Úvod > Dle abecedy >
Spolky
>
Spolek divadelních ochotníků v Pardubicích
Spolek divadelních ochotníků v Pardubicích
stanovy schváleny 25.8.1892, ustavující schůze 1.10.1892, předsedou zvolen Leopold Hruš, činnost zahájena 12.11.1892 představením historické truchlohry "Salome". Od 27.11.1893 předsedou JUDr.Josef Štolba. Repertoár té doby s převahou zábavných představení, na předním místě dobrá tvorba Štolbova. Jeho „Mořská panna“ 30.3.1901 byla 50.jubilejním představením. Po výstavě r.1903 odmítl dr.Štolba další kandidaturu, nástupcem 11.12.1903 zvolen Josef Zajíček, ale po 8 dnech s výborem rezignoval. S dr. Vojtěchem Horákem, předsedou od 19.12.1903, upadl
spolek do letargie. Vyburcovalo ho blížící se otevření Městského divadla. Předsednictví se opět ujal dr.Štolba, se Spolkem připravil svou hru „1744“ pro slavnostní zahajovací večer 11.12.1909. Po odchodu dr. Štolby do Prahy se jeho pokračovatelem stal František Růžička. R.1910 velkého úspěchu dosaženo veselohrou Beatrice Dovské „Zlaté časy“. Vrcholem té doby bylo slavné představení Tylovy „Fidlovačky“ s premiérou 28.9.1917. Po 1.svět.válce se hlásí mladší generace. Od 8.1.1921 se do čela spolku staví Karel Kerhart, o 20 let mladší než předchůdce. Od 10.9.1921 hrána veselohra rázu Pygmaliona, od 12.3.1925 Schillerovi „Loupežníci“. Vynikající byly: 9.4.1921 Čapkovo drama „R.U.R“ v režii Karla Kubešky, 7.1.1922 drama Romaina Rollanda „Vlci“. Adolf Brož, předseda od 18.11.1925, je sice opět starší, ale do pilné práce se zapojují noví herci a režiséři, k nejlepším patřil Julius Mitlöhner. Ten jako šestadvacetiletý se 18.11.1926 ujímá vedení spolku. Na pa.jeviště uvedli ochotníci 10.12.1927 amerického dramatika Eugena O´Neille „Císařem Jonesem“. Léta 1928-1938 patří k nejúspěšnějším zásluhou režisérské osobnosti advokáta dr.Karla Krpaty. Byla sice poznamenána krizí způsobenou konfliktem předsedy s některými členy výboru. Po revui bratří Čapků „Adam Stvořitel“ došlo jevištního vyjádření 12.5.1934 představení Romainova „Diktátora“. Provedením Suchovo-Kobylinovy „Svatby Krečinského“ zvítězil Spolek 22.1.1931 v okrskové soutěži. Mitlöhner 16.5.1933 rezignoval, odešel do Prahy, s ním ztracen organizátor a jeden z nejlepších herců. Následovalo časté střídání předsedů: od 27.6.1933 advokát JUDr.Pavel Thein, od 12.2.1935 JUDr.Karel Krpata, od 31.3.1936 MUDr.Jaroslav Schulhof. Spolek 21.1.1937 otevřel výstavu ochotnické práce, předcházela hra „Vzbouření na vsi“ od Lope de Vega. Při hře použito filmu, který si ochotníci natočili. Od 20.5.1937 předsedou MUDr.Kamil Jírek, od 20.4.1938 MUDr.Karel Jičínský, pilný režisér a autor nespočetných scénických výprav. Další údobí 1939-1945 poznamenáno politickou katastrofou, předsedou se stal knihovník Zdeněk Vavřík, básník a dramatik. Krpatova inscenace Stroupežnického „Zvíkovského raráška“ a „Paní mincmistrové“ 5.1.1939 byly přihlášením k národním kořenům. Při oslavách 600.výročí města Pardubic Spolek v pa.divadle uvedl 8.3.1940 vynikající premiéru Krpatovy hry "Mistr ostrého meče". V bystře, vtipně a bezvadnou češtinou skloubené hře napsal autor svým herců úlohy „na tělo“. Pardubickou a pak hronovskou inscenací zahájila Krpatova hra vítězné tažení po českých jevištích, včetně vinohradského. Zeyerův „Libušín hněv“16.10.1940 byl přepisem hněvu národního, což Krpatova režie odvážně hudebně podtrhla. K.Krpata 11.1.1941 rezignoval na funkci dramaturga a 5.4. se vůbec se spolkem rozešel. Předsedou se 26.2.1941 opět stal MUDr.Kamil Jírek. Okupační tlak zesílil, r.1942 na př.zakázána Jiráskova „Lucerna“. Obětí nacistického běsnění se 27.1942 stalo sedm členů Spolku: jednatelka Aja Žváčková, dr.Vladimír Žváček, Antonín Pištora, Arnošt Košťál, Josef Janáček,
Ludmila Janáčková a Ing.Josef Jánský. Další činnost znemožněna. K životu se ochotníci přihlásili až 17.9.1947, předsedou opět zvolen MUDr.Karel Jičínský. 10.4.1948 zahájeny "První pardubické divadelní hry", soutěž divadelních ochotníků, z politických důvodů zapadla. Soustavná činnost Spolku r.1948 končí. K formálnímu rozejití Spolku, který 60 let byl nositelem nejlepších ochotnických a kulturních tradic města, došlo do r.1950. Ochotnické kroužky vznikaly a zanikaly při odborový klubech, Kulturních domech, PKO a j.
Zdroj:
Dr. Pavel Thein
Viz také:
Diskuse k článku: Spolek divadelních ochotníků v Pardubicích
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Spolek divadelních ochotníků v Pardubicích
