Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka



Úvod > Dle abecedy > > Architektura


Architektura

Pardubice jako chudé poddanské město, které v letech 1540 a 1960-1990 nebylo sídlem vrchnosti. Má architekturu, až na čestné vyjimky, skromnou, protože tu nebyli bohatí investoři. Viz Stavební vývoj.

Nejstarší velmi cenou stavební památkou je kostel Zvěstování Panny Marie – Klášterní, který nechal postavil Arnošt z Pardubic před r.1359, přestavěný v pozdně gotickém slohu po r.1507. Vilém z Pernštejna, majitel pardubického panství od r.1491, po požáru r.1507 postavil zcela nově celé Město (Město v ohradě). Jednotnou výstavbu zděného města o jednom poschodí ve slohu gotickém řídil Mist Pavel (?Pardubský). Krásné město bylo však stísněno na miniaturní ploše předchozího městečka důkladným opevněním, které 300 let bránilo jeho růstu. R.1514 byl dokončen pozdněgotický kostel sv.Bartoloměje. Hrad Arnošta z Pardubic přestavěli Pernštejnové na zámek, nejprve ve slohu gotickém a ve druhé etapě v ranné renesanci, kdy byl zvýšen o druhé poschodí. Budova zámku představuje pozoruhodný přechod mezi hradem a zámkem. Unikátem je zcela zachované opevnění zámku, které by si zasloužilo zapsání do seznamu UNESCO. Významnou součástí zámeckého areálu je tzv. Příhrádek. R.1538 vyhořelo město znovu, zůstalo jen 7 domů. Celé město znovu nechal postavit Jan z Pernštejna, zvaný Bohatý, ve slohu renezančním, jednotně zvýšené o druhé poschodí. Výstavbu řídil Mistr Jiřík Olomoucký. Z té doby je dnešní podoba Zelené brány. Pernštejnové přeměnili Pardubic v krásnou rezidenci o níž se rozšířila průpověď „Skví se jako Pardubice“. R.1560 musel Jaroslav z Pernštejna pro dluhy prodat město a celé panství královské komoře. Pardubice ztratily význam a rázem zchudly. Za třicetileté války sice Město v ohradě odolalo trojímu obléhání Švédy, ale dělostřelbou a požáty bylo téměř zničeno. Obnova chudého města trvala téměř století. R.1710 byl na Vystrkově postaven kostel Sedmibolestné Panny Marie – Kostelíček, dnes jediná barokní stavba Pardubic. Roku 1760 byla na náměstí postavena nová barokní radnice s krásnou štukou fasádou od místního sochaře Jakuba Teplého. Jeho dílem je i sousoší a balustráda před radnicí dokončené před r.1780. Mariánský- morový- sloup uprostřed je z r.1695. Od J.Teplého je i štuková fasáda Domu U Jonáše č. 50. Koncem 18. stol se město sice zbavilo hradeb, ale místo valů je dalších 100 let tísníly a znešvařovaly nízké budovy jezdeckých kasáren a stájí. První zděný a jednopatrový „vkusný“ dům čp.59 na Zeleném předměstí postavil pro svou manželku kníže Lichteštejn r.1840.V jeho přízemí bývalo pak šlechtické kasino pro účastníky parforsních honů. Pro ně, prozíravě již při zahájení stavby železnice přes Pardubice, postavil Josef Doskočil r.1843 naproti první jednopatrový hotel „U zlatého lva“. Krátce nato Jan Kašpar přestavěl starý hostinec na dvoupatrový hotel Veselka. To měnilo předměstskou ulici na hlavní ulici Pardubic. Pro svůj pobyt při parfosních honech postavit hrabě Larisch-Mönnich r.1884 podle projektu Fr.Schmoranze Zámeček na okraji Pardubiček. Od 2.poloviny 19.stol. se nízkou výstavbou rozrůstají předměstí do šíře. Pro příliv obyvatel věnovalo město především pozornost stavbě školních budov, které při převaze nízké zástavby výrazně a příznivě ovlivnily vzhled města. V 50.letech získaly Pardubice reálku, první střední školu, pro kterou r.1854 postavily novou budovu dle projektu arch. Fr. Schmoranze. Stoupal význam části Zeleného předměstí od Zelené brány k nádraží, o níž se začalo mluvit jako o „novém městě“. Význam hlavní ulice podtrhlo r.1874 pojmenovaní Královská třída. Z r.1888 byl třetí výstavný, dnes bývalý, hotel Střebský. Dům, kde býval známý Žralok, dodnes vynikající nad sousedními jednopatrovými domy. R.1880 byla hned za Veselkou postavena Novoměstská škola, ta byla r.1896 zahrnuta do nových jezdeckých kasáren a nahradila ji druhá Novoměstká škola v dnešní Štefanikova ul. Po r.1890 byla přestavěna budova zrušeného kláštera na dvoupatrovou Staroměstskou školu dívčí, dnes Zvláštní školu. V sousedství, naproti reálce, vyrostla nárožní Staroměstská škola chlapecká podle návrhu vídeňského arch.Hinträgera, dokončená r.1891. R.1899 byla postavena budova Průmyslové školy strojnické a stavební podle projektu Ing. Jindř.Fialky, který se stal jejím prvním ředitelem. Novou budovou bylo založeno dnešní nám. Legií, které je centrálním prostorem Nového Města. Jeho návrh, který zpracovali prof.Barborka a Ing. František Leiský, byl schválem r.1889 městským zastupitelstvem. Na Pernštýnském nám. byla na místě domů čp. 54 a 55 postavena po r.1890 budova Občanské záložny, r.1901 rozšířená o tzv. Žižkův dům s pozoruhodnou platickou výzdou fasády od sochaře V. Amorta - dnes Evropský spokový dům. Výraznou dominantou Pernštýnského nám. uzavírající jeho historickou výstavbu se stala novorenesanční radnice z r.1894 od arch. Jan Wejrycha, největší a nejkrásnější ve východních Čechách. Ta je svědkem prudkého růstu Pardubic, za sto let na pětinásobek, jejich vzestupu na centrum východních Čech a tomu opovídajímu růstu hrdosti a velkorysosti tehdejších pardubických radních. Staré Město se Zámkem bylo 5.3.1964 min.školství a kultury ČSR vyhlášeno Státní městskou památkovu rezervací.

