Úvod > Dle abecedy > Všechno dle abecedy
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
bývalo 100 let na chodnících Královské třídy, Wilsonovy tř., na Zeleném za okupace, pak ještě na Stalinc e- Stalinově tř. Na tř.Míru již nebylo, změnily se společenské podmínky. Obnovit korso pěší zónou možné není, zanikla navštěvovaná společenská a kulturní střediska Veselka, Grand a kina. Dnes se nekorsuje, čeká se zde jen na trolejbusy. Tuto společenskou tradici připomínala budova restaurací ...
postaven r.1710 nákladem pa.měšťana a kupce Jakuba Antonína Štrossa a ze sbírky na místě dřevěné kapličky z r.1675. Zakladatel je zde od r.1722 pohřben. Vchod na býv.hřbitov zdobí sochy sv.Augustína a Jana Nepomuckého. Kostelíček podle plánů neznámého autora postavil stavitel Jakub Pešina. Z dřevěné kaple do nového kostel přenesen oltářní mariánský obřadní obraz obraz, nejstarší památka, je pokl...
Kostel sv. Bartoloměje je připomínán s cyriackým klášterem r.1295, i s klášterem byl zničen r.1421 husity. Donedávna se předpokládalo, že dnešní kostel sv. Bartoloměje postavil Vilém z Pernštejn r.1515 na jeho místě. Archeologický průzkum r.1995 zjistil, že zde žádný kostel před dnešním nestál. Místo prvního kostela sv.Bartoloměje zůstává dosud neznámé. Dnešní kostel byl postaven v pozdně gotické...
založen r.1510 Vilémem z Pernštejna na západním konci Zeleného předměstí, r.1563-67 rozšířen stavitelem V.Všetečkou. Kamenný portál r.1563 přenesen do středu severní zdi, okno zde je původní. Prostá chrámová gotická stavba s prvky renesančními. R.1572 zhotoven křídlový oltář-archa, dílo malíře Tomáše. R.1583 na evangelijní straně namaloval malíř Jiří Roda trojdílný obraz vzkříšení. Štít kostela j...
v Lánech na Důlku, byl postaven r.1802 na místě původního dřevěného z r.1787, který byl poraženého silným větrem r.1798 Vnitřní zařízení rokokové. R.1855 zde zřízena fara, dnes zrušená.
v Pardubičkách. Je jmenován s klášterem cyriaků již v první písemné zmínce o Pardubicích z r.1295. R.1421 byl spolu s klášterem zničen husity. Dle archeologického výzkumu nestál ne dnešním místě, ale na ploše před dnešním hřbitovem. V původním kostele byl hrob zakladatele města Pardubic Arnošta ze Staré, pak přenesený do nového. Dnešní kostel postaven asi před r.1484. Kostel je bez věže, má krásný...
v Rosicích ze 2. pol.16.stol, gotický, roku 1583 získal nové klenby a puristicky upraven na zač. 20.stol. K obdélné lodi přiléhá na jižní straně předsíň a trojboce uzavřené kněžiště se sakristii na severní straně. Zvnějšku stěny člení opěrné pilíře a hrotitá okna. Nad kněžištěm křížová klenba s vyžlabenými žebry vystupujícími ze zdi. Vstup do sakristie s valenou klenbou je menším hrotitým portále...
nejstarší pa.kostel. Před r.1359 jej nechal postavit arcibiskup Arnošt z Pardubic, byl prvním pa.farním kostelem „města nového“ založené jeho otcem. R.1532 Vojtěch Pernštejna přemístil faru k většímu Bartolomějskému kostelu, do staré fary umístil klášter minoritů, jimž slíbil postavit větší budovu. Za třicetileté války byl silně poškozen švédskou dělostřelbou. O rekonstrukci se postarali minori...
Viz. Kostel Sedmibolestné Matky Boží
Konala se vždy třetí neděli po velikonocích od konce 17.stol.k mariánskému obrazu v dřevěné kapli z r.1675 na Vystrkově. R.1710 obraz přenesen do nového kostela Sedmibolestné P.Marie-Kostelíčka. Poutě s procesím od děkanského kostela sv.Bartoloměje po r.1918 zanikly. Sláva poutě se, kromě slavnostních bohoslužeb, udržovala řadou stánků s pouťovým zbožím k Prokopovu mostu a odtud po levém břehu na ...
