Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Nejstarší lázně zřídil Vilém z Pernštejna kolem r.1497, říkalo se jim „Lázně v ulici ke klášteru“ (dnešní Kostelní), později Lázně městské. Lazebník, který dostal 2 jitra luk a 2 jitra rolí, platil vrchnosti 1 kopu 7 1/2 kopy grošů č. za „vodu kteráž jemu dovedena“ 15 grošů. Lázně byly nad Městskou strúhou, ale místo ručního čerpání zřejmě je zásoboval vodovod od čerpadla v blízkém mlýně, vedle ...
šestipatrová budova s 204 lůžky v pa.nemocnici otevřena 8.7.1987.
MUDra Vojáčka, založeny r.1911, elektroléčba, uhličité, rašelinné a pěnové koupele, rentgen, horské slunce v Hlaváčově ul.
se začal v Pa. hrát zásluhou vysokoškoláků sdružených ve sportovním odboru Spolku akademiků již okolo r.1909. Hrávalo se na „Maťáku“ (bandy-hokej) Je známý výsledek 3:3 dosažený s družstvem Prahy. R.1925 se ustavil při L.T.C. Pardubice hokejový odbor, který patřil k nejlepším východočeským klubům. Získal 3x titul mistra Východočeské župy. Od r.1933 hrál hokej i Rapid Pardubice. Ty sloučené kluby z...
stál na pravém břehu Chrudimky v místě pozdější hydroelektrárny, dnešní klubovny 7.odd.vodních skautů – Sedmičky. Prvním známým majitelem byl Jan Němec v l.1532-1540, následovali mlynáři Vavřinec, Burjan Klubečko, Pavel Šachovců, v l.155-58 Adam Sobotecký, pak vdova Markéta a její děti s otčímem Jakubem Nadlabským. V l.1612-38 byl majitelem Mikuláš Krátký, 1638 – 44 Bartoloměj Leden, po něž byl a...
viz náměstí Čs.Legií
V legiích ve Francii, Itálii i Rusku bojovala mnoho vojáků z Pardubic. Po návratu založili 12.12.1921 v Pardubicích Bezdíčkovu župu Čs.obce legionářské pro vých.Čechy. Vznikala další sdružení: Nezávislá jednota Čs.Legionářů a kruh jejich přátel Pardubice, Národní sjednocení legionářské, odbočka Pardubice, Jednota družiny dobrovolců čs.zahraničního vojska, Sdružení českých dobrovolců z let 1918-...
v Rosicích na jižním okraji Kréty. Pojmenována r.1945, připomíná dobrovolnické legionářské jednotky bojující za 1.světové války za svobodné Československo.
„královna sportů“ dobývá Pardubice r.1903. Tehdy uspořádal S.K.Pardubice na Olšinkách závody, na nichž bylo dosaženo i několika rekordů. Ze zajímavých výsledků : 120 yardů Pohl (Karlín) 17 2/5 sec., skok vysoký Pohl (Karlín) 165 cm, český rekord, skok o tyči Pohl (Karlín) 320 cm, český rekord, disk Souček (Sparta Praha) 38 m, koule Vyskočil (Sparta Praha) 12,23 m. Nejstarší zpráva o lehké atletic...
Po 1.svět.válce pořádali pardubičtí atleti vůbec první závody žen na českém území.
R.1899 otevřel Čeněk Lejhanec v Pardubicích zlatnickou a hodinářskou dílnu, která se zakrátko stala v Pardubicích neznámější, zmiňuje ji i Josef Hašek ve „Švejkovi“. R.1924 firma přesídlila do vlastního domu na Wilsonově tř. Po r.1948 znárodněna, r.1991 vrácena dědicům. V tradici pokračuje vnuk Ing.Pavel Lejhanec. Každoročně zhotovuje přílbu pro vítěze Zlaté přílby. Firmu Lejhanec nese dnes i sous...
Prvním známým pa.lékařem byl Jan Vorsák, jinde jmenovaný Jan Hořák nebo Jan Horčák, který měl dům čp.23 v Zámecké ul., který r.1529 prodal a koupil dům čp.66 na náměstí. Lékaři Jiříkovi prodal Vojtěch z Pernštejna r.1523 díl vinice u Pardubiček. Pana Vojtěcha také léčil Petr Homon z Bartolomějské ul. Znamenitý lékař Jan Kopp z Raumenthalu, napsal v Pardubicích známou příručku „Grutovní a dokonalý...
