Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
zapomenutý název pozemků, dnes těžko lokalizovatelný, k němž vede ulice Ke Kamenci. Dle tradice pole Kamenec se studánkou bylo mezi Pracovnou a Pospíšilovým náměstím. Zde na Počápelské ul. končí ul. Ke Kamenci až po r.1950. Pojmenována byla již r.1932 jen mezi jen v úseku ul.Štrossovou a Wintrovou.
také název pozemků západně od Mnětic
staré pojmenování části ul.Pernštýnské před císařským mlýnem, kde klenutým můstkem překračovala Městskou strúhu, dnes svedené do potrubního kanálu.
r.1719 pojmenování dnešní ul. Na Hrádku v gruntovní knize u záznamu o čp.103, které postavil kolář Jiří Těšík. R.1785 již uvedeno, že chalupa stojí „na vrchu“.
Tradiční, zapomenutý, název východního konce tř.Míru a záčátku s Jinřišskou ul, kde od r.1701 stála hospoda Na kopečku, pojmenovaná podle pozůstatku šance navršené ze zbouraných domů za 30-tileté války. Od r.1925 na jejím místě stojí obytný dům čp.58, který postavil stavitel Hořeňovský. V přízemí byla stejnojmenná restaurace, po r.1950 přeměněná ve studentskou menzu.
pozemky severně a východně od Drozdic, nad i pod strání Kobelnice. Nad strání průmyslová oblast s logistickým centrem, zbytek pozemků znehodnocen, změněn v kopřivovou plantáž. Část pod strání až k Chrudimce dosud zemědělské pozemky.
pozemky východně do severní části Dražkovic.
Na kamenném mostě v Pernštýnské ul.
nezastavěné pozemky mezi sídlištěm Dubina a obcí Spojil, převážně na katastru Spojila.
oblouková ulice po obvodu Bílého předměstí velkoryse navržená na poč.20.stol. S ul.Ve Lhotkách měly vytvořit východní obchvat propojující radiály předměstí Štrossovu, Dašickou a Husovu ul. Perspektivně mohly na jihu a severu přemostěním Chrudimy vytvořit polovinu městského okruhu. Pojmenována od r.1932. Ke spojení obou ulic došlo kolem r.1960, kdy původní záměr zapomenut, navržen jiný Rychlodráh...
název dosud běžné užívaný, dnes již neplatný, na plánech neuváděný – Olšinky.
Na Vrtálně - Ostrůvek
název uváděný jen na katastrální mapě, pozemky jihovýchodně od Pardubiček, na severním okraji vzniklo sídliště Pod Kopečkem.
území zmiňované s panskou forotou dřeva u Labe na při dnešní ul.U Stadinu
lesík, přilehlé pozemky na západě Svítkova, směřuje tam ul.Do Polí
levobřežní slepé rameno pod náspem průtahu I/37, původně téměř kruhové, silně narušené živelnou výstavbou garáží a obchodního areálu za nádražím. Jako pozoruhodné přírodní území si zaslouží ochranu
území mezi Městem v Ohradě a Chrudimkou, jižně od Bělobranského nám. Bývalo zde bělidlo prádla, Jaňurova louka. Území město r.1898 nabídlo ke stavbě sokolovny, zamítnuto pro nebezpečí záplav dosud neregulované Chrudimky. Po západní straně vznikla ul.Na Třísle, za okupace pojmenovaná Na prádle, r.1945 vrácen starý název. Na jižní straně u nového mostu hostovaly cirkusy, r.1937 zde dle projektu pa....
v 16. stol.název pražské cesty podle níž se rozrůstalo Pražské nebo Dlúhé, později Zelené předměstí, dnešní třída Míru.
pozemky severně od Svítkova při cestě k býv.přívozu u Rosic
území za Veselkou, za Horskou bránou, až k Labi. V dobách blíže neurčených se tu konaly lidové slavnosti, při nich se m.j.lukem či samostřílem střílelo na dřevěného ptáka na vysoké žerdi, dle toho též názvy U ptáka, V ptáku. Po severním okraji vedla pražská cesta, podle ní v 19. stol.vznikala Palackého tř. Stával zde hostinec Bavory a dvůr Na ptáku. Na jejich místě r.1895 postaveny jezdecké kasárn...
r.1984 dokončené sídliště, jedna ulice v Černé za B., sdružená investice TMS a České státní pojišťovny se 176 byty, prodejnou potravin, vodovodem, horkovodem. Na jejím počátku při ul. Ke Kobelnice, býval jeden rybníček, dnes je zde samoobsluha. Pojmenováno r.1998
od 18.stol název pozemků na jihu Zeleného předměstí. Název dle Sakaře je po kováři Jindřichu Skřivánkovi, který se r.1627 oženil se vdovou po kováři Kašparu Zajíčkovi a s ní vyženil dům čp.60 Zelené předměstí a rozsáhlé pozemky za „spravedlností“. Dům i pozemky před r.1620 patřily pa.sboru Jednoty českých bratří. Tu část Zeleného Předměstí r.1845 odřízla železnice, po její postupné zástavě a výs...