Hlavním střediskem hudební výchovy byl kostelní kůr. Sbor měl na starost kantor. R.1627 byl jako regenschori kantor Mikuláš Philopon, po něm František Antonín Khessman-Kelský, který byl výborným varhaníkem i skladatelem. Později s začal pěstoval církevní zpěv při pozitivu (organo piccolo) a hlučná figurální hudba. R.1642 spravoval kostelní positiv Jan Efner, r.1647 varhaník Šorf. Jeho nástupcem s...
po severní straně kostela sv.Bartoloměje otevírá Staré Město k západu na nám. Republiky, má dvě části. Východní od ulice Pernštýnské se obloukem stáčí k sever a tak navazuje na ulici Bartolomějskou. Je domněnka, že obě vznikly při středověké cestě z Chrudimi na Sezemice a Hradec Králové a byly základem Pardubic „města nového“. V oblouku nad Městskou strúhou stávaly Masné krámy, zbourané r. 1883. Z...
Postavil ji r.1568 stavitel V.Všetečka naproti kostelu sv.Jana na tehdejším hřbitově. R.1639 zanikla, ale r.1717 obnovena. Toho roku věnoval Jakub Štross nadaci 100zl. „na máslo do lampy v kostnici, aby každou středu a sobotu hořela“. R.1784 zde byla truhla pro vynášení všech mrtvých těl ke hrobu podle josefínských zákonů, v lednu 1785 ten způsob pohřbu zrušen. Kostnice r.1788 zrušena, na jejím mí...
prochází středem Svítkova od Žižkovy ul.na východ k závodu PARAMO. Pojmenována r.1948 podle města Kostnice, kde byl r.1415 upálen Jan Hus.
Prvními hráči košíkové v Pardubicích byli studenti reálky. Ti r.1940 vytvořili základ klubu TS Telegrafia. Jejich rivalové z gymnázia pak založili Kampa klub. Oba hráli východočeskou divizi na otevřených hřištích a v sále hotelu Grand. Košíková se ujala i ve WK- Wolejbalový klub Studánka, Rapidu, SK.Železničáři, SDF Višňovka. Po sjednocení tělovýchovy r.1948 se hráči sešli v Sokole Pardubice I. D...
ARNOŠT KOŠŤÁL, zvaný Erna (* 26. 6. 1904), majitel hotelu Veselka. V Pardubicích žil od roku 1910 (od svých 6 let), kdy si jeho otec pronajal hotel Veselka od Františka Kašpara, otce prvního českého aviatika. Roku 1927. po tragické smrti ing. Jana Kašpara, přešla Veselka koupí na rodinu Košťálových. Ema absolvoval hotelovou školu v Drážďanech, na praxi byl v Paříži. Nizze a Londýně. Od roku 1931 b...
na Bílém Předměstí spojuje Schwarzovo náměstí a Spořilov. Pojmenována r.1932. Od r.1955 stojí na její severní straně základní škola Spořilov. František Kotek (1841-1885), pardubický rodák, významný český žurnalista, pro své články byl pronásledován a donucen r.1866 na čas emigrovat do Francie.
Hamr zřízený r.1507 Na valše byl r.1527 změněn na kotlářskou dílnu. K této patřil jako kotlářský byt dům čp.28 v Arnoštské ul.(dnes Sv.Anežky České) při Bílé bráně. Ta souvislost zanikla r.1665. Prvním kotlářem byl r.1527 Jan Hladík. R.1825 dílna vyhořela, znovu ji postavil Fr.Ehrlich. Posledním majitelem byl Antonín Patzelt, jeho synové místo 2.1.1851 prodali mlynáři Janu Pernerovi, který je přip...