Nejstarší lékárnu – apatyku – zřídil Vojtěch z Pernštejna v domě čp.49 Pernštýnském nám. Byla zde r.1526, kdy bylo prováděno „účtení o tento panský dům“. Prvním lékárníkem byl Šimek či Šimon Franc, muž veřejně činný, r.1535 ředitel městského počtu, v l.1550-51 pa. primátor. Jaroslav z Pernštejna r.1549 dům zvaný „Pernštejnská apatyka“ prodal. Franc koupil dům čp.100 v dnešní Kostelní ul. kam se př...
zahájila 1.9.1998 provoz v nových prostorách budovy Dopravní zdravotní služby v Pardubičkách. Záchranná služba .
Od r.1930 pojmenování Olšinek z části obestavěného sokolovnou, Husovým sborem a činžáky na západě, několika vilami na jihu. Nedlážděné náměstí hostilo cirkusy a lunaparky až do r.1960, kde se zde začaly stavět Městské lázně. R.1940 pojmenováno Na Olšinkách, starší název zapomenut. Josef Lernet (1838-1887) majitel parních lázní, spoluzakladatel pa.Sokola, buditel, sběratel knih.
od r.1955 jméno nové ulice na Dukle, od r.1991 Jiránkova.
v l949-1990 název Náměstí Čs.legií. Sochá sedícího Lenina však byla od r.1974 do r.1990 na nám.Osvobození vedle divadla. Vladimír Iljič Lenin (1870-1924), vlastním jménem Uljanov, ruský revolucionář, organizátor povstání v Petrohradě r.1917, zakladatel bývalého Sovětského svazu.
Pardubice jsou ze tří čtvrtin obklopeny lesním pásem což si mnozí Pardubáci neuvědomují. Nejznámější jsou dubiny, ještě před 80 lety cíle oblíbených výletů. Na severovýchodě Bělobranská, přecházející do rozlého boru u Veské, na západě Zelenobranská, zmenšená a ovlivňovaná závodem PARAMO. Na východě Studánecký les, je otázkou zda byl v majetku města, nebo jej získalo až po připojení Studánky, jej...
Řadové domky na severním okraji Studánky podél lesa Lipiny, pojmenována r.1974
na západním okraji Trnové dokončen r.2010
ve Studánekém lese se začal zřizovat kolem r.2000 nepřiměřeným kácením lesa Lipiny, zatím nedokončen. Již po r.1970 se zde uvažovalo o zřízení zooparku, který by nahradil zrušený zookoutek u Chrudimky nedaleko hotelu Zlatá štika.
kombinace veřejné zeleně a ochranného pásu podél průtahu I/37, budovaný v akce Z od dokončení sídliště za 1,5 mil Kč na 15 ha, ještě r.1975 doplnila výsadba 87000 lesních sazenic. Dokončení závisející na aktivitě občanů, se ještě léta protahovalo.
Čs.aerolinie již od 50. let pojmenovávaly svá letadle jmény československých měst. Na Pardubice se jako vždy zapomínalo. Na dotaz KPP r.1967 obchodně přepravní ředitel ČSA odpověděl, že harmonogram křtů je pro nejbližší období uzavřen, ale v budoucnosti se s tím počítá. Jménem "Pardubice" pokřtily Čs.aerolinie letadlo Boening 737-500 až 16.6.1997.
Po 28. říjnu 1918 se rodil československý letecký sbor, zárodek vojenského letectva. Sbor zpočátku především budoval leteckou kurýrní linku z Prahy na Slovensko, ohrožované z Maďarska. Snažil se vybudovat síť letišť, která by mohla letadlům kurýrní linky poskytovat pomoc. Vzhledem k předválečnému leteckému provozu se zajímal také o zřízení letiště v Pardubicích. Kolem 20. listopadu 1918 přijela...
slepá ulička na západním konci Teplého ulice při nadjezdu u PARAMA. Nevýznamná ulička připomíná slavnou leteckou minulost Pardubic. Pojmenována r.1932, poté co r.1928 byl proti ní v lesíku odhalen prozatímní pomník prvního českého letce Ing.J.Kašpara, umístěný dnes na nám Dukelských hrdinů.