dle statistiky část Cihelny, Na plánech ani v místopise města neuváděná, r.2001 zde bylo 29 obyvatel, 4 domy. Dle Atlasu čísel popisným se jedná o čp.68 na koupališti, čp.9, 13, 46 uvnitř oblouku sousedního slepého ramene a čp.159 až za obloukem na pravém břehu.
ulice na severu Skřivánku spojuje třídu Jana Palacha s ulicí S.K.Neumana. Název se objevuje poprvé r.1728 pro část Zeleného předměstí při Chrudimské cestě v sousedství pozemku Na skřivánčím poli. V 16.stol. se tu říkalo "U šibenice" a v 18.stol."u spravedlnosti". Na rohu dnešní tř.Jana Palacha, kde se spojovala starší chrudimská cesta z Karlovy ul. s novější od Veselky stávala již před r.1537 šib...
pozemky východně od Chrudimské ul. mezi Jesničánkami a Dražkovicemi.
Ulice, která odbočovala z Chrudimké ul. na západ hned za hlavní železniční tratí. Při stavbě pochodu byla vozovka hlavní ulice, dnes Jana Pacha, snížena a je odtud přístup do ul.Na Staré poště jen pod schodišti. Pro vozidla je přístupná od západu z ul.V Ráji jejíž součástí byla i tato ulice do r.1913. Tehdy dostala dnešní jméno, podle toho, že zde na jižní straně prvního pa.nádraží byla r.1845 zř...
staré lidové označení luk, na soutoku Chrudimky s Labem, později plovárny „Na špici“, ta po r.1950 změněna na loděnici slalomářského kanoistického oddílu Jiskra VCHZ. Dnes je to oficiální jméno nejnovějšího pa.parku. Jeho iniciátorem byl z části Klub přátel Pardubicka, který se jeho budování chtěl na začátku 70.let ujmout. Měl v plánu zřídit na okraji při Ležánkách botanickou zahradu. To bylo o...
oddělena osada na západě St.Čivic, původně část č.III Nových Čivic. V sousedství po r.1950 vznikl areál JZD, ten po r.1990 přeměněn na FREE ZÓNE, která se stala základem Průmyslové zóny St.Čivice
jméno ulice na Bílém Předměstí vedoucí z Jahnovy ul.souběžně s Chrudimkou na Bělobranské náměstí. Tříslo je organická látka získávaná zejména z dubové kůry, požívaná k činění kůží. Název zřejmě odkazuje na koželužnu, ale takové zařízeních v ulici samotné nebylo. Byla Panské koželužna byla od r.1663 na severozápadním břehu zámeckého hradebního příkopu, v místě pozdějších jatek u býv.Labského...
skupina provozních objektů, soukenická valcha, mlýn, huť, kotlárna, s obytnými budovami a katovna, pernštejnská průmyslová zóna, na konci Děkanské hráze při Městské řece před dnešními stadiony. Později název uličky odtud za Veselku. Původní provozy postupně zanikaly, po mlýn poslední r.1910 kdy byla Městská řeka zasypána. Některé objekty využívané jako dílny a opravny zbourány před stavbou zimní...
původní název pro Olšinky
trojúhelníkové prostranství, náměstíčko, na které se vchází po můstku přes Haldu z ulice Mezi Mosty. Po r.1560 zde bývali tesaři, kteří vrtali dřevěné potrubí pro vodovody, údajně i kovové hlavně děl. Od dob Pernštýnů je tudy přístup k rybím sádkám, které jsou na severní okraji dosud. Říkalo se zde na bělidle nebo Na ostrůvku, po jihovýchodní straně je obtéká Halda, po západní odpad z Haldy a na...
hraniční ulice Nových Jesenčan a Skřivánku, od konce Lexovy ulice na Chrudimskou. Název připomíná "bory jesenčanské" zmiňované ve starých záznamech, které území Pardubic oddělovaly od Jesenčan, na jejich jižním okraji založeny r.1780 Nové Jesenčany. Úřední název dostala r.1930.
byl v l.1881 – 1931 název dnešní ulice U Stadionu, který vznikl úřední úpravou staršího názvu Na zábraží – Zábraží, který se asi tehdejším úředníkům nezdál a byl nevysvětlitelný. Město na jejím konci naproti Labskému mostu r.1927 postavilo městská jatka a cestu, po proražení Sladkovského ul.na sever, změnilo ve hlavní komunikaci k Labskému mostu.