Tak r.1913 pojmenováno několik osamělých vil v polích podél polní cesty vznikající Vilové čtvrti. Dnes ul.JUDr.Krpaty. Hrabě Václac Kounic(1748-1913), český šlechtic, politik, obhájce práv českého národa.
do r.1960 měly Pardubice jen přírodní říční plovárny : na Labi Občanskou, Turistickou, Na špici, Ostende, na Chrudimce pod Vinicí Vojenskou. V rámci výstavby Parku kultury a oddechu na pravém břehu Labe, jako jeho rekreační část,otevřeno 17.7.1960 letní koupaliště u Cihelny, mělo plavecký bazén o ploše 3750 m2 a neplavecký 100m2. Pro zchátralost a nedostatečnou kapacitu bylo rekonstruováno, moder...
byl nazýván rozšířený prostor na konci dnešní tř.Míru před Veselkou. Veselka zanikla, „kout“ zůstal. Částečně byl upraven a vydlážděn po stavě paláce MAGNUM. Nebyla využita příležitost spoluúčasti investora a „kout“ upravit až k ústí Pernerovy ul., vedle starých lip dosadit nové, před palácem vztyčit sochu Ing.Jana Kašpara, rodáka z Veselky.
patří mezi zajímavé osobnosti, které studovaly na pardubické reálce. Byl synovcem profesora reálky Matěje Radoslava Kováře. Reinhold Kovář se narodil 23. září 1854 ve Vídni, rodina se později odstěhovala do Březnice na Písecku. V Pardubicích studoval od roku 1866/1867 do roku 1869/1870. Kde pokračoval ve studiu, není známo, stejně jako to, kdy a kde absolvoval vysokou školu technickou. Po roce 188...
na jihu Mnětic dělí se na dvě části. Pojmenování r.1998 připomíná zaniklou kovárnu.
Stávala Na Zábraží na místě pozdějšího čp.88. Komorní panství ji založilo r.1663 současně s papírnou a tříselnou. Rozšířilo tak tehdejší „průmyslovou oblast“ Na valše. Na dvoře byla váha s okovem jimž se čerpala voda do dílny. Zde bylo 11 velkých kádí do země zadělaných pro nakládání koží. Ke koželužně patřila tříselna. Je zajímavé, že ul.Na Třísle je až na Bílém předměstí. R.1778 byla již koželuž...
vlastivědný sborník školního okresu pardubického, redaktory byli J.Ledr, Fr.Potěšil, R.Robl, nakladatelem učitelstvo okresu Pardubice. Vycházel 1920–1938 měsíčně, mimo prázdniny. Obsahoval poučné vlastivědné články, užitečné i dnes, bohužel mnohé zapomenuté.
chrudimský a pardubický založený 29.10.1890 založen se sídlem zprvu v Chrudimi, později v Pardubicích. Dlouholetým předsedou byl MUDr.Liebich z Dašic.
Na Olšinkách ji uspořádal Hospodářský spolek pardubický ve dnech 28.-29.9. Byla členěna na řadu odborů: koňstva, chovu dobytka, ostatního hospodářského zvířectva, včelařství, hedvábnictví, hospodářské a domácí stroje, polní plodiny, lesnictví, štěpařství, zahradnictví. Jednalo se ještě o výstavu výhradně zemědělskou, odpovídající tehdejšímu hospodářskému zázemí Pardubic. Výstaviště vybavil tesařs...
poprvé vznikla r.1950 po vzniku druhého Pardubického kraje z městské, před r. získala historické budovy čp.77 a 78 Pernštýnské nám, kde se r.1960 se stala Okresní knihovnou. Znovu se stala krajskou 15.1.2002 kdy Okresní knihovna byla převedena na Krajskou. Od r.2004 ředitelem Petr Kárník. Kraj zakoupil dům čp.79 U zlatého beránka, po rekonstrukci a vestavbě ve dvoře získala knihovna r.2005 další...
se konala 28.2.1955 v pa.Sokolovně pod názvem „Přehlídka mládí, zdatnosti a krásy“.