Pardubice jsou právem považovány za kolébku českého letectví. O tento název se stejnou měrou zasloužili Ing.Jan Kašpar a jeho bratranec Evžen Čihák. Své pokusy konali na vojenském cvičišti na Skřivánku (dnes sídliště Dukla), jak připomíná pomník odhalený r.1928 na Zavadilce (r.2006 přenesený na nám.Dukelských hrdinů). To primitivní pa.letiště bylo magnetem pro aviatické nadšence, kteří se v Pardu...
První pa.letiště bylo na vojenské jezdeckém cvičiti v místě dnešního sídlišta Dukla, jižně od Milheimovy ul. Na jeho místě r.1915 postavena Vojenská záložní nemocnice č.2, později zvaná Karanténa. Před r.1930 Východočeský aeroklubu Pardubice zřídil nové letiště za dostihovým závodištěm na lukách v Popkovicích. 13.9.1931 zde uspořádal svůj 1.letecký den, 3.5.1932 ministerská komise schválila...
3.1.1961 na náměstí na Dukle otevřena nová restaurace LETKA, doplňující nedostatečnou občanskou vybavenost nového sídliště.
Provozoval je PKO v Tyršových sadech od r.1955, 17. 9.1955 uvítaly 1000.návštěvníka.
V 50.letech po zřízení amfiteátru Parku kultury a oddechu na pravém břehu Labe krátce zde bylo letní kino. R.1956 letní kino otevřel Park kutury a oddechu-PKO v Tyršových sadech. Po delším přerušení je obnovil roku 2006 v provizorních podmínkách soukromý provozovatel.
Po zastřešení se ZS stal od r.1962 místem kde probíhaly Filmové festivaly pracujících. V 80.letech zde našlo útočiště také letní kino.
či slavnosti Budovatelů byly po r.1948 pořádány koncem srpna v Tyršových sadech, jako konkurence či obohacení bartolomějského posvícení. Ve dnech 25.-26.8.1951 při slavnosti budovatelů otevřen nový areál Parku kultury a oddechu – PKO na pravém břehu Labe za Labským mostem. Vystupoval Armádní umělecký souboru Víta Nejedlého, tisíce účastníků v malém a velkém amfiteátru viděli další bohatý kulturní...
postaven jako v l.1930-31 v rámci příprav 1.celostátní výstavy tělovýchovy a sportu v Pardubicích. Projekt vypracovali pa.arch.Karel Řepa a pa.ing.Ferdinand Potůček, klopenou cyklistickou dráhu navrh arch.Schürmann z Münsteru. Stavba zahájena 15.9.1930, dokončena za necelých 9 měsíců, betonovalo se i v zimě. Stadion otevřen 31.5.1931 vystoupením více jak 4000 dětí pa.škol, nazván Masarykův všespor...
Akademik FRANTIŠEK LEXA se narodil 5. dubna 1876 na Pernštýnském náměstí v domě čp. 49. Byl v pořadí druhým ze sedmi dětí advokáta JUDr. Vilibalda Lexy a jeho ženy Eleonory, rozené Strasserové z Chrudimi. Otec pocházel z tkalcovské rodiny v západočeských Královicích. Malý František navštěvoval v Pardubicích obecnou školu, ale otec pak záhy ze zdravotních důvodů zanechal advokátní praxe a rodina se...
prochází středem sídliště Dukla od severu z Teplého ul.na jih na ul. Kpt.Nálepky. Jméno nese od r. 1991, po svém vzniku r.1950 pojmenován Moskevská. Akademik František Lexa (1876-1960), pardubický rodák, světoznámý egyptolog, zakladatel české egyptologie, profesor Univerzity Karlovy.
zaniklá ves severovýchodně od Pardubic, patrně totožná se vsí Lhotka v místech dnešních Hůrek. Je uváděna r.1384 jako součást pa.panství, borem oddělená od Černé za Bory. Pozůstatky toho boru jsou Bělobranská dubina a Studánecké lesy.
zaniklá ves dle J.Sakaře západně od Pardubic u Rosic. Přívoz proti rosickému Školnímu náměstí býval do postavení lávky z Rosic do Svítkova po r.1955. Tehdy ještě na levém břehu byla chalupa převozníka, snad pozůstatek té sedm století zapomenuté vsi.
vrchnostenská ves při sezemské silnici v místech dnešních Hůrek. R.1384 je uváděna Lhotka Rybářská mezi statky pa.panství. J.Sakař uvádí, že u Lhotky byl lom, jehož jméno Na babě připomínal Babí ostrov, dnes sídliště Na Babce na okraji Dubiny. Pro stavbu Haldy a Velkého rybníka - Jezera vykoupil Vilém z Pernštejna koncem 15.stol.velkou část pozemků vsi nazývané již jen Lhotka i vsi Bukovina. Tím...