Starý název cesty po západním břehu zámeckého příkopu vycházející z prostoru Na valše. Název používá historik J.Sakař ještě r.1928, ale nevysvětluje jej. Udává, že se zde do 2.pol. 14.stol.skladovalo obilí, které se nevešlo do tvrze. Do 16.stol zde byla velká louka zaplavovaná Labem, velkou část pak zabral zámecký příkop. Vrchnost i město zde měly své podniky: koželužnu, papírnu, skládky-forotu. R...
tradiční název prostoru křižovatky ulic Teplého a K Vápence, na začátku Pražské ulice, na plánu města neuváděný. Je otázkou zda jméno je dle zdejšího hostince Na zavadilce, či ta převzla starší místní název. Název se odvozuje z toho, že cest, v tomo případě od Prahy, vstupovala na území města, prý "zavadila" o sídlo či hospodu. Hostinec Na zavadilce byl od počátku 18.stol též u Labského mostu v...
starší lidový název pro dnešní třídu Míru, podle Zelené brány a Zeleného předměstí, jehož byla hlavní části. Za okupace tato třída, od r.1918 Wilsonova, tak nazvána oficialně. Název mezi pamětníky přežíval, i když po osvobození jej vytlačoval lidový název Stalinka.
lidové pojmenování vznikající ulice, která r.1930 dostala jméno Tuzarova, od r.1940 oficiálně Na Žabárně, od 8.7.1948 má dnešní jméno Polská.
V žabokřích, Žabinec lidové názvy zaplavovaného území na pravém břehu Chrudimky, označovaného též Malé olšinky, kde vznikly Bubeníkopvy sady, ulice Polská a Bulharská.
Začátkem r.1943 byl v kostelíku sv.Jiljí v Pardubičkách obnoven starodávný zvyk konání modliteb za rod pánů z Hostýně a Pardubic. Byl tak oživen slib, kterým byl zavázán řád Cyriaků působící v Pardubicích u kostel sv.Bartoloměje od poloviny 13. stol. až do r. 1421, panu Arnoštovi z Hostýně. Ten řádu r.1332 daroval ves Pardubičky, kde patrně stál jejich klášter a které asi byly původní vsí Pardub...
První písemná zmínka o Pardubicích z r.1295 se týká kláštera cyriaků s kostelem sv.Bartoloměje. Malý klášter zajišťoval církevní, školské a zřejmě i hospodářské úkoly. Dle posledních poznatků byl patrně v dnešních Pardubičkách, kde patrně jsou počátky našeho města. R.1340 Arnošt ze Staré odkazuje svým synů již „město nové“ v místech dnešního Pernštýnského náměstí. Na jeho okraji r.1349 nejstarší...
Pardubice město dvou řek má velmi málo kamenných nábřeží, po březích řek proniká zeleň a příroda až do centra města, což je podceňováno. Nejstarší kamenné je Wernerovo nábřeží nad Městskou strůhou za radnicí, v l.1881-1888 názývané jen Nábřeží. Kamenné nábřeží nad Městkou strúhou tvoří i západní část Kostelní ul. Úseky kamenného nábřeží jsou po obou stranách mostu z Bělobranského nám. Vznikla při ...
je název sídliště věžových domů na levém břehu Labe mezi mostem P.Wonky a starým mostem mezi Polabinami a nádražím. Je torzem velkorysého projektu "Palackého sever", podle něhož mezi Palackého třídou a Labem měla vzniknou nová čtvrť s velkým náměstím Budovatelů, rozšiřující Nové Město od starého nádraží k Labi. To se neuskutečnilo, když stará Prokopka nebyla z Palackého třídy vymístěna. Výsta...
v Nemošicích podle místního potoka Metelka z ul.5.května na jihovýchod do polí.
ulice v Nemošicích, pokračování ul.Nábřežní z ul.5.května na sever, pojmenována dle místního potoka r.1998.
Dle urbáře jeden z více starých názvů dnešní Kostelní ulice, užívaný v l.1502–1525.
Dne 1.09. 1991 v Pardubicích oficiálně zahájila činnost Messanyho nadace. Dne 4.12.1992 zahájila činnost Nadace pro rozvoj města Pardubic.
Dne 20.7.1993 Okresní úřad Pa. potvrdil vznik Nadace Jana Pernera, jejímiž zřizovateli byly VŠCHT Pardubice (dnes Univerzita Pardubice) a města Pardubice a Česká Třebová Nadace J.Pernera, Výzkumný ústav železniční a DFJP Upa. uspořádaly 8.10.1996 2.mezinárodní kolokvium "II.ŽELVRS ´96",týkající se vysokorychlostní žel. dopravy, za účastí odborníků z ČR, Slovenské rep., Spolkové republiky Německo,...
název pozemků jižně od Fáblovky, kde po dokončení Polabin bylo plánováno nízkopodlažní sídliště Antonína Zápotockého. Od toho po r.1980 upuštěno, zahájena výstavba sídliště Dubiny. Toto cenné územní má přetnout, znehodnotit, severovýchodní obchvat.
Dopravní propojení Pardubic ztěžují železniční tratě na nichž bývaly četné úrovňové přejezdy. První pa.silniční nadjezd ale křížil silniční komunikaci,spojoval Nádražní a Hlaváčovu ul., otevřen 27.6.1938 nad výkopem pro podjezd z Masarykovy tř.na Skřivánek, postavil jej Ing.Matolín z Prahy. - 10.3.1961 Dopravní stavby Olomouc urychleně stavěly dřevěný můstek – nadjezd nad průkopem pro železnici ...
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Provozovatelem webu je
Klub přátel Pardubicka
Klášterní 54
Pardubice
530 02