První slavnost uspořádána r.1947, jako krajská až od r.1949. Pátou slavností ve dnech 25.-26.8.1951 s vystoupením Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého otevřena první část PKO s malým a velkým amfiteátrem za tehdejším Labským mostem. V rámci slavnosti uspořádán VII.Vč.maratonský běh budovatelů na trati Letní stadion Pardubice-Přelouč. Bohdaneč- Letní stadion. Slavnosti se v PKO opakovaly...
Původně Městské muzeum spravované Muzejním spolkem, bylo r.1952 nazváno Krajským muzeem, následně Východočeským muzeem. R.1953 zámek a muzejní sbírky převzal stát, jeho správou pověřeni profesionální pracovníci. Ještě na jaře 1954 je zmiňováno Krajské muzeum Pardubice, které založilo hudební oddělení. Pak již je trvale užíván název Východočeské muzeum.
byl po vzniku Pardubického kraje r.1949 zprvu název profesionálního divadla s trvalým sídlem po r.1945 v Pardubicích. Pak oficiálně dostalo jméno Východočeské divadlo, již dříve běžně užívané pro Divadlo sdružených měst východočeských.
Po 10 letech Pardubický kraj získal další krajskou instituci, nutnou pro plnohodnotnost krajské správy, 1.1.2010 v Pardubicích otevřeno Krajské ředitelství policie v budově Na Spravedlnosti, ředitelem plukovník Radek Malíř
bylo za Vč.kraje jedno z mála krajských institucí se sídlem v Pardubicích Kanceláře mělo na zámku, který také spravovalo, ale opravy pod politickými vlivy zanedbávalo. Rekonstrukce zámeckého paláce zahájena po r.1975, ale po vystěhování muzea a vybourání většiny oken zámek chátral rychleji než byl opravován. Opravy urychleny a zhruba dokončeny po r.1990 již v režii Východočeského muzea. Po r.1990 ...
Od vzniku krajského uspořádání spadaly Pardubice a pardubické panství do kraje chrudimského. R.1850 reorganizací vznikly větší kraje, mezi nim zřízen nový Pardubický z býv. chrudimského a čáslavského. Vídeňské vláda prozíravě ocenila budoucí význam Pardubic. Kraj měl 11 okresů : Kostelec nad Černými lesy (dříve kraj kouřímský), Chrudim, Lanškroun, Litomyšl, Pardubice, Vysoké Mýto (dříve kraj chrud...
byl za minulého režimu název úřadu zabezpečujícího samosprávu i státní správu v rámci kraje, v l.1949-1960 Pardubického, v l.1960-1990 Východočeského se sídlem v Hradci Králové.
Obchodní gremium v Pardubicích vypracovalo r.1894 pamětní spis, požadující zřízení krajského soudu v Pardubicích. Ten měl tehdy sídlo v Chrudimi až do r.1960 i za 2.Pardubického kraje. Po vzniku Vč.kraje r.1960 byl přemístěn do Hradce Králové a spojen s hradeckým. Po vzniku třetího Pardubického kraje se opět objevil požadavek na zřízení krajského soudu v Pardubicích. Od 31.1.2002 byla otevřena doč...
Dnešní Třída Míru bývala předměstskou komunikací řídce obklopenou zemědělskými usedlostmi. Bývala jmenován cestou pražskou, nebo húrskou, nebo Zelené předměstí - Na zeleném. Celá jižní strana s dřevěnými domy r.1835 vyhořela, postupně obnovována zděnými, opět přízemními domy. Až r.1841 kníže Liechtenštein postavil pro svou manželku „vkusný“ první jednopatrový dům. R.1843podnikatel J.Doskočil po...
Ten honosný titul získaly Pardubice r.1560, kdy zadlužené pardubické panství koupila královská komora, stalo se komorním. Nepřinesl jim výhody královských měst, zůstaly poddanským městem, se správními i ekonomickými nevýhodami. Nesly jej až do 19.stol. Až od r.1863 osvobozené město, sídlo politického okresu – okresního hejtmanství, mohlo samostatně hospodařit i podnikat, zahájit svůj úspěšný rozvo...
