velkou kolonii zřídilo město po r.1918 v býv. Válečné nemocnici – Karanténě. Bylo to řešení prozíravé a užitečné z počátku na solidní úrovni, předešlo se vzniku živelných, horších slumů. Kolonie zvaná též Havaj zanikla kolem r.1947 kdy se na jejím místě začalo stavět sídliště Dukla, satelitní město, opět po válce a bombardování Pardubic nutné pro řešení bytové nouze a rozvoj města. R.1945 vznikla ...
název neexistující části Cihelny, MO II uvedený ve statistice z r.2001 bez obyvatel a domů. Jedná se o před r.1990 projektované sídliště s výškovými domy východně od Cihelny. Výstavba podstatně menšího rozsahu, nízkopodlažní, zahájena r.2010.
Na konci Karlovy ul. vedle Karlova dvora stala do r.1639 brána. Začátkem 18.stol se odtud ulice začala prodlužovat a nazývat Nová Karlova. Až k železničnímu přejezd zastavěna v 19.století. Od r.1979 ta část přejmenována na ul.Arnošta z Pardubic.
Arnošt ze Staré ve své závěti z r.1340 odkázal svým synů město nové. To naznačuje, že někdy předtím, místo vsi Pardubice věnované r.1332 klášteru cyriaků, založil u tvrze přestavované na vodní hrad, město Pardubice – město nové, spíše malé městečko. Jeho velikost ani vzhled dnes není znám. Za téměř dvě další století se asi mnoho nezměnilo. R.1507, kdy majitelem pa.panství byl Vilém z Pernštejna, c...
Výstavba započala roku 1925, v roce 1929 do této nové budovy přesídlila Státní reálka. Je použit okrový obklad pro zjemnění podobně jako na ředitelství pošt. Nárožní atikovou věž reálky obloženou měděným plechem vyzdobil Machoň dekorativním uspořádáním obkládaček, kterým oživil modernistický základ stavby. Budově dominuje postava studenta od Karla Pokorného. Budova má prostorné světlé třídy, stup...
název nové zástavby na západním okraji Trnové v sousedství pomníku J.Potůčka-Tolara. Do r.2008 postaveno zde více než 450 bytových jednotek. V návaznosti na pomník pojmenovány nové ulice jmény další parašutistů: Jozefa Gabčíka, Josefa Bublíka, Adolfa Opálky, Jana Hrubého, Jana Kubiše.
Pozemky dvora čp.1 v Čivicích za císaře Josefa II., při raabizaci, rozparcelovány a pronajaty dědičným nájemníkům, kteří je r.1849 vykoupili, na západní straně vznikla dominikální ves Nové Čivice, dle rozdělení obce r.1900 Čivice I, k nímž náležela Chaloupka – II na jižní straně a Štěpnice - III na západě. Původní obec nazvána Staré Čivice, Nové Čivice zapomenuty.
městská čtvrť jižně od Skřivánku. Z názvu je zřejmé, že se jedná o novější osídlení na pozemcích vsi Jesenčan, dnešních Starých Jesenčan, které prvně zmiňovány r.1384 jako součást pardubického zboží. Z té doby je zmínka též o "bořích jesečanských", které oddělovaly pozemky Pardubic od Jesenčanských. Podle nich pojmenována hraniční ulice Na Záboří. Za Raabových reforem r.1780 založeny na severním...
dnes neznámý název jedné z nejhodnotnějších pa.čtvrtí. O Novém Městě, protějšku Starého, se začalo uvažovat již při stavbě první železnice. Zelené předměstí od Zelené brány k přejezdu trati silnicí na Chrudim nebylo možno pro předměstský charakter za „město“ pokládat, přestavba nebylo možná. Před nádražím, kde byla ještě pole, bylo pro Nové Město místo. Plány zástavby u prvního nádraží navrženy r....
nahradilo staré zničené bombardováním r.1944. Výstavba zahájena bezprostředně po válce, na několik let zastavena, nádraží dokončeno a otevřeno 1.5.1958 – Nádraží
R.1992 začaly vycházet Pardubické noviny, před r.2010 přejmenované na Pardubický deník, jediné noviny Pardubic a Pardubicka. Vydavatelem je vydavatelství Vltava-Labe-Press.