Město r.1529 koupilo rybník u Haldy, nazývaný podle dřívějšího majitele měšťana Jiřího Libánského, majitele domů č.49 a 53 na náměstí. Rybník zanikl a na jeho místě byly do r.1960 vlhké louky. Pak zde vznikla zahrádkářská kolonie.
motorová výletní loď asi pro 20 cestujících jezdila v 50.letech min.stol.na Labi od stadionů po proudu, až do Srnojed. Přístaviště měla nad ústím bývalé Městské řeky pod dnešní telekomunikační věží. Provoz ukončila asi r.1958 při zahájení stavby nového mostu u Zimního stadionu, i pro nedostatek zájemců.
v jižní části Polabin III z ul.Kpt.Bartoše na západ. Pojmenována r.1970 podle obce Lidice, vypálené nacisty za heydrichiády r.1942.
supermarket, otevřen 28.8. 2003 v Polabinách na rohu Hradecké a Bělehradské ulice. Druhý pardubický Lidl se nachází mezi hlavním nádražím a Paramem.
nejstarší pa.biograf-kino otevřený r.1910 v Dělnickém domě v Jindřišské ul.
firmy Humlhans a spol.bývala v areálu družstva Budoucnost, dnes Jednota u podjezdu.
Pardubice po osvobození r.1945 požadovaly obnovení opery, která do války byla jednou složkou Divadla sdružených měst východočeských a soustavně zde vystupovala. Požadavek prosazoval i Klub přátel Velkých Pardubic. Iniciativy se ujali členové místních pěveckých sborů Pernštýn, Ludmila a Suk. Založili amatérskou Lidovou operu pracující v rámci Klubu poštovních zaměstnanců Pardubice. Patronát nad sou...
Pardubická LŠU vznikla v 60.letech 20.stol.po školské reformě z Východočeské hudební školy. Rozšířila výuku o další obory: výtvarný, dramatický, balet aj. Získala budovu býv. hotelu Bouček v Havlíčkově ul., která brzy nestačila. Měla pobočky na Slovanech v bývalé školce a na Dukle. Pobočka v Polabinách se stala od r.1968 samostatnou, s první ředitelem Miroslavem Stříteským. Obě LŠU tehdy měly př...
byly sice zpolitizované soutěže lidových kulturních těles, které však přispívaly k udržení a všestrannému rozvoji amatérské kulturní činnosti. Pardubické soubory na nich v okresních, krajských i ústředních kolech získaly mnoho ocenění. ...
Pardubice oslavilo 20.2.1972 50 let trvání. Po r.1950 vzniklo více bytových družstev pro zaměstnance jednotlivých podniků. Ty byly postupně integrovány ve Stavební bytové družstvo Družba, které dosud existuje.
založeno r.1953, provádělo drobné stavby i pro soukromníky, pro které to bylo tehdy jinak těžko dostupné. Dvacet let trvání oslavilo 14.4.1973 ve vlastní budově na rohu Jungmannové ul. a Palackého tř., připojené k obytnému bloku
Narozen r.1824 v Pardubicích Zemřel 31.10.1900 v Chrudimi První primář pardubické nemocnice. Absolvoval gymnázium v Hradci Králové a medicínsko-chirurgickou akademii, tzv. Josefinum, založenou císařem Josefem II. ve Vídni, pro výcvik vojenských lékařů. Roku 1854 ukončil studium doktorátem. Vojenskou službu opustil v roce 1859 a usadil se v Pardubicích, kde byl roku 1862 po Fr. Hausmannovi jmenov...
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Provozovatelem webu je
Klub přátel Pardubicka
Klášterní 54
Pardubice
530 02