První historické zpráva je z r.1927, kdy na kluzišti L.T.C Pardubice pod zámkem předvedla exhibici. Krasobruslařský sport byl v 70.a 80. letech min.stol. soustředěn v TJ Dynamo. Začátky krasobruslení v Pardubicích jsou datovány do r.1927, kdy se zde konala mezinárodní exhibice s účastí norské mistryně Edel Randem a později přednášky a kurzy pražského olympionika Ing.J.Slívy. Za války se krasobrus...
na Slovanech spojuje Dašickou ul. s Raabovou. Pojmenována r.1932. Je sice krátká, ale není nejkratší pardubickou ulicí, nejkratší je ul.Boční.
byla také do r.1948 v Popkovicích, dnes Ke Splávku.
Narozen 7.4.1824 v Pardubicích Zemřel 28.2.1909 ve Vídni Po absolvování gymnázia studoval na univerzitě v Praze. Po studiích nastoupil vojenskou dráhu. Za svoji činnost obdržel rytířský řád císaře Františka Josefa I. a parmský rytířský kříž. Roku 1882 byl jmenován místodržitelem království Českého. Tento úřad zastával 7 let. Dne 7.9.1889 byl jeho nástupcem jmenován Frant. Ant. Hrabě Thun. Trpěl ...
Baron Artur Kraus se narodil 2. 8. 1854 v Pardubicích a zde také absolvoval dva ročníky reálky. Pak odjel do Francie. Tam nastoupil do služeb známého astronoma Camilla Flammariona a plně se věnoval hvězdářství. Stále se zajímal o vše nové a během svého života se stal průkopníkem nejrůznějších novinek. Za pobytu ve Francii v roce 1910, kdy se z Eiffelovy věže uskutečnilo první pokusné vysílání rozh...
čp.113 na Zeleném předměstí postavil r.1860 pa.poštmistr Josef Kraus na spojených parcelách č.113,114,115. Dům se proslavil řadou významných, i nevítaných, návštěv. M.j.r.1866 saského krále, po prohrané válce pruského krále Viléma I. s korunním princem Vilémem a kancléřem Otou Bismarkem. Na podzim 1966 tu byl rakouský císař František Josef I., později další návštěvy při parforsních honech. Po smr...
tvrz a ves. Tvrz bývala jihovýchodně 1 km od Lánů na Důlku v polích v místech, kde se říkalo „Hanšpurka“. Stala od 14.stol. mezi třemi rybníky Hluboký, Tvrzný, Starý, z nich se mohl napájet příkop obklopující val vejčitého půdorysu. Uvnitř na jedné vyvýšenině stála kulatá, na druhé čtverhranná budova. Pozoruhodné je, že i vnitřní prostor valu kolem vyvýšenin bylo možno také zatopit. R.1323 je zm...
Žádost o zřízení krematoria podalo r.1915 kuratorium Městské průmyslového muzea v Pardubicích. Vídeňská vláda žádost zamítala. V Pardubicích nato vznikl kroužek zájemců v čele s pokrokovým lékařem MUDr.Lvem Theinem. Již v prosinci 1918 městská rada vypsala soutěž na návrh budovy. První cena neudělena, druhou získal arch.Pavel Janák. Na podnět spolku krematorium byla založena akciová společnost, d...
v severní části Svítkova odbočuje z ul.Hradčanské, kříží ulici K Besedě. Pojmenována r.1948, před tím se jmenovala Komenského.
neoficiální, na plánech neuváděný, název východní část Rosic, oddělené nádražím, vlastně rosické přednádraží, bohužel od nádraží odříznuté průtahem I/37. Legionářská ul. odděluje Krétu od Polabin.
na severu Polabin IV, odbočka z Grusovy ul.na západ. Po dokončení výstavby r.1973 pojmenována Alšova dle záměru pojmenovat ulice Polabin IV jmény malířů. Nové jméno dostala r.1991, aby se odstranila duplicita s Alešovou ul.v Rosicích, nelogicky podle hudebníka. Jaroslav Křička (1882-1969) český skladatel a sbormistr.
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Provozovatelem webu je
Klub přátel Pardubicka
Klášterní 54
Pardubice
530 02