čtrnáctideník začal vycházet 6.9.1990, vydavatel Pozemní stavby Pardubice, později týdeník, od 22.3.1993 vycházel dvakrát týdně v pondělí a v pátek, přejmenován na „Noviny Pernštejn“, šéfredaktor a zakladael: Bohuslav Jasanský. Od 14.8.1995 pa.list "Pernštejn" přejmenován na "Pernštejn, zrcadlo regionů", šéfredaktora vystřídala Jana Iovlevová, list dále vycházel v pondělí, po pár týdnech opět star...
První moderní dvoupatrová škola pro ještě neexistující Nové Město postavena na Zeleném předměstí, hned za Veselkou r.1880. R.1895 byla zahrnuta do areálu nových jezdeckých kasáren. Místo ní toho roku otevřena 2.Novoměstská škola v tehdejší Štěpánčině ul., dnešní Štefánikově, první veřejná budova vznikajícího Nového Města. Dne 4.7.1910 v parku u kostela sv.Jana zahájena stavba budovy pro gymnázium...
zvaný také Bukovský rybník nebo Veliké jezero, zřízen za Vojtěch z Pernštejna na pozemcích zaniklé obce Bukoviny, zanikl také, připomíná jej ulička Do Nového na Židově.
statistikou uváděná část Bílého předměstí, MO III, na plánech, ani v Místopise města neuváděné místo, r.2001 neměl ani obyvatele ani domy. Snad se týká zapomenutého záměru sídliště naproti Dubině, na místě vysušeného Nového rybníka, vedeného též po názvem sídliště Halda.
výnos z r.1589 týkající se Židů na Pardubicku. Na panství smělo žít jen 14 rodin a to nejméně ve vzdálenosti půl míle od města Pardubice. Důvody drastického zákroku nejsou známé. Měl nepříznivé hospodářské důsledky. Proto jej místní orgány obcházely. Konšelé r.1618 prodali dům čp.8.na Bělobranském náměstí židu Izaiášovi. V gruntovních knihách vedena vložka o převodech židovských nemovitostí.
Spolek numismatiků, pobočka České numismatické společnost v Pardubicích, založen 1.8.1954. Česká numismatická společnost organizuje zájemce o sbírání mincí, medailí, plaket, papírových platidel i drobné plastiky. V Pardubicích má daleko starší tradici. Sběratelem mincí a medailí, významným českým numismatikem byl pa.restauratér Max Donnebauer (1838-1888), 1845-59 nájemce nádražní restaurace v Pard...
Literární soutěž pro mládež „O literární pramínek“ založena r.1981. V říjnu 1985 oslavila 5 let trvání.
Nejstarší taneční soutěž ČR pořádaná od r.1983 v KD Dubina Pardubice R.2006 účast 229 párů. Soutěž od 3.4.2008 s účastí 169 párů. Na 17.ročníku v listopadu 2009 pa. tanečníci ze 24 medailí získali 9. V KD Dukla 28.3.2010 uspořádán 43.ročník taneční soutěže „O Perníkovou Pantofli 2010“, v kategoriích D, C, B ve standartních a latinsko-amerických tancích.
Pardubice, které míjely obchodní stezky nebyly obchodním střediskem. Obchod omezen na malé pa.panství na levém břehu Labe. Začátkem 14.stol.majitel pa.tvrze měl právo vybírat clo ze dřeva plaveného po Labi. Za Pernštejnů se staly obchodním střediskem pa.panství rozsahu dnešního Pardubicka. 3.5.1494 Král Vladislav II.povolil stavbu mostu přes Labe a potvrdil právo mýta, 8.9.1509 Vilém z Pernš...