Řada hodnotných budov je dnes roztýlena jednak ve starší individuelní nízké zástavbě, jednak utopena v hromadné, převážně panelové, výstavbě po r.1950. Nejvýraznější to jsou: „Krudencův
palác“, dnes Hybských z r.1898 ve stylu eklektického historismu, který formátem výrazně vynikal nad ostatními stavbami a na desetiletí se stal domintnou Královské tř. dnes tř. Míru, proto lidové označení „palác“. Z r.1905 je Městská elektrárna a z r.1911 automatické mlýny mlýny navržené arch.J.Gočárem, vynikající ukázky průmyslové architektury. Technickou památkou je vodojem z r.1906 na Vinici, který navrhl K.Kress. Z r.1906 je škola U kostelíčka postavená pro vzrůstající Bílé předměstí, po r.1950 nevhodně rekonstruovaná. R.1911 byla ještě na „skřivánčím poli“ postavena skřivánecká škola pro jižní část Zeleného předměstí. Z let 1908-09 jsou tři secesní obchodní domy naproti Pasáži projektované arch. L.Kohoutkem: U Merkura, U lva a Hostovského, kde je dnes nostalgická kavárna Bajer. R.1909 bylo otevřeno krásné secesní Městské divadlo dle návrhu arch.Balšánka. R.1912 byla ke kostelu sv. Bartoloměje přistavěna předsíň dle návrhu pardubického arch. B.Dvořáka, na jejíž výzdobě se podílel M.Aleš. Z toho roku je i dnešní vzhled Zelené brány s ochozem a plastikou znázorňující pověst o pardubickém znaklu. Vedle byla r.1917 dokončena Městská spořitelna od arch. F.Roitha. V meziválečné době získaly Pardubic řadu krásných budov, r.1923 vynikající krematorium od arch. P.Janáka na hřbitovech a U kostelíčka dům Ch.Masarykové od O.Lisky, r.1925 budova Ředitelsví pošt a telegrafů (do r.2002 Okresní úřad) a Pasáž , obě od arch.L.Machoně, r.1926 budova Komerční banky, dříve Anglobanky od arch.Gočára, z r.1929 nová reálka, dnes Střední průmyslová škola elektrotechnická, od arch. L.Machoně, a Husův sbor od arch. F.Potůčka. R.1931 byla před Celostání výstavou tělovýchdovy sportu upravena severní část dnešní nám.Republiky a při něm postaven Okresní dům - hotel Grand s Okresním úřadem od arch.J.Gočára a Průmyslové muzeum, dnes Střední škola potravinářské technologie od arch.K.Řepy. Toho roku byl otevřen tehdy nejmodernější Masarykův všesportovní stadion,<