Zásluhou sekčního šéfa min. školství Aloise Pižla schválilo Ministerstvo školství a nár.osvěty 13.7.1938 zřízena čtyřleté Obchodní akademie v Pardubicích. Vedle řady dalších vynikajících pedagogů působil zde prof.Ing.Václav Zelenka (1892-1979) etnograf, arabista, autor česko-arabského slovníku. Pro činnost studentů koncem r.1948 proti režimu došlo k vylučování a zatýkání žáků. V té souvislosti do...
otevřeno 5.11.1977 ve dvou podlažích obytného domu v Palackého tř. naproti OD PRIOR, pro 13 uživatelů s celkovou prodejní plochou 5795 m2.
Pražská správa nemovitosti koupila r.1997 zdevastovaný hotel Grand, 3.07.1997 umožnila veřejnost nahlédnout do jeho útrob. Provedla přestavbu na obchodní centrum, které 2.10.1999 uvítalo první zákazníky.
s textilem a oděvy otevřen 7.2.1963 po rekonstukci býv. OD MÁJ ve dvou podlažích propojených domů čp.109 U Merkura a čp.110 U lva. První poschodí mělo strašné zelené sklolaminátové průčelí. Zanikl r.1990 po restituci domů. Dnes v domě u Merkura je ve dvou podlažích Asijské tržní centrum.
otevřen 9.9.1992 na tř.Míru v domě čp.112, dříve JUDr. Jan Žáka, starosty Pardubic a poslance. Obchodní dům zakrátko zanikl, nyní v přízemí herna v poschodí levné zboží.
Po r.1948 znárodněny domy J.France U Merkura a Waltrův U lva. Jejich prodejní prostory propojeny a 1.8.1949 zde n.p.Obchodní domy otevřely obchodní dům MÁJ o prodejní ploše 78m2. Zaměstnával 25 pracovníků. Po r.1960 došlo k další rekonstrukci, prodejny rozšířeny i do 1.poschodí, 7.2.1963 zde otevřen oděvní obchodní dům STYL
Po zbourání jezdeckých kasáren na Palackého tř.7.4.1967 rozhodnuto postavit na místě býv.jízdárny na rohu ul. K Polabinám obchodní dům za 60 mil. Kčs. Výstavba měla být zahájena v zimě 1969-70, základní kámen položen 4.6.1971. Kupodivu terén pro stavbu poněkud zvýšen, snad aby byl zvýrazněn nepříliš velký objekt. Měl být dokončen 1.10.1974, proti plánu otevřen již 23.8.1974, stál 76 mil Kč. Podle ...
R.1886 založeno Obchodní gremium obchodnictva - Gremium obchodníků
V rakouské monarchii jich působnost upravena zákony z 18.3.1850 a z 29.6.1868. Před zavedením všeobecného hlasovacího práva měly i politický význam, tvořily samostatnou volební kurii. Do r.1945 Pardubice spadaly pod komoru v Hradci Králové. Pokusy o změnu zůstávaly bez úspěchu. R.1945 nebylo možné pomýšlet na samostatnou komoru, ale prezident pražské komory Ivan Petr, podpořil ustanovení pa.expozi...
Jednota pa. obchodnictva otevřela 1.3.1882 pokračovací obchodní školu. Po reorganizaci r.1904 měla dvě třídy a zřízen jednoroční obchodní kurz pro ženy. Od r.1910 měla již tři třídy. Rozhodnutím obecního zastupitelstva jednoroční kurz pro dívky od 2.8.1916 změněn na dvouletou školu města Pardubic. K ní přičleněna r.1918 i dvouletá obchodní škola pro chlapce. O Obchodní školu se zasloužil Antonín ...
Dvaadvacet let jedná zastupitelstvo o dopravních obchvatech, realizace ani jednoho dosud nezahájena. Od dob Pernštejnů veškerá doprava záměrně vedena přes náměstí, Zelenou branou od Prahy a Chrudimi, Bílou branou od Hradce, Sezemic, Vysokého Mýta. První obchvat Starého Města veden Jahnovou ulicí, když r.1910 postaven druhý most přes Chrudimku, odvedena doprava na pravý břeh na V.Mýto, do Pardubi...
zřízena r. 1877 na pravém břehu Labe hned nad Labským mostem, v místech horní části plavební komory dnešního zdymadla.
Po získání železnice a vzniku prvního Pardubického kraje 1850-55, a hlavně pa.okresu, počíná rozvoj živností a snaha o zvelebení obchodu. To vyžadovalo peněz, kterých se v chudém městě nedostávalo. Proto zkušení radili: „Hleďte nabývati úvěru svépomocí“. Pa.obecní výbor 22.4.1862 jednal o založení Občanská záložny „k účelu zvelebení a zesílení stavu živnostenského, podporování zdejších průmyslník...
vzniklý 1885 si pilně si všímal „veřejných zájmů obce“. Byl ve stálém styku s městskou správou prostřednictvím četných interpelací, často úspěšných. Působením „Občanského klubu|“ souhlasilo obecní zastupitelstvo 25.5.1886 se zřízením košíkářské školy. Svým vlivem přispěl k výstavbě Pracovny, jezdeckých kasáren, druhé Novoměstské školy a Průmyslové školy, tím k založení Nového Města. Měl značný po...
Východočeská pobočka Obce spisovatelů v Pardubicích zahájil činnost 2.1.2003.
V letech 1867/1868 zanikla pa.hlavní škola, byly zakládány 5leté školy obecné a 3-4leté školy měšťanské, v Pardubicích pro ně stavěny společné budovy. První vznikla r.1871 místo Hlavní školy v budově býv.kláštera – Staroměstská, později zde byla jen dívčí. R. 1880 postavena 1.Novoměstská za Veselkou, r.1893 Staroměstská chlapecká na rohu Jahnovy ul. a Komenského nám, dnes budova Krajského úřadu, ...
Město Pardubice postavilo r.1921 11 tzv. „nouzových“ obecních bytových domů na Čechově nábřeží, vzniklo tím krásné pravobřežní předmostí Bílého předměstí, r.1921 7 domů po západní straně Jiráskovy ulice, později dva domy na Skřivánku a kolem r.1930 moderní dům čp.49 za Městským divadlem s obecním dvorem, pohřebním ústavem a novou hasičskou zbrojnicí.
Kolem r.1507 koupili měšťané od Viléma z Perněštejna 5 lánů pozemků na západním straně města „za špitálem“, základ obecního polního hospodářství, za to platili ročně 6 kop 20 grošů. Město samo nehospodařilo, pozemky užívali za úplatu sousedé, zejména formani. Počátkem 16.stol.postavila obec při městské pastvišti za mlýnem na Haldě dvůr, jemuž se říkalo starý, kde byl chován městský dobytek. R.1549...
Z lesů obklopujících Pardubice byla většina panských. Obecním byl asi Jesenčanský bor oddělující pardubické pozemky od jesenčanských. Naznačuje to záznam z r.1500, kterým si vrchnost vyhrazuje jednodenní hon v tom lese. Registra rybniční r.1501 hovoří o městském „lísku“ u Hradiště na pravém břehu Labe. Vojtěch z Pernštejna r.1531 věnoval Pardubicím ves Lhotku a s ní dnešní Bělobranskou dubinou. Ze...
V letech po třicetileté válce, po obnově dvora, se hovořilo se o Obecním menším dvoru, kde byl větší ale není známo.
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Provozovatelem webu je
Klub přátel Pardubicka
Klášterní 54
Pardubice
530 02
